<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<?xml-stylesheet href="/stylesheet.xsl" type="text/xsl"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:itunes="http://www.itunes.com/dtds/podcast-1.0.dtd" xmlns:podcast="https://podcastindex.org/namespace/1.0">
  <channel>
    <atom:link rel="self" type="application/rss+xml" href="https://feeds.transistor.fm/slavna-auditoria" title="MP3 Audio"/>
    <atom:link rel="hub" href="https://pubsubhubbub.appspot.com/"/>
    <podcast:podping usesPodping="true"/>
    <title>Slavná auditoria</title>
    <generator>Transistor (https://transistor.fm)</generator>
    <itunes:new-feed-url>https://feeds.transistor.fm/slavna-auditoria</itunes:new-feed-url>
    <description>S Jiřím Vejvodou na Classic Praha po světových hudebních scénách, i o prestižních domácích a světových přehlídkách, festivalech i událostech.</description>
    <copyright>Classic Praha</copyright>
    <podcast:guid>9b278318-9dc9-5fd5-bfa4-0ad1f01c37dc</podcast:guid>
    <podcast:locked owner="petr.benes@firma.seznam.cz">no</podcast:locked>
    <language>cs</language>
    <pubDate>Tue, 14 Apr 2026 10:13:11 +0200</pubDate>
    <lastBuildDate>Tue, 14 Apr 2026 10:14:02 +0200</lastBuildDate>
    <image>
      <url>https://img.transistorcdn.com/SHpMSboNFA2c61nYS-lOyZdar-zalvMwv0w5LdJh1LY/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9zaG93/LzIwNzg3LzE2MjA2/MzM2ODQtYXJ0d29y/ay5qcGc.jpg</url>
      <title>Slavná auditoria</title>
    </image>
    <itunes:category text="Leisure"/>
    <itunes:category text="Arts"/>
    <itunes:type>episodic</itunes:type>
    <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
    <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/SHpMSboNFA2c61nYS-lOyZdar-zalvMwv0w5LdJh1LY/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9zaG93/LzIwNzg3LzE2MjA2/MzM2ODQtYXJ0d29y/ay5qcGc.jpg"/>
    <itunes:summary>S Jiřím Vejvodou na Classic Praha po světových hudebních scénách, i o prestižních domácích a světových přehlídkách, festivalech i událostech.</itunes:summary>
    <itunes:subtitle>S Jiřím Vejvodou na Classic Praha po světových hudebních scénách, i o prestižních domácích a světových přehlídkách, festivalech i událostech..</itunes:subtitle>
    <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
    <itunes:owner>
      <itunes:name>Petr Beneš</itunes:name>
    </itunes:owner>
    <itunes:complete>No</itunes:complete>
    <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    <item>
      <title>Pod křídly jedné pětistovky. Jubilejní pořad na vlnách rádia Classic Praha</title>
      <itunes:episode>264</itunes:episode>
      <podcast:episode>264</podcast:episode>
      <itunes:title>Pod křídly jedné pětistovky. Jubilejní pořad na vlnách rádia Classic Praha</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b7d92785-fde6-40f2-9253-953b254dc040</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/3e5f2be8</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Na kalendáři byl 3. leden 2011, když zazněl na vlnách rádia Classic Praha zbrusu nový pořad. Tehdy sice pod jiným názvem než dnes, neboť se jmenoval „Planetární předplatné“. Jeho náplň byla ovšem před patnácti léty zacílena stejným směrem jako dnes. Tedy se záměrem mapovat především koncertní sály a operní domy u nás a ve světě. Ale nádavkem se zabývat i širší škálou dalších témat. Festivaly, soutěžemi, hudebními muzei a tak dále. Pořad, který zazní v premiéře v pondělí 13. dubna 2026, nyní už delší dobou pod názvem Slavná auditoria, je přesně pětistý. A to už je důvod k letmému ohlédnutí, bilancování.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Na kalendáři byl 3. leden 2011, když zazněl na vlnách rádia Classic Praha zbrusu nový pořad. Tehdy sice pod jiným názvem než dnes, neboť se jmenoval „Planetární předplatné“. Jeho náplň byla ovšem před patnácti léty zacílena stejným směrem jako dnes. Tedy se záměrem mapovat především koncertní sály a operní domy u nás a ve světě. Ale nádavkem se zabývat i širší škálou dalších témat. Festivaly, soutěžemi, hudebními muzei a tak dále. Pořad, který zazní v premiéře v pondělí 13. dubna 2026, nyní už delší dobou pod názvem Slavná auditoria, je přesně pětistý. A to už je důvod k letmému ohlédnutí, bilancování.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 12 Apr 2026 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/3e5f2be8/115a0a43.mp3" length="16153260" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>672</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Na kalendáři byl 3. leden 2011, když zazněl na vlnách rádia Classic Praha zbrusu nový pořad. Tehdy sice pod jiným názvem než dnes, neboť se jmenoval „Planetární předplatné“. Jeho náplň byla ovšem před patnácti léty zacílena stejným směrem jako dnes. Tedy se záměrem mapovat především koncertní sály a operní domy u nás a ve světě. Ale nádavkem se zabývat i širší škálou dalších témat. Festivaly, soutěžemi, hudebními muzei a tak dále. Pořad, který zazní v premiéře v pondělí 13. dubna 2026, nyní už delší dobou pod názvem Slavná auditoria, je přesně pětistý. A to už je důvod k letmému ohlédnutí, bilancování.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ve stínu arény. Filharmonické divadlo ve Veroně</title>
      <itunes:episode>263</itunes:episode>
      <podcast:episode>263</podcast:episode>
      <itunes:title>Ve stínu arény. Filharmonické divadlo ve Veroně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">94bf8c65-85cb-415b-90d5-c3f73ed4a2ea</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/67c33cd8</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Ve městě, které navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, sice nikdy nebyl. Přesto tam umístil tři ze svých divadelních her. Na čele s nejznámější z nich, Romeo a Julie. Ale i jeho Zkrocení zlé ženy se odehrává ve stejných kulisách. Řeč je o Williamu Shakespearovi, jehož divadelní prvotinou, dnes zřídka uváděnou, byli Dva pánové z Verony. A právě do severoitalské Verony míříme. Ovšem především za hudbou. </p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Ve městě, které navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, sice nikdy nebyl. Přesto tam umístil tři ze svých divadelních her. Na čele s nejznámější z nich, Romeo a Julie. Ale i jeho Zkrocení zlé ženy se odehrává ve stejných kulisách. Řeč je o Williamu Shakespearovi, jehož divadelní prvotinou, dnes zřídka uváděnou, byli Dva pánové z Verony. A právě do severoitalské Verony míříme. Ovšem především za hudbou. </p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 05 Apr 2026 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/67c33cd8/edbc5d05.mp3" length="15410770" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>641</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Ve městě, které navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, sice nikdy nebyl. Přesto tam umístil tři ze svých divadelních her. Na čele s nejznámější z nich, Romeo a Julie. Ale i jeho Zkrocení zlé ženy se odehrává ve stejných kulisách. Řeč je o Williamu Shakespearovi, jehož divadelní prvotinou, dnes zřídka uváděnou, byli Dva pánové z Verony. A právě do severoitalské Verony míříme. Ovšem především za hudbou. </p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hankovu domu narostlo křídlo. Nový Steinway ve Dvoře Králové</title>
      <itunes:episode>262</itunes:episode>
      <podcast:episode>262</podcast:episode>
      <itunes:title>Hankovu domu narostlo křídlo. Nový Steinway ve Dvoře Králové</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">aa70f636-aaf6-4fac-98a8-f9eefa28d9e2</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e59e1aa5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Hankův dům ve Dvoře Králové nad Labem se zařadil mezi vybrané koncertní sály, které se mohou pyšnit vlastním klavírem značky Steinway. Slavnostní inaugurační koncert nově pořízeného nástroje se uskutečnil v neděli 22. února a jeho protagonisty byli klavíristé Ivan a Lukáš Klánských.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Hankův dům ve Dvoře Králové nad Labem se zařadil mezi vybrané koncertní sály, které se mohou pyšnit vlastním klavírem značky Steinway. Slavnostní inaugurační koncert nově pořízeného nástroje se uskutečnil v neděli 22. února a jeho protagonisty byli klavíristé Ivan a Lukáš Klánských.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 29 Mar 2026 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e59e1aa5/369f47b5.mp3" length="15809558" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>658</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Hankův dům ve Dvoře Králové nad Labem se zařadil mezi vybrané koncertní sály, které se mohou pyšnit vlastním klavírem značky Steinway. Slavnostní inaugurační koncert nově pořízeného nástroje se uskutečnil v neděli 22. února a jeho protagonisty byli klavíristé Ivan a Lukáš Klánských.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Třikrát a dost. Muzeum Franze Schuberta v Rakousku a na Slovensku</title>
      <itunes:episode>261</itunes:episode>
      <podcast:episode>261</podcast:episode>
      <itunes:title>Třikrát a dost. Muzeum Franze Schuberta v Rakousku a na Slovensku</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">bde29202-9995-46b9-85dc-23af81c6a4f2</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/bb0e9010</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Hned tři muzea jsou věnována životu a tvorbě rakouského hudebního skladatele éry raného romantismu, který proslul především jako mistr písňové tvorby, Franze Schuberta. Najdeme je dle očekávání ve Vídni, ale také – překvapivě – v odlehlé obci na jihu Slovenska. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria na Classic Praha.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Hned tři muzea jsou věnována životu a tvorbě rakouského hudebního skladatele éry raného romantismu, který proslul především jako mistr písňové tvorby, Franze Schuberta. Najdeme je dle očekávání ve Vídni, ale také – překvapivě – v odlehlé obci na jihu Slovenska. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria na Classic Praha.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 22 Mar 2026 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/bb0e9010/260ba96b.mp3" length="15770756" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>656</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Hned tři muzea jsou věnována životu a tvorbě rakouského hudebního skladatele éry raného romantismu, který proslul především jako mistr písňové tvorby, Franze Schuberta. Najdeme je dle očekávání ve Vídni, ale také – překvapivě – v odlehlé obci na jihu Slovenska. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria na Classic Praha.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Klasika v městečku u nádraží. Festival Bennewitz Česká Třebová</title>
      <itunes:episode>260</itunes:episode>
      <podcast:episode>260</podcast:episode>
      <itunes:title>Klasika v městečku u nádraží. Festival Bennewitz Česká Třebová</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">73c214f5-5eb1-4bc1-9160-b43b2bcd4eba</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/54a6fde9</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Bennewitz Festival (dříve Hudební festival Antonína Bennewitze) je prestižní přehlídka klasické hudby, která se koná každoročně v dubnu v České Třebové a v umělcově rodišti, blízké obci Přívrat. Na zahajovacím ročníku Hudebního festivalu Antonína Bennewitze se velkou měrou podílela Státní konzervatoř Praha, jejíž byl Antonín Bennewitz dlouholetým ředitelem. V roce 2026 se koná už 28. ročník této hudební přehlídky</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Bennewitz Festival (dříve Hudební festival Antonína Bennewitze) je prestižní přehlídka klasické hudby, která se koná každoročně v dubnu v České Třebové a v umělcově rodišti, blízké obci Přívrat. Na zahajovacím ročníku Hudebního festivalu Antonína Bennewitze se velkou měrou podílela Státní konzervatoř Praha, jejíž byl Antonín Bennewitz dlouholetým ředitelem. V roce 2026 se koná už 28. ročník této hudební přehlídky</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 09 Mar 2026 09:10:36 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/54a6fde9/cdd8a553.mp3" length="15571682" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>648</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Bennewitz Festival (dříve Hudební festival Antonína Bennewitze) je prestižní přehlídka klasické hudby, která se koná každoročně v dubnu v České Třebové a v umělcově rodišti, blízké obci Přívrat. Na zahajovacím ročníku Hudebního festivalu Antonína Bennewitze se velkou měrou podílela Státní konzervatoř Praha, jejíž byl Antonín Bennewitz dlouholetým ředitelem. V roce 2026 se koná už 28. ročník této hudební přehlídky</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Falešný mramor, férová akustika. Královská opera ve Versailles</title>
      <itunes:episode>259</itunes:episode>
      <podcast:episode>259</podcast:episode>
      <itunes:title>Falešný mramor, férová akustika. Královská opera ve Versailles</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3180b997-c931-47c8-897c-04dff921c181</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b10e476e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p><strong>16. května 1770 u příležitosti svatby budoucího krále Ludvíka XVI. s Marií Antoinettou bylo otevřena Královská opera ve Versailles, barokní divadlo nacházející se v severním křídle zámku Versailles. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p><strong>16. května 1770 u příležitosti svatby budoucího krále Ludvíka XVI. s Marií Antoinettou bylo otevřena Královská opera ve Versailles, barokní divadlo nacházející se v severním křídle zámku Versailles. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 01 Mar 2026 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b10e476e/237a5edf.mp3" length="16114424" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>670</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p><strong>16. května 1770 u příležitosti svatby budoucího krále Ludvíka XVI. s Marií Antoinettou bylo otevřena Královská opera ve Versailles, barokní divadlo nacházející se v severním křídle zámku Versailles. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Bleděmodrý svět českého Gershwina. Památník Jaroslava Ježka v Praze</title>
      <itunes:episode>258</itunes:episode>
      <podcast:episode>258</podcast:episode>
      <itunes:title>Bleděmodrý svět českého Gershwina. Památník Jaroslava Ježka v Praze</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">cf656202-d7f9-4bf4-9e9f-34618899baad</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/7711e324</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>S hudbou pro divadelní hry a revue Osvobozeného divadla je nejčastěji spojován skladatel Jaroslav Ježek. V jeho odkazu ovšem najdeme i téměř dva tucty skladeb v duchu soudobé vážné hudby. Řadu z nich zkomponoval v Modrém pokoji v pražské Kaprově ulici.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>S hudbou pro divadelní hry a revue Osvobozeného divadla je nejčastěji spojován skladatel Jaroslav Ježek. V jeho odkazu ovšem najdeme i téměř dva tucty skladeb v duchu soudobé vážné hudby. Řadu z nich zkomponoval v Modrém pokoji v pražské Kaprově ulici.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 22 Feb 2026 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/7711e324/587c62d6.mp3" length="15262448" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>635</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>S hudbou pro divadelní hry a revue Osvobozeného divadla je nejčastěji spojován skladatel Jaroslav Ježek. V jeho odkazu ovšem najdeme i téměř dva tucty skladeb v duchu soudobé vážné hudby. Řadu z nich zkomponoval v Modrém pokoji v pražské Kaprově ulici.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudební výlety moravskoslezským krajem. Celoroční projekt Svatováclavského hudebního festivalu</title>
      <itunes:episode>257</itunes:episode>
      <podcast:episode>257</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudební výlety moravskoslezským krajem. Celoroční projekt Svatováclavského hudebního festivalu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">aebd178d-ecaa-4471-858b-a8421366fa5d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/66bdaf6c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Kolem svátku svatého Václava se každoročně v Moravskoslezském kraji koná festival s názvem Svatováclavské hudební slavnosti. Kdo stál u jejich zrodu a jaké motivy byly hnacím motorem jejich vzniku?</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Kolem svátku svatého Václava se každoročně v Moravskoslezském kraji koná festival s názvem Svatováclavské hudební slavnosti. Kdo stál u jejich zrodu a jaké motivy byly hnacím motorem jejich vzniku?</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 08 Feb 2026 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/66bdaf6c/55b99275.mp3" length="15106628" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>628</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Kolem svátku svatého Václava se každoročně v Moravskoslezském kraji koná festival s názvem Svatováclavské hudební slavnosti. Kdo stál u jejich zrodu a jaké motivy byly hnacím motorem jejich vzniku?</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Sál ve dvojčatech, která se nezřítila. Petronas Philharmonic Hall v Kuala Lumpur</title>
      <itunes:episode>256</itunes:episode>
      <podcast:episode>256</podcast:episode>
      <itunes:title>Sál ve dvojčatech, která se nezřítila. Petronas Philharmonic Hall v Kuala Lumpur</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">363894c5-175d-41ba-958a-72152d8a8e74</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ed4c4f0e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se vydáme do malajské metropole Kuala Lumpur. Navštívíme tam místa zasvěcená klasické hudbě, ale i operetě, muzikálu a divadlu - Petronas Philharmonic Hall a Istana Budaya, neboli Palác kultury.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se vydáme do malajské metropole Kuala Lumpur. Navštívíme tam místa zasvěcená klasické hudbě, ale i operetě, muzikálu a divadlu - Petronas Philharmonic Hall a Istana Budaya, neboli Palác kultury.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 01 Feb 2026 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ed4c4f0e/6683c288.mp3" length="14583890" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>607</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se vydáme do malajské metropole Kuala Lumpur. Navštívíme tam místa zasvěcená klasické hudbě, ale i operetě, muzikálu a divadlu - Petronas Philharmonic Hall a Istana Budaya, neboli Palác kultury.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Příběh dlouhý sto šedesát let. Příběh klavíru Petrof</title>
      <itunes:episode>255</itunes:episode>
      <podcast:episode>255</podcast:episode>
      <itunes:title>Příběh dlouhý sto šedesát let. Příběh klavíru Petrof</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1cbfab7c-470d-4144-ae03-9c00fbd52840</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2da0fba3</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Od počátku roku 2024 mapujeme vždy ve čtvrtém týdnu každého měsíce hudební muzea. Taková, která jsou věnována vesměs hudebním osobnostem a jejich životům i tvorbě. Virtuálně v tomto cyklu navštěvujeme jejich rodné domy, ale také objekty, ve kterých žili a tvořili později. Vypravili jsme se zrovna tak za Mauricem Ravelem jako Dmitrijem Šostakovičem, ale také za natolik různorodým jedinci, jakými byli – namátkou – Enrico Caruso nebo George Gershwin. Tentokrát se vydáme do východočeské metropole, města Hradec Králové, které je spojeno s rodinou Petrofů, rodem, který má za sebou úctyhodných sto šedesát let výrobní tradice, de facto nepřerušené, byť opakovaně ohrožené.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Od počátku roku 2024 mapujeme vždy ve čtvrtém týdnu každého měsíce hudební muzea. Taková, která jsou věnována vesměs hudebním osobnostem a jejich životům i tvorbě. Virtuálně v tomto cyklu navštěvujeme jejich rodné domy, ale také objekty, ve kterých žili a tvořili později. Vypravili jsme se zrovna tak za Mauricem Ravelem jako Dmitrijem Šostakovičem, ale také za natolik různorodým jedinci, jakými byli – namátkou – Enrico Caruso nebo George Gershwin. Tentokrát se vydáme do východočeské metropole, města Hradec Králové, které je spojeno s rodinou Petrofů, rodem, který má za sebou úctyhodných sto šedesát let výrobní tradice, de facto nepřerušené, byť opakovaně ohrožené.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 25 Jan 2026 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2da0fba3/83983a60.mp3" length="15873394" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>660</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Od počátku roku 2024 mapujeme vždy ve čtvrtém týdnu každého měsíce hudební muzea. Taková, která jsou věnována vesměs hudebním osobnostem a jejich životům i tvorbě. Virtuálně v tomto cyklu navštěvujeme jejich rodné domy, ale také objekty, ve kterých žili a tvořili později. Vypravili jsme se zrovna tak za Mauricem Ravelem jako Dmitrijem Šostakovičem, ale také za natolik různorodým jedinci, jakými byli – namátkou – Enrico Caruso nebo George Gershwin. Tentokrát se vydáme do východočeské metropole, města Hradec Králové, které je spojeno s rodinou Petrofů, rodem, který má za sebou úctyhodných sto šedesát let výrobní tradice, de facto nepřerušené, byť opakovaně ohrožené.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba zní Lublaní. Dva festivaly, cyklus mladých a nová soutěž</title>
      <itunes:episode>254</itunes:episode>
      <podcast:episode>254</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba zní Lublaní. Dva festivaly, cyklus mladých a nová soutěž</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f941cb27-67c3-4e24-8b29-b1eabf9fc64d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/562091bb</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Vydat se na cestu územím bývalé Jugoslávie znamená setkat se na něm s řadou odlišných civilizačních okruhů, společenských norem i náboženských tradic. Je skoro s podivem, jak dlouho dokázal během poválečné historie kočírovat toto nesourodé spřežení prezident Josip Broz-Tito. Vždyť ranní procházka Sarajevem se neobejde bez lkavých, naříkavých hlasů muezzina ze zdejší mešity. Vyjít si večer na procházku po hradbách či pěší zónou Dubrovníku připomíná náladu italského jihu. A zato v Záhřebu či v Lublani se Středoevropan cítí – nikoli náhodou – jako doma. Obě města mají pro nás důvěrně známou vůni, která nedýchá jen z kaváren, ale i z průčelí barokních či secesních domů.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Vydat se na cestu územím bývalé Jugoslávie znamená setkat se na něm s řadou odlišných civilizačních okruhů, společenských norem i náboženských tradic. Je skoro s podivem, jak dlouho dokázal během poválečné historie kočírovat toto nesourodé spřežení prezident Josip Broz-Tito. Vždyť ranní procházka Sarajevem se neobejde bez lkavých, naříkavých hlasů muezzina ze zdejší mešity. Vyjít si večer na procházku po hradbách či pěší zónou Dubrovníku připomíná náladu italského jihu. A zato v Záhřebu či v Lublani se Středoevropan cítí – nikoli náhodou – jako doma. Obě města mají pro nás důvěrně známou vůni, která nedýchá jen z kaváren, ale i z průčelí barokních či secesních domů.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 11 Jan 2026 19:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/562091bb/24ee2f43.mp3" length="16093766" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>670</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Vydat se na cestu územím bývalé Jugoslávie znamená setkat se na něm s řadou odlišných civilizačních okruhů, společenských norem i náboženských tradic. Je skoro s podivem, jak dlouho dokázal během poválečné historie kočírovat toto nesourodé spřežení prezident Josip Broz-Tito. Vždyť ranní procházka Sarajevem se neobejde bez lkavých, naříkavých hlasů muezzina ze zdejší mešity. Vyjít si večer na procházku po hradbách či pěší zónou Dubrovníku připomíná náladu italského jihu. A zato v Záhřebu či v Lublani se Středoevropan cítí – nikoli náhodou – jako doma. Obě města mají pro nás důvěrně známou vůni, která nedýchá jen z kaváren, ale i z průčelí barokních či secesních domů.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Od rozmanitosti ke sjednocení. Koncertní sál Rudaki Vahdad v Teheránu</title>
      <itunes:episode>253</itunes:episode>
      <podcast:episode>253</podcast:episode>
      <itunes:title>Od rozmanitosti ke sjednocení. Koncertní sál Rudaki Vahdad v Teheránu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c92bc957-fbeb-4840-8e14-920f8206b7e7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1772013d</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Nic na tomto světě se neodehrává ve vakuu, vše se jakýmsi způsobem uskutečňuje v souvislostech blízkých či vzdálených v prostoru i v čase. Už Václav Havel to kdysi popisoval v poetické nadsázce tak, že svět je nyní už tak propojen, že pouhé mávnutí motýlích křídel se tak či onak projeví i na jeho druhém konci. A tak se na cestu za koncertním sálem v poměrně exotické místě určitě i my můžeme vyzbrojit konstatováním, že širší politické a společenské poměry – včetně jejich změn – se pokaždé tak či onak odrážejí i v kultuře obecně a v hudbě zvlášť. Rozhodně to platí pro <strong>koncertní sál</strong>, který se nalézá v samém centru rozlehlé íránské metropole, v takřka desetimilionovém <strong>Teheránu</strong>. </p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Nic na tomto světě se neodehrává ve vakuu, vše se jakýmsi způsobem uskutečňuje v souvislostech blízkých či vzdálených v prostoru i v čase. Už Václav Havel to kdysi popisoval v poetické nadsázce tak, že svět je nyní už tak propojen, že pouhé mávnutí motýlích křídel se tak či onak projeví i na jeho druhém konci. A tak se na cestu za koncertním sálem v poměrně exotické místě určitě i my můžeme vyzbrojit konstatováním, že širší politické a společenské poměry – včetně jejich změn – se pokaždé tak či onak odrážejí i v kultuře obecně a v hudbě zvlášť. Rozhodně to platí pro <strong>koncertní sál</strong>, který se nalézá v samém centru rozlehlé íránské metropole, v takřka desetimilionovém <strong>Teheránu</strong>. </p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 05 Jan 2026 08:33:11 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1772013d/6912f642.mp3" length="15103377" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>628</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Nic na tomto světě se neodehrává ve vakuu, vše se jakýmsi způsobem uskutečňuje v souvislostech blízkých či vzdálených v prostoru i v čase. Už Václav Havel to kdysi popisoval v poetické nadsázce tak, že svět je nyní už tak propojen, že pouhé mávnutí motýlích křídel se tak či onak projeví i na jeho druhém konci. A tak se na cestu za koncertním sálem v poměrně exotické místě určitě i my můžeme vyzbrojit konstatováním, že širší politické a společenské poměry – včetně jejich změn – se pokaždé tak či onak odrážejí i v kultuře obecně a v hudbě zvlášť. Rozhodně to platí pro <strong>koncertní sál</strong>, který se nalézá v samém centru rozlehlé íránské metropole, v takřka desetimilionovém <strong>Teheránu</strong>. </p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když soutěží nahrávky. Concertino Praga</title>
      <itunes:episode>250</itunes:episode>
      <podcast:episode>250</podcast:episode>
      <itunes:title>Když soutěží nahrávky. Concertino Praga</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f8a220d1-72e8-4772-b2fd-43511c752b08</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/034d8dad</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Příběh o tom, co bylo, je a bude Concertino Praga – tato jedinečná soutěž rozhlasových nahrávek mladých hudebníků – má několik odlišných kapitol. Každá zapadá do atmosféry určité doby jak u nás tak ve světě. A má svou vnitřní logiku – tu nadějnou, jindy neúprosnou. Na dosavadním konci této klikaté pouti však každopádně bliká slibné světýlka.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Příběh o tom, co bylo, je a bude Concertino Praga – tato jedinečná soutěž rozhlasových nahrávek mladých hudebníků – má několik odlišných kapitol. Každá zapadá do atmosféry určité doby jak u nás tak ve světě. A má svou vnitřní logiku – tu nadějnou, jindy neúprosnou. Na dosavadním konci této klikaté pouti však každopádně bliká slibné světýlka.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 05 Jan 2026 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/034d8dad/90c1eb1d.mp3" length="16088315" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>669</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Příběh o tom, co bylo, je a bude Concertino Praga – tato jedinečná soutěž rozhlasových nahrávek mladých hudebníků – má několik odlišných kapitol. Každá zapadá do atmosféry určité doby jak u nás tak ve světě. A má svou vnitřní logiku – tu nadějnou, jindy neúprosnou. Na dosavadním konci této klikaté pouti však každopádně bliká slibné světýlka.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když zní Bach v tropech nad rovníkem. Dvě letošní výročí Alberta Schweitzera</title>
      <itunes:episode>252</itunes:episode>
      <podcast:episode>252</podcast:episode>
      <itunes:title>Když zní Bach v tropech nad rovníkem. Dvě letošní výročí Alberta Schweitzera</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d9fc2e85-0504-4345-9492-b013c23827e7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a0b51a8e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Za hudbou se v tomto pořadu vydáváme do nejrůznějších koutů světa. Někdy vzdálených tisíce kilometrů, jindy ležících od nás skoro coby kamenem dohodil. Snad ještě nikdy jsme se v naší představivosti nevydaly do tropického pralesa. Kamsi kousek nad rovník, do srdce černé Afriky. K tomu, abychom se vypravili do <strong>areálu Lambaréné,</strong> ležícího v dnešním státě zvaném<strong> Gabon</strong>, inspirovala autora pořadu Jiřího Vejvodu dvě významná výročí roku 2025. 14. ledna 1875 se totiž narodil jeden ze zásadních velikánů dvacátého století: filozof, teolog, lékař, ale také vynikající varhaník a pilný muzikolog <strong>Albert Schweitzer</strong>. A 4. září tohoto roku uplynulo rovných šedesát let od chvíle, kdy 4. září 1965 v požehnaném věku devadesáti let zemřel.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Za hudbou se v tomto pořadu vydáváme do nejrůznějších koutů světa. Někdy vzdálených tisíce kilometrů, jindy ležících od nás skoro coby kamenem dohodil. Snad ještě nikdy jsme se v naší představivosti nevydaly do tropického pralesa. Kamsi kousek nad rovník, do srdce černé Afriky. K tomu, abychom se vypravili do <strong>areálu Lambaréné,</strong> ležícího v dnešním státě zvaném<strong> Gabon</strong>, inspirovala autora pořadu Jiřího Vejvodu dvě významná výročí roku 2025. 14. ledna 1875 se totiž narodil jeden ze zásadních velikánů dvacátého století: filozof, teolog, lékař, ale také vynikající varhaník a pilný muzikolog <strong>Albert Schweitzer</strong>. A 4. září tohoto roku uplynulo rovných šedesát let od chvíle, kdy 4. září 1965 v požehnaném věku devadesáti let zemřel.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 28 Dec 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a0b51a8e/f6829f22.mp3" length="15012066" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>624</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Za hudbou se v tomto pořadu vydáváme do nejrůznějších koutů světa. Někdy vzdálených tisíce kilometrů, jindy ležících od nás skoro coby kamenem dohodil. Snad ještě nikdy jsme se v naší představivosti nevydaly do tropického pralesa. Kamsi kousek nad rovník, do srdce černé Afriky. K tomu, abychom se vypravili do <strong>areálu Lambaréné,</strong> ležícího v dnešním státě zvaném<strong> Gabon</strong>, inspirovala autora pořadu Jiřího Vejvodu dvě významná výročí roku 2025. 14. ledna 1875 se totiž narodil jeden ze zásadních velikánů dvacátého století: filozof, teolog, lékař, ale také vynikající varhaník a pilný muzikolog <strong>Albert Schweitzer</strong>. A 4. září tohoto roku uplynulo rovných šedesát let od chvíle, kdy 4. září 1965 v požehnaném věku devadesáti let zemřel.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Tam, kde skutek utek´. Muzea Václava Jana Tomáška a Vítězslava Nováka ve Skutči</title>
      <itunes:episode>251</itunes:episode>
      <podcast:episode>251</podcast:episode>
      <itunes:title>Tam, kde skutek utek´. Muzea Václava Jana Tomáška a Vítězslava Nováka ve Skutči</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">32b939d6-dd80-4c40-b061-fb98e1d10003</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/12604174</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V naší mateřštině, která je už svým vynálezem diakritických znamének jedním z nejúžasnějších jazyků na světě, najdeme na různé životní situace nejrůznější úsloví. Vesměs obrazná, trefná, přiléhavá. A výjimkou není ani stav lidské mysli, která sice kuje velké plány ohledně toho, co bude vykonáno, ale nikdy k tomu pak nedojde. Ano, říká se tomu „skutek utek´“… Rozhodně tomu však nebude v případě hned dvou muzeí, věnovaných významným hudebním skladatelům, za kterými spěcháme. Pravda, pod pojmem muzeum si tu představme – a v naší představivosti poté prohlédněme – spíš dva nevelké domky. Patřící ovšem kdysi rodinám, ze kterých vzešly dvě osobnosti české hudby, jakými se můžeme po právu pyšnit. Řeč je o<strong> Václavu Josefu Tomáškovi</strong> a<strong> Vítězslavu Novákovi</strong>, samozřejmě zdejších rodácích.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V naší mateřštině, která je už svým vynálezem diakritických znamének jedním z nejúžasnějších jazyků na světě, najdeme na různé životní situace nejrůznější úsloví. Vesměs obrazná, trefná, přiléhavá. A výjimkou není ani stav lidské mysli, která sice kuje velké plány ohledně toho, co bude vykonáno, ale nikdy k tomu pak nedojde. Ano, říká se tomu „skutek utek´“… Rozhodně tomu však nebude v případě hned dvou muzeí, věnovaných významným hudebním skladatelům, za kterými spěcháme. Pravda, pod pojmem muzeum si tu představme – a v naší představivosti poté prohlédněme – spíš dva nevelké domky. Patřící ovšem kdysi rodinám, ze kterých vzešly dvě osobnosti české hudby, jakými se můžeme po právu pyšnit. Řeč je o<strong> Václavu Josefu Tomáškovi</strong> a<strong> Vítězslavu Novákovi</strong>, samozřejmě zdejších rodácích.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 21 Dec 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/12604174/e6db102f.mp3" length="15287512" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>636</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V naší mateřštině, která je už svým vynálezem diakritických znamének jedním z nejúžasnějších jazyků na světě, najdeme na různé životní situace nejrůznější úsloví. Vesměs obrazná, trefná, přiléhavá. A výjimkou není ani stav lidské mysli, která sice kuje velké plány ohledně toho, co bude vykonáno, ale nikdy k tomu pak nedojde. Ano, říká se tomu „skutek utek´“… Rozhodně tomu však nebude v případě hned dvou muzeí, věnovaných významným hudebním skladatelům, za kterými spěcháme. Pravda, pod pojmem muzeum si tu představme – a v naší představivosti poté prohlédněme – spíš dva nevelké domky. Patřící ovšem kdysi rodinám, ze kterých vzešly dvě osobnosti české hudby, jakými se můžeme po právu pyšnit. Řeč je o<strong> Václavu Josefu Tomáškovi</strong> a<strong> Vítězslavu Novákovi</strong>, samozřejmě zdejších rodácích.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Tělem k duši, hudbou k uzdravení. Koncertní sál konventu Milosrdných bratří v Brně</title>
      <itunes:episode>249</itunes:episode>
      <podcast:episode>249</podcast:episode>
      <itunes:title>Tělem k duši, hudbou k uzdravení. Koncertní sál konventu Milosrdných bratří v Brně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d8cbc93a-90d4-4c06-9fc3-a454327f6034</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/744777ee</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Ke koncertnímu sálu, který navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria se jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda propracuje stručnou historickou odbočkou. Týká se skutečností zdánlivě hudbě vzdálených, přitom však s tématem souvisejících. Když kdysi na Pražském hradě vládl rozmarný Rudolf II., dopouštěl se sice různých ztřeštěností, ale zároveň buď on sám nebo spíš jeho nejbližší podřízení vykonali řadu rozumných kroků, státnických opatření. Jedním zjevně bylo vyslání zástupce šlechtického rodu Lichtenštejnů jako vyslance na papežův dvůr v Římě.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Ke koncertnímu sálu, který navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria se jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda propracuje stručnou historickou odbočkou. Týká se skutečností zdánlivě hudbě vzdálených, přitom však s tématem souvisejících. Když kdysi na Pražském hradě vládl rozmarný Rudolf II., dopouštěl se sice různých ztřeštěností, ale zároveň buď on sám nebo spíš jeho nejbližší podřízení vykonali řadu rozumných kroků, státnických opatření. Jedním zjevně bylo vyslání zástupce šlechtického rodu Lichtenštejnů jako vyslance na papežův dvůr v Římě.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 14 Dec 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/744777ee/0d11a34f.mp3" length="15286266" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>636</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Ke koncertnímu sálu, který navštívíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria se jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda propracuje stručnou historickou odbočkou. Týká se skutečností zdánlivě hudbě vzdálených, přitom však s tématem souvisejících. Když kdysi na Pražském hradě vládl rozmarný Rudolf II., dopouštěl se sice různých ztřeštěností, ale zároveň buď on sám nebo spíš jeho nejbližší podřízení vykonali řadu rozumných kroků, státnických opatření. Jedním zjevně bylo vyslání zástupce šlechtického rodu Lichtenštejnů jako vyslance na papežův dvůr v Římě.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dejme šanci toleranci. Mezinárodní hudební festival v Colmaru</title>
      <itunes:episode>248</itunes:episode>
      <podcast:episode>248</podcast:episode>
      <itunes:title>Dejme šanci toleranci. Mezinárodní hudební festival v Colmaru</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3226159e-e285-42d8-80f0-6c04f4aaf5a6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/021efc9b</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Uprostřed Alsaska, v severovýchodním cípu Francie, se nachází půvabné město Colmar s bohatou historií jak dávnou, tak nedávnou. Už od roku 1979 k němu patří významný festival, zaměřený na klasickou hudbu, který byl v roce 1989 zásadním způsobem rozšířen. A rozhodně stojí za pozornost z řady příčin. Od jeho přehledně strukturovaného obsahu přes hvězdy, jaké zve na svá pódia, až po několik míst, kde se festivalové koncerty odehrávají. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se vydáme do města, kde se pije víno i pivo, jako by se tím chtěl podtrhnout jeho charakter na pomezí dvou zemí. Zmíněné Francie a samozřejmě i sousedního Německa.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Uprostřed Alsaska, v severovýchodním cípu Francie, se nachází půvabné město Colmar s bohatou historií jak dávnou, tak nedávnou. Už od roku 1979 k němu patří významný festival, zaměřený na klasickou hudbu, který byl v roce 1989 zásadním způsobem rozšířen. A rozhodně stojí za pozornost z řady příčin. Od jeho přehledně strukturovaného obsahu přes hvězdy, jaké zve na svá pódia, až po několik míst, kde se festivalové koncerty odehrávají. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se vydáme do města, kde se pije víno i pivo, jako by se tím chtěl podtrhnout jeho charakter na pomezí dvou zemí. Zmíněné Francie a samozřejmě i sousedního Německa.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 07 Dec 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/021efc9b/2ed87d24.mp3" length="16059334" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>668</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Uprostřed Alsaska, v severovýchodním cípu Francie, se nachází půvabné město Colmar s bohatou historií jak dávnou, tak nedávnou. Už od roku 1979 k němu patří významný festival, zaměřený na klasickou hudbu, který byl v roce 1989 zásadním způsobem rozšířen. A rozhodně stojí za pozornost z řady příčin. Od jeho přehledně strukturovaného obsahu přes hvězdy, jaké zve na svá pódia, až po několik míst, kde se festivalové koncerty odehrávají. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se vydáme do města, kde se pije víno i pivo, jako by se tím chtěl podtrhnout jeho charakter na pomezí dvou zemí. Zmíněné Francie a samozřejmě i sousedního Německa.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pozvánka za oponu. Multinžánrový Musiktheater v Linci</title>
      <itunes:episode>247</itunes:episode>
      <podcast:episode>247</podcast:episode>
      <itunes:title>Pozvánka za oponu. Multinžánrový Musiktheater v Linci</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">73123127-9d6a-4414-92c8-ea282b8766d7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f9ff05dd</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Poměrně často se v cyklu Slavná auditoria, věnovaném koncertním sálům či operním domům u nás či ve světě, vydáváme na pomyslných křídlech hudby do dálek. K podobným toulkám patří výpravy do Jižní Koreje či Jižní Afriky, do Austrálie nebo do Číny, o Japonsku či Spojených státech Amerických ani nemluvě. V dalším dílu pořadu ale uděláme výjimku, i když vlastně jen napůl. Opět totiž vyrazíme do zahraničí, tak jako vždy během prvního týdne v měsíci. Ale zároveň nás tentokrát dlouhá cesta nečeká. Směřujeme na jih od České republiky, kde pouhých třicet kilometrů od hranic leží třetí největší rakouské město. Linec.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Poměrně často se v cyklu Slavná auditoria, věnovaném koncertním sálům či operním domům u nás či ve světě, vydáváme na pomyslných křídlech hudby do dálek. K podobným toulkám patří výpravy do Jižní Koreje či Jižní Afriky, do Austrálie nebo do Číny, o Japonsku či Spojených státech Amerických ani nemluvě. V dalším dílu pořadu ale uděláme výjimku, i když vlastně jen napůl. Opět totiž vyrazíme do zahraničí, tak jako vždy během prvního týdne v měsíci. Ale zároveň nás tentokrát dlouhá cesta nečeká. Směřujeme na jih od České republiky, kde pouhých třicet kilometrů od hranic leží třetí největší rakouské město. Linec.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 30 Nov 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f9ff05dd/d8cce061.mp3" length="15601086" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>649</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Poměrně často se v cyklu Slavná auditoria, věnovaném koncertním sálům či operním domům u nás či ve světě, vydáváme na pomyslných křídlech hudby do dálek. K podobným toulkám patří výpravy do Jižní Koreje či Jižní Afriky, do Austrálie nebo do Číny, o Japonsku či Spojených státech Amerických ani nemluvě. V dalším dílu pořadu ale uděláme výjimku, i když vlastně jen napůl. Opět totiž vyrazíme do zahraničí, tak jako vždy během prvního týdne v měsíci. Ale zároveň nás tentokrát dlouhá cesta nečeká. Směřujeme na jih od České republiky, kde pouhých třicet kilometrů od hranic leží třetí největší rakouské město. Linec.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Statek na konci světa. Jediné muzeum Sergeje Rachmaninova</title>
      <itunes:episode>246</itunes:episode>
      <podcast:episode>246</podcast:episode>
      <itunes:title>Statek na konci světa. Jediné muzeum Sergeje Rachmaninova</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">708f4bf5-0744-4cec-b551-e49835e75866</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a8f18a71</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Skladatel, klavírista a dirigent, do jehož muzea se dnes vypravíme, byl v mnoha ohledech jedinečnou osobností. Pozornost svého okolí upoutával už tím, že měřil bez dvou centimetrů dva metry. Jeho ruce měly, jak známo, nevídané rozpětí, svými prsty obsáhl při hře na klavír ohromné množství kláves – a protože této schopnosti bohatě využíval při komponování, bývají jeho skladby pro tento nástroj pro mnohé interprety zapeklitým úkolem.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Skladatel, klavírista a dirigent, do jehož muzea se dnes vypravíme, byl v mnoha ohledech jedinečnou osobností. Pozornost svého okolí upoutával už tím, že měřil bez dvou centimetrů dva metry. Jeho ruce měly, jak známo, nevídané rozpětí, svými prsty obsáhl při hře na klavír ohromné množství kláves – a protože této schopnosti bohatě využíval při komponování, bývají jeho skladby pro tento nástroj pro mnohé interprety zapeklitým úkolem.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 23 Nov 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a8f18a71/955789f1.mp3" length="15874030" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>660</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Skladatel, klavírista a dirigent, do jehož muzea se dnes vypravíme, byl v mnoha ohledech jedinečnou osobností. Pozornost svého okolí upoutával už tím, že měřil bez dvou centimetrů dva metry. Jeho ruce měly, jak známo, nevídané rozpětí, svými prsty obsáhl při hře na klavír ohromné množství kláves – a protože této schopnosti bohatě využíval při komponování, bývají jeho skladby pro tento nástroj pro mnohé interprety zapeklitým úkolem.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Secesní skvost na nábřeží. Koncertní síň Hlaholu v Praze</title>
      <itunes:episode>245</itunes:episode>
      <podcast:episode>245</podcast:episode>
      <itunes:title>Secesní skvost na nábřeží. Koncertní síň Hlaholu v Praze</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">101dede7-9804-429d-8ce3-ca4aae889b40</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/42ace170</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>"Kdykoli se buď za prací nebo za zábavou vydávám na pražský Žofín, kam jsem kdysi chodíval i se psem, nikdy nezapomenu zabloudit očima přes pravé rameno Vltavy. A z krásného defilé majestátních obytných domů, tvořících zástavbu od Národního divadla až na roh Myslíkovy ulice, se vždy zaměřím na ten, který je pro mě nejzajímavější. Protože spojený s hudbou.", říká autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>"Kdykoli se buď za prací nebo za zábavou vydávám na pražský Žofín, kam jsem kdysi chodíval i se psem, nikdy nezapomenu zabloudit očima přes pravé rameno Vltavy. A z krásného defilé majestátních obytných domů, tvořících zástavbu od Národního divadla až na roh Myslíkovy ulice, se vždy zaměřím na ten, který je pro mě nejzajímavější. Protože spojený s hudbou.", říká autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 16 Nov 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/42ace170/b1ec762e.mp3" length="15626132" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>650</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>"Kdykoli se buď za prací nebo za zábavou vydávám na pražský Žofín, kam jsem kdysi chodíval i se psem, nikdy nezapomenu zabloudit očima přes pravé rameno Vltavy. A z krásného defilé majestátních obytných domů, tvořících zástavbu od Národního divadla až na roh Myslíkovy ulice, se vždy zaměřím na ten, který je pro mě nejzajímavější. Protože spojený s hudbou.", říká autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když se jaro zeptá… Mezinárodní hudební festival Třeboňská nokturna</title>
      <itunes:episode>244</itunes:episode>
      <podcast:episode>244</podcast:episode>
      <itunes:title>Když se jaro zeptá… Mezinárodní hudební festival Třeboňská nokturna</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">223b345a-b287-4bb1-9603-f6d501296685</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/29be3c62</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Dávné úsloví „když se jaro zeptá...“ si symbolicky spojujeme s přípravou na nadcházející roční období. Kdysi, za dob převážně zemědělských, se vztahovalo k zimě jako k té části roku, kdy sice bylo vhodné i možné odpočívat, ale nikoli zcela lenošit. Protože být zimním zápecníkem by se se šeredně nevyplatilo na jaře. Poněkud jinak, a dá se říct že i složitěji, to mají organizátoři dvou vzájemně propojených festivalů v jihočeské <strong>Třeboni</strong>. Na čele s ředitelkou <strong>Irmou Mrázkovou</strong> a dramaturgem <strong>Petrem Nouzovským</strong> totiž připravují, řídí a garantují akce, dalo by se směle říct i projekty, které se odehrávají v různých ročních obdobích. A mají za sebou odlišnou historii.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Dávné úsloví „když se jaro zeptá...“ si symbolicky spojujeme s přípravou na nadcházející roční období. Kdysi, za dob převážně zemědělských, se vztahovalo k zimě jako k té části roku, kdy sice bylo vhodné i možné odpočívat, ale nikoli zcela lenošit. Protože být zimním zápecníkem by se se šeredně nevyplatilo na jaře. Poněkud jinak, a dá se říct že i složitěji, to mají organizátoři dvou vzájemně propojených festivalů v jihočeské <strong>Třeboni</strong>. Na čele s ředitelkou <strong>Irmou Mrázkovou</strong> a dramaturgem <strong>Petrem Nouzovským</strong> totiž připravují, řídí a garantují akce, dalo by se směle říct i projekty, které se odehrávají v různých ročních obdobích. A mají za sebou odlišnou historii.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 09 Nov 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/29be3c62/25020e99.mp3" length="15874050" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>660</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Dávné úsloví „když se jaro zeptá...“ si symbolicky spojujeme s přípravou na nadcházející roční období. Kdysi, za dob převážně zemědělských, se vztahovalo k zimě jako k té části roku, kdy sice bylo vhodné i možné odpočívat, ale nikoli zcela lenošit. Protože být zimním zápecníkem by se se šeredně nevyplatilo na jaře. Poněkud jinak, a dá se říct že i složitěji, to mají organizátoři dvou vzájemně propojených festivalů v jihočeské <strong>Třeboni</strong>. Na čele s ředitelkou <strong>Irmou Mrázkovou</strong> a dramaturgem <strong>Petrem Nouzovským</strong> totiž připravují, řídí a garantují akce, dalo by se směle říct i projekty, které se odehrávají v různých ročních obdobích. A mají za sebou odlišnou historii.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Opera na klášterních troskách. Teatro Massimo Vittorio Emanuelle</title>
      <itunes:episode>243</itunes:episode>
      <podcast:episode>243</podcast:episode>
      <itunes:title>Opera na klášterních troskách. Teatro Massimo Vittorio Emanuelle</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c2a4d863-5118-4216-bb7c-8cfacd985756</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/6a613e35</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Téměř nekonečný je výčet překrásných operních domů, vybudovaných kdysi po celé Itálii. Zdaleka přesahuje naši obvyklou znalost několik nejznámějších pojmů, jakými jsou milánská Scala, benátské La fenice nebo neapolské Teatro di San Carlo. Především v devatenáctém století patřila totiž opera k nejoblíbenějším zábavám italského obyvatelstva, takže operní domy vyrostly i ve městech o několika desítkách tisíc obyvatel. Dodnes oslňují svou krásou – a v poměru k počtu místních obyvatel i překvapivou velikostí. Další pořad tentokrát připomene palermské<strong> Teatro Massimo.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Téměř nekonečný je výčet překrásných operních domů, vybudovaných kdysi po celé Itálii. Zdaleka přesahuje naši obvyklou znalost několik nejznámějších pojmů, jakými jsou milánská Scala, benátské La fenice nebo neapolské Teatro di San Carlo. Především v devatenáctém století patřila totiž opera k nejoblíbenějším zábavám italského obyvatelstva, takže operní domy vyrostly i ve městech o několika desítkách tisíc obyvatel. Dodnes oslňují svou krásou – a v poměru k počtu místních obyvatel i překvapivou velikostí. Další pořad tentokrát připomene palermské<strong> Teatro Massimo.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 02 Nov 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/6a613e35/20f4134b.mp3" length="15866532" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>660</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Téměř nekonečný je výčet překrásných operních domů, vybudovaných kdysi po celé Itálii. Zdaleka přesahuje naši obvyklou znalost několik nejznámějších pojmů, jakými jsou milánská Scala, benátské La fenice nebo neapolské Teatro di San Carlo. Především v devatenáctém století patřila totiž opera k nejoblíbenějším zábavám italského obyvatelstva, takže operní domy vyrostly i ve městech o několika desítkách tisíc obyvatel. Dodnes oslňují svou krásou – a v poměru k počtu místních obyvatel i překvapivou velikostí. Další pořad tentokrát připomene palermské<strong> Teatro Massimo.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dynastie, která stále žije. Muzeum rodiny Straussových ve Vídni</title>
      <itunes:episode>242</itunes:episode>
      <podcast:episode>242</podcast:episode>
      <itunes:title>Dynastie, která stále žije. Muzeum rodiny Straussových ve Vídni</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4862fbab-3d6f-4a0e-8dbf-2c3232041329</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/147d2f76</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jedním z hudebních dat roku 2025 se nejen ve Vídni, ale po celém světě stala sobota 25. října. V ten den si milovníci zdánlivě lehké hudební Múzy připomněli kulaté výročí. Roku 1825, tehdy to bylo úterý, se 25. října ve městě nad Dunajem narodil Johann Strauss mladší.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jedním z hudebních dat roku 2025 se nejen ve Vídni, ale po celém světě stala sobota 25. října. V ten den si milovníci zdánlivě lehké hudební Múzy připomněli kulaté výročí. Roku 1825, tehdy to bylo úterý, se 25. října ve městě nad Dunajem narodil Johann Strauss mladší.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 26 Oct 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/147d2f76/b1c46541.mp3" length="10818403" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>674</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jedním z hudebních dat roku 2025 se nejen ve Vídni, ale po celém světě stala sobota 25. října. V ten den si milovníci zdánlivě lehké hudební Múzy připomněli kulaté výročí. Roku 1825, tehdy to bylo úterý, se 25. října ve městě nad Dunajem narodil Johann Strauss mladší.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rybniční, industriální, výletní. Klasická hudba ve třech zámečcích</title>
      <itunes:episode>241</itunes:episode>
      <podcast:episode>241</podcast:episode>
      <itunes:title>Rybniční, industriální, výletní. Klasická hudba ve třech zámečcích</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4aac5c4d-9c09-400c-a07b-54120fa1807a</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/33e7c060</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Za hudbou ve – svého druhu – neobvyklých koncertních prostorách dnes zamíříme do blízkosti jihomoravské Lednice či Ostravy. A nakonec se vrátíme do Prahy. Co ovšem tato místa, kde tu a tam zní klasika, vlastně spojuje? Bráno zeměpisně, nacházejí se na mapě naší země jako by v pomyslném trojúhelníku. Z Lednice ležící blízko hranic s Rakouskem je to do Ostravy, rozkládající se nedaleko Polska, dobrých dvě stě dvacet kilometrů. Z Ostravy jich musíme na cestě do Prahy zvládnout po D1 bezmála čtyři stovky, což – jak si vždy při jízdě přitom připomínám – je dál než z našeho hlavního města do Berlína nebo do Vídně. A konečně vzdálenost z metropole nad Vltavou do Lednice odpovídá dvěma stům a padesáti pěti kilometrům.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Za hudbou ve – svého druhu – neobvyklých koncertních prostorách dnes zamíříme do blízkosti jihomoravské Lednice či Ostravy. A nakonec se vrátíme do Prahy. Co ovšem tato místa, kde tu a tam zní klasika, vlastně spojuje? Bráno zeměpisně, nacházejí se na mapě naší země jako by v pomyslném trojúhelníku. Z Lednice ležící blízko hranic s Rakouskem je to do Ostravy, rozkládající se nedaleko Polska, dobrých dvě stě dvacet kilometrů. Z Ostravy jich musíme na cestě do Prahy zvládnout po D1 bezmála čtyři stovky, což – jak si vždy při jízdě přitom připomínám – je dál než z našeho hlavního města do Berlína nebo do Vídně. A konečně vzdálenost z metropole nad Vltavou do Lednice odpovídá dvěma stům a padesáti pěti kilometrům.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 19 Oct 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/33e7c060/8564644e.mp3" length="10561954" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>658</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Za hudbou ve – svého druhu – neobvyklých koncertních prostorách dnes zamíříme do blízkosti jihomoravské Lednice či Ostravy. A nakonec se vrátíme do Prahy. Co ovšem tato místa, kde tu a tam zní klasika, vlastně spojuje? Bráno zeměpisně, nacházejí se na mapě naší země jako by v pomyslném trojúhelníku. Z Lednice ležící blízko hranic s Rakouskem je to do Ostravy, rozkládající se nedaleko Polska, dobrých dvě stě dvacet kilometrů. Z Ostravy jich musíme na cestě do Prahy zvládnout po D1 bezmála čtyři stovky, což – jak si vždy při jízdě přitom připomínám – je dál než z našeho hlavního města do Berlína nebo do Vídně. A konečně vzdálenost z metropole nad Vltavou do Lednice odpovídá dvěma stům a padesáti pěti kilometrům.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Festival na prahu sedmdesátin. Košická hudobná jar</title>
      <itunes:episode>240</itunes:episode>
      <podcast:episode>240</podcast:episode>
      <itunes:title>Festival na prahu sedmdesátin. Košická hudobná jar</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">08378e1c-4cb6-40d3-8fd6-ee8592255633</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/bace5445</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Za dalším z hudebních festivalů, zaměřených na oblast klasiky, se vydáme bezmála sedm set kilometrů východním směrem. Do druhého z největších slovenských měst, kterým jsou – hned po Bratislavě – Košice. Zkusme se ale předtím podívat festivalům pod pokličku v tom smyslu, kdo je pořádá, proč tomu tak je a co z toho vyplývá.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Za dalším z hudebních festivalů, zaměřených na oblast klasiky, se vydáme bezmála sedm set kilometrů východním směrem. Do druhého z největších slovenských měst, kterým jsou – hned po Bratislavě – Košice. Zkusme se ale předtím podívat festivalům pod pokličku v tom smyslu, kdo je pořádá, proč tomu tak je a co z toho vyplývá.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 12 Oct 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/bace5445/dac7a306.mp3" length="10374689" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>647</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Za dalším z hudebních festivalů, zaměřených na oblast klasiky, se vydáme bezmála sedm set kilometrů východním směrem. Do druhého z největších slovenských měst, kterým jsou – hned po Bratislavě – Košice. Zkusme se ale předtím podívat festivalům pod pokličku v tom smyslu, kdo je pořádá, proč tomu tak je a co z toho vyplývá.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba pod lucernou i v bývalé nemocnici. Koncertní sály v Bruggách a v Gentu</title>
      <itunes:episode>239</itunes:episode>
      <podcast:episode>239</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba pod lucernou i v bývalé nemocnici. Koncertní sály v Bruggách a v Gentu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e80d4dda-a1b9-4169-8676-b31d3d22a17f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/bbabc1c5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Necelých padesát kilometrů od sebe dělí dvě významná města v Belgii. Bruggy ležící na severozápadě země a Gent situovaný o něco jižněji. Obě vynikají pozoruhodnou historií, ale stojí za návštěvu i kvůli své současné architektuře. Nápadité a v nejednom případě objevné. Platí to kromě jiných staveb také o dvou koncertních sálech, za kterými se dnes vypravíme. <strong>Concertgebow v Bruggách</strong> je moderní, tvarově strohou, ale uvnitř přívětivou budovou. Zato <strong>hudební centrum Biljoke v Gentu</strong> zaujme neotřelým propojením někdejší nemocnice s rekonstruovanou částí, sloužící nyní hudbě.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Necelých padesát kilometrů od sebe dělí dvě významná města v Belgii. Bruggy ležící na severozápadě země a Gent situovaný o něco jižněji. Obě vynikají pozoruhodnou historií, ale stojí za návštěvu i kvůli své současné architektuře. Nápadité a v nejednom případě objevné. Platí to kromě jiných staveb také o dvou koncertních sálech, za kterými se dnes vypravíme. <strong>Concertgebow v Bruggách</strong> je moderní, tvarově strohou, ale uvnitř přívětivou budovou. Zato <strong>hudební centrum Biljoke v Gentu</strong> zaujme neotřelým propojením někdejší nemocnice s rekonstruovanou částí, sloužící nyní hudbě.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 05 Oct 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/bbabc1c5/95c04e25.mp3" length="10809594" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>674</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Necelých padesát kilometrů od sebe dělí dvě významná města v Belgii. Bruggy ležící na severozápadě země a Gent situovaný o něco jižněji. Obě vynikají pozoruhodnou historií, ale stojí za návštěvu i kvůli své současné architektuře. Nápadité a v nejednom případě objevné. Platí to kromě jiných staveb také o dvou koncertních sálech, za kterými se dnes vypravíme. <strong>Concertgebow v Bruggách</strong> je moderní, tvarově strohou, ale uvnitř přívětivou budovou. Zato <strong>hudební centrum Biljoke v Gentu</strong> zaujme neotřelým propojením někdejší nemocnice s rekonstruovanou částí, sloužící nyní hudbě.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Světnička ve věži, odborné centrum na nároží. Muzeum Bohuslava Martinů</title>
      <itunes:episode>238</itunes:episode>
      <podcast:episode>238</podcast:episode>
      <itunes:title>Světnička ve věži, odborné centrum na nároží. Muzeum Bohuslava Martinů</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ee091dec-b6da-4549-89f1-f28ab3260201</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5b600e1a</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Necelých osmnáct kilometrů od sebe, blízko někdejší zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží dvě z nejkrásnějších měst nejen v rámci Východočeského kraje, ale celé naší země. Litomyšl a na jih od ní Polička. Právě zde se narodil velikán české hudby <strong>Bohuslav Martinů.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Necelých osmnáct kilometrů od sebe, blízko někdejší zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží dvě z nejkrásnějších měst nejen v rámci Východočeského kraje, ale celé naší země. Litomyšl a na jih od ní Polička. Právě zde se narodil velikán české hudby <strong>Bohuslav Martinů.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 28 Sep 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5b600e1a/2a9cb145.mp3" length="10797567" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>673</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Necelých osmnáct kilometrů od sebe, blízko někdejší zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží dvě z nejkrásnějších měst nejen v rámci Východočeského kraje, ale celé naší země. Litomyšl a na jih od ní Polička. Právě zde se narodil velikán české hudby <strong>Bohuslav Martinů.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Letní štěstí na náměstí. Festivaly klasické hudby pod širým nebem</title>
      <itunes:episode>237</itunes:episode>
      <podcast:episode>237</podcast:episode>
      <itunes:title>Letní štěstí na náměstí. Festivaly klasické hudby pod širým nebem</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7f1871a5-8ef0-41bd-8423-893ec031ee5e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d4845d6c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Opakuje se to každý rok. S koncem června se koncertní sály zavřou – a pokud do nich během léta nevkročí opraváři, zůstávají pod zámkem až do prvních zářijových dnů. To ale neznamená, že se koncertní život na dva měsíce zastaví. Přichází totiž doba letních festivalů či jednorázových hudebních večerů. V zahradách, v parcích. Na náměstích, která se promění v koncertní síně pod širým nebem. Se vším kladným i záporným, co to obnáší.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Opakuje se to každý rok. S koncem června se koncertní sály zavřou – a pokud do nich během léta nevkročí opraváři, zůstávají pod zámkem až do prvních zářijových dnů. To ale neznamená, že se koncertní život na dva měsíce zastaví. Přichází totiž doba letních festivalů či jednorázových hudebních večerů. V zahradách, v parcích. Na náměstích, která se promění v koncertní síně pod širým nebem. Se vším kladným i záporným, co to obnáší.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 21 Sep 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d4845d6c/868115b2.mp3" length="11769584" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>734</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Opakuje se to každý rok. S koncem června se koncertní sály zavřou – a pokud do nich během léta nevkročí opraváři, zůstávají pod zámkem až do prvních zářijových dnů. To ale neznamená, že se koncertní život na dva měsíce zastaví. Přichází totiž doba letních festivalů či jednorázových hudebních večerů. V zahradách, v parcích. Na náměstích, která se promění v koncertní síně pod širým nebem. Se vším kladným i záporným, co to obnáší.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Sen vykřesaný ze starostí. Severočeský festival hudební setkání</title>
      <itunes:episode>236</itunes:episode>
      <podcast:episode>236</podcast:episode>
      <itunes:title>Sen vykřesaný ze starostí. Severočeský festival hudební setkání</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b3616a9c-3411-4269-b2db-e1479f49e0f4</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8631204f</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>„Každou noc sestupuje bůh Hypnos na Zemi, se svou matkou se tiše prochází a na všechny živé tvory sesílá spánek, který je zbavuje trápení a starostí,“ píše se v knihách o řecké mytologii. Například v té, kterou na toto téma sepsal - zároveň odborně i srozumitelně – jeden ze zakladatelů naší literatury faktu Vojtěch Zamarowský.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>„Každou noc sestupuje bůh Hypnos na Zemi, se svou matkou se tiše prochází a na všechny živé tvory sesílá spánek, který je zbavuje trápení a starostí,“ píše se v knihách o řecké mytologii. Například v té, kterou na toto téma sepsal - zároveň odborně i srozumitelně – jeden ze zakladatelů naší literatury faktu Vojtěch Zamarowský.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 14 Sep 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8631204f/9a196005.mp3" length="10536511" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>657</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>„Každou noc sestupuje bůh Hypnos na Zemi, se svou matkou se tiše prochází a na všechny živé tvory sesílá spánek, který je zbavuje trápení a starostí,“ píše se v knihách o řecké mytologii. Například v té, kterou na toto téma sepsal - zároveň odborně i srozumitelně – jeden ze zakladatelů naší literatury faktu Vojtěch Zamarowský.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>O sále, který měl namále. Koncerní Salle Érard v Paříži</title>
      <itunes:episode>235</itunes:episode>
      <podcast:episode>235</podcast:episode>
      <itunes:title>O sále, který měl namále. Koncerní Salle Érard v Paříži</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c47b51c4-68a1-49e4-a3b1-45a1c74dfc85</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/6f483472</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Byli, a ještě trochu jsou, v Paříži přítomni tři. Nikoli ovšem bratři. Naopak přímí konkurenti. Původně – a zčásti dosud – vysoce cenění výrobci klavírů, ať už pianin či křídel; také ovšem harf a případně dalších hudebních nástrojů. Pánové Pleyel, Gaveau a Érard. Co je spojovalo a co je naopak rozděluje?</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Byli, a ještě trochu jsou, v Paříži přítomni tři. Nikoli ovšem bratři. Naopak přímí konkurenti. Původně – a zčásti dosud – vysoce cenění výrobci klavírů, ať už pianin či křídel; také ovšem harf a případně dalších hudebních nástrojů. Pánové Pleyel, Gaveau a Érard. Co je spojovalo a co je naopak rozděluje?</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 07 Sep 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/6f483472/545852fa.mp3" length="10918050" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>681</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Byli, a ještě trochu jsou, v Paříži přítomni tři. Nikoli ovšem bratři. Naopak přímí konkurenti. Původně – a zčásti dosud – vysoce cenění výrobci klavírů, ať už pianin či křídel; také ovšem harf a případně dalších hudebních nástrojů. Pánové Pleyel, Gaveau a Érard. Co je spojovalo a co je naopak rozděluje?</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Libuše v Šárce. Opera v přírodní rezervaci po dvacáté</title>
      <itunes:episode>234</itunes:episode>
      <podcast:episode>234</podcast:episode>
      <itunes:title>Libuše v Šárce. Opera v přírodní rezervaci po dvacáté</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">71f310bf-7b21-4650-84aa-b4d559cd87a5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a6075b57</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Modřence, trnky, mateřídoušky; hlohy, pryšce anebo vřesy. To vše lze najít v jednom z největších pražských parků, kterým je přírodní rezervace Divoká Šárka. A ke krásám přírody, jmenovitě skalnatých úbočí Šáreckého potoka, soutěsky Džbán a Čertova Mlýna, přibývá jednou do roka jedinečný hudební počin. Vždy v první zářijovou sobotu míří do <strong>Divoké Šárky</strong> tisíce příznivců české opery, aby si v jedinečném prostředí vyslechli některé z děl <strong>Bedřicha Smetany</strong> nebo <strong>Antonína Dvořáka</strong>. Vesměs v podání sólistů, sboru a orchestru Národního divadla, k nimž ovšem přibývají další umělci, interpreti.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Modřence, trnky, mateřídoušky; hlohy, pryšce anebo vřesy. To vše lze najít v jednom z největších pražských parků, kterým je přírodní rezervace Divoká Šárka. A ke krásám přírody, jmenovitě skalnatých úbočí Šáreckého potoka, soutěsky Džbán a Čertova Mlýna, přibývá jednou do roka jedinečný hudební počin. Vždy v první zářijovou sobotu míří do <strong>Divoké Šárky</strong> tisíce příznivců české opery, aby si v jedinečném prostředí vyslechli některé z děl <strong>Bedřicha Smetany</strong> nebo <strong>Antonína Dvořáka</strong>. Vesměs v podání sólistů, sboru a orchestru Národního divadla, k nimž ovšem přibývají další umělci, interpreti.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 31 Aug 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a6075b57/5e7e6571.mp3" length="10488953" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>654</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Modřence, trnky, mateřídoušky; hlohy, pryšce anebo vřesy. To vše lze najít v jednom z největších pražských parků, kterým je přírodní rezervace Divoká Šárka. A ke krásám přírody, jmenovitě skalnatých úbočí Šáreckého potoka, soutěsky Džbán a Čertova Mlýna, přibývá jednou do roka jedinečný hudební počin. Vždy v první zářijovou sobotu míří do <strong>Divoké Šárky</strong> tisíce příznivců české opery, aby si v jedinečném prostředí vyslechli některé z děl <strong>Bedřicha Smetany</strong> nebo <strong>Antonína Dvořáka</strong>. Vesměs v podání sólistů, sboru a orchestru Národního divadla, k nimž ovšem přibývají další umělci, interpreti.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hamburská čtvrť skladatelů. Muzea G. P. Telemanna, J. A. Hasseho a C. Ph. E. Bacha</title>
      <itunes:episode>233</itunes:episode>
      <podcast:episode>233</podcast:episode>
      <itunes:title>Hamburská čtvrť skladatelů. Muzea G. P. Telemanna, J. A. Hasseho a C. Ph. E. Bacha</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">bd89ed32-9195-4953-921a-5f11da3d1fb8</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/aa86eaa9</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Které z německých měst je největší, co se počtu svých obyvatel týká? Které je nejlidnatější? Asi bychom předpokládali, že po spojení západní části s východní je jím německá metropole Berlín. Čítající dnes tři a půl milionů obyvatel nejrůznějších národností. Které německé velkoměsto ale zaujímá druhou příčku? Možná bychom tipovali Mnichov. Jistě, se svým půldruhým milionem obyvatel, kterým se rovná Praze, je významným centrem. Za pomyslně stříbrným velkoměstem se ale musíme vydat na sever Německa. Tam, kde je největší německý přístav a kde žijí dva miliony obyvatel. Naším cílem bude dnes Hamburk.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Které z německých měst je největší, co se počtu svých obyvatel týká? Které je nejlidnatější? Asi bychom předpokládali, že po spojení západní části s východní je jím německá metropole Berlín. Čítající dnes tři a půl milionů obyvatel nejrůznějších národností. Které německé velkoměsto ale zaujímá druhou příčku? Možná bychom tipovali Mnichov. Jistě, se svým půldruhým milionem obyvatel, kterým se rovná Praze, je významným centrem. Za pomyslně stříbrným velkoměstem se ale musíme vydat na sever Německa. Tam, kde je největší německý přístav a kde žijí dva miliony obyvatel. Naším cílem bude dnes Hamburk.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 24 Aug 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/aa86eaa9/ecd4ddda.mp3" length="10059918" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>627</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Které z německých měst je největší, co se počtu svých obyvatel týká? Které je nejlidnatější? Asi bychom předpokládali, že po spojení západní části s východní je jím německá metropole Berlín. Čítající dnes tři a půl milionů obyvatel nejrůznějších národností. Které německé velkoměsto ale zaujímá druhou příčku? Možná bychom tipovali Mnichov. Jistě, se svým půldruhým milionem obyvatel, kterým se rovná Praze, je významným centrem. Za pomyslně stříbrným velkoměstem se ale musíme vydat na sever Německa. Tam, kde je největší německý přístav a kde žijí dva miliony obyvatel. Naším cílem bude dnes Hamburk.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když se řekne Diplomat… Koncertní sál teplické konzervatoře</title>
      <itunes:episode>232</itunes:episode>
      <podcast:episode>232</podcast:episode>
      <itunes:title>Když se řekne Diplomat… Koncertní sál teplické konzervatoře</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ba0d673c-bba7-43e1-b2d7-bb3abb67b5a0</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/bedf9ff2</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Na cestu za koncertním sálem se v dalším dílu pravidelného pořadu Classic Praha vydáme prostřednictvím bonmotu. A záhy vyplyne, proč... Víte, jaký je rozdíl mezi diplomatem a dámou? Když diplomat říká ano, myslí možná. Když říká možná, myslí ne. A ne neříká, protože by to nebyl diplomat. Když dáma říká ne, myslí možná. Když říká možná, myslí ano. A ano neříká, protože by to nebyla dáma.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Na cestu za koncertním sálem se v dalším dílu pravidelného pořadu Classic Praha vydáme prostřednictvím bonmotu. A záhy vyplyne, proč... Víte, jaký je rozdíl mezi diplomatem a dámou? Když diplomat říká ano, myslí možná. Když říká možná, myslí ne. A ne neříká, protože by to nebyl diplomat. Když dáma říká ne, myslí možná. Když říká možná, myslí ano. A ano neříká, protože by to nebyla dáma.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 16 Aug 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/bedf9ff2/74c8d66f.mp3" length="10542341" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>657</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Na cestu za koncertním sálem se v dalším dílu pravidelného pořadu Classic Praha vydáme prostřednictvím bonmotu. A záhy vyplyne, proč... Víte, jaký je rozdíl mezi diplomatem a dámou? Když diplomat říká ano, myslí možná. Když říká možná, myslí ne. A ne neříká, protože by to nebyl diplomat. Když dáma říká ne, myslí možná. Když říká možná, myslí ano. A ano neříká, protože by to nebyla dáma.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Tam, kde byl slavný Papa v mládí. Haydnovy hudební slavnosti</title>
      <itunes:episode>231</itunes:episode>
      <podcast:episode>231</podcast:episode>
      <itunes:title>Tam, kde byl slavný Papa v mládí. Haydnovy hudební slavnosti</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0f3ce85c-566c-491d-b69d-4a13acc85674</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/6117104c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Tnetokrát nás čeká nikoli jeden, ale dva virtuální výlety. Cosi – vlastně kdosi – je ovšem spojuje. Podrobněji se budeme zabývat až druhým z nich. Ale ani ten první by neškodilo ochutnat – doslova ochutnat - kdyby to ale nebylo odtud tak daleko. Vzdálenost z Prahy do Portlandu v americkém státě Oregon totiž měří přes osm tisíc kilometrů.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Tnetokrát nás čeká nikoli jeden, ale dva virtuální výlety. Cosi – vlastně kdosi – je ovšem spojuje. Podrobněji se budeme zabývat až druhým z nich. Ale ani ten první by neškodilo ochutnat – doslova ochutnat - kdyby to ale nebylo odtud tak daleko. Vzdálenost z Prahy do Portlandu v americkém státě Oregon totiž měří přes osm tisíc kilometrů.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 10 Aug 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/6117104c/f7aaea6f.mp3" length="10607333" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>661</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Tnetokrát nás čeká nikoli jeden, ale dva virtuální výlety. Cosi – vlastně kdosi – je ovšem spojuje. Podrobněji se budeme zabývat až druhým z nich. Ale ani ten první by neškodilo ochutnat – doslova ochutnat - kdyby to ale nebylo odtud tak daleko. Vzdálenost z Prahy do Portlandu v americkém státě Oregon totiž měří přes osm tisíc kilometrů.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Více o jižní Americe. Koncertní sály v Limě, Montevideu a Santiagu de Chile</title>
      <itunes:episode>230</itunes:episode>
      <podcast:episode>230</podcast:episode>
      <itunes:title>Více o jižní Americe. Koncertní sály v Limě, Montevideu a Santiagu de Chile</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3d34ff04-e928-499f-a8cc-ace1b2552af6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/76b8cc52</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Při pátrání po koncertních sálech či operních domech světa se někdy vydáváme „za humna“. Do Bamberku, Drážďan či Vídně. Tentokrát prozkoumáme tři z prostor pro klasickou hudbu v rámci světadílu opředeného jedinečnostmi. Přestože v tamním způsobu dorozumívání převládá španělština či portugalština, mluví se na tomto kontinentu dalšími tři sta sedmdesáti domorodými jazyky. Nalézá se tam pohoří<strong> Andy</strong>, vinoucí se od severu k jihu. Anebo deštný prales, sice dlouhodobě ohrožovaný těžbou, nicméně dosud jedinečný. Kromě velehor patří k místním skvostům jeden z nejdelších veletoků planety. Ano, zamíříme do <strong>Jižní Ameriky</strong>, kterou si spojujeme s přírodními krásami, prastarými památkami typu<strong> Macchu Picchu</strong> anebo megalopolemi jako<strong> Sao Paulo.</strong> </p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Při pátrání po koncertních sálech či operních domech světa se někdy vydáváme „za humna“. Do Bamberku, Drážďan či Vídně. Tentokrát prozkoumáme tři z prostor pro klasickou hudbu v rámci světadílu opředeného jedinečnostmi. Přestože v tamním způsobu dorozumívání převládá španělština či portugalština, mluví se na tomto kontinentu dalšími tři sta sedmdesáti domorodými jazyky. Nalézá se tam pohoří<strong> Andy</strong>, vinoucí se od severu k jihu. Anebo deštný prales, sice dlouhodobě ohrožovaný těžbou, nicméně dosud jedinečný. Kromě velehor patří k místním skvostům jeden z nejdelších veletoků planety. Ano, zamíříme do <strong>Jižní Ameriky</strong>, kterou si spojujeme s přírodními krásami, prastarými památkami typu<strong> Macchu Picchu</strong> anebo megalopolemi jako<strong> Sao Paulo.</strong> </p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 03 Aug 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/76b8cc52/fe863f52.mp3" length="10252558" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>639</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Při pátrání po koncertních sálech či operních domech světa se někdy vydáváme „za humna“. Do Bamberku, Drážďan či Vídně. Tentokrát prozkoumáme tři z prostor pro klasickou hudbu v rámci světadílu opředeného jedinečnostmi. Přestože v tamním způsobu dorozumívání převládá španělština či portugalština, mluví se na tomto kontinentu dalšími tři sta sedmdesáti domorodými jazyky. Nalézá se tam pohoří<strong> Andy</strong>, vinoucí se od severu k jihu. Anebo deštný prales, sice dlouhodobě ohrožovaný těžbou, nicméně dosud jedinečný. Kromě velehor patří k místním skvostům jeden z nejdelších veletoků planety. Ano, zamíříme do <strong>Jižní Ameriky</strong>, kterou si spojujeme s přírodními krásami, prastarými památkami typu<strong> Macchu Picchu</strong> anebo megalopolemi jako<strong> Sao Paulo.</strong> </p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Třikrát a dost. Muzeum Franze Liszta v Budapešti, Výmaru a Bayreuthu</title>
      <itunes:episode>229</itunes:episode>
      <podcast:episode>229</podcast:episode>
      <itunes:title>Třikrát a dost. Muzeum Franze Liszta v Budapešti, Výmaru a Bayreuthu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0fb870a9-cf18-4f3c-9167-13f6dbc0adae</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b585e612</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Narodil se na území dnešního Rakouska, měl ovšem předky ze Slovenska; mluvil převážně německy, žil v Paříži a ve Výmaru, zemřel v Bayreuthu. V Budapešti pobýval jen občas. A přece právě tam vzdali nejvýznamnější hold mu formou muzea a dokonce i výzkumného centra, zkoumajícího jeho dílo. Tématem dnešního výletu za hudebními muzei je takto vytvořený, doslova zhmotnělý odkaz skladatele a klavíristy Ference - či, chcete-li – Franze Liszta.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Narodil se na území dnešního Rakouska, měl ovšem předky ze Slovenska; mluvil převážně německy, žil v Paříži a ve Výmaru, zemřel v Bayreuthu. V Budapešti pobýval jen občas. A přece právě tam vzdali nejvýznamnější hold mu formou muzea a dokonce i výzkumného centra, zkoumajícího jeho dílo. Tématem dnešního výletu za hudebními muzei je takto vytvořený, doslova zhmotnělý odkaz skladatele a klavíristy Ference - či, chcete-li – Franze Liszta.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 27 Jul 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b585e612/3bd814ac.mp3" length="10516505" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>655</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Narodil se na území dnešního Rakouska, měl ovšem předky ze Slovenska; mluvil převážně německy, žil v Paříži a ve Výmaru, zemřel v Bayreuthu. V Budapešti pobýval jen občas. A přece právě tam vzdali nejvýznamnější hold mu formou muzea a dokonce i výzkumného centra, zkoumajícího jeho dílo. Tématem dnešního výletu za hudebními muzei je takto vytvořený, doslova zhmotnělý odkaz skladatele a klavíristy Ference - či, chcete-li – Franze Liszta.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba nově na Spořilově. Vlídně strohý kostel sv. Anežky</title>
      <itunes:episode>228</itunes:episode>
      <podcast:episode>228</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba nově na Spořilově. Vlídně strohý kostel sv. Anežky</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d929ed1d-c197-4317-b062-fd65dc55819b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2274fff6</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Před časem překvapila informace, kde se v Praze nalézá jediný kostel, zasvěcený jedné z klíčových ikon naší víry, svaté Anežce. Člověka mýlí areál v historickém centru, kde se kromě jiného nachází Anežčin klášter. Jenomže kostel, do kterého zamíříme díky hudbě v něm tu a tam provozované v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, je dominantou úplně jiné části metropole. Vydáváme se na Spořilov.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Před časem překvapila informace, kde se v Praze nalézá jediný kostel, zasvěcený jedné z klíčových ikon naší víry, svaté Anežce. Člověka mýlí areál v historickém centru, kde se kromě jiného nachází Anežčin klášter. Jenomže kostel, do kterého zamíříme díky hudbě v něm tu a tam provozované v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, je dominantou úplně jiné části metropole. Vydáváme se na Spořilov.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 20 Jul 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2274fff6/56575836.mp3" length="11134058" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>694</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Před časem překvapila informace, kde se v Praze nalézá jediný kostel, zasvěcený jedné z klíčových ikon naší víry, svaté Anežce. Člověka mýlí areál v historickém centru, kde se kromě jiného nachází Anežčin klášter. Jenomže kostel, do kterého zamíříme díky hudbě v něm tu a tam provozované v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, je dominantou úplně jiné části metropole. Vydáváme se na Spořilov.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Klávesy míří do Bolzana. Mezinárodní klavírní soutěž Ferruccia Busoniho</title>
      <itunes:episode>227</itunes:episode>
      <podcast:episode>227</podcast:episode>
      <itunes:title>Klávesy míří do Bolzana. Mezinárodní klavírní soutěž Ferruccia Busoniho</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1f610601-2d74-4e1c-8310-543e7f11941a</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/fbd5884b</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Za mezinárodní soutěží v oboru klasické hudby v dalším dílu pořadu Slavná auditoria zamíříme na sever Itálie. Do města na řece Talveře. Tato soutěž má za pětasedmdesát let své existence ve světě klavíristek a klavíristů výbornou pověst. Už proto – i když nejen proto – že je ve svém názvu zaštítěna významnou osobností jménem Ferruccio Busoni.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Za mezinárodní soutěží v oboru klasické hudby v dalším dílu pořadu Slavná auditoria zamíříme na sever Itálie. Do města na řece Talveře. Tato soutěž má za pětasedmdesát let své existence ve světě klavíristek a klavíristů výbornou pověst. Už proto – i když nejen proto – že je ve svém názvu zaštítěna významnou osobností jménem Ferruccio Busoni.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 13 Jul 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/fbd5884b/05e2ab53.mp3" length="10875131" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>678</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Za mezinárodní soutěží v oboru klasické hudby v dalším dílu pořadu Slavná auditoria zamíříme na sever Itálie. Do města na řece Talveře. Tato soutěž má za pětasedmdesát let své existence ve světě klavíristek a klavíristů výbornou pověst. Už proto – i když nejen proto – že je ve svém názvu zaštítěna významnou osobností jménem Ferruccio Busoni.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hledání ztraceného času. Koncertní sál Pleyel v Paříži</title>
      <itunes:episode>226</itunes:episode>
      <podcast:episode>226</podcast:episode>
      <itunes:title>Hledání ztraceného času. Koncertní sál Pleyel v Paříži</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4d013164-3361-453f-9304-ea9bbc7fd8e9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/fd6557ee</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Další cesta za koncertním sálem ve světě se bude týkat metropole na Seině či Města světel, jak se Paříži občas přezdívá. A zahájíme ji ohlédnutím za dvacátými lety dvacátého století. Nejen proto, že tehdy byl Salle Pleyel, protože o něm bude řeč, postaven.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Další cesta za koncertním sálem ve světě se bude týkat metropole na Seině či Města světel, jak se Paříži občas přezdívá. A zahájíme ji ohlédnutím za dvacátými lety dvacátého století. Nejen proto, že tehdy byl Salle Pleyel, protože o něm bude řeč, postaven.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 06 Jul 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/fd6557ee/af37be79.mp3" length="11318368" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>706</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Další cesta za koncertním sálem ve světě se bude týkat metropole na Seině či Města světel, jak se Paříži občas přezdívá. A zahájíme ji ohlédnutím za dvacátými lety dvacátého století. Nejen proto, že tehdy byl Salle Pleyel, protože o něm bude řeč, postaven.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Veselé příhody z natáčení. Menuhin, Pešek a farář z Kutné Hory</title>
      <itunes:episode>225</itunes:episode>
      <podcast:episode>225</podcast:episode>
      <itunes:title>Veselé příhody z natáčení. Menuhin, Pešek a farář z Kutné Hory</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">5d320f20-5ed1-4fa2-8907-2ab1632b1198</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/40b875b1</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Několikrát do roka se pevné tématické schéma pořadů cyklu Slavná auditoria uvolní. Nastává to v případě, že pondělí, kdy má pořad premiéru, je v daném měsíci pět. V tom případě opouštíme koncertní sály či operní domy u nás a ve světě, také však hudební festivaly či muzea, a můžeme si dopřát takříkajíc volnou jízdu. Na volné téma.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Několikrát do roka se pevné tématické schéma pořadů cyklu Slavná auditoria uvolní. Nastává to v případě, že pondělí, kdy má pořad premiéru, je v daném měsíci pět. V tom případě opouštíme koncertní sály či operní domy u nás a ve světě, také však hudební festivaly či muzea, a můžeme si dopřát takříkajíc volnou jízdu. Na volné téma.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 29 Jun 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/40b875b1/998c14e9.mp3" length="9896831" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>617</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Několikrát do roka se pevné tématické schéma pořadů cyklu Slavná auditoria uvolní. Nastává to v případě, že pondělí, kdy má pořad premiéru, je v daném měsíci pět. V tom případě opouštíme koncertní sály či operní domy u nás a ve světě, také však hudební festivaly či muzea, a můžeme si dopřát takříkajíc volnou jízdu. Na volné téma.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Malé muzeum velkého hudebníka. Pamětní síň Jana Nepomuka Hummela v Bratislavě</title>
      <itunes:episode>224</itunes:episode>
      <podcast:episode>224</podcast:episode>
      <itunes:title>Malé muzeum velkého hudebníka. Pamětní síň Jana Nepomuka Hummela v Bratislavě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">814fa5b6-5737-44f2-86fb-71687ecbe75e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1639ba22</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V encyklopediích je zásadně uváděn jako rakouský skladatel, klavírní virtuóz a pedagog. Většinu svého života prožil ve Vídni. Přesto tam po něm nenajdete stopu, která by stála výrazněji za řeč. Zato si na něj před lety vzpomněla jeho rodná Bratislava, která se ovšem v době, kdy přišel na svět, jmenovala Prešpurk. A vytvořila mu malou, ale půvabnou Pamětní síň. Řeč je o muži jménem Jan Nepomuk Hummel.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V encyklopediích je zásadně uváděn jako rakouský skladatel, klavírní virtuóz a pedagog. Většinu svého života prožil ve Vídni. Přesto tam po něm nenajdete stopu, která by stála výrazněji za řeč. Zato si na něj před lety vzpomněla jeho rodná Bratislava, která se ovšem v době, kdy přišel na svět, jmenovala Prešpurk. A vytvořila mu malou, ale půvabnou Pamětní síň. Řeč je o muži jménem Jan Nepomuk Hummel.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 22 Jun 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1639ba22/c7580f2e.mp3" length="10481495" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>653</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V encyklopediích je zásadně uváděn jako rakouský skladatel, klavírní virtuóz a pedagog. Většinu svého života prožil ve Vídni. Přesto tam po něm nenajdete stopu, která by stála výrazněji za řeč. Zato si na něj před lety vzpomněla jeho rodná Bratislava, která se ovšem v době, kdy přišel na svět, jmenovala Prešpurk. A vytvořila mu malou, ale půvabnou Pamětní síň. Řeč je o muži jménem Jan Nepomuk Hummel.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Přijet znova do Krnova. Koncertní síň v Kostele sv. Ducha</title>
      <itunes:episode>223</itunes:episode>
      <podcast:episode>223</podcast:episode>
      <itunes:title>Přijet znova do Krnova. Koncertní síň v Kostele sv. Ducha</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">6bf5e9aa-7851-4c90-93c2-f7e101c9be7f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1a11c3e9</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Tři sta kilometrů daleko od Prahy leží cíl cesty, kam se vydáme v dalším dílu přadu Slavná auditora. Z toho sotva polovinu vzdálenosti se jede po dálnici. Zbytek trasy bývá poněkud náročný. Trasa se vine kolem Bruntálu a Rýmařova, směřuje ke vzdálené Opavě. Když se však mezitím objeví na obzoru pohoří Nízkého Jeseníku a hranice s Polskem, znamená to, že se konečně blížíme ke zvolenému městu. A tím je Krnov.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Tři sta kilometrů daleko od Prahy leží cíl cesty, kam se vydáme v dalším dílu přadu Slavná auditora. Z toho sotva polovinu vzdálenosti se jede po dálnici. Zbytek trasy bývá poněkud náročný. Trasa se vine kolem Bruntálu a Rýmařova, směřuje ke vzdálené Opavě. Když se však mezitím objeví na obzoru pohoří Nízkého Jeseníku a hranice s Polskem, znamená to, že se konečně blížíme ke zvolenému městu. A tím je Krnov.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 15 Jun 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1a11c3e9/292df233.mp3" length="10357606" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>646</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Tři sta kilometrů daleko od Prahy leží cíl cesty, kam se vydáme v dalším dílu přadu Slavná auditora. Z toho sotva polovinu vzdálenosti se jede po dálnici. Zbytek trasy bývá poněkud náročný. Trasa se vine kolem Bruntálu a Rýmařova, směřuje ke vzdálené Opavě. Když se však mezitím objeví na obzoru pohoří Nízkého Jeseníku a hranice s Polskem, znamená to, že se konečně blížíme ke zvolenému městu. A tím je Krnov.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ve stínu Cézannovy hory. Festival opery a klasické hudby v Aix-en-Provence</title>
      <itunes:episode>222</itunes:episode>
      <podcast:episode>222</podcast:episode>
      <itunes:title>Ve stínu Cézannovy hory. Festival opery a klasické hudby v Aix-en-Provence</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8b5b7343-c9e8-4ad1-b541-8be02ee66355</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/05ea6577</link>
      <description>
        <![CDATA[<p><br>K tématu dalších toulek slavnými světovými hudebními auditorii se tentokrát dostaneme zdánlivou oklikou, a sice poctou třem předmětům. Lokomotivě, malířskému stojanu a plochým štětcům. V čem tkví souvislosti, co je spojuje? Osoba slavného malíře, samotářského impresionisty <strong>Paula Cézanna.</strong> </p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p><br>K tématu dalších toulek slavnými světovými hudebními auditorii se tentokrát dostaneme zdánlivou oklikou, a sice poctou třem předmětům. Lokomotivě, malířskému stojanu a plochým štětcům. V čem tkví souvislosti, co je spojuje? Osoba slavného malíře, samotářského impresionisty <strong>Paula Cézanna.</strong> </p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 08 Jun 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/05ea6577/bfa7c4db.mp3" length="10581493" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>660</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p><br>K tématu dalších toulek slavnými světovými hudebními auditorii se tentokrát dostaneme zdánlivou oklikou, a sice poctou třem předmětům. Lokomotivě, malířskému stojanu a plochým štětcům. V čem tkví souvislosti, co je spojuje? Osoba slavného malíře, samotářského impresionisty <strong>Paula Cézanna.</strong> </p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Na počátku byl Mascagni. Operní divadlo Petruzzelli v Bari</title>
      <itunes:episode>221</itunes:episode>
      <podcast:episode>221</podcast:episode>
      <itunes:title>Na počátku byl Mascagni. Operní divadlo Petruzzelli v Bari</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">61916816-9deb-4a5b-93a9-e853a3d01883</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/282c400f</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Snad každý, kdo se alespoň trochu zajímá o klasickou hudbu obecně a o operu zvlášť, dokáže vyjmenovat několik operních divadel v Itálii. Milánská Scala, neapolské Teatro di San Carlo nebo benátské La Fenice. To jsou jedny z nejslavnějších. Jenže špička vždy vyrůstá ze široké základny, nerodí se na pusté pláni. A pokud pro zemi ve tvaru holínky platí, že je opravdu „matkou oper“, pak to dokládá nejen bezpočet operních děl a působivý výčet operních skladatelů. Svůj velký význam má i široká síť operních domů, divadel.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Snad každý, kdo se alespoň trochu zajímá o klasickou hudbu obecně a o operu zvlášť, dokáže vyjmenovat několik operních divadel v Itálii. Milánská Scala, neapolské Teatro di San Carlo nebo benátské La Fenice. To jsou jedny z nejslavnějších. Jenže špička vždy vyrůstá ze široké základny, nerodí se na pusté pláni. A pokud pro zemi ve tvaru holínky platí, že je opravdu „matkou oper“, pak to dokládá nejen bezpočet operních děl a působivý výčet operních skladatelů. Svůj velký význam má i široká síť operních domů, divadel.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 01 Jun 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/282c400f/0aacc5d2.mp3" length="10385130" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>647</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Snad každý, kdo se alespoň trochu zajímá o klasickou hudbu obecně a o operu zvlášť, dokáže vyjmenovat několik operních divadel v Itálii. Milánská Scala, neapolské Teatro di San Carlo nebo benátské La Fenice. To jsou jedny z nejslavnějších. Jenže špička vždy vyrůstá ze široké základny, nerodí se na pusté pláni. A pokud pro zemi ve tvaru holínky platí, že je opravdu „matkou oper“, pak to dokládá nejen bezpočet operních děl a působivý výčet operních skladatelů. Svůj velký význam má i široká síť operních domů, divadel.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Společný svět skladatele a pěvce. Muzeum Benjamina Brittena a Petera Perase</title>
      <itunes:episode>220</itunes:episode>
      <podcast:episode>220</podcast:episode>
      <itunes:title>Společný svět skladatele a pěvce. Muzeum Benjamina Brittena a Petera Perase</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">53cff099-03a1-4594-a792-9f53a8f85212</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/98c78915</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Muzea, která se soustřeďují na oblast klasické hudby, se dají dělit do několika skupin. A ne že by jedna byla lepší než druhá – každá z nich má něco do sebe. Velikost muzea a jeho sbírky je důležitým měřítkem; na první pohled zřejmým, nikoli ovšem vždy rozhodujícím. Vždyť efektní a objemná podívaná ještě nezaručuje zážitek, jaký si může návštěvník odnést z menší, ale svým dopadem emotivnější expozice. Podstatné je také to, zda se její tvůrci vydali tradičním směrem, kladoucím důraz na „předměty ve vitrínách“, anebo jestli využívají moderních audiovizuálních možností.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Muzea, která se soustřeďují na oblast klasické hudby, se dají dělit do několika skupin. A ne že by jedna byla lepší než druhá – každá z nich má něco do sebe. Velikost muzea a jeho sbírky je důležitým měřítkem; na první pohled zřejmým, nikoli ovšem vždy rozhodujícím. Vždyť efektní a objemná podívaná ještě nezaručuje zážitek, jaký si může návštěvník odnést z menší, ale svým dopadem emotivnější expozice. Podstatné je také to, zda se její tvůrci vydali tradičním směrem, kladoucím důraz na „předměty ve vitrínách“, anebo jestli využívají moderních audiovizuálních možností.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 25 May 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/98c78915/1fa3a625.mp3" length="10991482" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>685</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Muzea, která se soustřeďují na oblast klasické hudby, se dají dělit do několika skupin. A ne že by jedna byla lepší než druhá – každá z nich má něco do sebe. Velikost muzea a jeho sbírky je důležitým měřítkem; na první pohled zřejmým, nikoli ovšem vždy rozhodujícím. Vždyť efektní a objemná podívaná ještě nezaručuje zážitek, jaký si může návštěvník odnést z menší, ale svým dopadem emotivnější expozice. Podstatné je také to, zda se její tvůrci vydali tradičním směrem, kladoucím důraz na „předměty ve vitrínách“, anebo jestli využívají moderních audiovizuálních možností.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Koncerty v Athénách východních Čech. Fibichův sál Chrudim</title>
      <itunes:episode>219</itunes:episode>
      <podcast:episode>219</podcast:episode>
      <itunes:title>Koncerty v Athénách východních Čech. Fibichův sál Chrudim</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7f80d0a2-14cb-4226-9261-011d7008a88c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/319143cc</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Starořecké Athény jako symbol už u nás – coby přezdívku - v souvislosti s jedním městem máme. S odkazem na dávné sídlo vzdělanosti i kulturnosti se jím vesměs právem dlouhodobě pyšní hanácká Kroměříž. Což je poměrně známé. Nejen na Moravě, ale i v Čechách však existuje sídlo, kterému reminiscence na staré Řecko sluší. A to jak vzhledem k minulosti, tak – po jistém odmlčení – dnešku. Řeč je o „Athénách východních Čech“ neboli o Chrudimi. Uvelebené na rozhraní Železných hor, zrovna tak nenápadných jako krásných. A rozložené na březích řeky Chrudimky, která pramení v další půvabné, a v tomto případě dokonce chráněné lokalitě jménem Žďárské vrchy.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Starořecké Athény jako symbol už u nás – coby přezdívku - v souvislosti s jedním městem máme. S odkazem na dávné sídlo vzdělanosti i kulturnosti se jím vesměs právem dlouhodobě pyšní hanácká Kroměříž. Což je poměrně známé. Nejen na Moravě, ale i v Čechách však existuje sídlo, kterému reminiscence na staré Řecko sluší. A to jak vzhledem k minulosti, tak – po jistém odmlčení – dnešku. Řeč je o „Athénách východních Čech“ neboli o Chrudimi. Uvelebené na rozhraní Železných hor, zrovna tak nenápadných jako krásných. A rozložené na březích řeky Chrudimky, která pramení v další půvabné, a v tomto případě dokonce chráněné lokalitě jménem Žďárské vrchy.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 18 May 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/319143cc/4ec843f9.mp3" length="15887176" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>661</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Starořecké Athény jako symbol už u nás – coby přezdívku - v souvislosti s jedním městem máme. S odkazem na dávné sídlo vzdělanosti i kulturnosti se jím vesměs právem dlouhodobě pyšní hanácká Kroměříž. Což je poměrně známé. Nejen na Moravě, ale i v Čechách však existuje sídlo, kterému reminiscence na staré Řecko sluší. A to jak vzhledem k minulosti, tak – po jistém odmlčení – dnešku. Řeč je o „Athénách východních Čech“ neboli o Chrudimi. Uvelebené na rozhraní Železných hor, zrovna tak nenápadných jako krásných. A rozložené na březích řeky Chrudimky, která pramení v další půvabné, a v tomto případě dokonce chráněné lokalitě jménem Žďárské vrchy.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když dva dělají totéž. Koncertní sezóny či cykly Víta Havlíčka a Martina Prokeše</title>
      <itunes:episode>218</itunes:episode>
      <podcast:episode>218</podcast:episode>
      <itunes:title>Když dva dělají totéž. Koncertní sezóny či cykly Víta Havlíčka a Martina Prokeše</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">833096c0-2199-417c-b75d-e8029df20455</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8eba05e4</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Existují v naší zemi dva jevy, doslova fenomény. Oba se kromě jiného týkají hudby a byly v mnoha místech České republiky či někdejšího Československa, navzájem propojeny. Jedním jsou „lidušky“, jak se láskyplně říká Základním lidovým školám, ve kterých děti objevují a rozvíjejí jak hudbu, tak výtvarné obory či dramatické obory a tanec. ZUŠky tvoří první stupeň hudební výchovy, ze kterého mohou ti nejlepší pokračovat na konzervatořích. A nejvybranější i nejurputnější z nich poté třeba na HAMU v Praze, JAMU v Brně anebo – pokud se to podaří – i v zahraničí. A <strong>Základní umělecké školy</strong> – a lidé v nich vyučující - se mnohdy zasloužili o další jedinečnost naší země. A tím byly či někde dosud jsou Kruhy přátel hudby. Typické tím, že divákům nabízejí úvodní přednášky, které poskytují vhled do skladeb, jež poté zazní.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Existují v naší zemi dva jevy, doslova fenomény. Oba se kromě jiného týkají hudby a byly v mnoha místech České republiky či někdejšího Československa, navzájem propojeny. Jedním jsou „lidušky“, jak se láskyplně říká Základním lidovým školám, ve kterých děti objevují a rozvíjejí jak hudbu, tak výtvarné obory či dramatické obory a tanec. ZUŠky tvoří první stupeň hudební výchovy, ze kterého mohou ti nejlepší pokračovat na konzervatořích. A nejvybranější i nejurputnější z nich poté třeba na HAMU v Praze, JAMU v Brně anebo – pokud se to podaří – i v zahraničí. A <strong>Základní umělecké školy</strong> – a lidé v nich vyučující - se mnohdy zasloužili o další jedinečnost naší země. A tím byly či někde dosud jsou Kruhy přátel hudby. Typické tím, že divákům nabízejí úvodní přednášky, které poskytují vhled do skladeb, jež poté zazní.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 11 May 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8eba05e4/f7947004.mp3" length="15999276" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>666</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Existují v naší zemi dva jevy, doslova fenomény. Oba se kromě jiného týkají hudby a byly v mnoha místech České republiky či někdejšího Československa, navzájem propojeny. Jedním jsou „lidušky“, jak se láskyplně říká Základním lidovým školám, ve kterých děti objevují a rozvíjejí jak hudbu, tak výtvarné obory či dramatické obory a tanec. ZUŠky tvoří první stupeň hudební výchovy, ze kterého mohou ti nejlepší pokračovat na konzervatořích. A nejvybranější i nejurputnější z nich poté třeba na HAMU v Praze, JAMU v Brně anebo – pokud se to podaří – i v zahraničí. A <strong>Základní umělecké školy</strong> – a lidé v nich vyučující - se mnohdy zasloužili o další jedinečnost naší země. A tím byly či někde dosud jsou Kruhy přátel hudby. Typické tím, že divákům nabízejí úvodní přednášky, které poskytují vhled do skladeb, jež poté zazní.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Šachy v opeře. Velké divadlo v Ženevě</title>
      <itunes:episode>217</itunes:episode>
      <podcast:episode>217</podcast:episode>
      <itunes:title>Šachy v opeře. Velké divadlo v Ženevě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ca5740c8-a693-4045-a8a0-36c8c5259a4d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f769e769</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Další výlet v rámci pořadu Slavná auditoria nás zavede do operního domu v Ženevě, po právu okázale pojmenovaného Grand Theatre, Velké divadlo. <strong>Ženevské Velké divadlo</strong>, které sídlí v historickém srdci města a přitom nedaleko ústí řeky Rhony do zdejšího jezera, patří minimálně v rámci Evropy k významným institucím zaměřeným na operu, balet a příležitostné koncerty či divadelní představení. Má dost finančních prostředků na to, aby si v rámci operních představení či cyklů trouflo na velkokapacitní projekty.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Další výlet v rámci pořadu Slavná auditoria nás zavede do operního domu v Ženevě, po právu okázale pojmenovaného Grand Theatre, Velké divadlo. <strong>Ženevské Velké divadlo</strong>, které sídlí v historickém srdci města a přitom nedaleko ústí řeky Rhony do zdejšího jezera, patří minimálně v rámci Evropy k významným institucím zaměřeným na operu, balet a příležitostné koncerty či divadelní představení. Má dost finančních prostředků na to, aby si v rámci operních představení či cyklů trouflo na velkokapacitní projekty.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 04 May 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f769e769/d052bf94.mp3" length="15954744" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>664</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Další výlet v rámci pořadu Slavná auditoria nás zavede do operního domu v Ženevě, po právu okázale pojmenovaného Grand Theatre, Velké divadlo. <strong>Ženevské Velké divadlo</strong>, které sídlí v historickém srdci města a přitom nedaleko ústí řeky Rhony do zdejšího jezera, patří minimálně v rámci Evropy k významným institucím zaměřeným na operu, balet a příležitostné koncerty či divadelní představení. Má dost finančních prostředků na to, aby si v rámci operních představení či cyklů trouflo na velkokapacitní projekty.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Trumpetista Éric Aubier hraje Joliveta</title>
      <itunes:episode>216</itunes:episode>
      <podcast:episode>216</podcast:episode>
      <itunes:title>Trumpetista Éric Aubier hraje Joliveta</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b1f5ab31-d35d-415c-92cc-c145194c6c3e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/bf52d058</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Skladby pro sólovou trubku od osobitého francouzského skladatele André Joliveta hraje vynikající trumpetista Éric Aubier. Éric Aubier je pozoruhodným interpretem. Jeho talent ho už ve 14 letech přivedl na Pařížskou konzervatoř, kterou absolvoval v 16 letech a stal se tak tehdy nejmladším absolventem této školy. Prestiž si získal také vítězstvím v mnoha mezinárodních soutěžích a už v 19 letech se stal sólo trumpetistou Pařížské opery. Má za sebou spolupráci s mnoha významnými dirigenty, vystoupení v nejvěhlasnějších koncertních síních světa, vede mistrovské kurzy, je zván jako člen soutěžních porot atd. atd. Mnoho skladatelů mu věnovalo svá díla, realizoval stovky nahrávek a jeho alba získala řadu cen – zkrátka, je to umělec, se kterým stojí za to se seznámit.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Skladby pro sólovou trubku od osobitého francouzského skladatele André Joliveta hraje vynikající trumpetista Éric Aubier. Éric Aubier je pozoruhodným interpretem. Jeho talent ho už ve 14 letech přivedl na Pařížskou konzervatoř, kterou absolvoval v 16 letech a stal se tak tehdy nejmladším absolventem této školy. Prestiž si získal také vítězstvím v mnoha mezinárodních soutěžích a už v 19 letech se stal sólo trumpetistou Pařížské opery. Má za sebou spolupráci s mnoha významnými dirigenty, vystoupení v nejvěhlasnějších koncertních síních světa, vede mistrovské kurzy, je zván jako člen soutěžních porot atd. atd. Mnoho skladatelů mu věnovalo svá díla, realizoval stovky nahrávek a jeho alba získala řadu cen – zkrátka, je to umělec, se kterým stojí za to se seznámit.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 03 May 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/bf52d058/2640958c.mp3" length="14314586" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>595</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Skladby pro sólovou trubku od osobitého francouzského skladatele André Joliveta hraje vynikající trumpetista Éric Aubier. Éric Aubier je pozoruhodným interpretem. Jeho talent ho už ve 14 letech přivedl na Pařížskou konzervatoř, kterou absolvoval v 16 letech a stal se tak tehdy nejmladším absolventem této školy. Prestiž si získal také vítězstvím v mnoha mezinárodních soutěžích a už v 19 letech se stal sólo trumpetistou Pařížské opery. Má za sebou spolupráci s mnoha významnými dirigenty, vystoupení v nejvěhlasnějších koncertních síních světa, vede mistrovské kurzy, je zván jako člen soutěžních porot atd. atd. Mnoho skladatelů mu věnovalo svá díla, realizoval stovky nahrávek a jeho alba získala řadu cen – zkrátka, je to umělec, se kterým stojí za to se seznámit.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Velké svědectví z malého domku. Památník Leoše Janáčka v Brně</title>
      <itunes:episode>215</itunes:episode>
      <podcast:episode>215</podcast:episode>
      <itunes:title>Velké svědectví z malého domku. Památník Leoše Janáčka v Brně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">eab6c8a4-087c-40f8-b8d1-3eee6d1743b3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f20e1307</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Nedaleko od centra, ve čtvrti Veveří, se ve stínu velké vily skrývá nevelký zahradní domek, postavený na místě někdejší konírny. Řeklo by se, nic pozoruhodného. V Brně, o kterém je řeč, lze přece najít mnohem významnější ukázky pozoruhodné architektury na čele s vilou Tugendhat. To je zajisté pravda. Až na to, že se tato nenápadná stavba se stala na posledních osmnáct let života domovem jedné z nejvýznamnějších postav naší klasické hudby. Skladatele Leoše Janáčka.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Nedaleko od centra, ve čtvrti Veveří, se ve stínu velké vily skrývá nevelký zahradní domek, postavený na místě někdejší konírny. Řeklo by se, nic pozoruhodného. V Brně, o kterém je řeč, lze přece najít mnohem významnější ukázky pozoruhodné architektury na čele s vilou Tugendhat. To je zajisté pravda. Až na to, že se tato nenápadná stavba se stala na posledních osmnáct let života domovem jedné z nejvýznamnějších postav naší klasické hudby. Skladatele Leoše Janáčka.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 27 Apr 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f20e1307/2537aba0.mp3" length="16505672" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>687</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Nedaleko od centra, ve čtvrti Veveří, se ve stínu velké vily skrývá nevelký zahradní domek, postavený na místě někdejší konírny. Řeklo by se, nic pozoruhodného. V Brně, o kterém je řeč, lze přece najít mnohem významnější ukázky pozoruhodné architektury na čele s vilou Tugendhat. To je zajisté pravda. Až na to, že se tato nenápadná stavba se stala na posledních osmnáct let života domovem jedné z nejvýznamnějších postav naší klasické hudby. Skladatele Leoše Janáčka.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Chlouba slovenského funkcionalismu. Státní opera v Banské Bystrici</title>
      <itunes:episode>214</itunes:episode>
      <podcast:episode>214</podcast:episode>
      <itunes:title>Chlouba slovenského funkcionalismu. Státní opera v Banské Bystrici</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2406d312-1e82-4ab0-85a6-39da31bcf5c5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a4e31401</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Právem se Česká republika pyšní dodnes tím, že zde mezi dvěma světovými válkami působili špičkoví architekti. Ať už naši či zahraniční. A vytvořili zde skutečné skvosty soudobého stylu. Zároveň strohého, funkčního, ale přitom esteticky čistého a působivého. Řeč je přirozeně o funkcionalismu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Právem se Česká republika pyšní dodnes tím, že zde mezi dvěma světovými válkami působili špičkoví architekti. Ať už naši či zahraniční. A vytvořili zde skutečné skvosty soudobého stylu. Zároveň strohého, funkčního, ale přitom esteticky čistého a působivého. Řeč je přirozeně o funkcionalismu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 20 Apr 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a4e31401/848fbc65.mp3" length="16281506" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>677</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Právem se Česká republika pyšní dodnes tím, že zde mezi dvěma světovými válkami působili špičkoví architekti. Ať už naši či zahraniční. A vytvořili zde skutečné skvosty soudobého stylu. Zároveň strohého, funkčního, ale přitom esteticky čistého a působivého. Řeč je přirozeně o funkcionalismu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudební hostina postního týdne. Salcburský velikonoční festival</title>
      <itunes:episode>213</itunes:episode>
      <podcast:episode>213</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudební hostina postního týdne. Salcburský velikonoční festival</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d4c3fed9-0953-40dc-b300-8b9c310a89b0</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5e88cca9</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Že bývají<strong> Velikonoce</strong> oslavou lidových zvyků a vítáním jara, je nabíledni. Existuje však jedno město, mimochodem krásné, ležící poměrně nedaleko od nás, kde se velikonoční týden odehrává i ve znamení hudby. Co hudby, doslova hudebního hodokvasu, který tam ovšem – díky povznášejícím tónům i zaměření některých večerů - nenarušuje období, ve kterém jinak vrcholí půst. Míříme do <strong>Salcburku</strong>, jenž od Prahy dělí necelých čtyři sta kilometrů. A vítá nás<strong> Salcburský velikonoční festival</strong>, onen menší a mladší bratříček letního.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Že bývají<strong> Velikonoce</strong> oslavou lidových zvyků a vítáním jara, je nabíledni. Existuje však jedno město, mimochodem krásné, ležící poměrně nedaleko od nás, kde se velikonoční týden odehrává i ve znamení hudby. Co hudby, doslova hudebního hodokvasu, který tam ovšem – díky povznášejícím tónům i zaměření některých večerů - nenarušuje období, ve kterém jinak vrcholí půst. Míříme do <strong>Salcburku</strong>, jenž od Prahy dělí necelých čtyři sta kilometrů. A vítá nás<strong> Salcburský velikonoční festival</strong>, onen menší a mladší bratříček letního.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 13 Apr 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5e88cca9/1dca970a.mp3" length="10725412" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>669</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Že bývají<strong> Velikonoce</strong> oslavou lidových zvyků a vítáním jara, je nabíledni. Existuje však jedno město, mimochodem krásné, ležící poměrně nedaleko od nás, kde se velikonoční týden odehrává i ve znamení hudby. Co hudby, doslova hudebního hodokvasu, který tam ovšem – díky povznášejícím tónům i zaměření některých večerů - nenarušuje období, ve kterém jinak vrcholí půst. Míříme do <strong>Salcburku</strong>, jenž od Prahy dělí necelých čtyři sta kilometrů. A vítá nás<strong> Salcburský velikonoční festival</strong>, onen menší a mladší bratříček letního.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Co vše skýtá brutalita. Queen Elizabeth Hall a Purcell Room</title>
      <itunes:episode>212</itunes:episode>
      <podcast:episode>212</podcast:episode>
      <itunes:title>Co vše skýtá brutalita. Queen Elizabeth Hall a Purcell Room</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e07fcdef-5d17-4efa-9294-c32a016adae1</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/76de909d</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Tentokrát se v rámci cyklu Slavná auditoria vypravíme už podruhé do <strong>Londýna</strong>. Přesněji na jižní břeh řeky Temže, do oblasti souhrnně nazývané <strong>South Bank.</strong> Do jejího kulturního centra, zároveň ovšem do jeho bezprostředního okolí. Minule jsme navštívili největší z koncertních sálů této oblasti, jakým je už od 3. května 1951 <strong>Royal Festival Hall</strong> pro dva tisíce sedm set diváků. Tentokrát v jejím bezprostředním okolí poznáme – alespoň letmo – další dva. Třikrát menší <strong>Queen Elizabeth Hall</strong> a výrazně komorní <strong>Purcell Room</strong>.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Tentokrát se v rámci cyklu Slavná auditoria vypravíme už podruhé do <strong>Londýna</strong>. Přesněji na jižní břeh řeky Temže, do oblasti souhrnně nazývané <strong>South Bank.</strong> Do jejího kulturního centra, zároveň ovšem do jeho bezprostředního okolí. Minule jsme navštívili největší z koncertních sálů této oblasti, jakým je už od 3. května 1951 <strong>Royal Festival Hall</strong> pro dva tisíce sedm set diváků. Tentokrát v jejím bezprostředním okolí poznáme – alespoň letmo – další dva. Třikrát menší <strong>Queen Elizabeth Hall</strong> a výrazně komorní <strong>Purcell Room</strong>.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 06 Apr 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/76de909d/1a718b28.mp3" length="10585709" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>660</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Tentokrát se v rámci cyklu Slavná auditoria vypravíme už podruhé do <strong>Londýna</strong>. Přesněji na jižní břeh řeky Temže, do oblasti souhrnně nazývané <strong>South Bank.</strong> Do jejího kulturního centra, zároveň ovšem do jeho bezprostředního okolí. Minule jsme navštívili největší z koncertních sálů této oblasti, jakým je už od 3. května 1951 <strong>Royal Festival Hall</strong> pro dva tisíce sedm set diváků. Tentokrát v jejím bezprostředním okolí poznáme – alespoň letmo – další dva. Třikrát menší <strong>Queen Elizabeth Hall</strong> a výrazně komorní <strong>Purcell Room</strong>.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Řekli mi, skoč a plav. Hudební zážitky z Cannes</title>
      <itunes:episode>211</itunes:episode>
      <podcast:episode>211</podcast:episode>
      <itunes:title>Řekli mi, skoč a plav. Hudební zážitky z Cannes</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1a0c9b63-890a-493c-bbfe-83b461c56edd</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ea291da7</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V další dílu pořadu nás Jiří Vejvoda pozve do <strong>jihofrancouzského Cannes.</strong> Nekonají se tam jen proslulé filmové festivaly. Ve stejném paláci z betonu a skla, vévodícím přímořskému nábřeží, se dvakrát do roka odehrávají velké mezinárodní akce zaměřené na obrazové, rozuměj televizní či filmové, ztvárnění hudby. Včetně klasické. Jmenovitě říjnový MIPCOM a pozdně lednový či raně únorové MIDEM.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V další dílu pořadu nás Jiří Vejvoda pozve do <strong>jihofrancouzského Cannes.</strong> Nekonají se tam jen proslulé filmové festivaly. Ve stejném paláci z betonu a skla, vévodícím přímořskému nábřeží, se dvakrát do roka odehrávají velké mezinárodní akce zaměřené na obrazové, rozuměj televizní či filmové, ztvárnění hudby. Včetně klasické. Jmenovitě říjnový MIPCOM a pozdně lednový či raně únorové MIDEM.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 30 Mar 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ea291da7/0c785087.mp3" length="10106969" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>630</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V další dílu pořadu nás Jiří Vejvoda pozve do <strong>jihofrancouzského Cannes.</strong> Nekonají se tam jen proslulé filmové festivaly. Ve stejném paláci z betonu a skla, vévodícím přímořskému nábřeží, se dvakrát do roka odehrávají velké mezinárodní akce zaměřené na obrazové, rozuměj televizní či filmové, ztvárnění hudby. Včetně klasické. Jmenovitě říjnový MIPCOM a pozdně lednový či raně únorové MIDEM.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Vzpomínky na mistra operního bel canta. Muzeum a rodný dům Gaetana Donizettiho v Bergamu</title>
      <itunes:episode>210</itunes:episode>
      <podcast:episode>210</podcast:episode>
      <itunes:title>Vzpomínky na mistra operního bel canta. Muzeum a rodný dům Gaetana Donizettiho v Bergamu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">5bf96227-9315-4cb9-b859-dc423cf2c6ac</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/29f374df</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Čtyřicet kilometrů severovýchodně od Milána – a dvakrát tak daleko od jezer Garda či Maggiore – se rozkládá město, z něhož je při dobrém počasí výhled na panorama Alp. Jmenuje se Bergamo. Dnes v něm žije kolem sto dvaceti tisíc obyvatel. Kdoví, kolik jich bylo koncem osmnáctého století, když tam 29. listopadu 1797 přišel na svět zdaleka nejslavnější rodák místní historie. Vedle Gioacchina Rossiniho a Vincenza Belliniho jeden ze tří velmistrů operního bel canta. Gaetano Donizetti.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Čtyřicet kilometrů severovýchodně od Milána – a dvakrát tak daleko od jezer Garda či Maggiore – se rozkládá město, z něhož je při dobrém počasí výhled na panorama Alp. Jmenuje se Bergamo. Dnes v něm žije kolem sto dvaceti tisíc obyvatel. Kdoví, kolik jich bylo koncem osmnáctého století, když tam 29. listopadu 1797 přišel na svět zdaleka nejslavnější rodák místní historie. Vedle Gioacchina Rossiniho a Vincenza Belliniho jeden ze tří velmistrů operního bel canta. Gaetano Donizetti.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 23 Mar 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/29f374df/a8db1384.mp3" length="10883922" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>678</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Čtyřicet kilometrů severovýchodně od Milána – a dvakrát tak daleko od jezer Garda či Maggiore – se rozkládá město, z něhož je při dobrém počasí výhled na panorama Alp. Jmenuje se Bergamo. Dnes v něm žije kolem sto dvaceti tisíc obyvatel. Kdoví, kolik jich bylo koncem osmnáctého století, když tam 29. listopadu 1797 přišel na svět zdaleka nejslavnější rodák místní historie. Vedle Gioacchina Rossiniho a Vincenza Belliniho jeden ze tří velmistrů operního bel canta. Gaetano Donizetti.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Koncertní sál pro čtrnáct diváků. Salon Celetná</title>
      <itunes:episode>209</itunes:episode>
      <podcast:episode>209</podcast:episode>
      <itunes:title>Koncertní sál pro čtrnáct diváků. Salon Celetná</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">856e4606-5106-4bff-aac6-41085b89bead</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/102921cf</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Ať už se v cyklu Slavná auditoria vydáváme na vlnách Rádia Classic Praha do dálek či do nedaleka, v drtivé většině je naším cílem koncertní sál, případně operní dům, do nichž se vměstná několik set diváků. Často i víc než tisíc a v řadě případů takřka dva tisíce. Jistěže existují, zvlášť pro komorní či experimentální hudbu, též sály s kapacitou několik desítek návštěvníků. Ale aby se jich do hlediště vešlo pouhopouhých čtrnáct?</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Ať už se v cyklu Slavná auditoria vydáváme na vlnách Rádia Classic Praha do dálek či do nedaleka, v drtivé většině je naším cílem koncertní sál, případně operní dům, do nichž se vměstná několik set diváků. Často i víc než tisíc a v řadě případů takřka dva tisíce. Jistěže existují, zvlášť pro komorní či experimentální hudbu, též sály s kapacitou několik desítek návštěvníků. Ale aby se jich do hlediště vešlo pouhopouhých čtrnáct?</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 16 Mar 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/102921cf/0236ed39.mp3" length="10784177" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>672</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Ať už se v cyklu Slavná auditoria vydáváme na vlnách Rádia Classic Praha do dálek či do nedaleka, v drtivé většině je naším cílem koncertní sál, případně operní dům, do nichž se vměstná několik set diváků. Často i víc než tisíc a v řadě případů takřka dva tisíce. Jistěže existují, zvlášť pro komorní či experimentální hudbu, též sály s kapacitou několik desítek návštěvníků. Ale aby se jich do hlediště vešlo pouhopouhých čtrnáct?</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hanácké Atheny, město pohostinné. Festival Hudba v zahradách a zámku Kroměříž</title>
      <itunes:episode>208</itunes:episode>
      <podcast:episode>208</podcast:episode>
      <itunes:title>Hanácké Atheny, město pohostinné. Festival Hudba v zahradách a zámku Kroměříž</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e1c9a2b8-b1fc-4d42-b4af-34bfd2600fca</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b99428a1</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Psala se šedesátá léta sedmnáctého století, když z Kroměříže skladatel narychlo zmizel Heinrich Ignaz Franz Bieber, který tu dva roky působil jako první houslista zámecké kapely. Zachtělo se mu prestižnějšího angažmá v Salcburku. Odjel proto ze dne na den pod záminkou nákupu hudebních nástrojů. Ovšem bez udělení souhlasu od biskupa hraběte Lichtenštejn-Kastelkorna, které k tomu bylo zapotřebí. Aby se z přečinu vykoupil, posílal mu na zámek mnoho svých skladeb v autografu. A nevědomky tím založil tradici působivého hudebního archivu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Psala se šedesátá léta sedmnáctého století, když z Kroměříže skladatel narychlo zmizel Heinrich Ignaz Franz Bieber, který tu dva roky působil jako první houslista zámecké kapely. Zachtělo se mu prestižnějšího angažmá v Salcburku. Odjel proto ze dne na den pod záminkou nákupu hudebních nástrojů. Ovšem bez udělení souhlasu od biskupa hraběte Lichtenštejn-Kastelkorna, které k tomu bylo zapotřebí. Aby se z přečinu vykoupil, posílal mu na zámek mnoho svých skladeb v autografu. A nevědomky tím založil tradici působivého hudebního archivu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 09 Mar 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b99428a1/c5fc323f.mp3" length="10826464" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>675</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Psala se šedesátá léta sedmnáctého století, když z Kroměříže skladatel narychlo zmizel Heinrich Ignaz Franz Bieber, který tu dva roky působil jako první houslista zámecké kapely. Zachtělo se mu prestižnějšího angažmá v Salcburku. Odjel proto ze dne na den pod záminkou nákupu hudebních nástrojů. Ovšem bez udělení souhlasu od biskupa hraběte Lichtenštejn-Kastelkorna, které k tomu bylo zapotřebí. Aby se z přečinu vykoupil, posílal mu na zámek mnoho svých skladeb v autografu. A nevědomky tím založil tradici působivého hudebního archivu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Vajíčko v krabičce. Královský festivalový sál</title>
      <itunes:episode>207</itunes:episode>
      <podcast:episode>207</podcast:episode>
      <itunes:title>Vajíčko v krabičce. Královský festivalový sál</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">12e47d5f-5a19-488d-80d7-6c707e871627</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/84fdfbd5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Co se asi tak člověku, který se zajímá o klasickou hudbu či operu, vybaví v souvislosti s Londýnem? Jaká místa vytanou na mysli, pokud by se týkalo rozhodnutí, kam se za tímto druhem kultury vypravit? Velmi pravděpodobně bychom si všichni vzpomněli na tři ikonické prostory. Ohromnou kruhovou <strong>Royal Albert Hall</strong>, kdysi královnu symfonických koncertů. Jako protiklad se nám vybaví nevelká, ale proslulá <strong>Wigmore Hall</strong> coby „Mekka“ komorní hudby. A kam za operou, případě za baletem? Samozřejmě že do <strong>Royal Covent Garden</strong>.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Co se asi tak člověku, který se zajímá o klasickou hudbu či operu, vybaví v souvislosti s Londýnem? Jaká místa vytanou na mysli, pokud by se týkalo rozhodnutí, kam se za tímto druhem kultury vypravit? Velmi pravděpodobně bychom si všichni vzpomněli na tři ikonické prostory. Ohromnou kruhovou <strong>Royal Albert Hall</strong>, kdysi královnu symfonických koncertů. Jako protiklad se nám vybaví nevelká, ale proslulá <strong>Wigmore Hall</strong> coby „Mekka“ komorní hudby. A kam za operou, případě za baletem? Samozřejmě že do <strong>Royal Covent Garden</strong>.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 02 Mar 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/84fdfbd5/9366754c.mp3" length="10353412" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>645</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Co se asi tak člověku, který se zajímá o klasickou hudbu či operu, vybaví v souvislosti s Londýnem? Jaká místa vytanou na mysli, pokud by se týkalo rozhodnutí, kam se za tímto druhem kultury vypravit? Velmi pravděpodobně bychom si všichni vzpomněli na tři ikonické prostory. Ohromnou kruhovou <strong>Royal Albert Hall</strong>, kdysi královnu symfonických koncertů. Jako protiklad se nám vybaví nevelká, ale proslulá <strong>Wigmore Hall</strong> coby „Mekka“ komorní hudby. A kam za operou, případě za baletem? Samozřejmě že do <strong>Royal Covent Garden</strong>.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pomník vybudovaný zaživa. Muzeum Arama Chačaturjana v Jerevanu</title>
      <itunes:episode>206</itunes:episode>
      <podcast:episode>206</podcast:episode>
      <itunes:title>Pomník vybudovaný zaživa. Muzeum Arama Chačaturjana v Jerevanu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0bc15be1-1439-4a33-927c-68070bf2d1c7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/060c0f20</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Za dalším z muzeí, věnovaných na této planetě hudebním osobnostem, se vydáme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria jihovýchodním směrem. V naší představivosti urazíme zhruba tři tisíce šest set kilometrů. Už tato skutečnost slibuje, že se setkáme s poněkud jiným světem, než je ten náš.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Za dalším z muzeí, věnovaných na této planetě hudebním osobnostem, se vydáme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria jihovýchodním směrem. V naší představivosti urazíme zhruba tři tisíce šest set kilometrů. Už tato skutečnost slibuje, že se setkáme s poněkud jiným světem, než je ten náš.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 23 Feb 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/060c0f20/18d13dff.mp3" length="10413077" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>649</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Za dalším z muzeí, věnovaných na této planetě hudebním osobnostem, se vydáme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria jihovýchodním směrem. V naší představivosti urazíme zhruba tři tisíce šest set kilometrů. Už tato skutečnost slibuje, že se setkáme s poněkud jiným světem, než je ten náš.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Chystá se událost roku. SmetaNOVÁ síň Litomyšlského zámku</title>
      <itunes:episode>205</itunes:episode>
      <podcast:episode>205</podcast:episode>
      <itunes:title>Chystá se událost roku. SmetaNOVÁ síň Litomyšlského zámku</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c16dce8b-e901-4548-954b-19769ac94bb8</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/cd0b9197</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V rámci cyklu Slavná auditoria, zaměřeného na koncertní sály či operní domy u nás a ve světě, jsme jich od roku 2011 navštívili na vlnách Rádia Classic Praha už několik set. Ať už vznikly dávno nebo jsou výsledkem nedávných snah, zvou v nejrůznějších koutech světa či naší země večer co večer diváky na koncerty nebo na opery. Příběh jejich budování byl uzavřen a dá se o něm vyprávět. Tentokrát ovšem učiníme výjimku a vypravíme se do koncertní síně pod širým nebem, která se teprve v době našeho vysílání začíná z letitých plánů a rychlých příprav měnit ve viditelný, hmatatelný skutek. J<strong>iří Vejvoda</strong> popíše příběh <strong>SmetaNOVÉHO sálu na litomyšlským zámku už s předstihem.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V rámci cyklu Slavná auditoria, zaměřeného na koncertní sály či operní domy u nás a ve světě, jsme jich od roku 2011 navštívili na vlnách Rádia Classic Praha už několik set. Ať už vznikly dávno nebo jsou výsledkem nedávných snah, zvou v nejrůznějších koutech světa či naší země večer co večer diváky na koncerty nebo na opery. Příběh jejich budování byl uzavřen a dá se o něm vyprávět. Tentokrát ovšem učiníme výjimku a vypravíme se do koncertní síně pod širým nebem, která se teprve v době našeho vysílání začíná z letitých plánů a rychlých příprav měnit ve viditelný, hmatatelný skutek. J<strong>iří Vejvoda</strong> popíše příběh <strong>SmetaNOVÉHO sálu na litomyšlským zámku už s předstihem.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 16 Feb 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/cd0b9197/4a0610ab.mp3" length="11121967" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>693</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V rámci cyklu Slavná auditoria, zaměřeného na koncertní sály či operní domy u nás a ve světě, jsme jich od roku 2011 navštívili na vlnách Rádia Classic Praha už několik set. Ať už vznikly dávno nebo jsou výsledkem nedávných snah, zvou v nejrůznějších koutech světa či naší země večer co večer diváky na koncerty nebo na opery. Příběh jejich budování byl uzavřen a dá se o něm vyprávět. Tentokrát ovšem učiníme výjimku a vypravíme se do koncertní síně pod širým nebem, která se teprve v době našeho vysílání začíná z letitých plánů a rychlých příprav měnit ve viditelný, hmatatelný skutek. J<strong>iří Vejvoda</strong> popíše příběh <strong>SmetaNOVÉHO sálu na litomyšlským zámku už s předstihem.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Podnětná operní inventura. Festival hudebního divadla Opera</title>
      <itunes:episode>204</itunes:episode>
      <podcast:episode>204</podcast:episode>
      <itunes:title>Podnětná operní inventura. Festival hudebního divadla Opera</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">dcd3c3fc-a878-4f10-b42f-2036b37e7f06</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/042e23cf</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Žijete v Praze? Zajímá vás opera? A z různých důvodů vám nestačí – či v některých případech dokonce nevyhovuje – to, co vám nabízí Zlatá kaplička, Stavovské divadlo a Státní opera? Rádi byste poznali, co nabízí mimopražské scény, Národním divadlem Brno počínaje a například libereckým Divadlem F.X. Šaldy konče? Od roku 1993 k tomu máte – víceméně vždy v lichých létech a během zimních měsíců – jedinečnou možnost. Jmenuje se Festival hudebního divadla Opera.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Žijete v Praze? Zajímá vás opera? A z různých důvodů vám nestačí – či v některých případech dokonce nevyhovuje – to, co vám nabízí Zlatá kaplička, Stavovské divadlo a Státní opera? Rádi byste poznali, co nabízí mimopražské scény, Národním divadlem Brno počínaje a například libereckým Divadlem F.X. Šaldy konče? Od roku 1993 k tomu máte – víceméně vždy v lichých létech a během zimních měsíců – jedinečnou možnost. Jmenuje se Festival hudebního divadla Opera.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 10 Feb 2025 08:43:03 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/042e23cf/830bc442.mp3" length="10887617" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>679</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Žijete v Praze? Zajímá vás opera? A z různých důvodů vám nestačí – či v některých případech dokonce nevyhovuje – to, co vám nabízí Zlatá kaplička, Stavovské divadlo a Státní opera? Rádi byste poznali, co nabízí mimopražské scény, Národním divadlem Brno počínaje a například libereckým Divadlem F.X. Šaldy konče? Od roku 1993 k tomu máte – víceméně vždy v lichých létech a během zimních měsíců – jedinečnou možnost. Jmenuje se Festival hudebního divadla Opera.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Postav dům, vyhoď zaměstnance. Koncertní sál Konzerthuset v Kodani</title>
      <itunes:episode>203</itunes:episode>
      <podcast:episode>203</podcast:episode>
      <itunes:title>Postav dům, vyhoď zaměstnance. Koncertní sál Konzerthuset v Kodani</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3649100f-ae5d-46c1-a3a9-91a5724cbd12</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/37925916</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria pozve jeho autor Jiří Vejvoda posluchače do Kodaně, přesněji řečeno do jižního okraje širší metropole, kde byl ve výhodné lokalitě postaven Koncertní dům Dánského rozhlasu. Neboli DR Konzerthuset. Autorem návrhu nebyl nikdo jiný, než jeden z nejslavnějších architektů posledních padesáti let. Přemýšlivý Francouz jménem Jean Nouvel.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria pozve jeho autor Jiří Vejvoda posluchače do Kodaně, přesněji řečeno do jižního okraje širší metropole, kde byl ve výhodné lokalitě postaven Koncertní dům Dánského rozhlasu. Neboli DR Konzerthuset. Autorem návrhu nebyl nikdo jiný, než jeden z nejslavnějších architektů posledních padesáti let. Přemýšlivý Francouz jménem Jean Nouvel.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 02 Feb 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/37925916/824ce26a.mp3" length="10472716" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>653</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria pozve jeho autor Jiří Vejvoda posluchače do Kodaně, přesněji řečeno do jižního okraje širší metropole, kde byl ve výhodné lokalitě postaven Koncertní dům Dánského rozhlasu. Neboli DR Konzerthuset. Autorem návrhu nebyl nikdo jiný, než jeden z nejslavnějších architektů posledních padesáti let. Přemýšlivý Francouz jménem Jean Nouvel.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dvě města, dvě muzea. Tam, kde se (ne)vzpomíná na Rossiniho</title>
      <itunes:episode>202</itunes:episode>
      <podcast:episode>202</podcast:episode>
      <itunes:title>Dvě města, dvě muzea. Tam, kde se (ne)vzpomíná na Rossiniho</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7591629e-6aeb-4d0f-bd13-19a3c24e31e7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5bcdadb3</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Dělí je od sebe přes dvanáct set kilometrů. V jednom žije kolem devadesáti tisíc obyvatel, ve druhém jich snadno napočítáme přes dva miliony. První leží na západním pobřeží Itálie, nedaleko nám důvarně známého Bibioane. Druhé vévodí francouzskému vnitrozemí a protéká jím řeka Seina. Jejich jména? Pesaro a Paříž. Dobrá, proč ne. Co ale tato dvě sídla spojuje v hudební rovině? Je to jedno jméno, za jehož památkou je možné se vydat do dvou muzeí. Gioacchino Rossini.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Dělí je od sebe přes dvanáct set kilometrů. V jednom žije kolem devadesáti tisíc obyvatel, ve druhém jich snadno napočítáme přes dva miliony. První leží na západním pobřeží Itálie, nedaleko nám důvarně známého Bibioane. Druhé vévodí francouzskému vnitrozemí a protéká jím řeka Seina. Jejich jména? Pesaro a Paříž. Dobrá, proč ne. Co ale tato dvě sídla spojuje v hudební rovině? Je to jedno jméno, za jehož památkou je možné se vydat do dvou muzeí. Gioacchino Rossini.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 26 Jan 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5bcdadb3/1da3cfc1.mp3" length="10521491" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>656</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Dělí je od sebe přes dvanáct set kilometrů. V jednom žije kolem devadesáti tisíc obyvatel, ve druhém jich snadno napočítáme přes dva miliony. První leží na západním pobřeží Itálie, nedaleko nám důvarně známého Bibioane. Druhé vévodí francouzskému vnitrozemí a protéká jím řeka Seina. Jejich jména? Pesaro a Paříž. Dobrá, proč ne. Co ale tato dvě sídla spojuje v hudební rovině? Je to jedno jméno, za jehož památkou je možné se vydat do dvou muzeí. Gioacchino Rossini.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba na zámku, hudba ve střelnici. Rondel, Rytířský sál a kulturní dům v Jindřichově Hradci</title>
      <itunes:episode>201</itunes:episode>
      <podcast:episode>201</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba na zámku, hudba ve střelnici. Rondel, Rytířský sál a kulturní dům v Jindřichově Hradci</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">47633e6f-9881-4817-8b11-6d5c109f1b33</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e773f7c6</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jindřichův Hradec. Ve městě, kde žije něco přes dvacet tisíc obyvatel, se dá stěží očekávat koncertní sál. Kam, do jakých míst a prostor, se tedy dnes cestou na jih vypravíme? Jako všude, kde je nutné nahradit absenci vhodných koncertních lokalit, si také v Jindřichově Hradci našli řešení. A v řadě případů už velmi dávno. Protože hudba tu byla doma už od dob jistého Michny z Otradovic, který se roku 1600 v Jindřichově Hradci narodil a prožil tu celý svůj sedmasedmdesátiletý život, na tehdejší dobu úctyhodně dlouhý. Tady muzicíroval i komponoval.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jindřichův Hradec. Ve městě, kde žije něco přes dvacet tisíc obyvatel, se dá stěží očekávat koncertní sál. Kam, do jakých míst a prostor, se tedy dnes cestou na jih vypravíme? Jako všude, kde je nutné nahradit absenci vhodných koncertních lokalit, si také v Jindřichově Hradci našli řešení. A v řadě případů už velmi dávno. Protože hudba tu byla doma už od dob jistého Michny z Otradovic, který se roku 1600 v Jindřichově Hradci narodil a prožil tu celý svůj sedmasedmdesátiletý život, na tehdejší dobu úctyhodně dlouhý. Tady muzicíroval i komponoval.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 19 Jan 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e773f7c6/0dc0894a.mp3" length="10368935" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>646</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jindřichův Hradec. Ve městě, kde žije něco přes dvacet tisíc obyvatel, se dá stěží očekávat koncertní sál. Kam, do jakých míst a prostor, se tedy dnes cestou na jih vypravíme? Jako všude, kde je nutné nahradit absenci vhodných koncertních lokalit, si také v Jindřichově Hradci našli řešení. A v řadě případů už velmi dávno. Protože hudba tu byla doma už od dob jistého Michny z Otradovic, který se roku 1600 v Jindřichově Hradci narodil a prožil tu celý svůj sedmasedmdesátiletý život, na tehdejší dobu úctyhodně dlouhý. Tady muzicíroval i komponoval.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když je hudba umocněna obrazem. Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha</title>
      <itunes:episode>200</itunes:episode>
      <podcast:episode>200</podcast:episode>
      <itunes:title>Když je hudba umocněna obrazem. Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">03034491-63e2-4e71-88ed-75776d788b1d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d39118cd</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Bylo nebylo...dlouhé poválečné období, kdy existovaly jen státní televize; o soukromých se nikomu ani nesnilo, veřejnoprávnost byla neznámým pojmem. Navíc byl svět předělen na Východ a Západ železnou oponou, jak ji ve slavném projevu na konci čtyřicátých let minulého století pojmenoval Winston Churchill. A týkalo se to i dvou sdružení, pod jejichž pomyslný deštník se dělily televizní stanice. V Evropě na Eurovizi, kam spadaly všechny ze Západu, a na východní Intervizi</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Bylo nebylo...dlouhé poválečné období, kdy existovaly jen státní televize; o soukromých se nikomu ani nesnilo, veřejnoprávnost byla neznámým pojmem. Navíc byl svět předělen na Východ a Západ železnou oponou, jak ji ve slavném projevu na konci čtyřicátých let minulého století pojmenoval Winston Churchill. A týkalo se to i dvou sdružení, pod jejichž pomyslný deštník se dělily televizní stanice. V Evropě na Eurovizi, kam spadaly všechny ze Západu, a na východní Intervizi</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 12 Jan 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d39118cd/45ce41c3.mp3" length="10935185" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>682</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Bylo nebylo...dlouhé poválečné období, kdy existovaly jen státní televize; o soukromých se nikomu ani nesnilo, veřejnoprávnost byla neznámým pojmem. Navíc byl svět předělen na Východ a Západ železnou oponou, jak ji ve slavném projevu na konci čtyřicátých let minulého století pojmenoval Winston Churchill. A týkalo se to i dvou sdružení, pod jejichž pomyslný deštník se dělily televizní stanice. V Evropě na Eurovizi, kam spadaly všechny ze Západu, a na východní Intervizi</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudební předsíň nobelistů. Stockholmský koncertní sál</title>
      <itunes:episode>199</itunes:episode>
      <podcast:episode>199</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudební předsíň nobelistů. Stockholmský koncertní sál</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">96cbfea3-718d-4ab8-ae14-f2e1e43555f3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f5f46a17</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Dvěma odlišnými, ale zajímavými událostmi, které se měly časem ukázat jako globálně významné, se do historie světa zapsalo Švédsko bezmála před sto lety. Jmenovitě roku 1926. Nejprve se 30. března narodil – příznačně ve znamení Berana – celoživotně urputný zakladatel nábytkářského impéria jménem IKEA. Ingvar Kamprad. Tou druhou je vznik <strong>Stockholmské koncertní síně, která</strong> sloužila a dodnes slouží jako domov <strong>Stockholmské královské filharmonie</strong>. A co je podstatnější: 8. prosince 1926 se právě tady uskutečnil první z celosvětově sledovaných koncertů, které se od té doby konají v této koncertní síni pravidelně. Ve stejný den, každý rok.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Dvěma odlišnými, ale zajímavými událostmi, které se měly časem ukázat jako globálně významné, se do historie světa zapsalo Švédsko bezmála před sto lety. Jmenovitě roku 1926. Nejprve se 30. března narodil – příznačně ve znamení Berana – celoživotně urputný zakladatel nábytkářského impéria jménem IKEA. Ingvar Kamprad. Tou druhou je vznik <strong>Stockholmské koncertní síně, která</strong> sloužila a dodnes slouží jako domov <strong>Stockholmské královské filharmonie</strong>. A co je podstatnější: 8. prosince 1926 se právě tady uskutečnil první z celosvětově sledovaných koncertů, které se od té doby konají v této koncertní síni pravidelně. Ve stejný den, každý rok.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 05 Jan 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f5f46a17/473a3729.mp3" length="10448504" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>651</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Dvěma odlišnými, ale zajímavými událostmi, které se měly časem ukázat jako globálně významné, se do historie světa zapsalo Švédsko bezmála před sto lety. Jmenovitě roku 1926. Nejprve se 30. března narodil – příznačně ve znamení Berana – celoživotně urputný zakladatel nábytkářského impéria jménem IKEA. Ingvar Kamprad. Tou druhou je vznik <strong>Stockholmské koncertní síně, která</strong> sloužila a dodnes slouží jako domov <strong>Stockholmské královské filharmonie</strong>. A co je podstatnější: 8. prosince 1926 se právě tady uskutečnil první z celosvětově sledovaných koncertů, které se od té doby konají v této koncertní síni pravidelně. Ve stejný den, každý rok.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok 2025 bude ve znamení Straussmanie</title>
      <itunes:episode>198</itunes:episode>
      <podcast:episode>198</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok 2025 bude ve znamení Straussmanie</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">99944130-cdaa-4b88-895b-b745299dcf13</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/3496c696</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Vídeň je s hudbou dynastie Straussů spjatá už od první poloviny předminulého století. A to nejen díky Novoročním koncertům Vídeňských filharmoniků, kteří se přitom kdysi tomuto repertoáru sveřepě bránili, neboť ho považovali za příliš lehký a zábavný. V roce 2025 lze nicméně očekávat ve městě na Dunaji bezmála nepřetržitou Straussmanii, jak média v předstihu překřtila atmosféru spjatou s velkými oslavami.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Vídeň je s hudbou dynastie Straussů spjatá už od první poloviny předminulého století. A to nejen díky Novoročním koncertům Vídeňských filharmoniků, kteří se přitom kdysi tomuto repertoáru sveřepě bránili, neboť ho považovali za příliš lehký a zábavný. V roce 2025 lze nicméně očekávat ve městě na Dunaji bezmála nepřetržitou Straussmanii, jak média v předstihu překřtila atmosféru spjatou s velkými oslavami.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 29 Dec 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/3496c696/a35c33d8.mp3" length="10962594" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>683</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Vídeň je s hudbou dynastie Straussů spjatá už od první poloviny předminulého století. A to nejen díky Novoročním koncertům Vídeňských filharmoniků, kteří se přitom kdysi tomuto repertoáru sveřepě bránili, neboť ho považovali za příliš lehký a zábavný. V roce 2025 lze nicméně očekávat ve městě na Dunaji bezmála nepřetržitou Straussmanii, jak média v předstihu překřtila atmosféru spjatou s velkými oslavami.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pocta nevlastní vnučky svému dědečkovi. Muzeum Giacoma Pucciniho</title>
      <itunes:episode>197</itunes:episode>
      <podcast:episode>197</podcast:episode>
      <itunes:title>Pocta nevlastní vnučky svému dědečkovi. Muzeum Giacoma Pucciniho</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d4530f91-88f9-40d9-b952-5e1130d5479d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/faf1c6cd</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V osmnácti šel třicet kilometrů pěšky, jen aby zhlédl představení Verdiho opery Aida, po které se pevně rozhodl, kým a proč bude také on sám. Syna zplodil s milovanou ženu v době, kdy byla ještě vdaná za jiného, což způsobilo mnoho potíží jak tehdy tak později. Kvůli zpracování stejného námětu se dostal do sporu s kolegou skladatelem, operním skladatelem; kvůli pěvkyni a politice se také rozhádal s přítelem dirigentem. Byl vyhlášeným proutníkem i pilným tvůrcem, proslaveným – a bohatým – díky svým operám. Takřka polovinu života prožil v domě mezi jezerem a mořem, kde je dnes jeho muzeum, přístupné od roku 2016 veřejnosti.. Giacomo Puccini se jmenoval.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V osmnácti šel třicet kilometrů pěšky, jen aby zhlédl představení Verdiho opery Aida, po které se pevně rozhodl, kým a proč bude také on sám. Syna zplodil s milovanou ženu v době, kdy byla ještě vdaná za jiného, což způsobilo mnoho potíží jak tehdy tak později. Kvůli zpracování stejného námětu se dostal do sporu s kolegou skladatelem, operním skladatelem; kvůli pěvkyni a politice se také rozhádal s přítelem dirigentem. Byl vyhlášeným proutníkem i pilným tvůrcem, proslaveným – a bohatým – díky svým operám. Takřka polovinu života prožil v domě mezi jezerem a mořem, kde je dnes jeho muzeum, přístupné od roku 2016 veřejnosti.. Giacomo Puccini se jmenoval.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 22 Dec 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/faf1c6cd/17c5f1fa.mp3" length="10398069" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>648</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V osmnácti šel třicet kilometrů pěšky, jen aby zhlédl představení Verdiho opery Aida, po které se pevně rozhodl, kým a proč bude také on sám. Syna zplodil s milovanou ženu v době, kdy byla ještě vdaná za jiného, což způsobilo mnoho potíží jak tehdy tak později. Kvůli zpracování stejného námětu se dostal do sporu s kolegou skladatelem, operním skladatelem; kvůli pěvkyni a politice se také rozhádal s přítelem dirigentem. Byl vyhlášeným proutníkem i pilným tvůrcem, proslaveným – a bohatým – díky svým operám. Takřka polovinu života prožil v domě mezi jezerem a mořem, kde je dnes jeho muzeum, přístupné od roku 2016 veřejnosti.. Giacomo Puccini se jmenoval.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Kašpárek, Lenin, filharmonie. Měšťanská beseda v Plzni</title>
      <itunes:episode>196</itunes:episode>
      <podcast:episode>196</podcast:episode>
      <itunes:title>Kašpárek, Lenin, filharmonie. Měšťanská beseda v Plzni</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">86631f20-5cf5-4390-aa30-42436e118255</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c122d3e0</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Když se ve druhé polovině devatenáctého století města rozrůstala a historická opevnění už jejich centra nedokázala chránit, přikročilo se k bourání. Ve Vídni, v Praze, ale také například v Plzni. Tím se otevřela cesta k vybudování zelených pásů městských parků či ke zbrusu nové zástavbě. Vesměs bytové, nikoli ovšem ve všech případech. Například mezi domy, které v centru Plzně hledí do Kopeckého sadů, se vyjímá novorenesanční stavba, která uvnitř ukrývá skvostnou secesní výzdobu. Jmenuje se Měšťanská beseda podle spolku, který pro ni koncem předminulého století vykoupil pozemek a brzy slavil její zpřístupnění zdejším obyvatelům.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Když se ve druhé polovině devatenáctého století města rozrůstala a historická opevnění už jejich centra nedokázala chránit, přikročilo se k bourání. Ve Vídni, v Praze, ale také například v Plzni. Tím se otevřela cesta k vybudování zelených pásů městských parků či ke zbrusu nové zástavbě. Vesměs bytové, nikoli ovšem ve všech případech. Například mezi domy, které v centru Plzně hledí do Kopeckého sadů, se vyjímá novorenesanční stavba, která uvnitř ukrývá skvostnou secesní výzdobu. Jmenuje se Měšťanská beseda podle spolku, který pro ni koncem předminulého století vykoupil pozemek a brzy slavil její zpřístupnění zdejším obyvatelům.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 15 Dec 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c122d3e0/78fc2832.mp3" length="10300471" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>642</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Když se ve druhé polovině devatenáctého století města rozrůstala a historická opevnění už jejich centra nedokázala chránit, přikročilo se k bourání. Ve Vídni, v Praze, ale také například v Plzni. Tím se otevřela cesta k vybudování zelených pásů městských parků či ke zbrusu nové zástavbě. Vesměs bytové, nikoli ovšem ve všech případech. Například mezi domy, které v centru Plzně hledí do Kopeckého sadů, se vyjímá novorenesanční stavba, která uvnitř ukrývá skvostnou secesní výzdobu. Jmenuje se Měšťanská beseda podle spolku, který pro ni koncem předminulého století vykoupil pozemek a brzy slavil její zpřístupnění zdejším obyvatelům.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Šířit českou hudbu je zároveň mise i misie. Cena Antonína Dvořáka</title>
      <itunes:episode>195</itunes:episode>
      <podcast:episode>195</podcast:episode>
      <itunes:title>Šířit českou hudbu je zároveň mise i misie. Cena Antonína Dvořáka</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">6395db65-defa-4445-a656-cd2433dcf39f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d1218c52</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Cena Antonína Dvořáka. V čem spočívá? Komu, proč, jak často, od kdy, kým a za jakých podmínek je udělována? Toto téma budiž náplní dalšího vydání pořadu Světová auditoria. Vždyť držitelé této ceny v koncertních síních či operních domech vesměs prokazují své umění.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Cena Antonína Dvořáka. V čem spočívá? Komu, proč, jak často, od kdy, kým a za jakých podmínek je udělována? Toto téma budiž náplní dalšího vydání pořadu Světová auditoria. Vždyť držitelé této ceny v koncertních síních či operních domech vesměs prokazují své umění.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 08 Dec 2024 10:06:36 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d1218c52/5af4d42a.mp3" length="10391816" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>648</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Cena Antonína Dvořáka. V čem spočívá? Komu, proč, jak často, od kdy, kým a za jakých podmínek je udělována? Toto téma budiž náplní dalšího vydání pořadu Světová auditoria. Vždyť držitelé této ceny v koncertních síních či operních domech vesměs prokazují své umění.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Lotte se odstěhovala do Koreje. Koncertní sál Lotte v Soulu</title>
      <itunes:episode>194</itunes:episode>
      <podcast:episode>194</podcast:episode>
      <itunes:title>Lotte se odstěhovala do Koreje. Koncertní sál Lotte v Soulu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0991d44b-d67b-4f80-900b-d68bc34ca455</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/06d77df4</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Další pořad Slavná auditoria a putování za koncertním sálem v jeho rámci má přídech exotiky. A to v několika rovinách. Územní, protože se vypravíme do hlavního města Jižní Koreje. Kontextuální, neboť navštívíme rozměrný koncertní sál, který se – pro nás zcela netradičně – nachází pod střechou ohromného obchodního centra, propojeného s mrakodrapy. A také je zde souvislost literární, neboť dotyčná koncertní síň nese překvapivě jméno hrdinky Goethova románu Utrpení mladého Werthera. Charlotty neboli Lotte.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Další pořad Slavná auditoria a putování za koncertním sálem v jeho rámci má přídech exotiky. A to v několika rovinách. Územní, protože se vypravíme do hlavního města Jižní Koreje. Kontextuální, neboť navštívíme rozměrný koncertní sál, který se – pro nás zcela netradičně – nachází pod střechou ohromného obchodního centra, propojeného s mrakodrapy. A také je zde souvislost literární, neboť dotyčná koncertní síň nese překvapivě jméno hrdinky Goethova románu Utrpení mladého Werthera. Charlotty neboli Lotte.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 01 Dec 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/06d77df4/00d3d9e4.mp3" length="10750841" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>670</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Další pořad Slavná auditoria a putování za koncertním sálem v jeho rámci má přídech exotiky. A to v několika rovinách. Územní, protože se vypravíme do hlavního města Jižní Koreje. Kontextuální, neboť navštívíme rozměrný koncertní sál, který se – pro nás zcela netradičně – nachází pod střechou ohromného obchodního centra, propojeného s mrakodrapy. A také je zde souvislost literární, neboť dotyčná koncertní síň nese překvapivě jméno hrdinky Goethova románu Utrpení mladého Werthera. Charlotty neboli Lotte.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Barokní hvězda a rocková kometa. Londýnské muzeum Händela and Hendrixe</title>
      <itunes:episode>193</itunes:episode>
      <podcast:episode>193</podcast:episode>
      <itunes:title>Barokní hvězda a rocková kometa. Londýnské muzeum Händela and Hendrixe</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4dca1aea-df46-45de-bfa3-57829fcbb456</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e868baea</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Dělila je od sebe dvojí propast. Časově i místně. Na svět přišli téměř tři století po sobě; narodili se v místech vzdálených od sebe přes osm tisíc kilometrů. A přece přál nevyzpytatelný osud tomu, aby tyto dva muže, dva hudebníky, jednoho krásného dne spojily dva domy, ve kterých mají nyní uprostřed Londýna společné muzeum. Stěží si přitom dokážeme hudebně, lidsky, civilizačně představit odlišnější tvory</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Dělila je od sebe dvojí propast. Časově i místně. Na svět přišli téměř tři století po sobě; narodili se v místech vzdálených od sebe přes osm tisíc kilometrů. A přece přál nevyzpytatelný osud tomu, aby tyto dva muže, dva hudebníky, jednoho krásného dne spojily dva domy, ve kterých mají nyní uprostřed Londýna společné muzeum. Stěží si přitom dokážeme hudebně, lidsky, civilizačně představit odlišnější tvory</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 24 Nov 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e868baea/865c108d.mp3" length="10116606" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>630</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Dělila je od sebe dvojí propast. Časově i místně. Na svět přišli téměř tři století po sobě; narodili se v místech vzdálených od sebe přes osm tisíc kilometrů. A přece přál nevyzpytatelný osud tomu, aby tyto dva muže, dva hudebníky, jednoho krásného dne spojily dva domy, ve kterých mají nyní uprostřed Londýna společné muzeum. Stěží si přitom dokážeme hudebně, lidsky, civilizačně představit odlišnější tvory</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Malá Zlatá Kaplička. Divadlo J. K. Tyla v Třeboni</title>
      <itunes:episode>192</itunes:episode>
      <podcast:episode>192</podcast:episode>
      <itunes:title>Malá Zlatá Kaplička. Divadlo J. K. Tyla v Třeboni</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4c61a8a5-a12a-4f4b-bb31-6e9aeee0d4f6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2288a2ed</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jižní Čechy… Obdivované jako cíl výletů, dovolených či pobytů na chalupách, v tomto českém specifiku, které nenajdete ani ve výrazně bohatších zemích. Kam ale v této části naší země vyrazit za klasickou hudbou? Například do překrásné <strong>Třeboně, do Divadla Josefa Kajetána Tyla</strong>, které se pyšní se svým empírovým slohem a kterému se říká <strong>Malá Zlatá Kaplička.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jižní Čechy… Obdivované jako cíl výletů, dovolených či pobytů na chalupách, v tomto českém specifiku, které nenajdete ani ve výrazně bohatších zemích. Kam ale v této části naší země vyrazit za klasickou hudbou? Například do překrásné <strong>Třeboně, do Divadla Josefa Kajetána Tyla</strong>, které se pyšní se svým empírovým slohem a kterému se říká <strong>Malá Zlatá Kaplička.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 17 Nov 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2288a2ed/0562f513.mp3" length="11708253" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>730</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jižní Čechy… Obdivované jako cíl výletů, dovolených či pobytů na chalupách, v tomto českém specifiku, které nenajdete ani ve výrazně bohatších zemích. Kam ale v této části naší země vyrazit za klasickou hudbou? Například do překrásné <strong>Třeboně, do Divadla Josefa Kajetána Tyla</strong>, které se pyšní se svým empírovým slohem a kterému se říká <strong>Malá Zlatá Kaplička.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Kdo není vidět, ten neexistuje. Evropská soutěž mladých hudebníků</title>
      <itunes:episode>191</itunes:episode>
      <podcast:episode>191</podcast:episode>
      <itunes:title>Kdo není vidět, ten neexistuje. Evropská soutěž mladých hudebníků</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c89ad2b2-35cb-480c-bdea-1b784bc15082</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/13fce6cc</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jedním ze způsobů, jak na sebe může upozornit mladý interpret na prahu své kýžené profesionální dráhy, se staly hudební soutěže. Velkou sílu mají, při vší úctě k ostatním, především soutěže přenášené televizí, nejlépe do různých států a k početnému publiku. Při všech nesnázích, kterým její soutěžní formát čelí, si proto od roku 1982 vybojovala pozornost soutěž zvaná<strong> Eurovision Young Musicians</strong>. Jak název napovídá, týká se soutěžících hudebnic a hudebníků v rámci Evropy. Je vždy v přímém přenosu nabízena divákům napříč tímto světadílem. A pořádá ji Evropská vysílací unie, EBU coby zastřešující orgán veřejnoprávních vysílatelů našeho kontinentu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jedním ze způsobů, jak na sebe může upozornit mladý interpret na prahu své kýžené profesionální dráhy, se staly hudební soutěže. Velkou sílu mají, při vší úctě k ostatním, především soutěže přenášené televizí, nejlépe do různých států a k početnému publiku. Při všech nesnázích, kterým její soutěžní formát čelí, si proto od roku 1982 vybojovala pozornost soutěž zvaná<strong> Eurovision Young Musicians</strong>. Jak název napovídá, týká se soutěžících hudebnic a hudebníků v rámci Evropy. Je vždy v přímém přenosu nabízena divákům napříč tímto světadílem. A pořádá ji Evropská vysílací unie, EBU coby zastřešující orgán veřejnoprávních vysílatelů našeho kontinentu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 10 Nov 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/13fce6cc/2270e882.mp3" length="10429346" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>650</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jedním ze způsobů, jak na sebe může upozornit mladý interpret na prahu své kýžené profesionální dráhy, se staly hudební soutěže. Velkou sílu mají, při vší úctě k ostatním, především soutěže přenášené televizí, nejlépe do různých států a k početnému publiku. Při všech nesnázích, kterým její soutěžní formát čelí, si proto od roku 1982 vybojovala pozornost soutěž zvaná<strong> Eurovision Young Musicians</strong>. Jak název napovídá, týká se soutěžících hudebnic a hudebníků v rámci Evropy. Je vždy v přímém přenosu nabízena divákům napříč tímto světadílem. A pořádá ji Evropská vysílací unie, EBU coby zastřešující orgán veřejnoprávních vysílatelů našeho kontinentu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Napůl palác, napůl cvičiště. Koncertní sál Wada Thompsona v New Yorku</title>
      <itunes:episode>190</itunes:episode>
      <podcast:episode>190</podcast:episode>
      <itunes:title>Napůl palác, napůl cvičiště. Koncertní sál Wada Thompsona v New Yorku</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">323ce552-2b28-4766-9bc9-00803ad44d0e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/60472700</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Operních domů, ale především koncertních sálů je ve světě víc, než by se na počátku pátrání po jejich existenci zdálo. A výprava za nimi, která se zprvu jevila jako krátkodobý výlet, může ve skutečnosti trvat velmi dlouho. Kde je toho k vidění nejvíc? Neudiví, že premiantem v první ze zmíněných kategorií je „pravlast“ opery, Itálie. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se ovšem vypravíme do míst diametrálně odlišných. Sice historicky cenných, ovšem původně vybudovaných pro zcela jiné účely než jakými je služba kultuře. Hudbě, soudobému tanci, jevištním experimentům. Do <strong>Park Avenue Armory </strong>a konkrétně do <strong>WadeThompson Drill Hall.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Operních domů, ale především koncertních sálů je ve světě víc, než by se na počátku pátrání po jejich existenci zdálo. A výprava za nimi, která se zprvu jevila jako krátkodobý výlet, může ve skutečnosti trvat velmi dlouho. Kde je toho k vidění nejvíc? Neudiví, že premiantem v první ze zmíněných kategorií je „pravlast“ opery, Itálie. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se ovšem vypravíme do míst diametrálně odlišných. Sice historicky cenných, ovšem původně vybudovaných pro zcela jiné účely než jakými je služba kultuře. Hudbě, soudobému tanci, jevištním experimentům. Do <strong>Park Avenue Armory </strong>a konkrétně do <strong>WadeThompson Drill Hall.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 03 Nov 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/60472700/8d9ddfdd.mp3" length="10087414" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>629</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Operních domů, ale především koncertních sálů je ve světě víc, než by se na počátku pátrání po jejich existenci zdálo. A výprava za nimi, která se zprvu jevila jako krátkodobý výlet, může ve skutečnosti trvat velmi dlouho. Kde je toho k vidění nejvíc? Neudiví, že premiantem v první ze zmíněných kategorií je „pravlast“ opery, Itálie. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se ovšem vypravíme do míst diametrálně odlišných. Sice historicky cenných, ovšem původně vybudovaných pro zcela jiné účely než jakými je služba kultuře. Hudbě, soudobému tanci, jevištním experimentům. Do <strong>Park Avenue Armory </strong>a konkrétně do <strong>WadeThompson Drill Hall.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ve finské Paříži a v manželčině domě. Dvě muzea Jeana Sibelia</title>
      <itunes:episode>189</itunes:episode>
      <podcast:episode>189</podcast:episode>
      <itunes:title>Ve finské Paříži a v manželčině domě. Dvě muzea Jeana Sibelia</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3f88f290-6d05-4ef7-95a6-881a34a0ecf1</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/faac1d87</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Dvě místa ve Finsku spojuje jedno jméno, patřící nejslavnějšímu z tamních skladatelů klasické hudby. Tím prvním je starobylé město Turku, díky své zálibě v bistrech či kavárnách lákající dnes návštěvníky na přezdívku „finská Paříž“. Druhým naopak dům stranou od hlučících městských davů, vybudovaný v lesích na břehu jezera a nazvaný podle manželky svého majitele Ainola.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Dvě místa ve Finsku spojuje jedno jméno, patřící nejslavnějšímu z tamních skladatelů klasické hudby. Tím prvním je starobylé město Turku, díky své zálibě v bistrech či kavárnách lákající dnes návštěvníky na přezdívku „finská Paříž“. Druhým naopak dům stranou od hlučících městských davů, vybudovaný v lesích na břehu jezera a nazvaný podle manželky svého majitele Ainola.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 27 Oct 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/faac1d87/a72f326c.mp3" length="10892625" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>679</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Dvě místa ve Finsku spojuje jedno jméno, patřící nejslavnějšímu z tamních skladatelů klasické hudby. Tím prvním je starobylé město Turku, díky své zálibě v bistrech či kavárnách lákající dnes návštěvníky na přezdívku „finská Paříž“. Druhým naopak dům stranou od hlučících městských davů, vybudovaný v lesích na břehu jezera a nazvaný podle manželky svého majitele Ainola.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pod meditační zahradou i u tkalcovského stavu. Kde všude zní hudba v České Lípě</title>
      <itunes:episode>188</itunes:episode>
      <podcast:episode>188</podcast:episode>
      <itunes:title>Pod meditační zahradou i u tkalcovského stavu. Kde všude zní hudba v České Lípě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3abdbcc1-df21-4a77-be9f-c77cd9e8d758</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5b43ee33</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Přibližně sto kilometrů trvá ze severovýchodního okraje Prahy cesta do cíle dnešní výpravy za koncertním sálem. Poté, co necháme za zády rozlehlý areál mladoboleslavské Škodovky, se zanedlouho dočkáme výhledu na ikonický vrch Bezděz, strmě se vypínající nad stejnojmennou obcí. Zajímal nejen Hynka Máchu, ale i Bedřicha Smetanu. Míjíme odbočku na Doksy a směřujeme do města, kde se hudbě daří ve čtyřech výrazně odlišných objektech. Řeč je o České Lípě coby jedné z významných dominant Libereckého kraje.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Přibližně sto kilometrů trvá ze severovýchodního okraje Prahy cesta do cíle dnešní výpravy za koncertním sálem. Poté, co necháme za zády rozlehlý areál mladoboleslavské Škodovky, se zanedlouho dočkáme výhledu na ikonický vrch Bezděz, strmě se vypínající nad stejnojmennou obcí. Zajímal nejen Hynka Máchu, ale i Bedřicha Smetanu. Míjíme odbočku na Doksy a směřujeme do města, kde se hudbě daří ve čtyřech výrazně odlišných objektech. Řeč je o České Lípě coby jedné z významných dominant Libereckého kraje.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 20 Oct 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5b43ee33/7045999b.mp3" length="11089068" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>691</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Přibližně sto kilometrů trvá ze severovýchodního okraje Prahy cesta do cíle dnešní výpravy za koncertním sálem. Poté, co necháme za zády rozlehlý areál mladoboleslavské Škodovky, se zanedlouho dočkáme výhledu na ikonický vrch Bezděz, strmě se vypínající nad stejnojmennou obcí. Zajímal nejen Hynka Máchu, ale i Bedřicha Smetanu. Míjíme odbočku na Doksy a směřujeme do města, kde se hudbě daří ve čtyřech výrazně odlišných objektech. Řeč je o České Lípě coby jedné z významných dominant Libereckého kraje.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Přežije-li kultura, přežije národ. Hudební festival Procházky uměním</title>
      <itunes:episode>187</itunes:episode>
      <podcast:episode>187</podcast:episode>
      <itunes:title>Přežije-li kultura, přežije národ. Hudební festival Procházky uměním</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ce7e60dd-8503-44fd-9d25-c4bb133e8a62</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/da5f29e2</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Hudba a výtvarné umění se navzájem ovlivňují a inspirují dlouhodobě. Vzájemné jiskření můžeme pozorovat oběma směry. Skladatelé nacházeli – a nacházejí – podněty v obrazech, případně v sochách. A malíři či sochaři se nechávají ve své představivosti unášet tím, co jim ve formě podnětu nabízí hudba. Příkladů je v obou směrech této pomyslné umělecké dálnice bezpočet.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Hudba a výtvarné umění se navzájem ovlivňují a inspirují dlouhodobě. Vzájemné jiskření můžeme pozorovat oběma směry. Skladatelé nacházeli – a nacházejí – podněty v obrazech, případně v sochách. A malíři či sochaři se nechávají ve své představivosti unášet tím, co jim ve formě podnětu nabízí hudba. Příkladů je v obou směrech této pomyslné umělecké dálnice bezpočet.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 13 Oct 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/da5f29e2/fb76c00a.mp3" length="10338029" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>644</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Hudba a výtvarné umění se navzájem ovlivňují a inspirují dlouhodobě. Vzájemné jiskření můžeme pozorovat oběma směry. Skladatelé nacházeli – a nacházejí – podněty v obrazech, případně v sochách. A malíři či sochaři se nechávají ve své představivosti unášet tím, co jim ve formě podnětu nabízí hudba. Příkladů je v obou směrech této pomyslné umělecké dálnice bezpočet.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Fíkový list nejslavnějšího kasina. Opera v Monte Carlo</title>
      <itunes:episode>186</itunes:episode>
      <podcast:episode>186</podcast:episode>
      <itunes:title>Fíkový list nejslavnějšího kasina. Opera v Monte Carlo</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f01a711d-3ad1-448a-b503-6a4982099228</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/04f7c19e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Přestože mu šlape na paty americké Las Vegas a nověji též asijské Macao, zůstává stále nejslavnějším kasinem na světě to, které sídlí v části monackého knížectví zvané Monte Carlo. Právě tam, na – v doslovném překladu – Karlově hoře, bylo vybudováno roku 1865. Monacké knížectví se tehdy potácelo ve finanční krizi a potřebovalo příliv peněz, lhostejno z jakých zdrojů. A palác, ve kterém se začaly provozovat hazardní hry, je dokázal hromadit.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Přestože mu šlape na paty americké Las Vegas a nověji též asijské Macao, zůstává stále nejslavnějším kasinem na světě to, které sídlí v části monackého knížectví zvané Monte Carlo. Právě tam, na – v doslovném překladu – Karlově hoře, bylo vybudováno roku 1865. Monacké knížectví se tehdy potácelo ve finanční krizi a potřebovalo příliv peněz, lhostejno z jakých zdrojů. A palác, ve kterém se začaly provozovat hazardní hry, je dokázal hromadit.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 06 Oct 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/04f7c19e/bfe941e6.mp3" length="10763341" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>671</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Přestože mu šlape na paty americké Las Vegas a nověji též asijské Macao, zůstává stále nejslavnějším kasinem na světě to, které sídlí v části monackého knížectví zvané Monte Carlo. Právě tam, na – v doslovném překladu – Karlově hoře, bylo vybudováno roku 1865. Monacké knížectví se tehdy potácelo ve finanční krizi a potřebovalo příliv peněz, lhostejno z jakých zdrojů. A palác, ve kterém se začaly provozovat hazardní hry, je dokázal hromadit.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Opomenutá výročí Roku české hudby. Vilém Blodek, Sláva Vorlová, Kateřina Emingerová</title>
      <itunes:episode>185</itunes:episode>
      <podcast:episode>185</podcast:episode>
      <itunes:title>Opomenutá výročí Roku české hudby. Vilém Blodek, Sláva Vorlová, Kateřina Emingerová</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a57fc967-7512-4515-84db-dbeceb0d7227</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/0a83b45b</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Magické čtyřky v životopisech našich hudebních velikánů se už dávno přetavily – a před časem obnovily – do podoby Roku české hudby. Ten se stává každých deset let příležitostí, abychom si připomněli klíčové osobnosti naší hudební kultury. Bedřicha Smetanu, jenž – jak je všeobecně známo – přišel na svět roku 1824 a zemřel o šedesát let později. Antonína Dvořáka, který skonal v roce 1904. A Leoše Janáčka, narozeného roku 1854.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Magické čtyřky v životopisech našich hudebních velikánů se už dávno přetavily – a před časem obnovily – do podoby Roku české hudby. Ten se stává každých deset let příležitostí, abychom si připomněli klíčové osobnosti naší hudební kultury. Bedřicha Smetanu, jenž – jak je všeobecně známo – přišel na svět roku 1824 a zemřel o šedesát let později. Antonína Dvořáka, který skonal v roce 1904. A Leoše Janáčka, narozeného roku 1854.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 29 Sep 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/0a83b45b/cccc9e30.mp3" length="11523590" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>718</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Magické čtyřky v životopisech našich hudebních velikánů se už dávno přetavily – a před časem obnovily – do podoby Roku české hudby. Ten se stává každých deset let příležitostí, abychom si připomněli klíčové osobnosti naší hudební kultury. Bedřicha Smetanu, jenž – jak je všeobecně známo – přišel na svět roku 1824 a zemřel o šedesát let později. Antonína Dvořáka, který skonal v roce 1904. A Leoše Janáčka, narozeného roku 1854.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Co se týká Fryderyka. Chopinova muzea v Polsku, Paříži a na Mallorce</title>
      <itunes:episode>184</itunes:episode>
      <podcast:episode>184</podcast:episode>
      <itunes:title>Co se týká Fryderyka. Chopinova muzea v Polsku, Paříži a na Mallorce</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b6a95377-ab6d-4a8c-9fa5-41e4caccc3a7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/6f0777ff</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jen málokterý tvůrce se může pyšnit tím, že je připomínán ve čtyřech, neřku-li pěti místech tří států. Natož pak jde-li o autory či interprety z oblasti klasické hudby. Jedním z mála, komu se dostává pocty na vícero místech po světě, je polský velikán klavíru a kompozice Fryderyk Chopin.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jen málokterý tvůrce se může pyšnit tím, že je připomínán ve čtyřech, neřku-li pěti místech tří států. Natož pak jde-li o autory či interprety z oblasti klasické hudby. Jedním z mála, komu se dostává pocty na vícero místech po světě, je polský velikán klavíru a kompozice Fryderyk Chopin.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 22 Sep 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/6f0777ff/b1f029cd.mp3" length="10682054" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>666</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jen málokterý tvůrce se může pyšnit tím, že je připomínán ve čtyřech, neřku-li pěti místech tří států. Natož pak jde-li o autory či interprety z oblasti klasické hudby. Jedním z mála, komu se dostává pocty na vícero místech po světě, je polský velikán klavíru a kompozice Fryderyk Chopin.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nikdy není pozdě. Jízdárna ve Světcích přeměněna v koncertní sál</title>
      <itunes:episode>183</itunes:episode>
      <podcast:episode>183</podcast:episode>
      <itunes:title>Nikdy není pozdě. Jízdárna ve Světcích přeměněna v koncertní sál</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">dd490b6f-c715-4a66-b094-0c195b973798</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/81aed8e6</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Kde se nalézá největší jízdárna široko daleko? Přesněji řečeno, v celé střední Evropě? A zcela precizně popsáno, na rozlehlém území někdejšího Rakouska-Uherska? Asi by si to po chvíli uvažování uvědomil každý z nás. Přece ve vídeňském Hofburku. Tam, kde probíhá drezůra slavných lipicánů, těch učenlivých bělostných krasavců. Jejich výcviku se říká Španělská jezdecká škola, protože původ lipicánů se traduje právě z této země.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Kde se nalézá největší jízdárna široko daleko? Přesněji řečeno, v celé střední Evropě? A zcela precizně popsáno, na rozlehlém území někdejšího Rakouska-Uherska? Asi by si to po chvíli uvažování uvědomil každý z nás. Přece ve vídeňském Hofburku. Tam, kde probíhá drezůra slavných lipicánů, těch učenlivých bělostných krasavců. Jejich výcviku se říká Španělská jezdecká škola, protože původ lipicánů se traduje právě z této země.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 15 Sep 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/81aed8e6/08b7b8b1.mp3" length="10972695" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>684</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Kde se nalézá největší jízdárna široko daleko? Přesněji řečeno, v celé střední Evropě? A zcela precizně popsáno, na rozlehlém území někdejšího Rakouska-Uherska? Asi by si to po chvíli uvažování uvědomil každý z nás. Přece ve vídeňském Hofburku. Tam, kde probíhá drezůra slavných lipicánů, těch učenlivých bělostných krasavců. Jejich výcviku se říká Španělská jezdecká škola, protože původ lipicánů se traduje právě z této země.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Festival jako víno. Každoroční hudební přehlídka ve Znojmě</title>
      <itunes:episode>182</itunes:episode>
      <podcast:episode>182</podcast:episode>
      <itunes:title>Festival jako víno. Každoroční hudební přehlídka ve Znojmě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">73e5304b-ee78-4881-92c0-68343c00e6cc</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/84ac3a28</link>
      <description>
        <![CDATA[<p><strong>V roce 2005 se uskutečnil první ročník Hudebního festivalu Znojmo. Svou tvář mu během dvou desítek let propůjčila celá řada významných muzikantů – Šporcl, Plachetka, či Kateřina Kněžíková. Na čem staví dramaturgie festivalu, který zraje jako víno? </strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p><strong>V roce 2005 se uskutečnil první ročník Hudebního festivalu Znojmo. Svou tvář mu během dvou desítek let propůjčila celá řada významných muzikantů – Šporcl, Plachetka, či Kateřina Kněžíková. Na čem staví dramaturgie festivalu, který zraje jako víno? </strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 08 Sep 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/84ac3a28/1189fb52.mp3" length="10735827" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>669</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p><strong>V roce 2005 se uskutečnil první ročník Hudebního festivalu Znojmo. Svou tvář mu během dvou desítek let propůjčila celá řada významných muzikantů – Šporcl, Plachetka, či Kateřina Kněžíková. Na čem staví dramaturgie festivalu, který zraje jako víno? </strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nešťastně šťastná třináctka. Národní akademické divadlo opery a baletu v Oděse</title>
      <itunes:episode>181</itunes:episode>
      <podcast:episode>181</podcast:episode>
      <itunes:title>Nešťastně šťastná třináctka. Národní akademické divadlo opery a baletu v Oděse</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">78ab104e-4038-443b-852e-9beaff2979f9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5c3310f5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p><strong>Semperova opera v Drážďanech byla inspirací pro vznik nové budovy divadla a baletu v Oděse, nejstaršího oděského divadla, v němž na dirigentském stupínku stál například i Petr Iljič Čajkovskij. </strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p><strong>Semperova opera v Drážďanech byla inspirací pro vznik nové budovy divadla a baletu v Oděse, nejstaršího oděského divadla, v němž na dirigentském stupínku stál například i Petr Iljič Čajkovskij. </strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 01 Sep 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5c3310f5/0fc82ff5.mp3" length="10709179" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>668</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p><strong>Semperova opera v Drážďanech byla inspirací pro vznik nové budovy divadla a baletu v Oděse, nejstaršího oděského divadla, v němž na dirigentském stupínku stál například i Petr Iljič Čajkovskij. </strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hledání nepřítomného muzea. Památky na George Gershwina v Americe</title>
      <itunes:episode>180</itunes:episode>
      <podcast:episode>180</podcast:episode>
      <itunes:title>Hledání nepřítomného muzea. Památky na George Gershwina v Americe</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8aaeaa63-21c6-4551-bbed-82ed55be4498</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8654c8f4</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Kdo hledá, ten najde, říkává se. A snad je to i pravda. Když ne úplná, tak alespoň částečná. A lze to doložit příkladem. Cyklus Slavná auditoria se totiž věnuje jednou měsíčně hudebním muzeím. Institucím, zaměřeným buď na klasiku obecně, anebo – což bývá obvyklejší – na konkrétní skladatele, pěvce, dirigenty. Jejich hledání nebývá snadné, zato však leckdy překvapivé.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Kdo hledá, ten najde, říkává se. A snad je to i pravda. Když ne úplná, tak alespoň částečná. A lze to doložit příkladem. Cyklus Slavná auditoria se totiž věnuje jednou měsíčně hudebním muzeím. Institucím, zaměřeným buď na klasiku obecně, anebo – což bývá obvyklejší – na konkrétní skladatele, pěvce, dirigenty. Jejich hledání nebývá snadné, zato však leckdy překvapivé.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 25 Aug 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8654c8f4/93e8aff0.mp3" length="10392233" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>648</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Kdo hledá, ten najde, říkává se. A snad je to i pravda. Když ne úplná, tak alespoň částečná. A lze to doložit příkladem. Cyklus Slavná auditoria se totiž věnuje jednou měsíčně hudebním muzeím. Institucím, zaměřeným buď na klasiku obecně, anebo – což bývá obvyklejší – na konkrétní skladatele, pěvce, dirigenty. Jejich hledání nebývá snadné, zato však leckdy překvapivé.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nová záře z depozitáře. Koncertní sál v olomouckém kostele</title>
      <itunes:episode>179</itunes:episode>
      <podcast:episode>179</podcast:episode>
      <itunes:title>Nová záře z depozitáře. Koncertní sál v olomouckém kostele</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b5aaba48-1f32-49fd-90f0-132241d80b29</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/db503f0d</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jak známo, nic na tomto světě neexistuje bez souvislostí a vztahů. Takříkajíc neplave ve vzduchoprázdnu. Vše vzniká i zaniká z příčin, jejichž poznání a pochopení teprve vede k tomu, abychom daný jev či zkoumanou skutečnost pochopili. A plně to platí také o novém koncertním sále komorní velikosti, který byl veřejnosti zpřístupněn na jaře roku 2023 v Olomouci.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jak známo, nic na tomto světě neexistuje bez souvislostí a vztahů. Takříkajíc neplave ve vzduchoprázdnu. Vše vzniká i zaniká z příčin, jejichž poznání a pochopení teprve vede k tomu, abychom daný jev či zkoumanou skutečnost pochopili. A plně to platí také o novém koncertním sále komorní velikosti, který byl veřejnosti zpřístupněn na jaře roku 2023 v Olomouci.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 18 Aug 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/db503f0d/f6b6080b.mp3" length="10239597" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>638</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jak známo, nic na tomto světě neexistuje bez souvislostí a vztahů. Takříkajíc neplave ve vzduchoprázdnu. Vše vzniká i zaniká z příčin, jejichž poznání a pochopení teprve vede k tomu, abychom daný jev či zkoumanou skutečnost pochopili. A plně to platí také o novém koncertním sále komorní velikosti, který byl veřejnosti zpřístupněn na jaře roku 2023 v Olomouci.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Teplická pocta geniálnímu rebelovi. Hudební festival Ludwiga van Beethovena</title>
      <itunes:episode>178</itunes:episode>
      <podcast:episode>178</podcast:episode>
      <itunes:title>Teplická pocta geniálnímu rebelovi. Hudební festival Ludwiga van Beethovena</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9cd56f81-122c-4bc1-8b12-744ec86ca00f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ef34850e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Tři místa jsou v naší zemi spjata s pobyty hudebního génia, jakým byl Ludwig van Beethoven. Kromě Prahy, kterou navštívil opakovaně, se skladatel vypravil do Hradce nad Moravicí nedaleko Opavy, kde svému mecenáši způsobil na jeho zámku společenský skandál. A bez pozdvižení se neobešel ani závěrečný z jeho dvou pobytů v lázních Teplice. Zatímco předcházející zůstává naopak navždy spjat s tajemným výlevem Beethovenovy lásky k blíže neurčené ženě.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Tři místa jsou v naší zemi spjata s pobyty hudebního génia, jakým byl Ludwig van Beethoven. Kromě Prahy, kterou navštívil opakovaně, se skladatel vypravil do Hradce nad Moravicí nedaleko Opavy, kde svému mecenáši způsobil na jeho zámku společenský skandál. A bez pozdvižení se neobešel ani závěrečný z jeho dvou pobytů v lázních Teplice. Zatímco předcházející zůstává naopak navždy spjat s tajemným výlevem Beethovenovy lásky k blíže neurčené ženě.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 11 Aug 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ef34850e/d02fc780.mp3" length="10577741" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>659</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Tři místa jsou v naší zemi spjata s pobyty hudebního génia, jakým byl Ludwig van Beethoven. Kromě Prahy, kterou navštívil opakovaně, se skladatel vypravil do Hradce nad Moravicí nedaleko Opavy, kde svému mecenáši způsobil na jeho zámku společenský skandál. A bez pozdvižení se neobešel ani závěrečný z jeho dvou pobytů v lázních Teplice. Zatímco předcházející zůstává naopak navždy spjat s tajemným výlevem Beethovenovy lásky k blíže neurčené ženě.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>U mysu naděje, pod stolovou horou. Sály pro klasiku v Kapském městě</title>
      <itunes:episode>177</itunes:episode>
      <podcast:episode>177</podcast:episode>
      <itunes:title>U mysu naděje, pod stolovou horou. Sály pro klasiku v Kapském městě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">da24d5e9-bba4-40c5-ae8d-a82c87404747</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/0a7011f8</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Žádné z putování za koncertními sály či operními domy ve světě jsme na Classic Praha dosud nezahajovali zmínkou o našich kolegyních či kolezích v zahraničním rozhlase. Všechno na světě je ale někdy poprvé – a tak právě pozdravem do rozhlasových sfér začneme další díl pořadu Slavná auditora na Classic Praha. Vydáme se na cestu do dálky. A že to bude opět dálka pořádná. Vypravíme se totiž až na samý jih afrického kontinentu. Do Kapského města, které od Prahy dělí bezmála patnáct tisíc kilometrů.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Žádné z putování za koncertními sály či operními domy ve světě jsme na Classic Praha dosud nezahajovali zmínkou o našich kolegyních či kolezích v zahraničním rozhlase. Všechno na světě je ale někdy poprvé – a tak právě pozdravem do rozhlasových sfér začneme další díl pořadu Slavná auditora na Classic Praha. Vydáme se na cestu do dálky. A že to bude opět dálka pořádná. Vypravíme se totiž až na samý jih afrického kontinentu. Do Kapského města, které od Prahy dělí bezmála patnáct tisíc kilometrů.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 04 Aug 2024 07:07:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/0a7011f8/3b1b3843.mp3" length="10448532" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>651</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Žádné z putování za koncertními sály či operními domy ve světě jsme na Classic Praha dosud nezahajovali zmínkou o našich kolegyních či kolezích v zahraničním rozhlase. Všechno na světě je ale někdy poprvé – a tak právě pozdravem do rozhlasových sfér začneme další díl pořadu Slavná auditora na Classic Praha. Vydáme se na cestu do dálky. A že to bude opět dálka pořádná. Vypravíme se totiž až na samý jih afrického kontinentu. Do Kapského města, které od Prahy dělí bezmála patnáct tisíc kilometrů.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Žák Smetana, hoch nadaný a neposedný. Bedřichova léta v Jindřichově Hradci</title>
      <itunes:episode>176</itunes:episode>
      <podcast:episode>176</podcast:episode>
      <itunes:title>Žák Smetana, hoch nadaný a neposedný. Bedřichova léta v Jindřichově Hradci</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">6ec493d5-24f3-42f2-ba87-092b03c0b6e5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/fc04dd16</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>S nesnadným životem Bedřicha Smetany jsou u nás tradičně spojována města Litomyšl, Plzeň a Praha. Menší význam měly jeho studijní roky v Jihlavě či v Německém Brodě. Existuje však ještě jedno město, které se do Smetanova osudu zapsalo v dobrém i zlém. Jihočeský Jindřichův Hradec. Stojí za návštěvu kdykoli, v Roce české hudby však tím víc.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>S nesnadným životem Bedřicha Smetany jsou u nás tradičně spojována města Litomyšl, Plzeň a Praha. Menší význam měly jeho studijní roky v Jihlavě či v Německém Brodě. Existuje však ještě jedno město, které se do Smetanova osudu zapsalo v dobrém i zlém. Jihočeský Jindřichův Hradec. Stojí za návštěvu kdykoli, v Roce české hudby však tím víc.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 28 Jul 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/fc04dd16/4b2a5af9.mp3" length="10343045" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>645</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>S nesnadným životem Bedřicha Smetany jsou u nás tradičně spojována města Litomyšl, Plzeň a Praha. Menší význam měly jeho studijní roky v Jihlavě či v Německém Brodě. Existuje však ještě jedno město, které se do Smetanova osudu zapsalo v dobrém i zlém. Jihočeský Jindřichův Hradec. Stojí za návštěvu kdykoli, v Roce české hudby však tím víc.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Vilka pod Babí hůrou. Památník Leoše Janáčka v Hukvaldech</title>
      <itunes:episode>175</itunes:episode>
      <podcast:episode>175</podcast:episode>
      <itunes:title>Vilka pod Babí hůrou. Památník Leoše Janáčka v Hukvaldech</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9aca4554-b625-4b30-932c-2bbd96ef7fac</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/560bf25a</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Se čtyřmi místy na mapě naší země byl spjat čtyřiasedmdesátiletý život skladatele Leoše Janáčka. Většinu z něj prožil v Brně, kde byl také jeho příbytek ve čtvrti Veveří později proměněn v Památník. Význam měly ovšem i jeho časté pobyty v lázeňském prostředí Luhačovic, kde se zotavoval z bolestí těla i duše a kde navazoval známosti. Z výčtu nelze vynechat ani Ostravu, kde na soukromé klinice vydechl 12. srpna 1928 naposled. Prvních devět let Janáčkova života je ovšem spjato s prostředím <strong>podhorských Hukvald, kam se slavný skladatel po celý život vracel. A právě tady, ve vilce po Babí hůrou, najdeme skladatelův památník.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Se čtyřmi místy na mapě naší země byl spjat čtyřiasedmdesátiletý život skladatele Leoše Janáčka. Většinu z něj prožil v Brně, kde byl také jeho příbytek ve čtvrti Veveří později proměněn v Památník. Význam měly ovšem i jeho časté pobyty v lázeňském prostředí Luhačovic, kde se zotavoval z bolestí těla i duše a kde navazoval známosti. Z výčtu nelze vynechat ani Ostravu, kde na soukromé klinice vydechl 12. srpna 1928 naposled. Prvních devět let Janáčkova života je ovšem spjato s prostředím <strong>podhorských Hukvald, kam se slavný skladatel po celý život vracel. A právě tady, ve vilce po Babí hůrou, najdeme skladatelův památník.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 21 Jul 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/560bf25a/16c3fd5e.mp3" length="10524406" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>656</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Se čtyřmi místy na mapě naší země byl spjat čtyřiasedmdesátiletý život skladatele Leoše Janáčka. Většinu z něj prožil v Brně, kde byl také jeho příbytek ve čtvrti Veveří později proměněn v Památník. Význam měly ovšem i jeho časté pobyty v lázeňském prostředí Luhačovic, kde se zotavoval z bolestí těla i duše a kde navazoval známosti. Z výčtu nelze vynechat ani Ostravu, kde na soukromé klinice vydechl 12. srpna 1928 naposled. Prvních devět let Janáčkova života je ovšem spjato s prostředím <strong>podhorských Hukvald, kam se slavný skladatel po celý život vracel. A právě tady, ve vilce po Babí hůrou, najdeme skladatelův památník.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Přemostit prázdnotu. Hudba ve městě nad uhlím</title>
      <itunes:episode>174</itunes:episode>
      <podcast:episode>174</podcast:episode>
      <itunes:title>Přemostit prázdnotu. Hudba ve městě nad uhlím</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8a75c4da-5203-4247-841f-81dcf754a4b6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f3b469f2</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Věřili byste, že u nás najdeme jezero tak rozlehlé, že může při troše nezbytné fantazie připomínat moře? Najdeme je v <strong>severočeském městě Most., nově </strong>postaveném na zelené louce kus od jezera, které zde nedávno vzniklo zaplavením uhelných dolů. V městě, hledajícím svou tvář, se duchovní vakuum, které tu vzniklo, snaží usilovně přemostit hrstka hudebních organizátorů. Kulturní akce se tu konají například v hradním prostoru Hněvína, který je tak rozlehlý, že se v něm mohou konat pod širým nebem i <strong>koncerty.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Věřili byste, že u nás najdeme jezero tak rozlehlé, že může při troše nezbytné fantazie připomínat moře? Najdeme je v <strong>severočeském městě Most., nově </strong>postaveném na zelené louce kus od jezera, které zde nedávno vzniklo zaplavením uhelných dolů. V městě, hledajícím svou tvář, se duchovní vakuum, které tu vzniklo, snaží usilovně přemostit hrstka hudebních organizátorů. Kulturní akce se tu konají například v hradním prostoru Hněvína, který je tak rozlehlý, že se v něm mohou konat pod širým nebem i <strong>koncerty.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 14 Jul 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f3b469f2/2ad378e8.mp3" length="11050636" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>689</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Věřili byste, že u nás najdeme jezero tak rozlehlé, že může při troše nezbytné fantazie připomínat moře? Najdeme je v <strong>severočeském městě Most., nově </strong>postaveném na zelené louce kus od jezera, které zde nedávno vzniklo zaplavením uhelných dolů. V městě, hledajícím svou tvář, se duchovní vakuum, které tu vzniklo, snaží usilovně přemostit hrstka hudebních organizátorů. Kulturní akce se tu konají například v hradním prostoru Hněvína, který je tak rozlehlý, že se v něm mohou konat pod širým nebem i <strong>koncerty.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jednou do roka, svátky baroka. Festival Monteverdiho v Cremoně</title>
      <itunes:episode>173</itunes:episode>
      <podcast:episode>173</podcast:episode>
      <itunes:title>Jednou do roka, svátky baroka. Festival Monteverdiho v Cremoně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">de70567c-8fd1-46cf-bf28-398ce3db18e1</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b924c8e2</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Traduje se, že v jedné ulici v italském městě Cremona stály tři domy a v nich tři houslařské dílny. Amatiů, Guarneriů a Stradivariů. Jednoho dne se nad vchodem do první z nich objevil nápis tak velký, že byl vidět zdaleka: „Nejlepší housle v Itálii.“ Reklamní slogan Amatiů se ovšem vůbec nelíbil Guarneriům, a tak průčelí nad vstupem do své houslařské dílny vyzdobili nápisem ještě větším: „Nejlepší housle na světě!“ stálo na něm. Stradivariové popřemýšleli a pak vyvěsili nad svoji výrobnu nápis dost titěrný na to, aby každý musel přistoupit blíž. A tudíž byl už jednou nohou uvnitř. Zněl takto: „Nejlepší housle v této ulici“…</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Traduje se, že v jedné ulici v italském městě Cremona stály tři domy a v nich tři houslařské dílny. Amatiů, Guarneriů a Stradivariů. Jednoho dne se nad vchodem do první z nich objevil nápis tak velký, že byl vidět zdaleka: „Nejlepší housle v Itálii.“ Reklamní slogan Amatiů se ovšem vůbec nelíbil Guarneriům, a tak průčelí nad vstupem do své houslařské dílny vyzdobili nápisem ještě větším: „Nejlepší housle na světě!“ stálo na něm. Stradivariové popřemýšleli a pak vyvěsili nad svoji výrobnu nápis dost titěrný na to, aby každý musel přistoupit blíž. A tudíž byl už jednou nohou uvnitř. Zněl takto: „Nejlepší housle v této ulici“…</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 07 Jul 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b924c8e2/3eeda9c3.mp3" length="10079477" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>628</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Traduje se, že v jedné ulici v italském městě Cremona stály tři domy a v nich tři houslařské dílny. Amatiů, Guarneriů a Stradivariů. Jednoho dne se nad vchodem do první z nich objevil nápis tak velký, že byl vidět zdaleka: „Nejlepší housle v Itálii.“ Reklamní slogan Amatiů se ovšem vůbec nelíbil Guarneriům, a tak průčelí nad vstupem do své houslařské dílny vyzdobili nápisem ještě větším: „Nejlepší housle na světě!“ stálo na něm. Stradivariové popřemýšleli a pak vyvěsili nad svoji výrobnu nápis dost titěrný na to, aby každý musel přistoupit blíž. A tudíž byl už jednou nohou uvnitř. Zněl takto: „Nejlepší housle v této ulici“…</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Bylo nás pět. Koncertní a operní sály v Jižní Koreji</title>
      <itunes:episode>172</itunes:episode>
      <podcast:episode>172</podcast:episode>
      <itunes:title>Bylo nás pět. Koncertní a operní sály v Jižní Koreji</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">967754d2-6ba7-4da1-9561-9e271cb29e2a</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/fdaef921</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Pravidelné toulky za koncertními sály či operními domy zavedou posluchače v dalším dílu pořadu Z archivu osobností do pěti měst, vzdálených od nás přes osm tisíc kilometrů. Jedná se o prostory určené jak k provozování symfonické hudby, tak pro operní zpěv, které bývají v cílovém státě často v těsném sousedství. V rámci tamních kulturních center. Takový je totiž, zdá se, moderní trend země ležící sice v Asii, ale výrazně nakloněné naší, evropské hudební tradici. Ano, další pořad nás zavede do Jižní Koreje.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Pravidelné toulky za koncertními sály či operními domy zavedou posluchače v dalším dílu pořadu Z archivu osobností do pěti měst, vzdálených od nás přes osm tisíc kilometrů. Jedná se o prostory určené jak k provozování symfonické hudby, tak pro operní zpěv, které bývají v cílovém státě často v těsném sousedství. V rámci tamních kulturních center. Takový je totiž, zdá se, moderní trend země ležící sice v Asii, ale výrazně nakloněné naší, evropské hudební tradici. Ano, další pořad nás zavede do Jižní Koreje.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 30 Jun 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/fdaef921/4942fe81.mp3" length="10324236" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>643</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Pravidelné toulky za koncertními sály či operními domy zavedou posluchače v dalším dílu pořadu Z archivu osobností do pěti měst, vzdálených od nás přes osm tisíc kilometrů. Jedná se o prostory určené jak k provozování symfonické hudby, tak pro operní zpěv, které bývají v cílovém státě často v těsném sousedství. V rámci tamních kulturních center. Takový je totiž, zdá se, moderní trend země ležící sice v Asii, ale výrazně nakloněné naší, evropské hudební tradici. Ano, další pořad nás zavede do Jižní Koreje.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Památníček dělníku hudby. Muzeum Igora Stravinského v Ustyluhu</title>
      <itunes:episode>171</itunes:episode>
      <podcast:episode>171</podcast:episode>
      <itunes:title>Památníček dělníku hudby. Muzeum Igora Stravinského v Ustyluhu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d84291e1-796a-49e6-9131-a2ff8febafb0</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/3795f730</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Další výprava za muzeum hudby, přesněji za muzeem některé z velkých hudebních osobností, se ukázala dobrodružnější, než by se dalo na jejím počátku očekávat. Cílem byla totiž zhmotnělá pocta jednomu z velikánů klasiky dvacátého století, jakým nesporně byl Igor Stravinskij.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Další výprava za muzeum hudby, přesněji za muzeem některé z velkých hudebních osobností, se ukázala dobrodružnější, než by se dalo na jejím počátku očekávat. Cílem byla totiž zhmotnělá pocta jednomu z velikánů klasiky dvacátého století, jakým nesporně byl Igor Stravinskij.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 24 Jun 2024 08:50:08 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/3795f730/e1fc744a.mp3" length="11363003" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>708</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Další výprava za muzeum hudby, přesněji za muzeem některé z velkých hudebních osobností, se ukázala dobrodružnější, než by se dalo na jejím počátku očekávat. Cílem byla totiž zhmotnělá pocta jednomu z velikánů klasiky dvacátého století, jakým nesporně byl Igor Stravinskij.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Mezi Moravou a Slezskem. Koncertní sály a kulturní centrum ve Frýdku-Místku</title>
      <itunes:episode>170</itunes:episode>
      <podcast:episode>170</podcast:episode>
      <itunes:title>Mezi Moravou a Slezskem. Koncertní sály a kulturní centrum ve Frýdku-Místku</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d7cae80d-cf27-48ce-b2ce-7bacbbacc5e5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/233a8baf</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Další pořad cyklu Slavná auditoria zavede posluchače do dvouměstí, do něhož vede z Prahy cesta dlouhá tři sta padesát kilometrů. Od metropole nad Vltavou je tedy stejně vzdálené jako Berlín či Vídeň. A přece patří Frýdek-Místek, o kterém bude řeč, bytostně do naší kultury, do našeho národního povědomí. Spjatý totiž se dvěma pojmy, které už dávno překročily hranice dvou krajů, Slezska a Moravy. Krajů, na jejichž pomezí se Frýdek-Místek nachází.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Další pořad cyklu Slavná auditoria zavede posluchače do dvouměstí, do něhož vede z Prahy cesta dlouhá tři sta padesát kilometrů. Od metropole nad Vltavou je tedy stejně vzdálené jako Berlín či Vídeň. A přece patří Frýdek-Místek, o kterém bude řeč, bytostně do naší kultury, do našeho národního povědomí. Spjatý totiž se dvěma pojmy, které už dávno překročily hranice dvou krajů, Slezska a Moravy. Krajů, na jejichž pomezí se Frýdek-Místek nachází.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 16 Jun 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/233a8baf/ad105a8d.mp3" length="10068584" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>627</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Další pořad cyklu Slavná auditoria zavede posluchače do dvouměstí, do něhož vede z Prahy cesta dlouhá tři sta padesát kilometrů. Od metropole nad Vltavou je tedy stejně vzdálené jako Berlín či Vídeň. A přece patří Frýdek-Místek, o kterém bude řeč, bytostně do naší kultury, do našeho národního povědomí. Spjatý totiž se dvěma pojmy, které už dávno překročily hranice dvou krajů, Slezska a Moravy. Krajů, na jejichž pomezí se Frýdek-Místek nachází.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Kde chybí Smetana, tam to nestojí za nic. Plzeňský festival Smetanovské dny</title>
      <itunes:episode>169</itunes:episode>
      <podcast:episode>169</podcast:episode>
      <itunes:title>Kde chybí Smetana, tam to nestojí za nic. Plzeňský festival Smetanovské dny</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3bf4f9a9-fb3b-449f-b5bf-bf545cea1ea2</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/81507c30</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Smetanovské dny v Plzni. Kdy jindy než v roce České hudby se zaměřit v rámci pořadu Slavná auditoria, který se – kromě tématu koncertních sálů a operních domů – pravidelně věnuje i hudebním festivalům? Tím spíš, že si to ten zmíněný zaslouží. Jakkoli je totiž plzeňský projekt nesporně významnou akcí, bývá trochu ve stínu Smetanovy Litomyšle.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Smetanovské dny v Plzni. Kdy jindy než v roce České hudby se zaměřit v rámci pořadu Slavná auditoria, který se – kromě tématu koncertních sálů a operních domů – pravidelně věnuje i hudebním festivalům? Tím spíš, že si to ten zmíněný zaslouží. Jakkoli je totiž plzeňský projekt nesporně významnou akcí, bývá trochu ve stínu Smetanovy Litomyšle.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 09 Jun 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/81507c30/eb6d9a16.mp3" length="10474956" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>654</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Smetanovské dny v Plzni. Kdy jindy než v roce České hudby se zaměřit v rámci pořadu Slavná auditoria, který se – kromě tématu koncertních sálů a operních domů – pravidelně věnuje i hudebním festivalům? Tím spíš, že si to ten zmíněný zaslouží. Jakkoli je totiž plzeňský projekt nesporně významnou akcí, bývá trochu ve stínu Smetanovy Litomyšle.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>V šest večer u ciferníků. Koncertní sál a operní dům v Melbourne</title>
      <itunes:episode>168</itunes:episode>
      <podcast:episode>168</podcast:episode>
      <itunes:title>V šest večer u ciferníků. Koncertní sál a operní dům v Melbourne</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">93793f0a-349e-4de5-ab15-da69e7c147b6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/90dbbf36</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>6. listopadu 1982 byl v Melbourne veřejnosti slavnostně zpřístupněn Koncertní sál Hamer Hall, který je domovem hned dvou hudebních těles. A právě do druhého nejrozlehlejšího australského města se vypravíme v dalším pořadu Slavná auditoria.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>6. listopadu 1982 byl v Melbourne veřejnosti slavnostně zpřístupněn Koncertní sál Hamer Hall, který je domovem hned dvou hudebních těles. A právě do druhého nejrozlehlejšího australského města se vypravíme v dalším pořadu Slavná auditoria.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 02 Jun 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/90dbbf36/0176d3ae.mp3" length="10530395" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>657</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>6. listopadu 1982 byl v Melbourne veřejnosti slavnostně zpřístupněn Koncertní sál Hamer Hall, který je domovem hned dvou hudebních těles. A právě do druhého nejrozlehlejšího australského města se vypravíme v dalším pořadu Slavná auditoria.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pocta hudební velehoře. Beethoven Haus, skladatelovo muzeum v Bonnu</title>
      <itunes:episode>167</itunes:episode>
      <podcast:episode>167</podcast:episode>
      <itunes:title>Pocta hudební velehoře. Beethoven Haus, skladatelovo muzeum v Bonnu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">83bbb42b-48f7-46d0-a365-fec407171cf6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f2e031ce</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Vypravit se do Bonnu a navštívit tamní <strong>Muzeum Ludwiga van Beethovena</strong> se může pořádně protáhnout. Protože kromě vlastních expozic, jedné stálé a druhé, vesměs aktuálně tématické, jsou zasvěceným zájemcům k dispozici další prostory. Páteří celé sbírky je nicméně prohlídka dvanácti nestejně velkých místností v domě s adresou Bonngasse 20. Tedy přímo tam, kde se skladatel narodil. Procházet se tímto labyrintem se podobá pouti po skladatelově životě.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Vypravit se do Bonnu a navštívit tamní <strong>Muzeum Ludwiga van Beethovena</strong> se může pořádně protáhnout. Protože kromě vlastních expozic, jedné stálé a druhé, vesměs aktuálně tématické, jsou zasvěceným zájemcům k dispozici další prostory. Páteří celé sbírky je nicméně prohlídka dvanácti nestejně velkých místností v domě s adresou Bonngasse 20. Tedy přímo tam, kde se skladatel narodil. Procházet se tímto labyrintem se podobá pouti po skladatelově životě.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 26 May 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f2e031ce/508a6668.mp3" length="11260985" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>703</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Vypravit se do Bonnu a navštívit tamní <strong>Muzeum Ludwiga van Beethovena</strong> se může pořádně protáhnout. Protože kromě vlastních expozic, jedné stálé a druhé, vesměs aktuálně tématické, jsou zasvěceným zájemcům k dispozici další prostory. Páteří celé sbírky je nicméně prohlídka dvanácti nestejně velkých místností v domě s adresou Bonngasse 20. Tedy přímo tam, kde se skladatel narodil. Procházet se tímto labyrintem se podobá pouti po skladatelově životě.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Malá prostorem, velká významem. Sukova síň pražského Rudolfina</title>
      <itunes:episode>166</itunes:episode>
      <podcast:episode>166</podcast:episode>
      <itunes:title>Malá prostorem, velká významem. Sukova síň pražského Rudolfina</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1132ec3f-9c1d-4164-8fda-6287293e354f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/833bb9e2</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Další pořad o slavných koncertních síních světa zahajuje autor cyklu Jiří Vejvoda osobní poznámkou: "Při psaní o Sukově síni pražského Rudolfina jsem narazil na okolnost, která mě sice neměla překvapit, ale přesto se tak stalo. Zdánlivě se nejhůř píše o místech, kterými člověk sotva prošel anebo si je pouze na dálku prostudoval. Zatímco zobrazení prostor důvěrně známých by mělo být snadné. Pravý opak je pravdou!"</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Další pořad o slavných koncertních síních světa zahajuje autor cyklu Jiří Vejvoda osobní poznámkou: "Při psaní o Sukově síni pražského Rudolfina jsem narazil na okolnost, která mě sice neměla překvapit, ale přesto se tak stalo. Zdánlivě se nejhůř píše o místech, kterými člověk sotva prošel anebo si je pouze na dálku prostudoval. Zatímco zobrazení prostor důvěrně známých by mělo být snadné. Pravý opak je pravdou!"</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 19 May 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/833bb9e2/308459c6.mp3" length="10615459" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>663</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Další pořad o slavných koncertních síních světa zahajuje autor cyklu Jiří Vejvoda osobní poznámkou: "Při psaní o Sukově síni pražského Rudolfina jsem narazil na okolnost, která mě sice neměla překvapit, ale přesto se tak stalo. Zdánlivě se nejhůř píše o místech, kterými člověk sotva prošel anebo si je pouze na dálku prostudoval. Zatímco zobrazení prostor důvěrně známých by mělo být snadné. Pravý opak je pravdou!"</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pražskojarní konkurence. Drážďanský hudební festival</title>
      <itunes:episode>165</itunes:episode>
      <podcast:episode>165</podcast:episode>
      <itunes:title>Pražskojarní konkurence. Drážďanský hudební festival</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4247884b-c58c-42b0-b169-5b78f52ccbcd</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/10d4293a</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Blížil se konec druhé světové války. Německo se zdálo být na kolenou, ale jeho válečná mašinerie dosud vzdorovala. Například v půlmiliónových Drážďanech, kam se navíc denně uchylovaly desítky tisíc uprchlíků, stále chrlil nové a nové zbraně zbrojní průmysl. Ve Florencii nad Labem, jak se městu za dob míru přezdívalo, dosud fungovalo na sto třicet továren tohoto typu. A morálka nacistů, vysoce postavených i řadových, byla sice už nalomena, ale do bodu nula ještě neklesla. Právě v tomto bodě se začala pozvolna odvíjet historie nového festivalu, který zde od několik desítek let později vznikl...</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Blížil se konec druhé světové války. Německo se zdálo být na kolenou, ale jeho válečná mašinerie dosud vzdorovala. Například v půlmiliónových Drážďanech, kam se navíc denně uchylovaly desítky tisíc uprchlíků, stále chrlil nové a nové zbraně zbrojní průmysl. Ve Florencii nad Labem, jak se městu za dob míru přezdívalo, dosud fungovalo na sto třicet továren tohoto typu. A morálka nacistů, vysoce postavených i řadových, byla sice už nalomena, ale do bodu nula ještě neklesla. Právě v tomto bodě se začala pozvolna odvíjet historie nového festivalu, který zde od několik desítek let později vznikl...</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 12 May 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/10d4293a/e3a1499d.mp3" length="10716770" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>669</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Blížil se konec druhé světové války. Německo se zdálo být na kolenou, ale jeho válečná mašinerie dosud vzdorovala. Například v půlmiliónových Drážďanech, kam se navíc denně uchylovaly desítky tisíc uprchlíků, stále chrlil nové a nové zbraně zbrojní průmysl. Ve Florencii nad Labem, jak se městu za dob míru přezdívalo, dosud fungovalo na sto třicet továren tohoto typu. A morálka nacistů, vysoce postavených i řadových, byla sice už nalomena, ale do bodu nula ještě neklesla. Právě v tomto bodě se začala pozvolna odvíjet historie nového festivalu, který zde od několik desítek let později vznikl...</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudební ráj v kozím městě. Operní budova a koncertní sály v Kantonu</title>
      <itunes:episode>164</itunes:episode>
      <podcast:episode>164</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudební ráj v kozím městě. Operní budova a koncertní sály v Kantonu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c103602e-df92-4d88-a41b-87ec3a54727c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f73020c0</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria nás Jiří Vejvoda pozve do operní budovy a koncertní síně, resp. hned tři sálů o různé velikosti, umístěné pod jednou střechou. Nachází se ve městě o čtrnácti miliónech obyvatel, v srdci megalopole, vzdálené od Prahy bezmála devět tisíc kilometrů.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria nás Jiří Vejvoda pozve do operní budovy a koncertní síně, resp. hned tři sálů o různé velikosti, umístěné pod jednou střechou. Nachází se ve městě o čtrnácti miliónech obyvatel, v srdci megalopole, vzdálené od Prahy bezmála devět tisíc kilometrů.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 05 May 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f73020c0/1cb6422c.mp3" length="10768508" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>672</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria nás Jiří Vejvoda pozve do operní budovy a koncertní síně, resp. hned tři sálů o různé velikosti, umístěné pod jednou střechou. Nachází se ve městě o čtrnácti miliónech obyvatel, v srdci megalopole, vzdálené od Prahy bezmála devět tisíc kilometrů.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Třiatřicet hudebních výletů napříč kontinentem. Evropské koncerty Berlínských filharmoniků</title>
      <itunes:episode>163</itunes:episode>
      <podcast:episode>163</podcast:episode>
      <itunes:title>Třiatřicet hudebních výletů napříč kontinentem. Evropské koncerty Berlínských filharmoniků</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9dd2545f-571d-4695-828e-758a6589131f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a2bb54d6</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>nes, kdy se Evropa nezřídka utápí v bezpočtu sporů a konfliktů, je skoro těžké si představit úlevné nadšení, jaké se většiny obyvatel tohoto kontinentu zmocnilo po událostech roku 1989. A též v souvislosti se změnami, které následovaly. Na čelném místě k nim patřilo spojení dvou německých států, které si většina z nás, ale především Němců samotných, do poslední chvíle nedokázala představit. A přece k němu došlo, což mělo – kromě mnoha zásadnějších věcí – vliv také na polohu budovy Berlínské filharmonie. A na osud světově proslulého orchestru, který v ní sídlí.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>nes, kdy se Evropa nezřídka utápí v bezpočtu sporů a konfliktů, je skoro těžké si představit úlevné nadšení, jaké se většiny obyvatel tohoto kontinentu zmocnilo po událostech roku 1989. A též v souvislosti se změnami, které následovaly. Na čelném místě k nim patřilo spojení dvou německých států, které si většina z nás, ale především Němců samotných, do poslední chvíle nedokázala představit. A přece k němu došlo, což mělo – kromě mnoha zásadnějších věcí – vliv také na polohu budovy Berlínské filharmonie. A na osud světově proslulého orchestru, který v ní sídlí.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 28 Apr 2024 11:48:53 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a2bb54d6/36da00b0.mp3" length="10580904" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>661</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>nes, kdy se Evropa nezřídka utápí v bezpočtu sporů a konfliktů, je skoro těžké si představit úlevné nadšení, jaké se většiny obyvatel tohoto kontinentu zmocnilo po událostech roku 1989. A též v souvislosti se změnami, které následovaly. Na čelném místě k nim patřilo spojení dvou německých států, které si většina z nás, ale především Němců samotných, do poslední chvíle nedokázala představit. A přece k němu došlo, což mělo – kromě mnoha zásadnějších věcí – vliv také na polohu budovy Berlínské filharmonie. A na osud světově proslulého orchestru, který v ní sídlí.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Vzpomínky na geniálního bručouna. Tři muzea Giuseppe Verdiho</title>
      <itunes:episode>162</itunes:episode>
      <podcast:episode>162</podcast:episode>
      <itunes:title>Vzpomínky na geniálního bručouna. Tři muzea Giuseppe Verdiho</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">31e93aa4-6e29-4fd7-8944-c8186f8d13d3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/496d7f97</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Bussetto. Malé město, ve kterém žije necelých sedm tisíc obyvatel. Ležící nedaleko Piacenzy, Parmy či Cremony. Snadno lze podlehnout dojmu, že poslední ze jmenovaných sídel, proslulé výrobou houslí, zdejšímu kraji svou proslulostí vévodí. Jenomže Cremona má blízko vážného konkurenta. Alespoň mezi milovníky opery po celém světě. Zástupy těchto hudebních Nomádů míří totiž každoročně právě do Bussetta. Protože tam se 10. října 1813 narodil operní velikán nad jiné. Skladatel Giuseppe Verdi.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Bussetto. Malé město, ve kterém žije necelých sedm tisíc obyvatel. Ležící nedaleko Piacenzy, Parmy či Cremony. Snadno lze podlehnout dojmu, že poslední ze jmenovaných sídel, proslulé výrobou houslí, zdejšímu kraji svou proslulostí vévodí. Jenomže Cremona má blízko vážného konkurenta. Alespoň mezi milovníky opery po celém světě. Zástupy těchto hudebních Nomádů míří totiž každoročně právě do Bussetta. Protože tam se 10. října 1813 narodil operní velikán nad jiné. Skladatel Giuseppe Verdi.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 21 Apr 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/496d7f97/e386ff60.mp3" length="10963650" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>684</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Bussetto. Malé město, ve kterém žije necelých sedm tisíc obyvatel. Ležící nedaleko Piacenzy, Parmy či Cremony. Snadno lze podlehnout dojmu, že poslední ze jmenovaných sídel, proslulé výrobou houslí, zdejšímu kraji svou proslulostí vévodí. Jenomže Cremona má blízko vážného konkurenta. Alespoň mezi milovníky opery po celém světě. Zástupy těchto hudebních Nomádů míří totiž každoročně právě do Bussetta. Protože tam se 10. října 1813 narodil operní velikán nad jiné. Skladatel Giuseppe Verdi.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ani boží, ani větrné. Hudební Nové mlýny v Pardubicích</title>
      <itunes:episode>161</itunes:episode>
      <podcast:episode>161</podcast:episode>
      <itunes:title>Ani boží, ani větrné. Hudební Nové mlýny v Pardubicích</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1f7e0719-c9e5-4097-8052-7b190a29c49a</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8487abd6</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Určitá zásadní okolnost je příběhům koncertních sálů či operních domů společná. Nejedná se o nezáživný shluk čísel a údajů, nudný výčet jednotlivých dat. Je tomu právě naopak: za každou z těchto staveb, ať už ve světě či u nás, se skrývá konkrétní vyprávění o konkrétních lidech. O těch, kteří dali k záměru vybudovat dotyčný objekt svůj podnět; zpřístupnili potřebný pozemek; nabídli návrhu svůj um, poskytli své tvůrčí schopnosti; otevřeli projektu svá srdce i své peněženky.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Určitá zásadní okolnost je příběhům koncertních sálů či operních domů společná. Nejedná se o nezáživný shluk čísel a údajů, nudný výčet jednotlivých dat. Je tomu právě naopak: za každou z těchto staveb, ať už ve světě či u nás, se skrývá konkrétní vyprávění o konkrétních lidech. O těch, kteří dali k záměru vybudovat dotyčný objekt svůj podnět; zpřístupnili potřebný pozemek; nabídli návrhu svůj um, poskytli své tvůrčí schopnosti; otevřeli projektu svá srdce i své peněženky.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 14 Apr 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8487abd6/5021d7b3.mp3" length="10490343" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>655</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Určitá zásadní okolnost je příběhům koncertních sálů či operních domů společná. Nejedná se o nezáživný shluk čísel a údajů, nudný výčet jednotlivých dat. Je tomu právě naopak: za každou z těchto staveb, ať už ve světě či u nás, se skrývá konkrétní vyprávění o konkrétních lidech. O těch, kteří dali k záměru vybudovat dotyčný objekt svůj podnět; zpřístupnili potřebný pozemek; nabídli návrhu svůj um, poskytli své tvůrčí schopnosti; otevřeli projektu svá srdce i své peněženky.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Za vším hledej ženu .... Festival symfonické hudby a opery v Ravenně</title>
      <itunes:episode>160</itunes:episode>
      <podcast:episode>160</podcast:episode>
      <itunes:title>Za vším hledej ženu .... Festival symfonické hudby a opery v Ravenně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">84be1b78-f409-45fa-bbec-3c5d9a9d2c44</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/db650e74</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Na mapě světa najdeme dnes už řadu měst, která mají své starostky či dokonce primátorky; jen jednomu sídlu, italské Ravenně, však už od roku 1990 vládne žena. Alespoň tedy pokaždé zhruba od konce května do poloviny července. V tomto období se totiž právě zde, deset kilometrů od Jaderského moře, v hlavním městě provincie italské provincie Emilia Romagna, koná široce respektovaný hudební festival. A tato zmíněná žena jej založila, dlouho vedla jako umělecká ředitelka a nyní je jeho čestnou prezidentkou.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Na mapě světa najdeme dnes už řadu měst, která mají své starostky či dokonce primátorky; jen jednomu sídlu, italské Ravenně, však už od roku 1990 vládne žena. Alespoň tedy pokaždé zhruba od konce května do poloviny července. V tomto období se totiž právě zde, deset kilometrů od Jaderského moře, v hlavním městě provincie italské provincie Emilia Romagna, koná široce respektovaný hudební festival. A tato zmíněná žena jej založila, dlouho vedla jako umělecká ředitelka a nyní je jeho čestnou prezidentkou.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 07 Apr 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/db650e74/d7ac6dff.mp3" length="10505800" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>656</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Na mapě světa najdeme dnes už řadu měst, která mají své starostky či dokonce primátorky; jen jednomu sídlu, italské Ravenně, však už od roku 1990 vládne žena. Alespoň tedy pokaždé zhruba od konce května do poloviny července. V tomto období se totiž právě zde, deset kilometrů od Jaderského moře, v hlavním městě provincie italské provincie Emilia Romagna, koná široce respektovaný hudební festival. A tato zmíněná žena jej založila, dlouho vedla jako umělecká ředitelka a nyní je jeho čestnou prezidentkou.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Kulturní bouře za polárním kruhem. Koncertní sál ve městě Bodo</title>
      <itunes:episode>159</itunes:episode>
      <podcast:episode>159</podcast:episode>
      <itunes:title>Kulturní bouře za polárním kruhem. Koncertní sál ve městě Bodo</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e304a043-e4f7-4886-865d-789a831b7294</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/975a9e79</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Nejvhodnější způsob, jak určitý jev či konkrétní skutečnost vyhodnotit, je dávno ověřený vědecky. Spočívá v tom, že daný aspekt porovnáme s jinými, sice odlišnými, ale principiálně podobnými. Vědci, pokud vím, tomu říkají komparativní přístup. Zkusme ho použít na úvod naší dnešní cesty za dalším z koncertních sálů světa. V tomto případě Evropy. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria budeme s jeho autorem Jiřím Vejvovdou putovat na její sever. Do Skandinávie.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Nejvhodnější způsob, jak určitý jev či konkrétní skutečnost vyhodnotit, je dávno ověřený vědecky. Spočívá v tom, že daný aspekt porovnáme s jinými, sice odlišnými, ale principiálně podobnými. Vědci, pokud vím, tomu říkají komparativní přístup. Zkusme ho použít na úvod naší dnešní cesty za dalším z koncertních sálů světa. V tomto případě Evropy. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria budeme s jeho autorem Jiřím Vejvovdou putovat na její sever. Do Skandinávie.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 31 Mar 2024 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/975a9e79/d8ccc158.mp3" length="10261795" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>639</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Nejvhodnější způsob, jak určitý jev či konkrétní skutečnost vyhodnotit, je dávno ověřený vědecky. Spočívá v tom, že daný aspekt porovnáme s jinými, sice odlišnými, ale principiálně podobnými. Vědci, pokud vím, tomu říkají komparativní přístup. Zkusme ho použít na úvod naší dnešní cesty za dalším z koncertních sálů světa. V tomto případě Evropy. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria budeme s jeho autorem Jiřím Vejvovdou putovat na její sever. Do Skandinávie.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Svému rodišti s láskou. Velikonoční festival v Salcburku</title>
      <itunes:episode>158</itunes:episode>
      <podcast:episode>158</podcast:episode>
      <itunes:title>Svému rodišti s láskou. Velikonoční festival v Salcburku</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b5e748b1-eaea-4e3c-9768-a77730904893</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2b99b61c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Za každým festivalem stojí osobnosti. Otec zakladatel, umělečtí ředitelé, dirigenti. Málokde ale najdeme jev, jaký dlouho platil o velikonočním týdnu v Salcburku. Ve všech rolích - jako zakladatel, umělecký ředitel i častý dirigent - účinkoval jediný muž. Nebyl to ovšem ledaskdo. Psal se rok 1967, když se <strong>Herbert von Karajan</strong> rozhodl vrátit rodnému město vše, co mu umožnilo. Vždyť v Salcburku se roku 1908 narodil. Zde dirigoval už v jednadvaceti, kdy nastudoval Straussovu operu Salome; odtud se vydal k hudební proslulosti. A ve zralém věku se na jižní předměstí Salcburku, do movité oblasti Anif, vrátil.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Za každým festivalem stojí osobnosti. Otec zakladatel, umělečtí ředitelé, dirigenti. Málokde ale najdeme jev, jaký dlouho platil o velikonočním týdnu v Salcburku. Ve všech rolích - jako zakladatel, umělecký ředitel i častý dirigent - účinkoval jediný muž. Nebyl to ovšem ledaskdo. Psal se rok 1967, když se <strong>Herbert von Karajan</strong> rozhodl vrátit rodnému město vše, co mu umožnilo. Vždyť v Salcburku se roku 1908 narodil. Zde dirigoval už v jednadvaceti, kdy nastudoval Straussovu operu Salome; odtud se vydal k hudební proslulosti. A ve zralém věku se na jižní předměstí Salcburku, do movité oblasti Anif, vrátil.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 25 Mar 2024 08:30:04 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2b99b61c/80412789.mp3" length="10499890" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>654</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Za každým festivalem stojí osobnosti. Otec zakladatel, umělečtí ředitelé, dirigenti. Málokde ale najdeme jev, jaký dlouho platil o velikonočním týdnu v Salcburku. Ve všech rolích - jako zakladatel, umělecký ředitel i častý dirigent - účinkoval jediný muž. Nebyl to ovšem ledaskdo. Psal se rok 1967, když se <strong>Herbert von Karajan</strong> rozhodl vrátit rodnému město vše, co mu umožnilo. Vždyť v Salcburku se roku 1908 narodil. Zde dirigoval už v jednadvaceti, kdy nastudoval Straussovu operu Salome; odtud se vydal k hudební proslulosti. A ve zralém věku se na jižní předměstí Salcburku, do movité oblasti Anif, vrátil.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jihomoravský trojúhelník. Koncertní místa Lednicko-valtického areálu a v Mikulově</title>
      <itunes:episode>157</itunes:episode>
      <podcast:episode>157</podcast:episode>
      <itunes:title>Jihomoravský trojúhelník. Koncertní místa Lednicko-valtického areálu a v Mikulově</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2a5d2f28-57d9-4c23-a01a-b1782c34c43e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/46e2b6c5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Mít tak možnost prohlédnout si oblast, do které zamíříme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, z výšky… Například pomocí záběrů z dronu. Zjistili bychom zajímavou věc. Pod námi by se v krajině, rovné takříkajíc jako placka, vyjevil trojúhelník jako ze školních dob. Ideálně vytvarovaný by sice nebyl, ale přesto zřetelný. Jeho tři krajní body tvoří tři města. Mikulov je na mapě umístěný vlevo nahoře, Lednici vidíme vpravo nahoře a Valtice dole, skoro uprostřed. I tento pomyslný trojúhelník sestává z přepony, zde narýsované mezi městy v jeho severní části, a má též dvě odvěsny, na mapě směřující na jih. Ale už dost exaktních věd, nás přece zajímá umění, hudba. A ta se tu poslední dobou stále víc provozuje. Kraj za to vděčí <strong>Lednicko-valtickému hudebnímu festivalu.<br></strong><br></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Mít tak možnost prohlédnout si oblast, do které zamíříme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, z výšky… Například pomocí záběrů z dronu. Zjistili bychom zajímavou věc. Pod námi by se v krajině, rovné takříkajíc jako placka, vyjevil trojúhelník jako ze školních dob. Ideálně vytvarovaný by sice nebyl, ale přesto zřetelný. Jeho tři krajní body tvoří tři města. Mikulov je na mapě umístěný vlevo nahoře, Lednici vidíme vpravo nahoře a Valtice dole, skoro uprostřed. I tento pomyslný trojúhelník sestává z přepony, zde narýsované mezi městy v jeho severní části, a má též dvě odvěsny, na mapě směřující na jih. Ale už dost exaktních věd, nás přece zajímá umění, hudba. A ta se tu poslední dobou stále víc provozuje. Kraj za to vděčí <strong>Lednicko-valtickému hudebnímu festivalu.<br></strong><br></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 17 Mar 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/46e2b6c5/978b6f1f.mp3" length="10964061" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>683</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Mít tak možnost prohlédnout si oblast, do které zamíříme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, z výšky… Například pomocí záběrů z dronu. Zjistili bychom zajímavou věc. Pod námi by se v krajině, rovné takříkajíc jako placka, vyjevil trojúhelník jako ze školních dob. Ideálně vytvarovaný by sice nebyl, ale přesto zřetelný. Jeho tři krajní body tvoří tři města. Mikulov je na mapě umístěný vlevo nahoře, Lednici vidíme vpravo nahoře a Valtice dole, skoro uprostřed. I tento pomyslný trojúhelník sestává z přepony, zde narýsované mezi městy v jeho severní části, a má též dvě odvěsny, na mapě směřující na jih. Ale už dost exaktních věd, nás přece zajímá umění, hudba. A ta se tu poslední dobou stále víc provozuje. Kraj za to vděčí <strong>Lednicko-valtickému hudebnímu festivalu.<br></strong><br></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jaká to nádhera. Muzea Enrica Carusa v Itálii a v Americe</title>
      <itunes:episode>156</itunes:episode>
      <podcast:episode>156</podcast:episode>
      <itunes:title>Jaká to nádhera. Muzea Enrica Carusa v Itálii a v Americe</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">94aac2c6-9d11-412d-bf38-90a8d878f900</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5f801aaf</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Není neobvyklé, že ikonické postavy klasické hudby či opery mají hned několik muzeí, rozesetých v různých koutech naší planety. Koneckonců, ať už se jedná o pěvkyně či pěvce, skladatele či dirigenty anebo sólisty, každý z nich se někde narodil, vesměs pak jinde žil a v různých operních domech či koncertních síních se proslavil. Rozhodně neobvyklé však je, aby tato muzea vznikla ve volné souvislosti s písní. Tak proslulou a naléhavou, že zavdala příčinu k tomu, aby byla postupně založena a zpřístupněna čtveřice prostor, oslavujících osobnost, o níž se v dotyčné písní zpívá. Touto legendární postavou je dost možná neslavnější tenorista moderních operních dějin. <a href="https://www.classicpraha.cz/poznejte-klasiku/svet-klasiky/sexualni-obtezovani-v-pavilonu-opic-i-miliony-dolaru-za-prodane-desky-italska-superstar-enrico-caruso/"><strong>Enrico Caruso</strong></a>.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Není neobvyklé, že ikonické postavy klasické hudby či opery mají hned několik muzeí, rozesetých v různých koutech naší planety. Koneckonců, ať už se jedná o pěvkyně či pěvce, skladatele či dirigenty anebo sólisty, každý z nich se někde narodil, vesměs pak jinde žil a v různých operních domech či koncertních síních se proslavil. Rozhodně neobvyklé však je, aby tato muzea vznikla ve volné souvislosti s písní. Tak proslulou a naléhavou, že zavdala příčinu k tomu, aby byla postupně založena a zpřístupněna čtveřice prostor, oslavujících osobnost, o níž se v dotyčné písní zpívá. Touto legendární postavou je dost možná neslavnější tenorista moderních operních dějin. <a href="https://www.classicpraha.cz/poznejte-klasiku/svet-klasiky/sexualni-obtezovani-v-pavilonu-opic-i-miliony-dolaru-za-prodane-desky-italska-superstar-enrico-caruso/"><strong>Enrico Caruso</strong></a>.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 10 Mar 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5f801aaf/fe2edaeb.mp3" length="11446006" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>713</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Není neobvyklé, že ikonické postavy klasické hudby či opery mají hned několik muzeí, rozesetých v různých koutech naší planety. Koneckonců, ať už se jedná o pěvkyně či pěvce, skladatele či dirigenty anebo sólisty, každý z nich se někde narodil, vesměs pak jinde žil a v různých operních domech či koncertních síních se proslavil. Rozhodně neobvyklé však je, aby tato muzea vznikla ve volné souvislosti s písní. Tak proslulou a naléhavou, že zavdala příčinu k tomu, aby byla postupně založena a zpřístupněna čtveřice prostor, oslavujících osobnost, o níž se v dotyčné písní zpívá. Touto legendární postavou je dost možná neslavnější tenorista moderních operních dějin. <a href="https://www.classicpraha.cz/poznejte-klasiku/svet-klasiky/sexualni-obtezovani-v-pavilonu-opic-i-miliony-dolaru-za-prodane-desky-italska-superstar-enrico-caruso/"><strong>Enrico Caruso</strong></a>.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ráj na zemi, hudba pod baldachýnem. Koncertní sál v Tsinandali</title>
      <itunes:episode>155</itunes:episode>
      <podcast:episode>155</podcast:episode>
      <itunes:title>Ráj na zemi, hudba pod baldachýnem. Koncertní sál v Tsinandali</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c154a1ca-c110-44fd-8706-5f5e95eecf7c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/33b5d340</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V dalším pořadu z cyklu Slavná auditoria zamíříme tři a půl tisíce kilometrů daleko od našich hranic. Kam by to mohlo být? Skoro taková vzdálenost dělí Prahu od Lisabonu. Autor pořadu Jiří Vejvoda ovšem zavede posluchače Classic Praha za hudbou a za přírodním areálem, který už Alexander Dumas nazval rájem na zemi, opačným směrem. Nikoli na západ, ale na východ. Do kraje mnoha přírodních krás, jež berou v nížinách dech svou rozmanitostí i v horách svou nadmořskou výškou. Zároveň ale do míst, která se zdají být naší středoevropské civilizaci poněkud vzdálená. A co víc, dovedou být i docela nebezpečná.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V dalším pořadu z cyklu Slavná auditoria zamíříme tři a půl tisíce kilometrů daleko od našich hranic. Kam by to mohlo být? Skoro taková vzdálenost dělí Prahu od Lisabonu. Autor pořadu Jiří Vejvoda ovšem zavede posluchače Classic Praha za hudbou a za přírodním areálem, který už Alexander Dumas nazval rájem na zemi, opačným směrem. Nikoli na západ, ale na východ. Do kraje mnoha přírodních krás, jež berou v nížinách dech svou rozmanitostí i v horách svou nadmořskou výškou. Zároveň ale do míst, která se zdají být naší středoevropské civilizaci poněkud vzdálená. A co víc, dovedou být i docela nebezpečná.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 03 Mar 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/33b5d340/4b7481e5.mp3" length="10892235" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>679</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V dalším pořadu z cyklu Slavná auditoria zamíříme tři a půl tisíce kilometrů daleko od našich hranic. Kam by to mohlo být? Skoro taková vzdálenost dělí Prahu od Lisabonu. Autor pořadu Jiří Vejvoda ovšem zavede posluchače Classic Praha za hudbou a za přírodním areálem, který už Alexander Dumas nazval rájem na zemi, opačným směrem. Nikoli na západ, ale na východ. Do kraje mnoha přírodních krás, jež berou v nížinách dech svou rozmanitostí i v horách svou nadmořskou výškou. Zároveň ale do míst, která se zdají být naší středoevropské civilizaci poněkud vzdálená. A co víc, dovedou být i docela nebezpečná.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Belveder, ve kterém vzniklo Bolero. Muzeum Maurice Ravela nedaleko Paříže</title>
      <itunes:episode>154</itunes:episode>
      <podcast:episode>154</podcast:episode>
      <itunes:title>Belveder, ve kterém vzniklo Bolero. Muzeum Maurice Ravela nedaleko Paříže</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e8377e96-2d98-4b17-b136-33494653577a</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/7656d4b7</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Pokud byste za pobytu v Paříži chtěli poznat kraj, ve kterém až do roku 2009 trávili dovolenou francouzští prezidenti, nepojedete daleko. Stačí se vydat jihozápadním směrem, minout Versailles, projet oblastí příjemných lesů i pradávných památek, a už se na obzoru objeví zámek v Rambouillet. Právě tady se počátkem roku 1999 vedla neúspěšná jednání o budoucnosti Kosova. Ale zámek v <strong>Rambouillet</strong>, který byl původně vybudován jako obytná tvrz, má samozřejmě mnohem delší historii. Včetně období těsně ve Velké francouzské revoluci, kdy byl znárodněn a záhy z něj rozkraden veškerý nábytek. Až po datum 23. srpna 1944, kdy si zde Charles de Gaulle zřídil hlavní vojenské velitelství. Pouhé dva dny před triumfálním dobytím Paříže a jejím osvobozením od nacistů.<br>Další díl pořadu <strong>Slavná auditoria</strong> se vypraví do vesnice ležící kousek odtud severním směrem. s názvem <strong>Montfort-l´Amaury, a to proto, že zde v současnosti sídlí muzeum skladatele Maurice Ravela.<br></strong> </p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Pokud byste za pobytu v Paříži chtěli poznat kraj, ve kterém až do roku 2009 trávili dovolenou francouzští prezidenti, nepojedete daleko. Stačí se vydat jihozápadním směrem, minout Versailles, projet oblastí příjemných lesů i pradávných památek, a už se na obzoru objeví zámek v Rambouillet. Právě tady se počátkem roku 1999 vedla neúspěšná jednání o budoucnosti Kosova. Ale zámek v <strong>Rambouillet</strong>, který byl původně vybudován jako obytná tvrz, má samozřejmě mnohem delší historii. Včetně období těsně ve Velké francouzské revoluci, kdy byl znárodněn a záhy z něj rozkraden veškerý nábytek. Až po datum 23. srpna 1944, kdy si zde Charles de Gaulle zřídil hlavní vojenské velitelství. Pouhé dva dny před triumfálním dobytím Paříže a jejím osvobozením od nacistů.<br>Další díl pořadu <strong>Slavná auditoria</strong> se vypraví do vesnice ležící kousek odtud severním směrem. s názvem <strong>Montfort-l´Amaury, a to proto, že zde v současnosti sídlí muzeum skladatele Maurice Ravela.<br></strong> </p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 25 Feb 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/7656d4b7/e37567b4.mp3" length="10950701" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>682</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Pokud byste za pobytu v Paříži chtěli poznat kraj, ve kterém až do roku 2009 trávili dovolenou francouzští prezidenti, nepojedete daleko. Stačí se vydat jihozápadním směrem, minout Versailles, projet oblastí příjemných lesů i pradávných památek, a už se na obzoru objeví zámek v Rambouillet. Právě tady se počátkem roku 1999 vedla neúspěšná jednání o budoucnosti Kosova. Ale zámek v <strong>Rambouillet</strong>, který byl původně vybudován jako obytná tvrz, má samozřejmě mnohem delší historii. Včetně období těsně ve Velké francouzské revoluci, kdy byl znárodněn a záhy z něj rozkraden veškerý nábytek. Až po datum 23. srpna 1944, kdy si zde Charles de Gaulle zřídil hlavní vojenské velitelství. Pouhé dva dny před triumfálním dobytím Paříže a jejím osvobozením od nacistů.<br>Další díl pořadu <strong>Slavná auditoria</strong> se vypraví do vesnice ležící kousek odtud severním směrem. s názvem <strong>Montfort-l´Amaury, a to proto, že zde v současnosti sídlí muzeum skladatele Maurice Ravela.<br></strong> </p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Odstěhovat se s hudbou do vesmíru. Filharmonie našla svůj azyl v kině</title>
      <itunes:episode>153</itunes:episode>
      <podcast:episode>153</podcast:episode>
      <itunes:title>Odstěhovat se s hudbou do vesmíru. Filharmonie našla svůj azyl v kině</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8790429e-f98c-43ba-8ff1-0328622b209e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a9a0aa46</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Znáte filharmonii, která se i se svojí hudbou odstěhovala do Vesmíru? Že ne? Nevadí. O jedné takové bude vyprávět Jiří Vejvoda v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. O tom, proč se vydala zdánlivě tak daleko a přitom ve skutečnosti tak blízko. Kdy, proč a na jak dlouho se k tomu odhodlala a pokud by jí byl nedejbože i Vesmír těsný, kam jinam by se během zmíněné doby mohla vrtnout...</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Znáte filharmonii, která se i se svojí hudbou odstěhovala do Vesmíru? Že ne? Nevadí. O jedné takové bude vyprávět Jiří Vejvoda v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. O tom, proč se vydala zdánlivě tak daleko a přitom ve skutečnosti tak blízko. Kdy, proč a na jak dlouho se k tomu odhodlala a pokud by jí byl nedejbože i Vesmír těsný, kam jinam by se během zmíněné doby mohla vrtnout...</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 18 Feb 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a9a0aa46/af7236c6.mp3" length="10795569" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>673</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Znáte filharmonii, která se i se svojí hudbou odstěhovala do Vesmíru? Že ne? Nevadí. O jedné takové bude vyprávět Jiří Vejvoda v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. O tom, proč se vydala zdánlivě tak daleko a přitom ve skutečnosti tak blízko. Kdy, proč a na jak dlouho se k tomu odhodlala a pokud by jí byl nedejbože i Vesmír těsný, kam jinam by se během zmíněné doby mohla vrtnout...</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když na festival zdroje jsou. Musikfest Berlin</title>
      <itunes:episode>152</itunes:episode>
      <podcast:episode>152</podcast:episode>
      <itunes:title>Když na festival zdroje jsou. Musikfest Berlin</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a4f20468-59ed-4d30-9880-ad45baeb50b0</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/49e1bbc2</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Berlín, kam Jiří Vejvoda pozve posluchače Classic Praha v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, sice není romantický jako Paříž, i když město na Seině s jeho no go zónami, kam se zdráhá vkročit i policie, svůj někdejší půvab poněkud ztrácí, a nedá se srovnávat ani s šarmantní atmosférou Vídně. Seversky strohé, kdysi pracně vybudované město na vysoušených močálech, nabízí ovšem jiné kvality. Je otevřenou učebnicí dvacátého století. Kdo chce poznat jeho dramatický průběh, ať přicestuje do Berlína. A prochází jím s očima otevřenými dokořán.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Berlín, kam Jiří Vejvoda pozve posluchače Classic Praha v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, sice není romantický jako Paříž, i když město na Seině s jeho no go zónami, kam se zdráhá vkročit i policie, svůj někdejší půvab poněkud ztrácí, a nedá se srovnávat ani s šarmantní atmosférou Vídně. Seversky strohé, kdysi pracně vybudované město na vysoušených močálech, nabízí ovšem jiné kvality. Je otevřenou učebnicí dvacátého století. Kdo chce poznat jeho dramatický průběh, ať přicestuje do Berlína. A prochází jím s očima otevřenými dokořán.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 11 Feb 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/49e1bbc2/7b28d74f.mp3" length="10993598" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>685</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Berlín, kam Jiří Vejvoda pozve posluchače Classic Praha v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, sice není romantický jako Paříž, i když město na Seině s jeho no go zónami, kam se zdráhá vkročit i policie, svůj někdejší půvab poněkud ztrácí, a nedá se srovnávat ani s šarmantní atmosférou Vídně. Seversky strohé, kdysi pracně vybudované město na vysoušených močálech, nabízí ovšem jiné kvality. Je otevřenou učebnicí dvacátého století. Kdo chce poznat jeho dramatický průběh, ať přicestuje do Berlína. A prochází jím s očima otevřenými dokořán.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Obří dvojdomek blízko řeky. Operní sál Stopera (a radnice) v Amsterodamu</title>
      <itunes:episode>151</itunes:episode>
      <podcast:episode>151</podcast:episode>
      <itunes:title>Obří dvojdomek blízko řeky. Operní sál Stopera (a radnice) v Amsterodamu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b25eaffa-63a6-4000-bef2-49a972bf6762</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/edd5f7de</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria zavede jeho autor Jiří Vejvoda posluchače Classic Praha do Amsterodamu v době jeho zlatého věku, tedy sedmnáctého století. Tehdy byl Amsterodam považován za pupek světa díky koncentraci zdejšího bohatství, které nemělo vždy nejčistší původ. Z přístavu se vydávaly zaoceánské lodě do dalekých končin, odkud přivážely zboží, ale i levnou pracovní sílu. V Amsterodamu vznikla první burza, čile tu vzkvétal mezinárodní obchod.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria zavede jeho autor Jiří Vejvoda posluchače Classic Praha do Amsterodamu v době jeho zlatého věku, tedy sedmnáctého století. Tehdy byl Amsterodam považován za pupek světa díky koncentraci zdejšího bohatství, které nemělo vždy nejčistší původ. Z přístavu se vydávaly zaoceánské lodě do dalekých končin, odkud přivážely zboží, ale i levnou pracovní sílu. V Amsterodamu vznikla první burza, čile tu vzkvétal mezinárodní obchod.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 04 Feb 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/edd5f7de/1ce01afd.mp3" length="10328952" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>643</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria zavede jeho autor Jiří Vejvoda posluchače Classic Praha do Amsterodamu v době jeho zlatého věku, tedy sedmnáctého století. Tehdy byl Amsterodam považován za pupek světa díky koncentraci zdejšího bohatství, které nemělo vždy nejčistší původ. Z přístavu se vydávaly zaoceánské lodě do dalekých končin, odkud přivážely zboží, ale i levnou pracovní sílu. V Amsterodamu vznikla první burza, čile tu vzkvétal mezinárodní obchod.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Vítej doma, La Divina. Muzeum Marie Callas v Aténách</title>
      <itunes:episode>150</itunes:episode>
      <podcast:episode>150</podcast:episode>
      <itunes:title>Vítej doma, La Divina. Muzeum Marie Callas v Aténách</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7f0245f9-3bc0-4df6-ab04-d29202d8f9c3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/59e95a77</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Atény. Od roku 1834 hlavní město Řecka. Přímo v nich žije kolem šesti set padesáti tisíc obyvatel, ale společně s Pireem a dalšími osídleními stoupá jejich počet ke čtyřem miliónům. Což představuje plnou třetinu všech Řeků naší doby. Právě tady se nachází Muzeum jedné z největších pěvkyň všech dob, Marie Callas.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Atény. Od roku 1834 hlavní město Řecka. Přímo v nich žije kolem šesti set padesáti tisíc obyvatel, ale společně s Pireem a dalšími osídleními stoupá jejich počet ke čtyřem miliónům. Což představuje plnou třetinu všech Řeků naší doby. Právě tady se nachází Muzeum jedné z největších pěvkyň všech dob, Marie Callas.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 28 Jan 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/59e95a77/42701cd7.mp3" length="10867622" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>677</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Atény. Od roku 1834 hlavní město Řecka. Přímo v nich žije kolem šesti set padesáti tisíc obyvatel, ale společně s Pireem a dalšími osídleními stoupá jejich počet ke čtyřem miliónům. Což představuje plnou třetinu všech Řeků naší doby. Právě tady se nachází Muzeum jedné z největších pěvkyň všech dob, Marie Callas.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Do Císařských lázní se zakousl červený krab. Vestavba multifunkčního sálu v Karlových Lázních</title>
      <itunes:episode>149</itunes:episode>
      <podcast:episode>149</podcast:episode>
      <itunes:title>Do Císařských lázní se zakousl červený krab. Vestavba multifunkčního sálu v Karlových Lázních</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">589cc841-1d25-439b-a68b-eec6b13f32ba</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/08e88c1a</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Karlovy Vary. Skutečná či domnělá ikona našeho lázeňství. Ať tak či onak, k pobytu v lázních odjakživa patřila potřeba či spíše touha se volných chvílích rozptýlit, pobavit. Co dělat, když lázeňskému hostu skončily v daném dnu léčebné procedury? Do kavárny či do cukrárny je jistě milé zabrousit, ale nedá se to dělat tři týdny den co den. Navazovat známosti prý bývá oblíbené, ale jistě to nevyhovuje každému. Ovšem číst si osaměle na lavičce se rovněž nezdá uspokojivým řešením. Co tedy návštěvníkům nabídnout?<br>Nepřekvapí, že jedním z oblíbených prvků, kterými se dají lázeňské dny a večery zpestřit, je hudba. Dávnou tradicí nejrůznějších lázní včetně těch karlovarských jsou<strong> promenádní koncerty na kolonádě</strong>, ať už v podobě nedělního matiné anebo v jiných časech. To ale zjevně nestačilo. A tak vlastně bylo docela logicky už roku 1835 založeno v <strong>Karlových Varech sezónní lázeňské těleso</strong>, místními rádo považované za nejstarší symfonický orchestr v naší zemi.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Karlovy Vary. Skutečná či domnělá ikona našeho lázeňství. Ať tak či onak, k pobytu v lázních odjakživa patřila potřeba či spíše touha se volných chvílích rozptýlit, pobavit. Co dělat, když lázeňskému hostu skončily v daném dnu léčebné procedury? Do kavárny či do cukrárny je jistě milé zabrousit, ale nedá se to dělat tři týdny den co den. Navazovat známosti prý bývá oblíbené, ale jistě to nevyhovuje každému. Ovšem číst si osaměle na lavičce se rovněž nezdá uspokojivým řešením. Co tedy návštěvníkům nabídnout?<br>Nepřekvapí, že jedním z oblíbených prvků, kterými se dají lázeňské dny a večery zpestřit, je hudba. Dávnou tradicí nejrůznějších lázní včetně těch karlovarských jsou<strong> promenádní koncerty na kolonádě</strong>, ať už v podobě nedělního matiné anebo v jiných časech. To ale zjevně nestačilo. A tak vlastně bylo docela logicky už roku 1835 založeno v <strong>Karlových Varech sezónní lázeňské těleso</strong>, místními rádo považované za nejstarší symfonický orchestr v naší zemi.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 21 Jan 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/08e88c1a/de229e17.mp3" length="10256436" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>639</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Karlovy Vary. Skutečná či domnělá ikona našeho lázeňství. Ať tak či onak, k pobytu v lázních odjakživa patřila potřeba či spíše touha se volných chvílích rozptýlit, pobavit. Co dělat, když lázeňskému hostu skončily v daném dnu léčebné procedury? Do kavárny či do cukrárny je jistě milé zabrousit, ale nedá se to dělat tři týdny den co den. Navazovat známosti prý bývá oblíbené, ale jistě to nevyhovuje každému. Ovšem číst si osaměle na lavičce se rovněž nezdá uspokojivým řešením. Co tedy návštěvníkům nabídnout?<br>Nepřekvapí, že jedním z oblíbených prvků, kterými se dají lázeňské dny a večery zpestřit, je hudba. Dávnou tradicí nejrůznějších lázní včetně těch karlovarských jsou<strong> promenádní koncerty na kolonádě</strong>, ať už v podobě nedělního matiné anebo v jiných časech. To ale zjevně nestačilo. A tak vlastně bylo docela logicky už roku 1835 založeno v <strong>Karlových Varech sezónní lázeňské těleso</strong>, místními rádo považované za nejstarší symfonický orchestr v naší zemi.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba na soutoku řek i věku. Hudební festival Musica ad confluentem v Českých Budějovicích</title>
      <itunes:episode>148</itunes:episode>
      <podcast:episode>148</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba na soutoku řek i věku. Hudební festival Musica ad confluentem v Českých Budějovicích</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">901b17aa-7946-45c5-b1cc-d3853bc953b9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8f4bf7fd</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Přibližně v jihozápadním cípu historického centra Českých Budějovic dochází ke spektakulárnímu soutoku dvou významných českých řek. Do Vltavy se zde vlévá Malše po bezmála stokilometrové pouti, která začíná v Rakousku, poté tvoří část státní hranice a vlévá se na naše území, oblíbená rybáři díky výskytu pstruhů. A právě tady se od roku 2018 koná mezinárodní festival staré hudby Musica ad confluentem.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Přibližně v jihozápadním cípu historického centra Českých Budějovic dochází ke spektakulárnímu soutoku dvou významných českých řek. Do Vltavy se zde vlévá Malše po bezmála stokilometrové pouti, která začíná v Rakousku, poté tvoří část státní hranice a vlévá se na naše území, oblíbená rybáři díky výskytu pstruhů. A právě tady se od roku 2018 koná mezinárodní festival staré hudby Musica ad confluentem.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 14 Jan 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8f4bf7fd/6e8dad3e.mp3" length="10638402" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>663</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Přibližně v jihozápadním cípu historického centra Českých Budějovic dochází ke spektakulárnímu soutoku dvou významných českých řek. Do Vltavy se zde vlévá Malše po bezmála stokilometrové pouti, která začíná v Rakousku, poté tvoří část státní hranice a vlévá se na naše území, oblíbená rybáři díky výskytu pstruhů. A právě tady se od roku 2018 koná mezinárodní festival staré hudby Musica ad confluentem.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba sfér uprostřed Itálie. Operní areál Sferisterio ve městě Macerato</title>
      <itunes:episode>147</itunes:episode>
      <podcast:episode>147</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba sfér uprostřed Itálie. Operní areál Sferisterio ve městě Macerato</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1a8b80d6-7111-43dd-8901-3ecda8b134e4</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/418b702f</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Nevím, zda jste kdy slyšeli o městě jménem Macerata. Bez uzardění přiznávám, že až donedávna jsem o jeho existenci neměl tušení. Pak ale kolem mě prolétla informace, která mě donutila zbystřit. Ani zdaleka prý nejsou v Itálii jenom dvě kultovní místa, kde se pod širým nebem daří klasické hudbě, přesněji řečeno opeře, a kam se za ní vydávají tisíce diváků, říká na úvod dalšího pořadu Slavná auditoria jeho autor Jiří Vejvoda.<br>Ano, víme o<strong> veronské Aréně</strong> a koneckonců ji mnoho z nás navštívilo. Ani<strong> Caracallovy lázně v Římě</strong> nám nejsou neznámé – nejspíš od roku 1990, kdy se právě tam konal v rámci mistrovství světa v kopané první koncert tří tenoristů. Dobrá, ale trochu stranou se nachází i pozoruhodný areál zvaný <strong>Sferisterio</strong>, ve kterém sice možná nezní hudba sfér podle dávné představy starých Řeků, ale zato bezpočet slavných oper. Ve špičkovém podání a ve špičkové režii. Zkrátka a dobře, <strong>Operní festival v Maceratě</strong> je mnohými Italy stavěn na roveň těm veronským či římským. A to už něco znamená.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Nevím, zda jste kdy slyšeli o městě jménem Macerata. Bez uzardění přiznávám, že až donedávna jsem o jeho existenci neměl tušení. Pak ale kolem mě prolétla informace, která mě donutila zbystřit. Ani zdaleka prý nejsou v Itálii jenom dvě kultovní místa, kde se pod širým nebem daří klasické hudbě, přesněji řečeno opeře, a kam se za ní vydávají tisíce diváků, říká na úvod dalšího pořadu Slavná auditoria jeho autor Jiří Vejvoda.<br>Ano, víme o<strong> veronské Aréně</strong> a koneckonců ji mnoho z nás navštívilo. Ani<strong> Caracallovy lázně v Římě</strong> nám nejsou neznámé – nejspíš od roku 1990, kdy se právě tam konal v rámci mistrovství světa v kopané první koncert tří tenoristů. Dobrá, ale trochu stranou se nachází i pozoruhodný areál zvaný <strong>Sferisterio</strong>, ve kterém sice možná nezní hudba sfér podle dávné představy starých Řeků, ale zato bezpočet slavných oper. Ve špičkovém podání a ve špičkové režii. Zkrátka a dobře, <strong>Operní festival v Maceratě</strong> je mnohými Italy stavěn na roveň těm veronským či římským. A to už něco znamená.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 07 Jan 2024 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/418b702f/8f3a01d1.mp3" length="10964041" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>683</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Nevím, zda jste kdy slyšeli o městě jménem Macerata. Bez uzardění přiznávám, že až donedávna jsem o jeho existenci neměl tušení. Pak ale kolem mě prolétla informace, která mě donutila zbystřit. Ani zdaleka prý nejsou v Itálii jenom dvě kultovní místa, kde se pod širým nebem daří klasické hudbě, přesněji řečeno opeře, a kam se za ní vydávají tisíce diváků, říká na úvod dalšího pořadu Slavná auditoria jeho autor Jiří Vejvoda.<br>Ano, víme o<strong> veronské Aréně</strong> a koneckonců ji mnoho z nás navštívilo. Ani<strong> Caracallovy lázně v Římě</strong> nám nejsou neznámé – nejspíš od roku 1990, kdy se právě tam konal v rámci mistrovství světa v kopané první koncert tří tenoristů. Dobrá, ale trochu stranou se nachází i pozoruhodný areál zvaný <strong>Sferisterio</strong>, ve kterém sice možná nezní hudba sfér podle dávné představy starých Řeků, ale zato bezpočet slavných oper. Ve špičkovém podání a ve špičkové režii. Zkrátka a dobře, <strong>Operní festival v Maceratě</strong> je mnohými Italy stavěn na roveň těm veronským či římským. A to už něco znamená.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jak na Nový rok, tak po celý rok. Vídeňský Musicverain nad zemí i pod zemí</title>
      <itunes:episode>146</itunes:episode>
      <podcast:episode>146</podcast:episode>
      <itunes:title>Jak na Nový rok, tak po celý rok. Vídeňský Musicverain nad zemí i pod zemí</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">cea89ea1-f67e-46a5-aaa8-17831d444a4c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/7c0d7458</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>1. ledna 1993 začala Česká televize vysílat Novoroční koncerty z Vídně. Do celého světa se přenášejí ze Zlatého sálu Vídeňského spolku přátel hudby neboli, zkráceně řečeno, Musicvereinu, který oslňuje svou krásou, ale především vynikající akustikou.<br><strong>Musicverein</strong> je ovšem ve skutečnosti názvem pro celou, poměrně rozlehlou budovu v těsné blízkosti Okružního bulváru. Postaven byl na sklonku 60. let předminulého století díky velkorysému daru. Už roku 1863 totiž věnoval exkluzivní pozemek zmíněnému <strong>Spolku přátel hudby</strong> sám <strong>císař František Josef I. v</strong> souvislosti s tím, jak se bouraly již nepotřebné hradby kolem historického centra.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>1. ledna 1993 začala Česká televize vysílat Novoroční koncerty z Vídně. Do celého světa se přenášejí ze Zlatého sálu Vídeňského spolku přátel hudby neboli, zkráceně řečeno, Musicvereinu, který oslňuje svou krásou, ale především vynikající akustikou.<br><strong>Musicverein</strong> je ovšem ve skutečnosti názvem pro celou, poměrně rozlehlou budovu v těsné blízkosti Okružního bulváru. Postaven byl na sklonku 60. let předminulého století díky velkorysému daru. Už roku 1863 totiž věnoval exkluzivní pozemek zmíněnému <strong>Spolku přátel hudby</strong> sám <strong>císař František Josef I. v</strong> souvislosti s tím, jak se bouraly již nepotřebné hradby kolem historického centra.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 31 Dec 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/7c0d7458/29e56f8a.mp3" length="10501594" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>654</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>1. ledna 1993 začala Česká televize vysílat Novoroční koncerty z Vídně. Do celého světa se přenášejí ze Zlatého sálu Vídeňského spolku přátel hudby neboli, zkráceně řečeno, Musicvereinu, který oslňuje svou krásou, ale především vynikající akustikou.<br><strong>Musicverein</strong> je ovšem ve skutečnosti názvem pro celou, poměrně rozlehlou budovu v těsné blízkosti Okružního bulváru. Postaven byl na sklonku 60. let předminulého století díky velkorysému daru. Už roku 1863 totiž věnoval exkluzivní pozemek zmíněnému <strong>Spolku přátel hudby</strong> sám <strong>císař František Josef I. v</strong> souvislosti s tím, jak se bouraly již nepotřebné hradby kolem historického centra.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba je řečí andělů. Děkanský kostel sv. Václava v Dobrušce</title>
      <itunes:episode>145</itunes:episode>
      <podcast:episode>145</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba je řečí andělů. Děkanský kostel sv. Václava v Dobrušce</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7e86aa0e-5674-4a95-903e-3a1656cc5e39</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2bf6b278</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V adventních týdnech se lidé scházejí v kostelích častěji než jindy. Přicházejí sem nejen za duchovní posilou, ale též za hudbou. Jiří Vejvoda pozve ve svátečním čase posluchače Classic Praha do svého oblíbeného děkanského kostela Sv. Václava ve východočeské Dobrušce.<br>„Hudba je řečí andělů,“ prohlásil před dvěma staletími skotský spisovatel a historik Thomas Carlyle. Nikdy a nikde to snad neplatí víc než o vánočních svátcích v kostele. Během nich, a samozřejmě už předtím v adventních týdnech, se lidé scházejí v kostelích častěji než jindy. Kvůli jesličkám, vánoční výzdobě, za modlitbou, ale taky za hudbou. Zní tu svátečně, líbezně – inu, andělsky.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V adventních týdnech se lidé scházejí v kostelích častěji než jindy. Přicházejí sem nejen za duchovní posilou, ale též za hudbou. Jiří Vejvoda pozve ve svátečním čase posluchače Classic Praha do svého oblíbeného děkanského kostela Sv. Václava ve východočeské Dobrušce.<br>„Hudba je řečí andělů,“ prohlásil před dvěma staletími skotský spisovatel a historik Thomas Carlyle. Nikdy a nikde to snad neplatí víc než o vánočních svátcích v kostele. Během nich, a samozřejmě už předtím v adventních týdnech, se lidé scházejí v kostelích častěji než jindy. Kvůli jesličkám, vánoční výzdobě, za modlitbou, ale taky za hudbou. Zní tu svátečně, líbezně – inu, andělsky.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 24 Dec 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2bf6b278/a3f8eb14.mp3" length="9740541" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>607</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V adventních týdnech se lidé scházejí v kostelích častěji než jindy. Přicházejí sem nejen za duchovní posilou, ale též za hudbou. Jiří Vejvoda pozve ve svátečním čase posluchače Classic Praha do svého oblíbeného děkanského kostela Sv. Václava ve východočeské Dobrušce.<br>„Hudba je řečí andělů,“ prohlásil před dvěma staletími skotský spisovatel a historik Thomas Carlyle. Nikdy a nikde to snad neplatí víc než o vánočních svátcích v kostele. Během nich, a samozřejmě už předtím v adventních týdnech, se lidé scházejí v kostelích častěji než jindy. Kvůli jesličkám, vánoční výzdobě, za modlitbou, ale taky za hudbou. Zní tu svátečně, líbezně – inu, andělsky.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když se drama promění ve frašku. V čele nepolské opery Carlo Fuortes</title>
      <itunes:episode>144</itunes:episode>
      <podcast:episode>144</podcast:episode>
      <itunes:title>Když se drama promění ve frašku. V čele nepolské opery Carlo Fuortes</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">6c38837c-c0ce-4f86-b783-8d32a5c5bb15</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ceedda53</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Už od roku 1737 zní neapolským Teatro di San Carlo hudba. Jedním z jeho prvních uměleckých šéfů byl skladatel Gioacchino Rossini. Kdo stojí v čele tohoto prestižního operního domu dnes?</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Už od roku 1737 zní neapolským Teatro di San Carlo hudba. Jedním z jeho prvních uměleckých šéfů byl skladatel Gioacchino Rossini. Kdo stojí v čele tohoto prestižního operního domu dnes?</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 17 Dec 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ceedda53/288ea13b.mp3" length="10347709" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>645</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Už od roku 1737 zní neapolským Teatro di San Carlo hudba. Jedním z jeho prvních uměleckých šéfů byl skladatel Gioacchino Rossini. Kdo stojí v čele tohoto prestižního operního domu dnes?</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Sedm pramenů, jeden festival. Hudební festival Janáček a Luhačovice</title>
      <itunes:episode>143</itunes:episode>
      <podcast:episode>143</podcast:episode>
      <itunes:title>Sedm pramenů, jeden festival. Hudební festival Janáček a Luhačovice</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">5b8d10bd-a08e-4830-8d77-f8d70a8e3957</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/045559ae</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Hned několik významných hudebních festivalů je u nás věnováno Leoši Janáčkovi. Ty největší se konají v Brně a v Ostravě, ovšem tři desítky let tohoto českého velikána připomíná i festival v lázních Luhačovice. Koná se pravidelně ve druhém srpnovém týdnu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Hned několik významných hudebních festivalů je u nás věnováno Leoši Janáčkovi. Ty největší se konají v Brně a v Ostravě, ovšem tři desítky let tohoto českého velikána připomíná i festival v lázních Luhačovice. Koná se pravidelně ve druhém srpnovém týdnu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 10 Dec 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/045559ae/415b12de.mp3" length="10410257" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>649</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Hned několik významných hudebních festivalů je u nás věnováno Leoši Janáčkovi. Ty největší se konají v Brně a v Ostravě, ovšem tři desítky let tohoto českého velikána připomíná i festival v lázních Luhačovice. Koná se pravidelně ve druhém srpnovém týdnu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dvě filharmonické kopule. Koncertní areál v Ankaře</title>
      <itunes:episode>142</itunes:episode>
      <podcast:episode>142</podcast:episode>
      <itunes:title>Dvě filharmonické kopule. Koncertní areál v Ankaře</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">da72a7e0-0b29-47cf-84f9-acd909afe9b1</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/24b40fa8</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Cílem pouti dalšího pořadu Jiřího Vejvody Slavná auditoria za koncertním sály světa je město, ve kterém bychom možná – sebestředně, mylně až pošetile – evropskou klasickou hudbu neočekávali. Přitom je pravý opak pravdou. Zní tam v prostředí, které můžeme jen závidět. Vydáváme se do turecké Ankary.<br>Bezmála pět set kilometrů odtud západním směrem leží někdejší <strong>Cařihrad</strong>, od dvacátých let dvacátého století <strong>Istanbul</strong>. A skoro pětkrát dál je to z<strong> Ankary</strong> na sever Itálie, do města Bergamo. Proč právě tam? Důvod je prostý, pátrání něm napříč dějinami však takřka detektivní. Příběh začínající před dvěma staletími vypráví o průniku italské opery do někdejší <strong>Konstantinopole</strong>. A vrcholí nedávným vybudováním <strong>koncertního areálu pro symfonickou hudbu v Ankaře.<br></strong><br></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Cílem pouti dalšího pořadu Jiřího Vejvody Slavná auditoria za koncertním sály světa je město, ve kterém bychom možná – sebestředně, mylně až pošetile – evropskou klasickou hudbu neočekávali. Přitom je pravý opak pravdou. Zní tam v prostředí, které můžeme jen závidět. Vydáváme se do turecké Ankary.<br>Bezmála pět set kilometrů odtud západním směrem leží někdejší <strong>Cařihrad</strong>, od dvacátých let dvacátého století <strong>Istanbul</strong>. A skoro pětkrát dál je to z<strong> Ankary</strong> na sever Itálie, do města Bergamo. Proč právě tam? Důvod je prostý, pátrání něm napříč dějinami však takřka detektivní. Příběh začínající před dvěma staletími vypráví o průniku italské opery do někdejší <strong>Konstantinopole</strong>. A vrcholí nedávným vybudováním <strong>koncertního areálu pro symfonickou hudbu v Ankaře.<br></strong><br></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 03 Dec 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/24b40fa8/019bdf79.mp3" length="10261771" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>639</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Cílem pouti dalšího pořadu Jiřího Vejvody Slavná auditoria za koncertním sály světa je město, ve kterém bychom možná – sebestředně, mylně až pošetile – evropskou klasickou hudbu neočekávali. Přitom je pravý opak pravdou. Zní tam v prostředí, které můžeme jen závidět. Vydáváme se do turecké Ankary.<br>Bezmála pět set kilometrů odtud západním směrem leží někdejší <strong>Cařihrad</strong>, od dvacátých let dvacátého století <strong>Istanbul</strong>. A skoro pětkrát dál je to z<strong> Ankary</strong> na sever Itálie, do města Bergamo. Proč právě tam? Důvod je prostý, pátrání něm napříč dějinami však takřka detektivní. Příběh začínající před dvěma staletími vypráví o průniku italské opery do někdejší <strong>Konstantinopole</strong>. A vrcholí nedávným vybudováním <strong>koncertního areálu pro symfonickou hudbu v Ankaře.<br></strong><br></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Umění propojit čtyři profese. Manažer, skladatel, dirigent a pedagog Peter Ruzicka</title>
      <itunes:episode>141</itunes:episode>
      <podcast:episode>141</podcast:episode>
      <itunes:title>Umění propojit čtyři profese. Manažer, skladatel, dirigent a pedagog Peter Ruzicka</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">52ccf132-b00f-4ee5-8dbf-036b50138cb6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/11336921</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Často se mívá mylně za to, že kdo působí v tom či onom oboru tvůrčím způsobem, může časem vykonávat i řídící funkci. Vždyť přece svěřenou oblasti důvěrně zblízka a v podrobnostech zná! Jinak řečeno - dirigent, hudebník, pěvec se jistě stane dobrým ředitelem orchestru či opery; anebo redaktor, scénárista, moderátor bude bezpochyby kvalitním šéfem v rozhlase, v televizi, v novinách.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Často se mívá mylně za to, že kdo působí v tom či onom oboru tvůrčím způsobem, může časem vykonávat i řídící funkci. Vždyť přece svěřenou oblasti důvěrně zblízka a v podrobnostech zná! Jinak řečeno - dirigent, hudebník, pěvec se jistě stane dobrým ředitelem orchestru či opery; anebo redaktor, scénárista, moderátor bude bezpochyby kvalitním šéfem v rozhlase, v televizi, v novinách.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 26 Nov 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/11336921/c8517829.mp3" length="11163389" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>696</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Často se mívá mylně za to, že kdo působí v tom či onom oboru tvůrčím způsobem, může časem vykonávat i řídící funkci. Vždyť přece svěřenou oblasti důvěrně zblízka a v podrobnostech zná! Jinak řečeno - dirigent, hudebník, pěvec se jistě stane dobrým ředitelem orchestru či opery; anebo redaktor, scénárista, moderátor bude bezpochyby kvalitním šéfem v rozhlase, v televizi, v novinách.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Od Jánošíka k Janáčkovi. Dům umění Fatra v Žilině</title>
      <itunes:episode>140</itunes:episode>
      <podcast:episode>140</podcast:episode>
      <itunes:title>Od Jánošíka k Janáčkovi. Dům umění Fatra v Žilině</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">99d93f58-0f4a-4850-b704-f37254839420</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8ddc1503</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Nejen v Čechách existuje rivalita mezi městy, například Hradcem Králové a Pardubicemi. Také na Slovensku se podobné případy najdou. Například souboj o regionální moc i kulturní dominanci mezi Banskou Bystricí a Žilinou. Dělí je od sebe kolem devadesáti kilometrů, obě čítají zhruba osmdesát tisíc obyvatel, kdysi byla krajskými městy. Klín ovšem mezi ně vrazilo Slovenské národní povstání, které mělo od srpna roku 1944 své zázemí v Banské Bystrici. Ta na tom po druhé světové válce vytěžila přízeň úřadů. Stala se metropolí Středoslovenského kraje, proudily sem investice, byla tu dokonce založena stálá operní scéna.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Nejen v Čechách existuje rivalita mezi městy, například Hradcem Králové a Pardubicemi. Také na Slovensku se podobné případy najdou. Například souboj o regionální moc i kulturní dominanci mezi Banskou Bystricí a Žilinou. Dělí je od sebe kolem devadesáti kilometrů, obě čítají zhruba osmdesát tisíc obyvatel, kdysi byla krajskými městy. Klín ovšem mezi ně vrazilo Slovenské národní povstání, které mělo od srpna roku 1944 své zázemí v Banské Bystrici. Ta na tom po druhé světové válce vytěžila přízeň úřadů. Stala se metropolí Středoslovenského kraje, proudily sem investice, byla tu dokonce založena stálá operní scéna.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 19 Nov 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8ddc1503/41bc5f05.mp3" length="10795529" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>673</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Nejen v Čechách existuje rivalita mezi městy, například Hradcem Králové a Pardubicemi. Také na Slovensku se podobné případy najdou. Například souboj o regionální moc i kulturní dominanci mezi Banskou Bystricí a Žilinou. Dělí je od sebe kolem devadesáti kilometrů, obě čítají zhruba osmdesát tisíc obyvatel, kdysi byla krajskými městy. Klín ovšem mezi ně vrazilo Slovenské národní povstání, které mělo od srpna roku 1944 své zázemí v Banské Bystrici. Ta na tom po druhé světové válce vytěžila přízeň úřadů. Stala se metropolí Středoslovenského kraje, proudily sem investice, byla tu dokonce založena stálá operní scéna.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Slavnost z lásky zrozená. Chopinův festival v Mariánských Lázních</title>
      <itunes:episode>139</itunes:episode>
      <podcast:episode>139</podcast:episode>
      <itunes:title>Slavnost z lásky zrozená. Chopinův festival v Mariánských Lázních</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8a87a027-df6a-41b5-a6ee-7498afbea1a6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/02f5c443</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Slavností bývá někdy nazýván Chopinův festival v Mariánských Lázních. A není to přehnané tvrzení. Každoroční hudební událost, obohacená navíc v sudých letech o mezinárodní klavírní soutěž, se totiž postupně rozrostla do bohaté přehlídky akcí. Kromě symfonických koncertů obsahuje i koncerty komorní, dále pak recitály, nokturna či matiné, ale také jazzová vystoupení. Rovněž probíhá doprovodný program včetně golfového turnaje, na kterém je příležitost k seznámení se se sponzory. A nelze vynechat ani výtvarnou rovinu tohoto festivalu, protože jmenný výčet spolupracujících umělců je úctyhodný.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Slavností bývá někdy nazýván Chopinův festival v Mariánských Lázních. A není to přehnané tvrzení. Každoroční hudební událost, obohacená navíc v sudých letech o mezinárodní klavírní soutěž, se totiž postupně rozrostla do bohaté přehlídky akcí. Kromě symfonických koncertů obsahuje i koncerty komorní, dále pak recitály, nokturna či matiné, ale také jazzová vystoupení. Rovněž probíhá doprovodný program včetně golfového turnaje, na kterém je příležitost k seznámení se se sponzory. A nelze vynechat ani výtvarnou rovinu tohoto festivalu, protože jmenný výčet spolupracujících umělců je úctyhodný.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 12 Nov 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/02f5c443/76d0e530.mp3" length="10681303" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>666</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Slavností bývá někdy nazýván Chopinův festival v Mariánských Lázních. A není to přehnané tvrzení. Každoroční hudební událost, obohacená navíc v sudých letech o mezinárodní klavírní soutěž, se totiž postupně rozrostla do bohaté přehlídky akcí. Kromě symfonických koncertů obsahuje i koncerty komorní, dále pak recitály, nokturna či matiné, ale také jazzová vystoupení. Rovněž probíhá doprovodný program včetně golfového turnaje, na kterém je příležitost k seznámení se se sponzory. A nelze vynechat ani výtvarnou rovinu tohoto festivalu, protože jmenný výčet spolupracujících umělců je úctyhodný.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Budova nad podzemní řekou. Lvovské divadlo opery a baletu</title>
      <itunes:episode>138</itunes:episode>
      <podcast:episode>138</podcast:episode>
      <itunes:title>Budova nad podzemní řekou. Lvovské divadlo opery a baletu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">af4f3390-e133-47da-865e-07d47b162918</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f56a8fa3</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Pouť za budovou ve Lvově, v jejímž hlavním sále se o večery dělí opera s baletem, začne autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda v nedaleké restauraci. Jmenuje se Atlas, dodnes se pyšní vnitřním vybavením ze 30. let minulého století, kdy byla otevřena, a v jejích pokynech hostům se odráží místní humor.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Pouť za budovou ve Lvově, v jejímž hlavním sále se o večery dělí opera s baletem, začne autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda v nedaleké restauraci. Jmenuje se Atlas, dodnes se pyšní vnitřním vybavením ze 30. let minulého století, kdy byla otevřena, a v jejích pokynech hostům se odráží místní humor.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 05 Nov 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f56a8fa3/181b46d6.mp3" length="10700886" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>667</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Pouť za budovou ve Lvově, v jejímž hlavním sále se o večery dělí opera s baletem, začne autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda v nedaleké restauraci. Jmenuje se Atlas, dodnes se pyšní vnitřním vybavením ze 30. let minulého století, kdy byla otevřena, a v jejích pokynech hostům se odráží místní humor.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jediným bohem, v něhož věřím, je pravda. Giacomo Casanova v Duchcově a na Donu Giovannim</title>
      <itunes:episode>137</itunes:episode>
      <podcast:episode>137</podcast:episode>
      <itunes:title>Jediným bohem, v něhož věřím, je pravda. Giacomo Casanova v Duchcově a na Donu Giovannim</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ac658a05-e255-4fa7-a670-d36f4988859b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/39a59ba5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Psal se rok 1785, když se svůdník, diplomat, špión, hazardér, literát a především dobrodruh Giacomo Casanova ocitl znovu ve Vídni. Po životě tak rušném, že by vydal za deset jiných, se cítil unaven. Táhlo mu na šedesát. Z Benátek, kam se předtím vrátil, aby se smířil s inkvizicí poskytováním informací, byl nakonec znovu – a už natrvalo – vyobcován. Jako nenapravitelný hříšník.<br>Měl za sebou nesčetné pouti napříč Evropou. Od Anglie po Rusko. Včetně Francie, Německa nebo Švýcarska. Všude se potkával nejen s lidmi na výsluní, ale – spíš příležitostně než pravidelně – také s hudbou. Nebyla mu rozhodně cizí. Sám přece kdysi, v dětství a v mládí, hrál na housle, i když – jak se zdá – nevalně. Ale měl k muzikantům a jejich údělu vztah. Navíc jej ovlivnilo, že pocházel z města divadel na čele s ikonou jménem La Fenice; z města Antonia Vivaldiho a dalších skladatelů.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Psal se rok 1785, když se svůdník, diplomat, špión, hazardér, literát a především dobrodruh Giacomo Casanova ocitl znovu ve Vídni. Po životě tak rušném, že by vydal za deset jiných, se cítil unaven. Táhlo mu na šedesát. Z Benátek, kam se předtím vrátil, aby se smířil s inkvizicí poskytováním informací, byl nakonec znovu – a už natrvalo – vyobcován. Jako nenapravitelný hříšník.<br>Měl za sebou nesčetné pouti napříč Evropou. Od Anglie po Rusko. Včetně Francie, Německa nebo Švýcarska. Všude se potkával nejen s lidmi na výsluní, ale – spíš příležitostně než pravidelně – také s hudbou. Nebyla mu rozhodně cizí. Sám přece kdysi, v dětství a v mládí, hrál na housle, i když – jak se zdá – nevalně. Ale měl k muzikantům a jejich údělu vztah. Navíc jej ovlivnilo, že pocházel z města divadel na čele s ikonou jménem La Fenice; z města Antonia Vivaldiho a dalších skladatelů.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 30 Oct 2023 09:24:49 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/39a59ba5/99f83225.mp3" length="11301011" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>704</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Psal se rok 1785, když se svůdník, diplomat, špión, hazardér, literát a především dobrodruh Giacomo Casanova ocitl znovu ve Vídni. Po životě tak rušném, že by vydal za deset jiných, se cítil unaven. Táhlo mu na šedesát. Z Benátek, kam se předtím vrátil, aby se smířil s inkvizicí poskytováním informací, byl nakonec znovu – a už natrvalo – vyobcován. Jako nenapravitelný hříšník.<br>Měl za sebou nesčetné pouti napříč Evropou. Od Anglie po Rusko. Včetně Francie, Německa nebo Švýcarska. Všude se potkával nejen s lidmi na výsluní, ale – spíš příležitostně než pravidelně – také s hudbou. Nebyla mu rozhodně cizí. Sám přece kdysi, v dětství a v mládí, hrál na housle, i když – jak se zdá – nevalně. Ale měl k muzikantům a jejich údělu vztah. Navíc jej ovlivnilo, že pocházel z města divadel na čele s ikonou jménem La Fenice; z města Antonia Vivaldiho a dalších skladatelů.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title> Kredit pracanta má generální ředitel Royal Covent Garden Alex Beard</title>
      <itunes:episode>136</itunes:episode>
      <podcast:episode>136</podcast:episode>
      <itunes:title> Kredit pracanta má generální ředitel Royal Covent Garden Alex Beard</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">059cb441-b772-44a6-b360-e227851a6758</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/659c8d18</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Když se prochází nekonečným bludištěm, jaké připomíná zákulisí a zázemí Královské opery a baletu v Londýně, s mnoha zaměstnanci se prý  Alex Beard oslovuje křestním jménem. Aneb, jak bychom my řekli, tyká si s nimi. Má mezi nimi kredit pracanta, který jezdí – údajně často na kole! - do práce po osmé ráno a nejednou opouští svou kancelář až kolem desáté večerní. Svůj úděl bere jako výzvu, jako nezbytnost.<br>Sám o sobě říká, že „funguje na olivový olej“, bez něhož nedá denně ani ránu. Svou práci miluje, stala se mu posláním, ale ještě víc lne ke svému zázemí - dvěma dětem a manželce, která je pro něj „kotvou“. Kdyby se narodil podruhé, chtěl by být „nadhazovačem v kriketu.“</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Když se prochází nekonečným bludištěm, jaké připomíná zákulisí a zázemí Královské opery a baletu v Londýně, s mnoha zaměstnanci se prý  Alex Beard oslovuje křestním jménem. Aneb, jak bychom my řekli, tyká si s nimi. Má mezi nimi kredit pracanta, který jezdí – údajně často na kole! - do práce po osmé ráno a nejednou opouští svou kancelář až kolem desáté večerní. Svůj úděl bere jako výzvu, jako nezbytnost.<br>Sám o sobě říká, že „funguje na olivový olej“, bez něhož nedá denně ani ránu. Svou práci miluje, stala se mu posláním, ale ještě víc lne ke svému zázemí - dvěma dětem a manželce, která je pro něj „kotvou“. Kdyby se narodil podruhé, chtěl by být „nadhazovačem v kriketu.“</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 22 Oct 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/659c8d18/3751de95.mp3" length="10741357" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>669</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Když se prochází nekonečným bludištěm, jaké připomíná zákulisí a zázemí Královské opery a baletu v Londýně, s mnoha zaměstnanci se prý  Alex Beard oslovuje křestním jménem. Aneb, jak bychom my řekli, tyká si s nimi. Má mezi nimi kredit pracanta, který jezdí – údajně často na kole! - do práce po osmé ráno a nejednou opouští svou kancelář až kolem desáté večerní. Svůj úděl bere jako výzvu, jako nezbytnost.<br>Sám o sobě říká, že „funguje na olivový olej“, bez něhož nedá denně ani ránu. Svou práci miluje, stala se mu posláním, ale ještě víc lne ke svému zázemí - dvěma dětem a manželce, která je pro něj „kotvou“. Kdyby se narodil podruhé, chtěl by být „nadhazovačem v kriketu.“</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ve stínu palem, v záři lustrů. Skleník Květné zahrady a Zámecký sál Kroměříž</title>
      <itunes:episode>135</itunes:episode>
      <podcast:episode>135</podcast:episode>
      <itunes:title>Ve stínu palem, v záři lustrů. Skleník Květné zahrady a Zámecký sál Kroměříž</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9de91adf-f080-4634-8193-dfd813e99ffc</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ea2e690a</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Cesta na jih. Jako by se v naší době stala synonymem pro letní výpady k moři, kdysi při nejlepším do Chorvatska, dnes už kamkoli od Řecka přes Itálii po Španělsko. Ať tam či onam, vždy je nezbytné urazit přes tisíc kilometrů, často mnohem víc. To olomoučtí arcibiskupové si to před staletími zařídili jinak. Také je za parných letních dnů tížil pobyt uprostřed rozpáleného města – a ukrývat se za zdmi svých paláců je neuspokojovalo. A proto našli řešení. Proč se však trmácet daleko, když pouhých čtyřicet kilometrů jižně od Olomouce se nachází potenciál jménem Kroměříž?</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Cesta na jih. Jako by se v naší době stala synonymem pro letní výpady k moři, kdysi při nejlepším do Chorvatska, dnes už kamkoli od Řecka přes Itálii po Španělsko. Ať tam či onam, vždy je nezbytné urazit přes tisíc kilometrů, často mnohem víc. To olomoučtí arcibiskupové si to před staletími zařídili jinak. Také je za parných letních dnů tížil pobyt uprostřed rozpáleného města – a ukrývat se za zdmi svých paláců je neuspokojovalo. A proto našli řešení. Proč se však trmácet daleko, když pouhých čtyřicet kilometrů jižně od Olomouce se nachází potenciál jménem Kroměříž?</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 15 Oct 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ea2e690a/163fd978.mp3" length="10497011" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>654</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Cesta na jih. Jako by se v naší době stala synonymem pro letní výpady k moři, kdysi při nejlepším do Chorvatska, dnes už kamkoli od Řecka přes Itálii po Španělsko. Ať tam či onam, vždy je nezbytné urazit přes tisíc kilometrů, často mnohem víc. To olomoučtí arcibiskupové si to před staletími zařídili jinak. Také je za parných letních dnů tížil pobyt uprostřed rozpáleného města – a ukrývat se za zdmi svých paláců je neuspokojovalo. A proto našli řešení. Proč se však trmácet daleko, když pouhých čtyřicet kilometrů jižně od Olomouce se nachází potenciál jménem Kroměříž?</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Oáza snášenlivosti ve varu vášní. Festival Hortus Artis v Bratislavě</title>
      <itunes:episode>134</itunes:episode>
      <podcast:episode>134</podcast:episode>
      <itunes:title>Oáza snášenlivosti ve varu vášní. Festival Hortus Artis v Bratislavě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">fae9fd9e-dd05-4084-9b8b-314613f5b51c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/269e9b30</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Od 1. ledna 1993, kdy se Československo rozdělilo dva státy, uplývá stále víc času. A s ním u nás přibývá těch, pro které je slovenština cizím jazykem, kterému do značné míry nerozumí. A protože jazyk je bránou do kultury, nezajímají se ani o to, jaké na Slovensku vychází knihy, co tam vzniká na divadelní či hudební scéně, jaké se natáčejí filmy. A jak je tomu v oblasti klasické hudby? Přiblíží další pořad Slavná auditoria.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Od 1. ledna 1993, kdy se Československo rozdělilo dva státy, uplývá stále víc času. A s ním u nás přibývá těch, pro které je slovenština cizím jazykem, kterému do značné míry nerozumí. A protože jazyk je bránou do kultury, nezajímají se ani o to, jaké na Slovensku vychází knihy, co tam vzniká na divadelní či hudební scéně, jaké se natáčejí filmy. A jak je tomu v oblasti klasické hudby? Přiblíží další pořad Slavná auditoria.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 09 Oct 2023 09:59:30 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/269e9b30/c6213e8a.mp3" length="10752199" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>670</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Od 1. ledna 1993, kdy se Československo rozdělilo dva státy, uplývá stále víc času. A s ním u nás přibývá těch, pro které je slovenština cizím jazykem, kterému do značné míry nerozumí. A protože jazyk je bránou do kultury, nezajímají se ani o to, jaké na Slovensku vychází knihy, co tam vzniká na divadelní či hudební scéně, jaké se natáčejí filmy. A jak je tomu v oblasti klasické hudby? Přiblíží další pořad Slavná auditoria.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hledání ztraceného času. Tři operní domy ve Vietnamu</title>
      <itunes:episode>133</itunes:episode>
      <podcast:episode>133</podcast:episode>
      <itunes:title>Hledání ztraceného času. Tři operní domy ve Vietnamu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c8222306-e92f-4493-b6c8-14b4e6ff6fc9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d24cfab1</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Tentokrát cyklus o světových auditoriích na vlnách Rádia Classic Praha zamíří opravdu daleko. Ocitneme se v Asii, ve vzdálenosti více než 8 000 kilometrů od Prahy. A přece se budeme do značné míry cítit jako doma… Jak je to možné?<br>Než autor pořadu <strong>Jiří Vejvoda</strong> tento paradox osvětlí, nabídne pár základních – v lecčem zajímavých – faktů o Vietnamu. Při pohledu na mapu Asie země ve volné asociaci připomíná jednu evropskou zemi. Itálii. Také je to jakási protáhlá bota, ne-li kozačka či holínka, táhnoucí se ze severu k jihu podél moře. I když v případě Vietnamu jej mořské vlny omývají jen z východu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Tentokrát cyklus o světových auditoriích na vlnách Rádia Classic Praha zamíří opravdu daleko. Ocitneme se v Asii, ve vzdálenosti více než 8 000 kilometrů od Prahy. A přece se budeme do značné míry cítit jako doma… Jak je to možné?<br>Než autor pořadu <strong>Jiří Vejvoda</strong> tento paradox osvětlí, nabídne pár základních – v lecčem zajímavých – faktů o Vietnamu. Při pohledu na mapu Asie země ve volné asociaci připomíná jednu evropskou zemi. Itálii. Také je to jakási protáhlá bota, ne-li kozačka či holínka, táhnoucí se ze severu k jihu podél moře. I když v případě Vietnamu jej mořské vlny omývají jen z východu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 01 Oct 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d24cfab1/5fe18be1.mp3" length="10335167" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>644</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Tentokrát cyklus o světových auditoriích na vlnách Rádia Classic Praha zamíří opravdu daleko. Ocitneme se v Asii, ve vzdálenosti více než 8 000 kilometrů od Prahy. A přece se budeme do značné míry cítit jako doma… Jak je to možné?<br>Než autor pořadu <strong>Jiří Vejvoda</strong> tento paradox osvětlí, nabídne pár základních – v lecčem zajímavých – faktů o Vietnamu. Při pohledu na mapu Asie země ve volné asociaci připomíná jednu evropskou zemi. Itálii. Také je to jakási protáhlá bota, ne-li kozačka či holínka, táhnoucí se ze severu k jihu podél moře. I když v případě Vietnamu jej mořské vlny omývají jen z východu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Matador operní hitparády. Scala, Paříž, Neapol… Stéphane Lissner</title>
      <itunes:episode>132</itunes:episode>
      <podcast:episode>132</podcast:episode>
      <itunes:title>Matador operní hitparády. Scala, Paříž, Neapol… Stéphane Lissner</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3b4946f5-ba24-4843-8299-df9dc1c88ceb</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/9ef37ec4</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Během padesáti let svého manažerského působení se pařížský rodák Stéphane Lissner propracoval do čela ikonických operních domů našeho kontinentu. Kde všude působil? Jeho životní pouti se bude věnovat další díl pořadu Slavná auditoria.<br>Kdosi o něm napsal, že kdyby se z čelných operních domů v Evropě sestavovala hitparáda, on by byl jejím matadorem. A něco na tom je. Od svých dvaceti do svých sedmdesáti let, tedy během kulatého půlstoletí, se pařížský rodák<strong> Stéphane Lissner</strong> propracoval do řady významných či vyloženě ikonických oper našeho kontinentu. Na čele s <strong>milánskou Scalou, Pařížskou operou</strong> a milánským <strong>Teatro di San Carlo</strong>.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Během padesáti let svého manažerského působení se pařížský rodák Stéphane Lissner propracoval do čela ikonických operních domů našeho kontinentu. Kde všude působil? Jeho životní pouti se bude věnovat další díl pořadu Slavná auditoria.<br>Kdosi o něm napsal, že kdyby se z čelných operních domů v Evropě sestavovala hitparáda, on by byl jejím matadorem. A něco na tom je. Od svých dvaceti do svých sedmdesáti let, tedy během kulatého půlstoletí, se pařížský rodák<strong> Stéphane Lissner</strong> propracoval do řady významných či vyloženě ikonických oper našeho kontinentu. Na čele s <strong>milánskou Scalou, Pařížskou operou</strong> a milánským <strong>Teatro di San Carlo</strong>.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 24 Sep 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/9ef37ec4/6f7bd0c6.mp3" length="11128325" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>693</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Během padesáti let svého manažerského působení se pařížský rodák Stéphane Lissner propracoval do čela ikonických operních domů našeho kontinentu. Kde všude působil? Jeho životní pouti se bude věnovat další díl pořadu Slavná auditoria.<br>Kdosi o něm napsal, že kdyby se z čelných operních domů v Evropě sestavovala hitparáda, on by byl jejím matadorem. A něco na tom je. Od svých dvaceti do svých sedmdesáti let, tedy během kulatého půlstoletí, se pařížský rodák<strong> Stéphane Lissner</strong> propracoval do řady významných či vyloženě ikonických oper našeho kontinentu. Na čele s <strong>milánskou Scalou, Pařížskou operou</strong> a milánským <strong>Teatro di San Carlo</strong>.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Na obzoru plachta bílá. Koncertní dům ve Štětíně</title>
      <itunes:episode>131</itunes:episode>
      <podcast:episode>131</podcast:episode>
      <itunes:title>Na obzoru plachta bílá. Koncertní dům ve Štětíně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">22df9d95-c0ae-4df6-9be6-0035d45df618</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/cd659a02</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Polské město Štětín je otevřenou učebnicí dějin. Historické události tu připomíná například Námořní muzeum. Nás ovšem bude zajímat koncertní budova z roku 2015, která nese jméno skladatele Mieczyslawa Karlowicze.<br>Na obzoru plachta bílá… Tak pojmenoval hudební publicista <strong>Jiří Vejvoda</strong> další pouť za dalším z bezpočtu koncertních sálů jak ve světě tak doma, které ve tomto pořadu mapuje. Ačkoli by název mohl evokovat buď báseň od Michaila Lermontova či dobrodružný román od Valentina Katajeva, nepocestujeme do Ruska, nýbrž do jedné ze sousedních zemí naší republiky. Navštívíme město, které je v mnohém ohledu zvláštní. Vzdálenost do Varšavy je odtud pětkrát delší než do Berlína, a přece – po dlouhé době – patří opět k Polsku. Leží v jeho severozápadní části zvané Pomořansko, je považováno za námořní přístav, ale přitom na mořském břehu neleží: rozkládá se v deltě řeky Odry, která je tu tak hluboká a široká, že do ní mohou vplouvat i zaoceánské lodi. Kdysi, před dvanácti staletími, zakládali první zdejší sídlo nám tak blízcí Lužičtí Srbové. A po druhé světové válce nám na několik let jsme jako vnitrozemský stát vlastnili část zdejšího přístavu.<br>Jsme v <strong>polském Štětíně.</strong> Městě ležícím tak trochu stranou, turisty proto méně navštěvovaném než zmíněná Varšava, Krakov nebo Gdaňsk. To ale neznamená, že toto půlmiliónové město není zajímavé. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Polské město Štětín je otevřenou učebnicí dějin. Historické události tu připomíná například Námořní muzeum. Nás ovšem bude zajímat koncertní budova z roku 2015, která nese jméno skladatele Mieczyslawa Karlowicze.<br>Na obzoru plachta bílá… Tak pojmenoval hudební publicista <strong>Jiří Vejvoda</strong> další pouť za dalším z bezpočtu koncertních sálů jak ve světě tak doma, které ve tomto pořadu mapuje. Ačkoli by název mohl evokovat buď báseň od Michaila Lermontova či dobrodružný román od Valentina Katajeva, nepocestujeme do Ruska, nýbrž do jedné ze sousedních zemí naší republiky. Navštívíme město, které je v mnohém ohledu zvláštní. Vzdálenost do Varšavy je odtud pětkrát delší než do Berlína, a přece – po dlouhé době – patří opět k Polsku. Leží v jeho severozápadní části zvané Pomořansko, je považováno za námořní přístav, ale přitom na mořském břehu neleží: rozkládá se v deltě řeky Odry, která je tu tak hluboká a široká, že do ní mohou vplouvat i zaoceánské lodi. Kdysi, před dvanácti staletími, zakládali první zdejší sídlo nám tak blízcí Lužičtí Srbové. A po druhé světové válce nám na několik let jsme jako vnitrozemský stát vlastnili část zdejšího přístavu.<br>Jsme v <strong>polském Štětíně.</strong> Městě ležícím tak trochu stranou, turisty proto méně navštěvovaném než zmíněná Varšava, Krakov nebo Gdaňsk. To ale neznamená, že toto půlmiliónové město není zajímavé. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 17 Sep 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/cd659a02/f03af1fd.mp3" length="10179618" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>634</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Polské město Štětín je otevřenou učebnicí dějin. Historické události tu připomíná například Námořní muzeum. Nás ovšem bude zajímat koncertní budova z roku 2015, která nese jméno skladatele Mieczyslawa Karlowicze.<br>Na obzoru plachta bílá… Tak pojmenoval hudební publicista <strong>Jiří Vejvoda</strong> další pouť za dalším z bezpočtu koncertních sálů jak ve světě tak doma, které ve tomto pořadu mapuje. Ačkoli by název mohl evokovat buď báseň od Michaila Lermontova či dobrodružný román od Valentina Katajeva, nepocestujeme do Ruska, nýbrž do jedné ze sousedních zemí naší republiky. Navštívíme město, které je v mnohém ohledu zvláštní. Vzdálenost do Varšavy je odtud pětkrát delší než do Berlína, a přece – po dlouhé době – patří opět k Polsku. Leží v jeho severozápadní části zvané Pomořansko, je považováno za námořní přístav, ale přitom na mořském břehu neleží: rozkládá se v deltě řeky Odry, která je tu tak hluboká a široká, že do ní mohou vplouvat i zaoceánské lodi. Kdysi, před dvanácti staletími, zakládali první zdejší sídlo nám tak blízcí Lužičtí Srbové. A po druhé světové válce nám na několik let jsme jako vnitrozemský stát vlastnili část zdejšího přístavu.<br>Jsme v <strong>polském Štětíně.</strong> Městě ležícím tak trochu stranou, turisty proto méně navštěvovaném než zmíněná Varšava, Krakov nebo Gdaňsk. To ale neznamená, že toto půlmiliónové město není zajímavé. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dva sály, tři festivaly. Letní pašije i opera, zimní klasická hudba v Earlu</title>
      <itunes:episode>130</itunes:episode>
      <podcast:episode>130</podcast:episode>
      <itunes:title>Dva sály, tři festivaly. Letní pašije i opera, zimní klasická hudba v Earlu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ae0c4a14-5fc3-4ef1-b94b-1566ea873f28</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d647b3e5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Tyrolsko. Překrásnou oblast hor, lesů a pastvin rozčísla první světová válka a její politické důsledky na dvě části, náležející dvěma státům. Jižní Tyroly s vrcholky Alp i Dolomit připadly Itálii, severní část zůstala Rakousku coby nástupnickému trpaslíkovi obřího mocnářství. Rakouské Tyrolsko těsně sousedí s Bavorskem, což dokazuje například poloha malebného města Kufstein, díky velkolepému hradu považovaného za „tyrolskou perlu“. Přitom je odtud do Německa opravdu coby kamenem dohodil…</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Tyrolsko. Překrásnou oblast hor, lesů a pastvin rozčísla první světová válka a její politické důsledky na dvě části, náležející dvěma státům. Jižní Tyroly s vrcholky Alp i Dolomit připadly Itálii, severní část zůstala Rakousku coby nástupnickému trpaslíkovi obřího mocnářství. Rakouské Tyrolsko těsně sousedí s Bavorskem, což dokazuje například poloha malebného města Kufstein, díky velkolepému hradu považovaného za „tyrolskou perlu“. Přitom je odtud do Německa opravdu coby kamenem dohodil…</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 10 Sep 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d647b3e5/2fa0f975.mp3" length="10350225" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>645</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Tyrolsko. Překrásnou oblast hor, lesů a pastvin rozčísla první světová válka a její politické důsledky na dvě části, náležející dvěma státům. Jižní Tyroly s vrcholky Alp i Dolomit připadly Itálii, severní část zůstala Rakousku coby nástupnickému trpaslíkovi obřího mocnářství. Rakouské Tyrolsko těsně sousedí s Bavorskem, což dokazuje například poloha malebného města Kufstein, díky velkolepému hradu považovaného za „tyrolskou perlu“. Přitom je odtud do Německa opravdu coby kamenem dohodil…</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Sportu zdar a muzice zvlášť. Festivalová hala v Litomyšli</title>
      <itunes:episode>129</itunes:episode>
      <podcast:episode>129</podcast:episode>
      <itunes:title>Sportu zdar a muzice zvlášť. Festivalová hala v Litomyšli</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ccad38bd-3a45-4c86-b23f-2f0b6e4b4a45</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f966e1ab</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Letošní ročník festivalu Smetanova Litomyšl se z důvodu opravy litomyšlského zámku přesunul do původně sportovní haly. Jak se tam festivalu dařilo?<br>Kdysi dávno, ještě za časů Československé televize, začínaly komentáře utkání v kopané moderátorským sloganem, který zněl: Sportu zdar a fotbalu zvlášť. Důvod byl pragmatický. Zatímco přímé přenosy se odehrávaly v podvečer či večer, záznamy druhý den dopoledne. A bylo tudíž nezbytné zvolit univerzální pozdrav, přivítání.<br>Podobně pragmatická je též příčina pro to, aby se některé koncerty v rámci <strong>Národního festivalu Smetanova Litomyšl</strong> začaly na prahu 20. let 21. století odehrávat v hale, původně vybudované pouze pro sport. Oprava tamního, vzácně renesančního zámku se totiž protáhla, což v tomto prostoru znemožnilo konání takových večerů – ať už operních či symfonických – které vyžadují velké jeviště i hlediště. Co s tím?<br>Zvolna končící <strong>vedení Smetanovy Litomyšle,</strong> jmenovitě<strong> ředitel Jan Pikna</strong> a <strong>dramaturg Vojtěch Střítezský</strong>, zvolilo řešení, které se bez znalosti poměrů v litomyšlské architektuře mohlo zdát přehnaně odvážné. Rozhodli se <strong>přemístit řadu koncertů či představení do haly</strong>, která dosud doby sloužila převážně, ne-li výhradně, sportu. Může to fungovat? A za jakých podmínek?</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Letošní ročník festivalu Smetanova Litomyšl se z důvodu opravy litomyšlského zámku přesunul do původně sportovní haly. Jak se tam festivalu dařilo?<br>Kdysi dávno, ještě za časů Československé televize, začínaly komentáře utkání v kopané moderátorským sloganem, který zněl: Sportu zdar a fotbalu zvlášť. Důvod byl pragmatický. Zatímco přímé přenosy se odehrávaly v podvečer či večer, záznamy druhý den dopoledne. A bylo tudíž nezbytné zvolit univerzální pozdrav, přivítání.<br>Podobně pragmatická je též příčina pro to, aby se některé koncerty v rámci <strong>Národního festivalu Smetanova Litomyšl</strong> začaly na prahu 20. let 21. století odehrávat v hale, původně vybudované pouze pro sport. Oprava tamního, vzácně renesančního zámku se totiž protáhla, což v tomto prostoru znemožnilo konání takových večerů – ať už operních či symfonických – které vyžadují velké jeviště i hlediště. Co s tím?<br>Zvolna končící <strong>vedení Smetanovy Litomyšle,</strong> jmenovitě<strong> ředitel Jan Pikna</strong> a <strong>dramaturg Vojtěch Střítezský</strong>, zvolilo řešení, které se bez znalosti poměrů v litomyšlské architektuře mohlo zdát přehnaně odvážné. Rozhodli se <strong>přemístit řadu koncertů či představení do haly</strong>, která dosud doby sloužila převážně, ne-li výhradně, sportu. Může to fungovat? A za jakých podmínek?</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 03 Sep 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f966e1ab/385961db.mp3" length="10476540" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>653</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Letošní ročník festivalu Smetanova Litomyšl se z důvodu opravy litomyšlského zámku přesunul do původně sportovní haly. Jak se tam festivalu dařilo?<br>Kdysi dávno, ještě za časů Československé televize, začínaly komentáře utkání v kopané moderátorským sloganem, který zněl: Sportu zdar a fotbalu zvlášť. Důvod byl pragmatický. Zatímco přímé přenosy se odehrávaly v podvečer či večer, záznamy druhý den dopoledne. A bylo tudíž nezbytné zvolit univerzální pozdrav, přivítání.<br>Podobně pragmatická je též příčina pro to, aby se některé koncerty v rámci <strong>Národního festivalu Smetanova Litomyšl</strong> začaly na prahu 20. let 21. století odehrávat v hale, původně vybudované pouze pro sport. Oprava tamního, vzácně renesančního zámku se totiž protáhla, což v tomto prostoru znemožnilo konání takových večerů – ať už operních či symfonických – které vyžadují velké jeviště i hlediště. Co s tím?<br>Zvolna končící <strong>vedení Smetanovy Litomyšle,</strong> jmenovitě<strong> ředitel Jan Pikna</strong> a <strong>dramaturg Vojtěch Střítezský</strong>, zvolilo řešení, které se bez znalosti poměrů v litomyšlské architektuře mohlo zdát přehnaně odvážné. Rozhodli se <strong>přemístit řadu koncertů či představení do haly</strong>, která dosud doby sloužila převážně, ne-li výhradně, sportu. Může to fungovat? A za jakých podmínek?</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Vlámský světoběžník opery a festivalů. Gerard Mortier a jeho obdivuhodná kariéra</title>
      <itunes:episode>128</itunes:episode>
      <podcast:episode>128</podcast:episode>
      <itunes:title>Vlámský světoběžník opery a festivalů. Gerard Mortier a jeho obdivuhodná kariéra</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">154f611b-d7ca-40af-bb7d-e48b12638f17</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f4d1c3fa</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Deset let v čele jedné z klíčových operních scén našeho světadílu, jakou je bezesporu bruselská La Monnaie. Dalších deset let u kormidla jednoho z obřích festivalů klasické hudby v Evropě, za který lze po právu považovat Salcburk. K tomu působení v operních domech New Yorku či Madridu či námluvy s Bayreuthem, ale též - po mém soudu nedoceněná - zásluha na vzniku a rozvoji pozoruhodného hudebního festivalu v Německu. Taková byla v kostce kariéra vlámského múzického manažera jménem Gerard Mortier.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Deset let v čele jedné z klíčových operních scén našeho světadílu, jakou je bezesporu bruselská La Monnaie. Dalších deset let u kormidla jednoho z obřích festivalů klasické hudby v Evropě, za který lze po právu považovat Salcburk. K tomu působení v operních domech New Yorku či Madridu či námluvy s Bayreuthem, ale též - po mém soudu nedoceněná - zásluha na vzniku a rozvoji pozoruhodného hudebního festivalu v Německu. Taková byla v kostce kariéra vlámského múzického manažera jménem Gerard Mortier.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 27 Aug 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f4d1c3fa/37702a46.mp3" length="10680916" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>665</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Deset let v čele jedné z klíčových operních scén našeho světadílu, jakou je bezesporu bruselská La Monnaie. Dalších deset let u kormidla jednoho z obřích festivalů klasické hudby v Evropě, za který lze po právu považovat Salcburk. K tomu působení v operních domech New Yorku či Madridu či námluvy s Bayreuthem, ale též - po mém soudu nedoceněná - zásluha na vzniku a rozvoji pozoruhodného hudebního festivalu v Německu. Taková byla v kostce kariéra vlámského múzického manažera jménem Gerard Mortier.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Kdysi kázání, dnes koncertování. Betlémská kaple v Praze</title>
      <itunes:episode>127</itunes:episode>
      <podcast:episode>127</podcast:episode>
      <itunes:title>Kdysi kázání, dnes koncertování. Betlémská kaple v Praze</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2621410b-5596-423d-8943-a2ba1e3f191b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f4b9ada5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Prostory, do kterých se vydáme za hudbou v dalším pořadu Slavná auditoria, obsahují protiklad. Pojem kaple bývá vesměs vnímán jako místo menší než kostel, ale určené rovněž k modlitbám, případně ke mším. Opačný byl ovšem příběh vzniku Betlémské kaple v srdci Prahy. Nabídla místo třem tisícovkám věřícím. Což bylo na tehdejší Prahu, kde žilo necelých třicet tisíc obyvatel, cosi neskutečného. Vznikla však za účelem, který nesměřoval k obvyklým bohoslužbám, nýbrž pro kázání. Osvětu. Jiný výklad světa než ten oficiální. A to nemohlo nenarazit.<br><strong>Betlémská kaple</strong> bývá spojována s kázáními Jana Husa. Za jeho projevy sem směřovaly davy. Jenže příběh Betlémské kaple je delší a bohatší. Počínaje inspirací k jejímu názvu, která není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Přes její praktický zánik, kdy by na její budoucí obnovu málokdo vsadil zlámanou grešli. Až po novou stavbu, v níž nyní sice občas zní projevy, ovšem občanské. A zřetelněji, silněji, emotivněji hudba. Různých žánrů, ale nejvíc klasická.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Prostory, do kterých se vydáme za hudbou v dalším pořadu Slavná auditoria, obsahují protiklad. Pojem kaple bývá vesměs vnímán jako místo menší než kostel, ale určené rovněž k modlitbám, případně ke mším. Opačný byl ovšem příběh vzniku Betlémské kaple v srdci Prahy. Nabídla místo třem tisícovkám věřícím. Což bylo na tehdejší Prahu, kde žilo necelých třicet tisíc obyvatel, cosi neskutečného. Vznikla však za účelem, který nesměřoval k obvyklým bohoslužbám, nýbrž pro kázání. Osvětu. Jiný výklad světa než ten oficiální. A to nemohlo nenarazit.<br><strong>Betlémská kaple</strong> bývá spojována s kázáními Jana Husa. Za jeho projevy sem směřovaly davy. Jenže příběh Betlémské kaple je delší a bohatší. Počínaje inspirací k jejímu názvu, která není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Přes její praktický zánik, kdy by na její budoucí obnovu málokdo vsadil zlámanou grešli. Až po novou stavbu, v níž nyní sice občas zní projevy, ovšem občanské. A zřetelněji, silněji, emotivněji hudba. Různých žánrů, ale nejvíc klasická.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 20 Aug 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f4b9ada5/7351a74a.mp3" length="10282575" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>641</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Prostory, do kterých se vydáme za hudbou v dalším pořadu Slavná auditoria, obsahují protiklad. Pojem kaple bývá vesměs vnímán jako místo menší než kostel, ale určené rovněž k modlitbám, případně ke mším. Opačný byl ovšem příběh vzniku Betlémské kaple v srdci Prahy. Nabídla místo třem tisícovkám věřícím. Což bylo na tehdejší Prahu, kde žilo necelých třicet tisíc obyvatel, cosi neskutečného. Vznikla však za účelem, který nesměřoval k obvyklým bohoslužbám, nýbrž pro kázání. Osvětu. Jiný výklad světa než ten oficiální. A to nemohlo nenarazit.<br><strong>Betlémská kaple</strong> bývá spojována s kázáními Jana Husa. Za jeho projevy sem směřovaly davy. Jenže příběh Betlémské kaple je delší a bohatší. Počínaje inspirací k jejímu názvu, která není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Přes její praktický zánik, kdy by na její budoucí obnovu málokdo vsadil zlámanou grešli. Až po novou stavbu, v níž nyní sice občas zní projevy, ovšem občanské. A zřetelněji, silněji, emotivněji hudba. Různých žánrů, ale nejvíc klasická.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Uprostřed strání, uprostřed skal. Opera pod šitým nebem v Šárce</title>
      <itunes:episode>126</itunes:episode>
      <podcast:episode>126</podcast:episode>
      <itunes:title>Uprostřed strání, uprostřed skal. Opera pod šitým nebem v Šárce</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">dcfb0d4f-1641-4464-9c7a-c9b21586e0e9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d1cf48ab</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Dvě data rámují vyprávění o místě, kde se koncerty konají jen jednou ročně, ale zato s železnou pravidelností, kterou narušil jen covid v roce 2020. A to přitom mají víc než staletou tradici – pravda, na řadu přerušenou, ale poté obnovenou a obdivuhodně rozvíjenou. A to už jsme u oněch dvou dat.<br>Jedno, <strong>16. května 1913</strong>, přineslo do českých zemí tehdejšího Rakouska-Uherska novinku. Poprvé se pro tisíce diváků uskutečnilo<strong> operní představení pod širým nebem</strong>. A byla veliká událost. Velká sláva.<br>Druhé datum zní takto: <strong>3. září 2005</strong>. Celých dvaadevadesát let je tedy od sebe dělí. Co je ovšem spojuje, není jen opera <strong>Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta,</strong> která při obou příležitostech zazněla. Především se jedná o prostředí, které trefně popisuje výpravná kniha <strong>Divadlo v Šárce</strong>. Vydaná roku 2013 ke stému výročí založení přírodního divadla ve zmíněné lokalitě. </p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Dvě data rámují vyprávění o místě, kde se koncerty konají jen jednou ročně, ale zato s železnou pravidelností, kterou narušil jen covid v roce 2020. A to přitom mají víc než staletou tradici – pravda, na řadu přerušenou, ale poté obnovenou a obdivuhodně rozvíjenou. A to už jsme u oněch dvou dat.<br>Jedno, <strong>16. května 1913</strong>, přineslo do českých zemí tehdejšího Rakouska-Uherska novinku. Poprvé se pro tisíce diváků uskutečnilo<strong> operní představení pod širým nebem</strong>. A byla veliká událost. Velká sláva.<br>Druhé datum zní takto: <strong>3. září 2005</strong>. Celých dvaadevadesát let je tedy od sebe dělí. Co je ovšem spojuje, není jen opera <strong>Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta,</strong> která při obou příležitostech zazněla. Především se jedná o prostředí, které trefně popisuje výpravná kniha <strong>Divadlo v Šárce</strong>. Vydaná roku 2013 ke stému výročí založení přírodního divadla ve zmíněné lokalitě. </p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 13 Aug 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d1cf48ab/d75056ff.mp3" length="10452366" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>651</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Dvě data rámují vyprávění o místě, kde se koncerty konají jen jednou ročně, ale zato s železnou pravidelností, kterou narušil jen covid v roce 2020. A to přitom mají víc než staletou tradici – pravda, na řadu přerušenou, ale poté obnovenou a obdivuhodně rozvíjenou. A to už jsme u oněch dvou dat.<br>Jedno, <strong>16. května 1913</strong>, přineslo do českých zemí tehdejšího Rakouska-Uherska novinku. Poprvé se pro tisíce diváků uskutečnilo<strong> operní představení pod širým nebem</strong>. A byla veliká událost. Velká sláva.<br>Druhé datum zní takto: <strong>3. září 2005</strong>. Celých dvaadevadesát let je tedy od sebe dělí. Co je ovšem spojuje, není jen opera <strong>Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta,</strong> která při obou příležitostech zazněla. Především se jedná o prostředí, které trefně popisuje výpravná kniha <strong>Divadlo v Šárce</strong>. Vydaná roku 2013 ke stému výročí založení přírodního divadla ve zmíněné lokalitě. </p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Přepych z nafty zrozený. Koncertní sál ve Stavangeru</title>
      <itunes:episode>125</itunes:episode>
      <podcast:episode>125</podcast:episode>
      <itunes:title>Přepych z nafty zrozený. Koncertní sál ve Stavangeru</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">53357507-fb77-4c81-8e57-29c54a2340e4</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2a4ac982</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Kdybychom měli spatra vyjmenovat několik norských měst, každý si vzpomene na metropoli Oslo, asi i na Bergen a možná na Trondheim. Ale jen málokdo z nás by se zmínil o přímořském Stavangeru. A přece je právě Stavanger pro nynější bohatství této země klíčový, dokonce se mu přezdívá „norské hlavní město ropy“.<br>Toto označení platí od poloviny 60. let minulého století, kdy byla pod mořským dnem relativně poblíž <strong>Stavangeru</strong> objevena ložiska ropy a následně vybudována rozměrná těžební plošina. Zásadním způsobem to změnilo charakter města, v němž se do té doby značná část obyvatel živila ve zpracovatelského průmyslu. Byly tu objemné konzervárny ryb, ze kterých finální produkty – ať už zmražené či třeba jako sardinky – putovaly do bezpočtu blízkých i vzdálených koutů planety.<br>Zdejší příběh spjatý s klasickou hudbou je o desítky let starší. Pomalu, ale jistě vedl k tomu, že byl napřed vybudován <strong>první koncertní sál zvaný Kuppelhallen</strong>. A když přestal vyhovovat, přikročilo město ke stavbě dalších dvou, vzájemně propojených v rámci koncertního domu. Není to přehnaný přepych? Mají své využití a tudíž své opodstatnění?</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Kdybychom měli spatra vyjmenovat několik norských měst, každý si vzpomene na metropoli Oslo, asi i na Bergen a možná na Trondheim. Ale jen málokdo z nás by se zmínil o přímořském Stavangeru. A přece je právě Stavanger pro nynější bohatství této země klíčový, dokonce se mu přezdívá „norské hlavní město ropy“.<br>Toto označení platí od poloviny 60. let minulého století, kdy byla pod mořským dnem relativně poblíž <strong>Stavangeru</strong> objevena ložiska ropy a následně vybudována rozměrná těžební plošina. Zásadním způsobem to změnilo charakter města, v němž se do té doby značná část obyvatel živila ve zpracovatelského průmyslu. Byly tu objemné konzervárny ryb, ze kterých finální produkty – ať už zmražené či třeba jako sardinky – putovaly do bezpočtu blízkých i vzdálených koutů planety.<br>Zdejší příběh spjatý s klasickou hudbou je o desítky let starší. Pomalu, ale jistě vedl k tomu, že byl napřed vybudován <strong>první koncertní sál zvaný Kuppelhallen</strong>. A když přestal vyhovovat, přikročilo město ke stavbě dalších dvou, vzájemně propojených v rámci koncertního domu. Není to přehnaný přepych? Mají své využití a tudíž své opodstatnění?</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 06 Aug 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2a4ac982/a1fa207f.mp3" length="10635824" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>663</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Kdybychom měli spatra vyjmenovat několik norských měst, každý si vzpomene na metropoli Oslo, asi i na Bergen a možná na Trondheim. Ale jen málokdo z nás by se zmínil o přímořském Stavangeru. A přece je právě Stavanger pro nynější bohatství této země klíčový, dokonce se mu přezdívá „norské hlavní město ropy“.<br>Toto označení platí od poloviny 60. let minulého století, kdy byla pod mořským dnem relativně poblíž <strong>Stavangeru</strong> objevena ložiska ropy a následně vybudována rozměrná těžební plošina. Zásadním způsobem to změnilo charakter města, v němž se do té doby značná část obyvatel živila ve zpracovatelského průmyslu. Byly tu objemné konzervárny ryb, ze kterých finální produkty – ať už zmražené či třeba jako sardinky – putovaly do bezpočtu blízkých i vzdálených koutů planety.<br>Zdejší příběh spjatý s klasickou hudbou je o desítky let starší. Pomalu, ale jistě vedl k tomu, že byl napřed vybudován <strong>první koncertní sál zvaný Kuppelhallen</strong>. A když přestal vyhovovat, přikročilo město ke stavbě dalších dvou, vzájemně propojených v rámci koncertního domu. Není to přehnaný přepych? Mají své využití a tudíž své opodstatnění?</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Od inkvizice k zednářům. Casanova na cestě z Benátek do Vídně</title>
      <itunes:episode>124</itunes:episode>
      <podcast:episode>124</podcast:episode>
      <itunes:title>Od inkvizice k zednářům. Casanova na cestě z Benátek do Vídně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">27050697-e838-47b5-b4a2-93bb66c9bf2b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a68ea27e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Cesta. Tu posetá šperky, tu kodrcavá v rozhrkaném kočáře. Skoro vždy však doprovázená ženami, se kterými se nejen miloval, ale s nimiž také nejednou obchodoval, vyjednával a pletichařil. Každopádně je slovo cesta případným symbolem pro život, jaký – z města k městu, od země k zemi – vedl proslulý Benátčan jménem Giacomo Casanova. Kromě všeho jiného ovšem i nevalný houslista a rovněž svědek, přímý či nepřímý, mnoha hudebních počinů své doby. Tedy 18. století.<br>Naše éra si jej připomíná v souvislosti se dvěma výročími. Rok 2023 je ve znamení skutečnosti, že od <strong>Casanovova</strong> úmrtí v Duchcově, kde <strong>skonal 4. června 1798,</strong> uplynulo dvě stě dvacet pět let. A rok 2025 přináší ještě kulatější jubileum. Rovných tři sta let od jeho narození, protože benátský dobrodruh, dívkař, cestovatel, špión, uprchlík, ale i literát <strong>přišel na svět 2. dubna 1725</strong>.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Cesta. Tu posetá šperky, tu kodrcavá v rozhrkaném kočáře. Skoro vždy však doprovázená ženami, se kterými se nejen miloval, ale s nimiž také nejednou obchodoval, vyjednával a pletichařil. Každopádně je slovo cesta případným symbolem pro život, jaký – z města k městu, od země k zemi – vedl proslulý Benátčan jménem Giacomo Casanova. Kromě všeho jiného ovšem i nevalný houslista a rovněž svědek, přímý či nepřímý, mnoha hudebních počinů své doby. Tedy 18. století.<br>Naše éra si jej připomíná v souvislosti se dvěma výročími. Rok 2023 je ve znamení skutečnosti, že od <strong>Casanovova</strong> úmrtí v Duchcově, kde <strong>skonal 4. června 1798,</strong> uplynulo dvě stě dvacet pět let. A rok 2025 přináší ještě kulatější jubileum. Rovných tři sta let od jeho narození, protože benátský dobrodruh, dívkař, cestovatel, špión, uprchlík, ale i literát <strong>přišel na svět 2. dubna 1725</strong>.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 30 Jul 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a68ea27e/cbb83f8a.mp3" length="10914398" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>680</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Cesta. Tu posetá šperky, tu kodrcavá v rozhrkaném kočáře. Skoro vždy však doprovázená ženami, se kterými se nejen miloval, ale s nimiž také nejednou obchodoval, vyjednával a pletichařil. Každopádně je slovo cesta případným symbolem pro život, jaký – z města k městu, od země k zemi – vedl proslulý Benátčan jménem Giacomo Casanova. Kromě všeho jiného ovšem i nevalný houslista a rovněž svědek, přímý či nepřímý, mnoha hudebních počinů své doby. Tedy 18. století.<br>Naše éra si jej připomíná v souvislosti se dvěma výročími. Rok 2023 je ve znamení skutečnosti, že od <strong>Casanovova</strong> úmrtí v Duchcově, kde <strong>skonal 4. června 1798,</strong> uplynulo dvě stě dvacet pět let. A rok 2025 přináší ještě kulatější jubileum. Rovných tři sta let od jeho narození, protože benátský dobrodruh, dívkař, cestovatel, špión, uprchlík, ale i literát <strong>přišel na svět 2. dubna 1725</strong>.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Houslista, prezident, kronikář, dlouholetý šéf Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg</title>
      <itunes:episode>123</itunes:episode>
      <podcast:episode>123</podcast:episode>
      <itunes:title>Houslista, prezident, kronikář, dlouholetý šéf Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">15c77b5c-87d6-465a-b392-fc4d21cc486d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8dabe110</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Ve vídeňských kavárnách poblíž Musicvereinu, který byl šestatřicet let jeho domovem, mu uctivě říkají „pane profesore“. Pro veřejnost či média byl šestnáct let ředitelem či předsedou, ale nejčastěji přímo prezidentem Vídeňských filharmoniků.<br><strong>Clemens Hellsberg</strong> za sebou v tomto orchestru, bezpochyby jednom z nejlepších na světě, zanechal výraznou manažerskou stopu. Ovšem také hudební, protože po celou dobu svého prezidentování byl jako výtečný houslista zároveň aktivní na pódiu či v nahrávacím studiu. Zároveň ovšem už během svého šéfování a muzicírování zahájil další činnost, ve které pokračuje i po ukončení své aktivní mise u Vídeňských filharmoniků.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Ve vídeňských kavárnách poblíž Musicvereinu, který byl šestatřicet let jeho domovem, mu uctivě říkají „pane profesore“. Pro veřejnost či média byl šestnáct let ředitelem či předsedou, ale nejčastěji přímo prezidentem Vídeňských filharmoniků.<br><strong>Clemens Hellsberg</strong> za sebou v tomto orchestru, bezpochyby jednom z nejlepších na světě, zanechal výraznou manažerskou stopu. Ovšem také hudební, protože po celou dobu svého prezidentování byl jako výtečný houslista zároveň aktivní na pódiu či v nahrávacím studiu. Zároveň ovšem už během svého šéfování a muzicírování zahájil další činnost, ve které pokračuje i po ukončení své aktivní mise u Vídeňských filharmoniků.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 23 Jul 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8dabe110/76be7ad7.mp3" length="10485776" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>653</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Ve vídeňských kavárnách poblíž Musicvereinu, který byl šestatřicet let jeho domovem, mu uctivě říkají „pane profesore“. Pro veřejnost či média byl šestnáct let ředitelem či předsedou, ale nejčastěji přímo prezidentem Vídeňských filharmoniků.<br><strong>Clemens Hellsberg</strong> za sebou v tomto orchestru, bezpochyby jednom z nejlepších na světě, zanechal výraznou manažerskou stopu. Ovšem také hudební, protože po celou dobu svého prezidentování byl jako výtečný houslista zároveň aktivní na pódiu či v nahrávacím studiu. Zároveň ovšem už během svého šéfování a muzicírování zahájil další činnost, ve které pokračuje i po ukončení své aktivní mise u Vídeňských filharmoniků.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jak rejnok prohrál s Jeremiášem. Koncertní síň v kostele sv. Anny, České Budějovice</title>
      <itunes:episode>122</itunes:episode>
      <podcast:episode>122</podcast:episode>
      <itunes:title>Jak rejnok prohrál s Jeremiášem. Koncertní síň v kostele sv. Anny, České Budějovice</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0fd60070-bb16-4356-991a-f6ec2eb819ba</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/0c6c39ec</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Nebývá zvykem začínat příběh o koncertní síni vzpomínkou na jiný, který měl stát nedaleko od ní. Jenže České Budějovice nejsou jen městem, kde – jak známo – by chtěl žít každý, ale také jihočeskou metropolí s příznačně tuzemským přístupem ke vzniku nových prostor, zasvěcených klasické hudbě. Smutný hrdina zdejšího epopeje získal přezdívku Rejnok. Oficiálně se přitom měla budova v českobudějovické čtvrti Čtyři dvory jmenovat Koncertní a kongresový sál Antonína Dvořáka.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Nebývá zvykem začínat příběh o koncertní síni vzpomínkou na jiný, který měl stát nedaleko od ní. Jenže České Budějovice nejsou jen městem, kde – jak známo – by chtěl žít každý, ale také jihočeskou metropolí s příznačně tuzemským přístupem ke vzniku nových prostor, zasvěcených klasické hudbě. Smutný hrdina zdejšího epopeje získal přezdívku Rejnok. Oficiálně se přitom měla budova v českobudějovické čtvrti Čtyři dvory jmenovat Koncertní a kongresový sál Antonína Dvořáka.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 16 Jul 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/0c6c39ec/ae376204.mp3" length="10763488" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>671</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Nebývá zvykem začínat příběh o koncertní síni vzpomínkou na jiný, který měl stát nedaleko od ní. Jenže České Budějovice nejsou jen městem, kde – jak známo – by chtěl žít každý, ale také jihočeskou metropolí s příznačně tuzemským přístupem ke vzniku nových prostor, zasvěcených klasické hudbě. Smutný hrdina zdejšího epopeje získal přezdívku Rejnok. Oficiálně se přitom měla budova v českobudějovické čtvrti Čtyři dvory jmenovat Koncertní a kongresový sál Antonína Dvořáka.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>V zámku a v podzámčí. Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu</title>
      <itunes:episode>121</itunes:episode>
      <podcast:episode>121</podcast:episode>
      <itunes:title>V zámku a v podzámčí. Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1198b51b-5571-48d2-8dd5-7ad9b25d47a8</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2c401ae0</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Je obdivuhodné, že řada festivalů zaměřených na klasiku najdeme na odlehlých místech, tam, kde takříkajíc lišky dávají dobrou noc. V místech vzdálených od velkých měst s jejich jistotou věrných příznivců náročnější hudby.<br><strong>V oblastech, kde se výhodně nepodniká, kde nekvete průmysl a kde je tudíž obtížné nacházet firemní mecenáše pro menšinovou kulturu. Na tu nemívají v rozpočtech příliš finančních prostředků ani radnice zdejších sídel, zatímco o privátních sponzorech – rozuměj bohatých občanech – takřka nemůže být řeč.<br></strong>Do výčtu akcí tohoto typu patří už od roku 1993 <strong>Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Diitersdorfu.</strong> Barokního skladatele, ale i houslisty ve své době tak významného, že od prvních houslí udával tón výjimečným vystoupením dechberoucího kvarteta. Na druhé housle v nich totiž hrál Joseph Haydn, na violu nikdo jiný než Wolfgang Amadeus Mozart a na violoncello Jan Křtitel Vaňhal. Vídeň mohla padat Dittersovi k nohám, ale on si na bezmála tři desetiletí našel zázemí daleko odtud. Přes tři sta kilometrů severně, v horském městečku Jeseník, kterému vévodí zámek Jánský vrch.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Je obdivuhodné, že řada festivalů zaměřených na klasiku najdeme na odlehlých místech, tam, kde takříkajíc lišky dávají dobrou noc. V místech vzdálených od velkých měst s jejich jistotou věrných příznivců náročnější hudby.<br><strong>V oblastech, kde se výhodně nepodniká, kde nekvete průmysl a kde je tudíž obtížné nacházet firemní mecenáše pro menšinovou kulturu. Na tu nemívají v rozpočtech příliš finančních prostředků ani radnice zdejších sídel, zatímco o privátních sponzorech – rozuměj bohatých občanech – takřka nemůže být řeč.<br></strong>Do výčtu akcí tohoto typu patří už od roku 1993 <strong>Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Diitersdorfu.</strong> Barokního skladatele, ale i houslisty ve své době tak významného, že od prvních houslí udával tón výjimečným vystoupením dechberoucího kvarteta. Na druhé housle v nich totiž hrál Joseph Haydn, na violu nikdo jiný než Wolfgang Amadeus Mozart a na violoncello Jan Křtitel Vaňhal. Vídeň mohla padat Dittersovi k nohám, ale on si na bezmála tři desetiletí našel zázemí daleko odtud. Přes tři sta kilometrů severně, v horském městečku Jeseník, kterému vévodí zámek Jánský vrch.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 09 Jul 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2c401ae0/d448657e.mp3" length="10157581" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>633</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Je obdivuhodné, že řada festivalů zaměřených na klasiku najdeme na odlehlých místech, tam, kde takříkajíc lišky dávají dobrou noc. V místech vzdálených od velkých měst s jejich jistotou věrných příznivců náročnější hudby.<br><strong>V oblastech, kde se výhodně nepodniká, kde nekvete průmysl a kde je tudíž obtížné nacházet firemní mecenáše pro menšinovou kulturu. Na tu nemívají v rozpočtech příliš finančních prostředků ani radnice zdejších sídel, zatímco o privátních sponzorech – rozuměj bohatých občanech – takřka nemůže být řeč.<br></strong>Do výčtu akcí tohoto typu patří už od roku 1993 <strong>Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Diitersdorfu.</strong> Barokního skladatele, ale i houslisty ve své době tak významného, že od prvních houslí udával tón výjimečným vystoupením dechberoucího kvarteta. Na druhé housle v nich totiž hrál Joseph Haydn, na violu nikdo jiný než Wolfgang Amadeus Mozart a na violoncello Jan Křtitel Vaňhal. Vídeň mohla padat Dittersovi k nohám, ale on si na bezmála tři desetiletí našel zázemí daleko odtud. Přes tři sta kilometrů severně, v horském městečku Jeseník, kterému vévodí zámek Jánský vrch.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>V muzeu, pod náměstím, nad tratí… Filharmonický sál v Kolíně nad Rýnem</title>
      <itunes:episode>120</itunes:episode>
      <podcast:episode>120</podcast:episode>
      <itunes:title>V muzeu, pod náměstím, nad tratí… Filharmonický sál v Kolíně nad Rýnem</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ffaefdeb-f991-4b50-a195-5255dde08b15</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/94a5d028</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>„Krize nabízí nové příležitosti, je výzvou k růstu“, čítáme v dobách, kdy se nám nedaří. A podobné proklamace většinou vnímáme jako hraběcí rady. Že na nich je ale hodně pravdy, dokázalo nám například poválečné Německo, které během několika let doslova povstalo z popela jako bájný pták Fenix. A především ve své západní části, masivně podporované zahraničním kapitálem, nastartovalo obdivuhodný hospodářský růst.<br>Jeho součástí se přirozeně jevila potřeba znovu stavět, budovat. Kromě jiných měst to plně platilo i o čtvrtém největších na území Německa. A tím je – se svým zhruba milionem obyvatel - <strong>Kolín nad Rýnem</strong>. V posledním údobí druhé světové války podniklo spojenci na město včetně jeho centra devastující nálety.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>„Krize nabízí nové příležitosti, je výzvou k růstu“, čítáme v dobách, kdy se nám nedaří. A podobné proklamace většinou vnímáme jako hraběcí rady. Že na nich je ale hodně pravdy, dokázalo nám například poválečné Německo, které během několika let doslova povstalo z popela jako bájný pták Fenix. A především ve své západní části, masivně podporované zahraničním kapitálem, nastartovalo obdivuhodný hospodářský růst.<br>Jeho součástí se přirozeně jevila potřeba znovu stavět, budovat. Kromě jiných měst to plně platilo i o čtvrtém největších na území Německa. A tím je – se svým zhruba milionem obyvatel - <strong>Kolín nad Rýnem</strong>. V posledním údobí druhé světové války podniklo spojenci na město včetně jeho centra devastující nálety.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 02 Jul 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/94a5d028/5b6df6ba.mp3" length="10459469" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>652</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>„Krize nabízí nové příležitosti, je výzvou k růstu“, čítáme v dobách, kdy se nám nedaří. A podobné proklamace většinou vnímáme jako hraběcí rady. Že na nich je ale hodně pravdy, dokázalo nám například poválečné Německo, které během několika let doslova povstalo z popela jako bájný pták Fenix. A především ve své západní části, masivně podporované zahraničním kapitálem, nastartovalo obdivuhodný hospodářský růst.<br>Jeho součástí se přirozeně jevila potřeba znovu stavět, budovat. Kromě jiných měst to plně platilo i o čtvrtém největších na území Německa. A tím je – se svým zhruba milionem obyvatel - <strong>Kolín nad Rýnem</strong>. V posledním údobí druhé světové války podniklo spojenci na město včetně jeho centra devastující nálety.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dobré je vždycky nové. Televizní manažer Stefan Felstenthal</title>
      <itunes:episode>119</itunes:episode>
      <podcast:episode>119</podcast:episode>
      <itunes:title>Dobré je vždycky nové. Televizní manažer Stefan Felstenthal</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e265eacf-c6fc-416d-8945-7fb4a31a4535</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d2dc1632</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Tam, kde se klasická hudba na rozhlasových vlnách či na televizní obrazovce objevuje, musí být kromě dramaturgů či editorů někdo, kdo celý proces řídí, usměrňuje. Napřed mu zajistí rozpočet a po výrobě zařazení díla do televizního programu. Bývá výhodné, pokud má takový šéf cit pro věc, pokud dokáže přinášet impulsy, inspirovat.<br>Na evropské televizní scéně posledních desetiletí lze hrstku múzických manažerů objevit. Jedním z nich byl <strong>Stefan Felsenthal, </strong>člověk který uměl být novátorem, zároveň však s úctou jak ke kulturní, tak široce humanistické tradici Evropy. Jeho životní pouť ho k tomu ostatně předurčila. Pocházel z židovské rodiny v Německu, žil v Nizozemí, ale miloval Prahu i naši hudbu. Nejvíc si vážil Bedřicha Smetany.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Tam, kde se klasická hudba na rozhlasových vlnách či na televizní obrazovce objevuje, musí být kromě dramaturgů či editorů někdo, kdo celý proces řídí, usměrňuje. Napřed mu zajistí rozpočet a po výrobě zařazení díla do televizního programu. Bývá výhodné, pokud má takový šéf cit pro věc, pokud dokáže přinášet impulsy, inspirovat.<br>Na evropské televizní scéně posledních desetiletí lze hrstku múzických manažerů objevit. Jedním z nich byl <strong>Stefan Felsenthal, </strong>člověk který uměl být novátorem, zároveň však s úctou jak ke kulturní, tak široce humanistické tradici Evropy. Jeho životní pouť ho k tomu ostatně předurčila. Pocházel z židovské rodiny v Německu, žil v Nizozemí, ale miloval Prahu i naši hudbu. Nejvíc si vážil Bedřicha Smetany.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 25 Jun 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d2dc1632/b8b10048.mp3" length="10396063" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>648</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Tam, kde se klasická hudba na rozhlasových vlnách či na televizní obrazovce objevuje, musí být kromě dramaturgů či editorů někdo, kdo celý proces řídí, usměrňuje. Napřed mu zajistí rozpočet a po výrobě zařazení díla do televizního programu. Bývá výhodné, pokud má takový šéf cit pro věc, pokud dokáže přinášet impulsy, inspirovat.<br>Na evropské televizní scéně posledních desetiletí lze hrstku múzických manažerů objevit. Jedním z nich byl <strong>Stefan Felsenthal, </strong>člověk který uměl být novátorem, zároveň však s úctou jak ke kulturní, tak široce humanistické tradici Evropy. Jeho životní pouť ho k tomu ostatně předurčila. Pocházel z židovské rodiny v Německu, žil v Nizozemí, ale miloval Prahu i naši hudbu. Nejvíc si vážil Bedřicha Smetany.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Budova v budově. Komorní sál fakulty umění a designu Ostravské univerzity</title>
      <itunes:episode>118</itunes:episode>
      <podcast:episode>118</podcast:episode>
      <itunes:title>Budova v budově. Komorní sál fakulty umění a designu Ostravské univerzity</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0e983517-aeb3-4638-b94f-ffc9f5cac3cb</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/3caee325</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>O velký koncertní sál v Ostravě, jehož vznik je navíc propojený s rekonstrukcí stávajícího Domu kultury, se už několik let svádí bitva. Jak mezi politiky, tak mezi občany. A mezitím docela v tichosti vznikl komorní koncertní sál v rámci Ostravské univerzity. Navíc v samém srdci města, na území dlouhodobě podceňovaném a nyní zdařile revitalizovaném.<br>Vzdáleně to připomíná pražský příběh týkající se budovy nové knihovny. Zatímco kolem Kaplického blobu na Letenské pláni panovaly vášně, jen o něco dál, v zákoutí blízko náměstí zvaného „kulaťák“, byla bez křiku a bez protestů postavena Národní technická knihovna. Mimochodem velmi pěkná a svému účelu vyhovující. Dokonce se i v jejím interiéru tu a tam konají koncerty klasické hudby.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>O velký koncertní sál v Ostravě, jehož vznik je navíc propojený s rekonstrukcí stávajícího Domu kultury, se už několik let svádí bitva. Jak mezi politiky, tak mezi občany. A mezitím docela v tichosti vznikl komorní koncertní sál v rámci Ostravské univerzity. Navíc v samém srdci města, na území dlouhodobě podceňovaném a nyní zdařile revitalizovaném.<br>Vzdáleně to připomíná pražský příběh týkající se budovy nové knihovny. Zatímco kolem Kaplického blobu na Letenské pláni panovaly vášně, jen o něco dál, v zákoutí blízko náměstí zvaného „kulaťák“, byla bez křiku a bez protestů postavena Národní technická knihovna. Mimochodem velmi pěkná a svému účelu vyhovující. Dokonce se i v jejím interiéru tu a tam konají koncerty klasické hudby.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 18 Jun 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/3caee325/ecd33e5a.mp3" length="10273493" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>640</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>O velký koncertní sál v Ostravě, jehož vznik je navíc propojený s rekonstrukcí stávajícího Domu kultury, se už několik let svádí bitva. Jak mezi politiky, tak mezi občany. A mezitím docela v tichosti vznikl komorní koncertní sál v rámci Ostravské univerzity. Navíc v samém srdci města, na území dlouhodobě podceňovaném a nyní zdařile revitalizovaném.<br>Vzdáleně to připomíná pražský příběh týkající se budovy nové knihovny. Zatímco kolem Kaplického blobu na Letenské pláni panovaly vášně, jen o něco dál, v zákoutí blízko náměstí zvaného „kulaťák“, byla bez křiku a bez protestů postavena Národní technická knihovna. Mimochodem velmi pěkná a svému účelu vyhovující. Dokonce se i v jejím interiéru tu a tam konají koncerty klasické hudby.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title> Vila v údolí, festival ve městě. Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun</title>
      <itunes:episode>117</itunes:episode>
      <podcast:episode>117</podcast:episode>
      <itunes:title> Vila v údolí, festival ve městě. Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">95b8b6ba-5954-4d00-9d04-7af751093ca8</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/919a2f79</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Pořádat festivaly klasické hudby blízko metropole může být dvojsečné. Existují pádné důvody jak pro tak proti. A oba mají svou váhu.<br>Na jedné straně se dá vycházet z předpokladu, že blízké hlavní město nabízí slibný potenciál. Žije a působí v něm množství hudebnic i hudebníků, pěvkyň i pěvců či hudebních těles. Pro všechny je příjemné získat zakázku poblíž bydliště. Také příznivců klasiky je ve velkém městě poměrně dost – a mohli by si za hudbou udělat výlet.<br>Jenže. Nabídka koncertních života v metropoli je dost velká na to, aby místní zájemce uspokojila. Také koncertní sály jsou zde přece jen početnější než na oblasti. Proč vyjíždět kamkoli jinam, i když to není daleko? A zájem interpretů může být ovlivněn jak nevyhovujícím prostředím k produkci, tak menším lokálním rozpočtem.<br>Vše, co bylo konstatováno obecně, platí zřejmě i o festivalu, který je sice zaštítěn velkým jménem ve svém názvu, ale koná se – navíc v plné sezóně – pouhých třicet kilometrů od centra Prahy. <strong>Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun.</strong> Akce s mnohaletou tradicí, která se rok co rok koná v říjnu a v listopadu. Čímž není řečeno, že počet koncertů jde do desítek. Opak je pravdou: bývá jich v mnoha posledních letech kolem šesti a konávají se vesměs vždy v úterý. Každopádně jí v letech 2001 až 2009 poskytl záštitu <strong>Charles Mackerras</strong> a od roku 2013 je čestným prezidentem festivalu prasynovec Václava Talicha, dirigent a houslista<strong> Jan Talich</strong>.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Pořádat festivaly klasické hudby blízko metropole může být dvojsečné. Existují pádné důvody jak pro tak proti. A oba mají svou váhu.<br>Na jedné straně se dá vycházet z předpokladu, že blízké hlavní město nabízí slibný potenciál. Žije a působí v něm množství hudebnic i hudebníků, pěvkyň i pěvců či hudebních těles. Pro všechny je příjemné získat zakázku poblíž bydliště. Také příznivců klasiky je ve velkém městě poměrně dost – a mohli by si za hudbou udělat výlet.<br>Jenže. Nabídka koncertních života v metropoli je dost velká na to, aby místní zájemce uspokojila. Také koncertní sály jsou zde přece jen početnější než na oblasti. Proč vyjíždět kamkoli jinam, i když to není daleko? A zájem interpretů může být ovlivněn jak nevyhovujícím prostředím k produkci, tak menším lokálním rozpočtem.<br>Vše, co bylo konstatováno obecně, platí zřejmě i o festivalu, který je sice zaštítěn velkým jménem ve svém názvu, ale koná se – navíc v plné sezóně – pouhých třicet kilometrů od centra Prahy. <strong>Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun.</strong> Akce s mnohaletou tradicí, která se rok co rok koná v říjnu a v listopadu. Čímž není řečeno, že počet koncertů jde do desítek. Opak je pravdou: bývá jich v mnoha posledních letech kolem šesti a konávají se vesměs vždy v úterý. Každopádně jí v letech 2001 až 2009 poskytl záštitu <strong>Charles Mackerras</strong> a od roku 2013 je čestným prezidentem festivalu prasynovec Václava Talicha, dirigent a houslista<strong> Jan Talich</strong>.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 11 Jun 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/919a2f79/8160ba22.mp3" length="11017431" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>687</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Pořádat festivaly klasické hudby blízko metropole může být dvojsečné. Existují pádné důvody jak pro tak proti. A oba mají svou váhu.<br>Na jedné straně se dá vycházet z předpokladu, že blízké hlavní město nabízí slibný potenciál. Žije a působí v něm množství hudebnic i hudebníků, pěvkyň i pěvců či hudebních těles. Pro všechny je příjemné získat zakázku poblíž bydliště. Také příznivců klasiky je ve velkém městě poměrně dost – a mohli by si za hudbou udělat výlet.<br>Jenže. Nabídka koncertních života v metropoli je dost velká na to, aby místní zájemce uspokojila. Také koncertní sály jsou zde přece jen početnější než na oblasti. Proč vyjíždět kamkoli jinam, i když to není daleko? A zájem interpretů může být ovlivněn jak nevyhovujícím prostředím k produkci, tak menším lokálním rozpočtem.<br>Vše, co bylo konstatováno obecně, platí zřejmě i o festivalu, který je sice zaštítěn velkým jménem ve svém názvu, ale koná se – navíc v plné sezóně – pouhých třicet kilometrů od centra Prahy. <strong>Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun.</strong> Akce s mnohaletou tradicí, která se rok co rok koná v říjnu a v listopadu. Čímž není řečeno, že počet koncertů jde do desítek. Opak je pravdou: bývá jich v mnoha posledních letech kolem šesti a konávají se vesměs vždy v úterý. Každopádně jí v letech 2001 až 2009 poskytl záštitu <strong>Charles Mackerras</strong> a od roku 2013 je čestným prezidentem festivalu prasynovec Václava Talicha, dirigent a houslista<strong> Jan Talich</strong>.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudební divadlo na náhorní plošině. Teatro Juaréz ve městě Guanajuato</title>
      <itunes:episode>116</itunes:episode>
      <podcast:episode>116</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudební divadlo na náhorní plošině. Teatro Juaréz ve městě Guanajuato</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">baae29f2-6a89-4ae7-9833-187b01d40fe4</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/7cc1e606</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V cyklu Slavná auditoria se vypravujeme i za skutečnou exotikou. Příkladem za jiné budiž náš někdejší výlet do operního domu v severobrazilském městě Manaus. Pátrání o tom, proč se v obklopení deštných pralesů podařilo vybudovat cosi tak nečekaného, nepostrádalo na zajímavosti.<br>Cestu za nečekaným cílem podnikneme ovšem i tentokrát. Nezavede nás za hudbou do stínu vysokých stromů, ale naopak na často vyprahlou náhorní plošinu, kde teploty od dubna do října neklesají po pětatřicet stupňů a co chvíli atakují čtyřicítku. Kdo by se v takovém klimatu plahočil za operní nebo symfonickou produkcí? Jaký smysl mělo v tak neobvyklých podmínkách vybudování hudebního divadla?</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V cyklu Slavná auditoria se vypravujeme i za skutečnou exotikou. Příkladem za jiné budiž náš někdejší výlet do operního domu v severobrazilském městě Manaus. Pátrání o tom, proč se v obklopení deštných pralesů podařilo vybudovat cosi tak nečekaného, nepostrádalo na zajímavosti.<br>Cestu za nečekaným cílem podnikneme ovšem i tentokrát. Nezavede nás za hudbou do stínu vysokých stromů, ale naopak na často vyprahlou náhorní plošinu, kde teploty od dubna do října neklesají po pětatřicet stupňů a co chvíli atakují čtyřicítku. Kdo by se v takovém klimatu plahočil za operní nebo symfonickou produkcí? Jaký smysl mělo v tak neobvyklých podmínkách vybudování hudebního divadla?</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 04 Jun 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/7cc1e606/b06a4cd2.mp3" length="10756788" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>670</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V cyklu Slavná auditoria se vypravujeme i za skutečnou exotikou. Příkladem za jiné budiž náš někdejší výlet do operního domu v severobrazilském městě Manaus. Pátrání o tom, proč se v obklopení deštných pralesů podařilo vybudovat cosi tak nečekaného, nepostrádalo na zajímavosti.<br>Cestu za nečekaným cílem podnikneme ovšem i tentokrát. Nezavede nás za hudbou do stínu vysokých stromů, ale naopak na často vyprahlou náhorní plošinu, kde teploty od dubna do října neklesají po pětatřicet stupňů a co chvíli atakují čtyřicítku. Kdo by se v takovém klimatu plahočil za operní nebo symfonickou produkcí? Jaký smysl mělo v tak neobvyklých podmínkách vybudování hudebního divadla?</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Scarlatti, Rameau, Mozart ....Dobové doteky Giacoma Casanovy s hudbou</title>
      <itunes:episode>115</itunes:episode>
      <podcast:episode>115</podcast:episode>
      <itunes:title>Scarlatti, Rameau, Mozart ....Dobové doteky Giacoma Casanovy s hudbou</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">749c9c1b-759e-47be-aaa3-0d5da9378617</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e151241d</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Do tří let naší současnosti jsou rozložena dvě až tři kulatá výročí, týkající se dobrodruha, špiona, svůdníka a spisovatele jménem Giacomo Casanova. Narodil se 2. dubna roku 1725, zhruba před dvěma staletími. A zemřel 4. června 1798 neboli – z pohledu roku 2023 - před dvěma sty dvaceti pěti léty. Zmínit se lze i o roce 1785, kdy se - na zbytek života – Casanova ukryl na zámek v Duchcově. Od této chvíle uplývá v naší době dvě stě čtyřicet let. To vše jsou výročí, stojící za zmínku.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Do tří let naší současnosti jsou rozložena dvě až tři kulatá výročí, týkající se dobrodruha, špiona, svůdníka a spisovatele jménem Giacomo Casanova. Narodil se 2. dubna roku 1725, zhruba před dvěma staletími. A zemřel 4. června 1798 neboli – z pohledu roku 2023 - před dvěma sty dvaceti pěti léty. Zmínit se lze i o roce 1785, kdy se - na zbytek života – Casanova ukryl na zámek v Duchcově. Od této chvíle uplývá v naší době dvě stě čtyřicet let. To vše jsou výročí, stojící za zmínku.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 27 May 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e151241d/2870eb85.mp3" length="10168747" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>633</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Do tří let naší současnosti jsou rozložena dvě až tři kulatá výročí, týkající se dobrodruha, špiona, svůdníka a spisovatele jménem Giacomo Casanova. Narodil se 2. dubna roku 1725, zhruba před dvěma staletími. A zemřel 4. června 1798 neboli – z pohledu roku 2023 - před dvěma sty dvaceti pěti léty. Zmínit se lze i o roce 1785, kdy se - na zbytek života – Casanova ukryl na zámek v Duchcově. Od této chvíle uplývá v naší době dvě stě čtyřicet let. To vše jsou výročí, stojící za zmínku.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Múzický příslušník hanzovní elity. Operní šéf, dirigent a skladatel George Alexander Albrecht</title>
      <itunes:episode>114</itunes:episode>
      <podcast:episode>114</podcast:episode>
      <itunes:title>Múzický příslušník hanzovní elity. Operní šéf, dirigent a skladatel George Alexander Albrecht</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">5c12d110-904d-4528-bd41-9904d9b7ea4b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/7feabae2</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Když se u nás v souvislosti s klasickou hudbou vysloví německé příjmení Albrecht, podvědomá reakce všech, kteří tuto scénu dlouhodobě sledují, je nepochybně stejná. Ach ano, to byl kdysi ten hamburský dirigent, křestním jménem Gerd, který přišel k České filharmonii s velkým vzájemným očekáváním, ale odešel za vzájemného roztrpčení a neshody…<br>Tentokrát ovšem bude řeč o muži jménem <strong>George Alexander Albrecht</strong>. Dlouholetém uměleckém šéfovi Hannoverské státní opery, kde podle všeho hrál první housle i jako nepsaný ředitel výkonný. Ani poté se v oblasti múzického manažerství neztratil, ale s pokračujícím věkem nejen jaksi „bokem“ dirigoval, ale vrátil se i k lásce svého mládí. Ke komponování. A na pouť s taktovkou v ruce vyslal i svého syna Marka.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Když se u nás v souvislosti s klasickou hudbou vysloví německé příjmení Albrecht, podvědomá reakce všech, kteří tuto scénu dlouhodobě sledují, je nepochybně stejná. Ach ano, to byl kdysi ten hamburský dirigent, křestním jménem Gerd, který přišel k České filharmonii s velkým vzájemným očekáváním, ale odešel za vzájemného roztrpčení a neshody…<br>Tentokrát ovšem bude řeč o muži jménem <strong>George Alexander Albrecht</strong>. Dlouholetém uměleckém šéfovi Hannoverské státní opery, kde podle všeho hrál první housle i jako nepsaný ředitel výkonný. Ani poté se v oblasti múzického manažerství neztratil, ale s pokračujícím věkem nejen jaksi „bokem“ dirigoval, ale vrátil se i k lásce svého mládí. Ke komponování. A na pouť s taktovkou v ruce vyslal i svého syna Marka.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 21 May 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/7feabae2/418fc8a3.mp3" length="10638733" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>663</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Když se u nás v souvislosti s klasickou hudbou vysloví německé příjmení Albrecht, podvědomá reakce všech, kteří tuto scénu dlouhodobě sledují, je nepochybně stejná. Ach ano, to byl kdysi ten hamburský dirigent, křestním jménem Gerd, který přišel k České filharmonii s velkým vzájemným očekáváním, ale odešel za vzájemného roztrpčení a neshody…<br>Tentokrát ovšem bude řeč o muži jménem <strong>George Alexander Albrecht</strong>. Dlouholetém uměleckém šéfovi Hannoverské státní opery, kde podle všeho hrál první housle i jako nepsaný ředitel výkonný. Ani poté se v oblasti múzického manažerství neztratil, ale s pokračujícím věkem nejen jaksi „bokem“ dirigoval, ale vrátil se i k lásce svého mládí. Ke komponování. A na pouť s taktovkou v ruce vyslal i svého syna Marka.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pod dozorem poustevníka Vintíře. Tereziánský sál Břevnovského kláštera</title>
      <itunes:episode>113</itunes:episode>
      <podcast:episode>113</podcast:episode>
      <itunes:title>Pod dozorem poustevníka Vintíře. Tereziánský sál Břevnovského kláštera</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">36644bc1-f813-41fa-acf3-3cd338031d5b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/aaba04b5</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Místo, kde se Patočkova ulice mění v Bělohorskou, patří v Praze k nejhlučnějším. Důvodem je nepřetržitý proud aut, posouvajících se protichůdnými směry do kritického bodu. Buď na křižovatku Vypich nebo ke vjezdu do tunelu Blanka. Málokdo by tady čekal oázu zeleně, architektury a příležitostně i hudby. A přece to vše – včetně ponoru do českých dějin – nabízí areál Břevnovského kláštera. Jeho <strong>Tereziánským sálem</strong> zní tóny v podání špiček naší klasické hudby, za což diváci vděčí cyklu Břevnovská hudební setkání. Od roku 2014 jej pořádá agentura Aura Musica a dramaturgicky zaštiťuje <strong>Ilja Šmíd</strong>, mimo jiné spoluzakladatel a někdejší ředitel Pražské komorní filharmonie.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Místo, kde se Patočkova ulice mění v Bělohorskou, patří v Praze k nejhlučnějším. Důvodem je nepřetržitý proud aut, posouvajících se protichůdnými směry do kritického bodu. Buď na křižovatku Vypich nebo ke vjezdu do tunelu Blanka. Málokdo by tady čekal oázu zeleně, architektury a příležitostně i hudby. A přece to vše – včetně ponoru do českých dějin – nabízí areál Břevnovského kláštera. Jeho <strong>Tereziánským sálem</strong> zní tóny v podání špiček naší klasické hudby, za což diváci vděčí cyklu Břevnovská hudební setkání. Od roku 2014 jej pořádá agentura Aura Musica a dramaturgicky zaštiťuje <strong>Ilja Šmíd</strong>, mimo jiné spoluzakladatel a někdejší ředitel Pražské komorní filharmonie.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 14 May 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/aaba04b5/9fc12902.mp3" length="11934746" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>744</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Místo, kde se Patočkova ulice mění v Bělohorskou, patří v Praze k nejhlučnějším. Důvodem je nepřetržitý proud aut, posouvajících se protichůdnými směry do kritického bodu. Buď na křižovatku Vypich nebo ke vjezdu do tunelu Blanka. Málokdo by tady čekal oázu zeleně, architektury a příležitostně i hudby. A přece to vše – včetně ponoru do českých dějin – nabízí areál Břevnovského kláštera. Jeho <strong>Tereziánským sálem</strong> zní tóny v podání špiček naší klasické hudby, za což diváci vděčí cyklu Břevnovská hudební setkání. Od roku 2014 jej pořádá agentura Aura Musica a dramaturgicky zaštiťuje <strong>Ilja Šmíd</strong>, mimo jiné spoluzakladatel a někdejší ředitel Pražské komorní filharmonie.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Na počest geniálního vzteklouna. Beethovenův Hradec</title>
      <itunes:episode>112</itunes:episode>
      <podcast:episode>112</podcast:episode>
      <itunes:title>Na počest geniálního vzteklouna. Beethovenův Hradec</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">78ef6fdf-a962-4e12-8683-f6482896a3cf</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/434e7617</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Počátkem devatenáctého století směřoval Ludwig van Beethoven zdánlivě na vrchol. Kromě jiných děl zkomponoval například rozměrnou Symfonii č. 3 Es dur Eroica, obdařenou navíc vzrušujícím příběhem. Původní skladatelovo nadšení pro revolučního hrdinu Napoleona vzalo rázně za své, když se Bonaparte nechal korunovat císařem. Věnování, které mu původně vepsal do titulní stránky partitury, rázně vymazal.<br>Možná i tento prudký obraz neměl co do činění jen s Beethovenovou prudkou povahu a politickými názory. Podle svědectví jeho bližních se už tehdy, kdy mu bylo kolem pětatřiceti, začaly projevovat první příznaky budoucí hluchoty, která ho měla naplno zasáhnout, když dovršil padesátiny. Trpěl totiž nepříjemným onemocněním zvaným tinnitus, které způsobuje neustálý šelest v uších, mučící psychiku.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Počátkem devatenáctého století směřoval Ludwig van Beethoven zdánlivě na vrchol. Kromě jiných děl zkomponoval například rozměrnou Symfonii č. 3 Es dur Eroica, obdařenou navíc vzrušujícím příběhem. Původní skladatelovo nadšení pro revolučního hrdinu Napoleona vzalo rázně za své, když se Bonaparte nechal korunovat císařem. Věnování, které mu původně vepsal do titulní stránky partitury, rázně vymazal.<br>Možná i tento prudký obraz neměl co do činění jen s Beethovenovou prudkou povahu a politickými názory. Podle svědectví jeho bližních se už tehdy, kdy mu bylo kolem pětatřiceti, začaly projevovat první příznaky budoucí hluchoty, která ho měla naplno zasáhnout, když dovršil padesátiny. Trpěl totiž nepříjemným onemocněním zvaným tinnitus, které způsobuje neustálý šelest v uších, mučící psychiku.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 07 May 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/434e7617/f2515f90.mp3" length="10390153" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>647</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Počátkem devatenáctého století směřoval Ludwig van Beethoven zdánlivě na vrchol. Kromě jiných děl zkomponoval například rozměrnou Symfonii č. 3 Es dur Eroica, obdařenou navíc vzrušujícím příběhem. Původní skladatelovo nadšení pro revolučního hrdinu Napoleona vzalo rázně za své, když se Bonaparte nechal korunovat císařem. Věnování, které mu původně vepsal do titulní stránky partitury, rázně vymazal.<br>Možná i tento prudký obraz neměl co do činění jen s Beethovenovou prudkou povahu a politickými názory. Podle svědectví jeho bližních se už tehdy, kdy mu bylo kolem pětatřiceti, začaly projevovat první příznaky budoucí hluchoty, která ho měla naplno zasáhnout, když dovršil padesátiny. Trpěl totiž nepříjemným onemocněním zvaným tinnitus, které způsobuje neustálý šelest v uších, mučící psychiku.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když mluví múzy, mlčí zbraně. Teatro de la Maestranza v Seville</title>
      <itunes:episode>111</itunes:episode>
      <podcast:episode>111</podcast:episode>
      <itunes:title>Když mluví múzy, mlčí zbraně. Teatro de la Maestranza v Seville</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8cdaa11f-a119-4a56-94c5-2f3995139116</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/0312aa04</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Inter arma silent musae. Neboli když mluví zbraně, mlčí múzy. Tohle úsloví je všeobecně známé, i když původně znělo jinak. Zhruba před dvaadvaceti staletím jej totiž filozof, politik, spisovatel a řečník Marcus Tullius Cicero formuloval odlišně. Inter arma silent leges neboli Když mluví zbraně, mlčí zákony. I to je pravda. Ale ať tak či onak, v andaluské Seville se proti tomu vzbouřili. Tamní verze by totiž mohla znít takto: Když mluví múzy, mlčí zbraně. Krásné, že? Jak je to ovšem možné?<br>Napovíme, že řeč je o místě, na kterém byla - nedlouho před sevillským Expem 1992 – slavnostně zpřístupněna budova zasvěcená umění. <strong>Teatro de la Maeastranza</strong>. Než do něj zamíříme, je ovšem třeba připomenout, že v tomto andaluském městě nebylo první stavbou určenou opeře.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Inter arma silent musae. Neboli když mluví zbraně, mlčí múzy. Tohle úsloví je všeobecně známé, i když původně znělo jinak. Zhruba před dvaadvaceti staletím jej totiž filozof, politik, spisovatel a řečník Marcus Tullius Cicero formuloval odlišně. Inter arma silent leges neboli Když mluví zbraně, mlčí zákony. I to je pravda. Ale ať tak či onak, v andaluské Seville se proti tomu vzbouřili. Tamní verze by totiž mohla znít takto: Když mluví múzy, mlčí zbraně. Krásné, že? Jak je to ovšem možné?<br>Napovíme, že řeč je o místě, na kterém byla - nedlouho před sevillským Expem 1992 – slavnostně zpřístupněna budova zasvěcená umění. <strong>Teatro de la Maeastranza</strong>. Než do něj zamíříme, je ovšem třeba připomenout, že v tomto andaluském městě nebylo první stavbou určenou opeře.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 30 Apr 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/0312aa04/3690f4ea.mp3" length="11049444" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>689</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Inter arma silent musae. Neboli když mluví zbraně, mlčí múzy. Tohle úsloví je všeobecně známé, i když původně znělo jinak. Zhruba před dvaadvaceti staletím jej totiž filozof, politik, spisovatel a řečník Marcus Tullius Cicero formuloval odlišně. Inter arma silent leges neboli Když mluví zbraně, mlčí zákony. I to je pravda. Ale ať tak či onak, v andaluské Seville se proti tomu vzbouřili. Tamní verze by totiž mohla znít takto: Když mluví múzy, mlčí zbraně. Krásné, že? Jak je to ovšem možné?<br>Napovíme, že řeč je o místě, na kterém byla - nedlouho před sevillským Expem 1992 – slavnostně zpřístupněna budova zasvěcená umění. <strong>Teatro de la Maeastranza</strong>. Než do něj zamíříme, je ovšem třeba připomenout, že v tomto andaluském městě nebylo první stavbou určenou opeře.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Krizový manažer z Qébecu, šéf tří zámořských orchestrů. André Gremillet</title>
      <itunes:episode>110</itunes:episode>
      <podcast:episode>110</podcast:episode>
      <itunes:title>Krizový manažer z Qébecu, šéf tří zámořských orchestrů. André Gremillet</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0c767f0f-52cb-46ef-b167-3260d2e8a6f3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ed6221ac</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Když na podzim roku 2022 vystoupili v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha symfonici z Clevelandu, byla z toho pro mnoho diváků prvotřídní senzace. To, že podáním děl Richarda Strausse oslnili Dvořákovu síň Rudolfina, nebyla jen zásluha jejich rakouského šéfdirigenta Franze Welser-Mösta. Méně viditelný, ale v zázemí orchestru nepostradatelný je také generální ředitel Clevelandského symfonického orchestru André Gremillet. Muž se zajímavým životním příběhem, který rozumí hudbě, ale také penězům – rozuměj tomu, jak je pro opatřit na chod čehosi tak menšinového, jako je hudební těleso, interpretující symfonickou či operní tvorbu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Když na podzim roku 2022 vystoupili v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha symfonici z Clevelandu, byla z toho pro mnoho diváků prvotřídní senzace. To, že podáním děl Richarda Strausse oslnili Dvořákovu síň Rudolfina, nebyla jen zásluha jejich rakouského šéfdirigenta Franze Welser-Mösta. Méně viditelný, ale v zázemí orchestru nepostradatelný je také generální ředitel Clevelandského symfonického orchestru André Gremillet. Muž se zajímavým životním příběhem, který rozumí hudbě, ale také penězům – rozuměj tomu, jak je pro opatřit na chod čehosi tak menšinového, jako je hudební těleso, interpretující symfonickou či operní tvorbu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 23 Apr 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ed6221ac/59703f5c.mp3" length="11574511" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>721</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Když na podzim roku 2022 vystoupili v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha symfonici z Clevelandu, byla z toho pro mnoho diváků prvotřídní senzace. To, že podáním děl Richarda Strausse oslnili Dvořákovu síň Rudolfina, nebyla jen zásluha jejich rakouského šéfdirigenta Franze Welser-Mösta. Méně viditelný, ale v zázemí orchestru nepostradatelný je také generální ředitel Clevelandského symfonického orchestru André Gremillet. Muž se zajímavým životním příběhem, který rozumí hudbě, ale také penězům – rozuměj tomu, jak je pro opatřit na chod čehosi tak menšinového, jako je hudební těleso, interpretující symfonickou či operní tvorbu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dopřát si hudební lázeň. Dům umění a Slovenské filharmonie v Piešťanech</title>
      <itunes:episode>109</itunes:episode>
      <podcast:episode>109</podcast:episode>
      <itunes:title>Dopřát si hudební lázeň. Dům umění a Slovenské filharmonie v Piešťanech</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">87b91299-45f0-4d33-a01d-c40a6db1c50f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/91c3c52e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Piešťany. Lázeňské město, blízké nám nejen tím, že leží necelých šedesát kilometrů od Hodonína. Především bylo od konce roku 1918 do konce roku 1992 součástí společného státu Čechů a Slováků. Takže nejeden z nás si v Piešťanech léčil revma anebo zde prostě jen trávil dovolenou a procházel se podél Váhu. Či přes něj případně přešel po slavném funkcionalistickém mostě.<br>Váh tudy protéká v úctyhodné šíři na cestě dlouhé čtyři sta kilometrů, která začíná v Tatrách a končí u Komárna, kde se vlévá do Dunaje. Ale nikde nepřeklenuje řeku tak zajímavý<strong> most,</strong> jako je zmíněný <strong>Kolonádní</strong> anebo také<strong> Skleněný</strong>. Měří skoro sto padesát metrů, což z něj s přehledem činí nejdelší krytý most pro pěší na Slovensku. Postaven byl na počátku třicátých let minulého století, je bílý, tvarově strohý a přece svojí atmosférou vlídně zvoucí. Autorem návrhu byl nestor moderní slovenské architektury <strong>Emil Belluš.</strong> Tvůrce, mezi jehož následovníky patřil mimo jiné rájecký rodák, architekt <strong>Ferdinand Milučký</strong>.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Piešťany. Lázeňské město, blízké nám nejen tím, že leží necelých šedesát kilometrů od Hodonína. Především bylo od konce roku 1918 do konce roku 1992 součástí společného státu Čechů a Slováků. Takže nejeden z nás si v Piešťanech léčil revma anebo zde prostě jen trávil dovolenou a procházel se podél Váhu. Či přes něj případně přešel po slavném funkcionalistickém mostě.<br>Váh tudy protéká v úctyhodné šíři na cestě dlouhé čtyři sta kilometrů, která začíná v Tatrách a končí u Komárna, kde se vlévá do Dunaje. Ale nikde nepřeklenuje řeku tak zajímavý<strong> most,</strong> jako je zmíněný <strong>Kolonádní</strong> anebo také<strong> Skleněný</strong>. Měří skoro sto padesát metrů, což z něj s přehledem činí nejdelší krytý most pro pěší na Slovensku. Postaven byl na počátku třicátých let minulého století, je bílý, tvarově strohý a přece svojí atmosférou vlídně zvoucí. Autorem návrhu byl nestor moderní slovenské architektury <strong>Emil Belluš.</strong> Tvůrce, mezi jehož následovníky patřil mimo jiné rájecký rodák, architekt <strong>Ferdinand Milučký</strong>.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 16 Apr 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/91c3c52e/33b9e5e7.mp3" length="10891708" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>679</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Piešťany. Lázeňské město, blízké nám nejen tím, že leží necelých šedesát kilometrů od Hodonína. Především bylo od konce roku 1918 do konce roku 1992 součástí společného státu Čechů a Slováků. Takže nejeden z nás si v Piešťanech léčil revma anebo zde prostě jen trávil dovolenou a procházel se podél Váhu. Či přes něj případně přešel po slavném funkcionalistickém mostě.<br>Váh tudy protéká v úctyhodné šíři na cestě dlouhé čtyři sta kilometrů, která začíná v Tatrách a končí u Komárna, kde se vlévá do Dunaje. Ale nikde nepřeklenuje řeku tak zajímavý<strong> most,</strong> jako je zmíněný <strong>Kolonádní</strong> anebo také<strong> Skleněný</strong>. Měří skoro sto padesát metrů, což z něj s přehledem činí nejdelší krytý most pro pěší na Slovensku. Postaven byl na počátku třicátých let minulého století, je bílý, tvarově strohý a přece svojí atmosférou vlídně zvoucí. Autorem návrhu byl nestor moderní slovenské architektury <strong>Emil Belluš.</strong> Tvůrce, mezi jehož následovníky patřil mimo jiné rájecký rodák, architekt <strong>Ferdinand Milučký</strong>.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Týdenní pocta komořině. Mezinárodní hudební festival Kutná Hora</title>
      <itunes:episode>108</itunes:episode>
      <podcast:episode>108</podcast:episode>
      <itunes:title>Týdenní pocta komořině. Mezinárodní hudební festival Kutná Hora</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a8c9432e-a648-4ff0-b188-ac5dad2c3727</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4b1e014d</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Ve vzdálenosti kolem osmdesáti kilometrů od Prahy se rozkládá jedno z nejúžasnějšího českých měst. Dvacetitisícová Kutná Hora, jejíž historické centrum je po právu zapsáno na seznamu památek pod záštitou UNESCO. Spletí starodávných uliček se tam dá toulat od jednoho architektonického skvostu ke druhému. Všemu vévodí gotický skvost, vypínající se nad městem. Chrám svaté Barbory. A právě do něj, i když nejenom do něj, umístil violoncellista <strong>Jiří Bárta </strong>svůj <strong>Mezinárodní hudební Festival Kutná Hora</strong>, který je od roku 2008 nejen kulturní ozdobou města, ale i jednou z nejvýznamnějších přehlídek komorní hudby v České republice.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Ve vzdálenosti kolem osmdesáti kilometrů od Prahy se rozkládá jedno z nejúžasnějšího českých měst. Dvacetitisícová Kutná Hora, jejíž historické centrum je po právu zapsáno na seznamu památek pod záštitou UNESCO. Spletí starodávných uliček se tam dá toulat od jednoho architektonického skvostu ke druhému. Všemu vévodí gotický skvost, vypínající se nad městem. Chrám svaté Barbory. A právě do něj, i když nejenom do něj, umístil violoncellista <strong>Jiří Bárta </strong>svůj <strong>Mezinárodní hudební Festival Kutná Hora</strong>, který je od roku 2008 nejen kulturní ozdobou města, ale i jednou z nejvýznamnějších přehlídek komorní hudby v České republice.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 09 Apr 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4b1e014d/cffda86e.mp3" length="10371815" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>646</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Ve vzdálenosti kolem osmdesáti kilometrů od Prahy se rozkládá jedno z nejúžasnějšího českých měst. Dvacetitisícová Kutná Hora, jejíž historické centrum je po právu zapsáno na seznamu památek pod záštitou UNESCO. Spletí starodávných uliček se tam dá toulat od jednoho architektonického skvostu ke druhému. Všemu vévodí gotický skvost, vypínající se nad městem. Chrám svaté Barbory. A právě do něj, i když nejenom do něj, umístil violoncellista <strong>Jiří Bárta </strong>svůj <strong>Mezinárodní hudební Festival Kutná Hora</strong>, který je od roku 2008 nejen kulturní ozdobou města, ale i jednou z nejvýznamnějších přehlídek komorní hudby v České republice.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Palác hudby a národního obrození. Palau de la Musica Catalana v Barceloně</title>
      <itunes:episode>107</itunes:episode>
      <podcast:episode>107</podcast:episode>
      <itunes:title>Palác hudby a národního obrození. Palau de la Musica Catalana v Barceloně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">47582884-00be-450c-ae91-bb2dbf42c048</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/93bb9b6d</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Barcelona. Přímořská metropole hrdého Katalánska, která z ptačího pohledu zaujme svojí úžasnou pravidelností. Jako podle pravítka byly narýsovány domovní bloky, protkané širokými bulváry, užšími ulicemi i titěrnými uličkami. Jakmile se ovšem výletník touto spletí vydá po svých, ocitne se v diametrálně odlišném světě. Především pokud navštíví místa, kterým vévodí proslulý <strong>Chrám smíření</strong>, zasvěcený Svaté rodině. Rozuměj<strong> Sagrada familia</strong>, navržená počátkem osmdesátých let předminulého století. Psal se rok 1882, když se chrám začal stavět, a kdo ví, bude-li kdy dokončen do posledního detailu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Barcelona. Přímořská metropole hrdého Katalánska, která z ptačího pohledu zaujme svojí úžasnou pravidelností. Jako podle pravítka byly narýsovány domovní bloky, protkané širokými bulváry, užšími ulicemi i titěrnými uličkami. Jakmile se ovšem výletník touto spletí vydá po svých, ocitne se v diametrálně odlišném světě. Především pokud navštíví místa, kterým vévodí proslulý <strong>Chrám smíření</strong>, zasvěcený Svaté rodině. Rozuměj<strong> Sagrada familia</strong>, navržená počátkem osmdesátých let předminulého století. Psal se rok 1882, když se chrám začal stavět, a kdo ví, bude-li kdy dokončen do posledního detailu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 02 Apr 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/93bb9b6d/a6dc3d69.mp3" length="10312138" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>642</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Barcelona. Přímořská metropole hrdého Katalánska, která z ptačího pohledu zaujme svojí úžasnou pravidelností. Jako podle pravítka byly narýsovány domovní bloky, protkané širokými bulváry, užšími ulicemi i titěrnými uličkami. Jakmile se ovšem výletník touto spletí vydá po svých, ocitne se v diametrálně odlišném světě. Především pokud navštíví místa, kterým vévodí proslulý <strong>Chrám smíření</strong>, zasvěcený Svaté rodině. Rozuměj<strong> Sagrada familia</strong>, navržená počátkem osmdesátých let předminulého století. Psal se rok 1882, když se chrám začal stavět, a kdo ví, bude-li kdy dokončen do posledního detailu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Součástí cesty jsou překážky. Operní manažer, politik a pedagog Dominique Meyer</title>
      <itunes:episode>106</itunes:episode>
      <podcast:episode>106</podcast:episode>
      <itunes:title>Součástí cesty jsou překážky. Operní manažer, politik a pedagog Dominique Meyer</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ed0b14a0-3135-4924-a3f8-d9f61466926e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/93d87b7b</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Špičkové operní domy současné Evropy, například Vídeňskou státní operou počínaje a milánskou La Scalou konče, vykazují - navzdory celé řadě rozdílů a specifik - dvě, případně tři podobnosti. Vyskytují se v rovině nejvyšších funkcí, na pomyslných kapitánských můstcích.<br>A řeč přitom není jen o Rakousku nebo Itálii, ale například také o francouzské metropoli s její Pařížskou operou, do které spadá jak historický Palais Garnier, tak nepoměrně novější Opéra Bastille. V čem tyto podobnosti spočívají?<br>Tou první je věk jejich šéfů, rozuměj generálních ředitelů respektive předsedů správních rad, který se pohybuje kolem sedmdesáti let. Většinou by si už mohli užívat zaslouženého důchodu. Ale jak jejich ego, tak – a to je mnohem důležitější – jejich zkušenosti jsou tím, co je z pohledu operních provozovatelů rozhodující. Proto si tyto muže najímají, neboť věří i v jejich nadhled daný věkem, který už počítá s tím, že – slovy <strong>Dominiqua Meyera</strong> - „součástí cesty jsou i překážky“. Nehroutí se z nich, hledají řešení a na základě toho, co v oboru absolvovali, ho vesměs nacházejí.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Špičkové operní domy současné Evropy, například Vídeňskou státní operou počínaje a milánskou La Scalou konče, vykazují - navzdory celé řadě rozdílů a specifik - dvě, případně tři podobnosti. Vyskytují se v rovině nejvyšších funkcí, na pomyslných kapitánských můstcích.<br>A řeč přitom není jen o Rakousku nebo Itálii, ale například také o francouzské metropoli s její Pařížskou operou, do které spadá jak historický Palais Garnier, tak nepoměrně novější Opéra Bastille. V čem tyto podobnosti spočívají?<br>Tou první je věk jejich šéfů, rozuměj generálních ředitelů respektive předsedů správních rad, který se pohybuje kolem sedmdesáti let. Většinou by si už mohli užívat zaslouženého důchodu. Ale jak jejich ego, tak – a to je mnohem důležitější – jejich zkušenosti jsou tím, co je z pohledu operních provozovatelů rozhodující. Proto si tyto muže najímají, neboť věří i v jejich nadhled daný věkem, který už počítá s tím, že – slovy <strong>Dominiqua Meyera</strong> - „součástí cesty jsou i překážky“. Nehroutí se z nich, hledají řešení a na základě toho, co v oboru absolvovali, ho vesměs nacházejí.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 26 Mar 2023 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/93d87b7b/efd05a53.mp3" length="10310197" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>642</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Špičkové operní domy současné Evropy, například Vídeňskou státní operou počínaje a milánskou La Scalou konče, vykazují - navzdory celé řadě rozdílů a specifik - dvě, případně tři podobnosti. Vyskytují se v rovině nejvyšších funkcí, na pomyslných kapitánských můstcích.<br>A řeč přitom není jen o Rakousku nebo Itálii, ale například také o francouzské metropoli s její Pařížskou operou, do které spadá jak historický Palais Garnier, tak nepoměrně novější Opéra Bastille. V čem tyto podobnosti spočívají?<br>Tou první je věk jejich šéfů, rozuměj generálních ředitelů respektive předsedů správních rad, který se pohybuje kolem sedmdesáti let. Většinou by si už mohli užívat zaslouženého důchodu. Ale jak jejich ego, tak – a to je mnohem důležitější – jejich zkušenosti jsou tím, co je z pohledu operních provozovatelů rozhodující. Proto si tyto muže najímají, neboť věří i v jejich nadhled daný věkem, který už počítá s tím, že – slovy <strong>Dominiqua Meyera</strong> - „součástí cesty jsou i překážky“. Nehroutí se z nich, hledají řešení a na základě toho, co v oboru absolvovali, ho vesměs nacházejí.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Časy se mění, název zůstává. Hankovo divadlo ve Dvoře Králové nad Labem</title>
      <itunes:episode>105</itunes:episode>
      <podcast:episode>105</podcast:episode>
      <itunes:title>Časy se mění, název zůstává. Hankovo divadlo ve Dvoře Králové nad Labem</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ffcbb11e-faff-4d4f-8fad-21bfa5886cd9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/0ce18534</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Když se 16. září 1817 vydal šestadvacetiletý nezaměstnaný muž v dlouhém kabátě, bílém klobouku a modrých kalhotách do kostelní věže ve Dvoře Králové nad Labem, nemohl tušit, jak dlouhý příběh rozpoutá. Místo Žižkových šípů, které tam měly být uloženy, totiž Václav Hanka – protože o něm je řeč – údajně nalezl rukopis pocházející prý ze 13. či 14. století.<br>Co měl dokazovat, bylo na úsvitu našeho národního obrození nasnadě. Že náš jazyk, naše literatura a tedy i náš původ jsou dost staré na to, abychom zaujali rovnocenné postavení s jinými evropskými národy. A dychtivým českým uším to postupně znělo jako rajská hudba. Výčet umělců, které Rukopis královédvorský – a jeho o rok mladší dvojče, Rukopis zelenohorský – inspirovaly, je přehlídkou pojmů své doby. Pod vlivem Rukopisů složil Smetana operu Libuše; Hankův nález oslovil Antonína Dvořáka či Zdeňka Fibicha, nemluvě o malířích jako Aleš, Mánes, Mařák či Myslbek nebo literátech jako Hálek či Zeyer.<br>Od té doby se kolem nás, ale rovněž v nás samotných odehrálo mnoho změn. Ve světě jako takovém i v našem pohledu na něj. Včetně našich dějin a naší současnosti. Co ale vývoji zatvrzele odolává, je název budovy, ve které pravidelně zní i klasická hudba. <strong>Hankův dům.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Když se 16. září 1817 vydal šestadvacetiletý nezaměstnaný muž v dlouhém kabátě, bílém klobouku a modrých kalhotách do kostelní věže ve Dvoře Králové nad Labem, nemohl tušit, jak dlouhý příběh rozpoutá. Místo Žižkových šípů, které tam měly být uloženy, totiž Václav Hanka – protože o něm je řeč – údajně nalezl rukopis pocházející prý ze 13. či 14. století.<br>Co měl dokazovat, bylo na úsvitu našeho národního obrození nasnadě. Že náš jazyk, naše literatura a tedy i náš původ jsou dost staré na to, abychom zaujali rovnocenné postavení s jinými evropskými národy. A dychtivým českým uším to postupně znělo jako rajská hudba. Výčet umělců, které Rukopis královédvorský – a jeho o rok mladší dvojče, Rukopis zelenohorský – inspirovaly, je přehlídkou pojmů své doby. Pod vlivem Rukopisů složil Smetana operu Libuše; Hankův nález oslovil Antonína Dvořáka či Zdeňka Fibicha, nemluvě o malířích jako Aleš, Mánes, Mařák či Myslbek nebo literátech jako Hálek či Zeyer.<br>Od té doby se kolem nás, ale rovněž v nás samotných odehrálo mnoho změn. Ve světě jako takovém i v našem pohledu na něj. Včetně našich dějin a naší současnosti. Co ale vývoji zatvrzele odolává, je název budovy, ve které pravidelně zní i klasická hudba. <strong>Hankův dům.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 19 Mar 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/0ce18534/ef53c16b.mp3" length="9972701" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>621</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Když se 16. září 1817 vydal šestadvacetiletý nezaměstnaný muž v dlouhém kabátě, bílém klobouku a modrých kalhotách do kostelní věže ve Dvoře Králové nad Labem, nemohl tušit, jak dlouhý příběh rozpoutá. Místo Žižkových šípů, které tam měly být uloženy, totiž Václav Hanka – protože o něm je řeč – údajně nalezl rukopis pocházející prý ze 13. či 14. století.<br>Co měl dokazovat, bylo na úsvitu našeho národního obrození nasnadě. Že náš jazyk, naše literatura a tedy i náš původ jsou dost staré na to, abychom zaujali rovnocenné postavení s jinými evropskými národy. A dychtivým českým uším to postupně znělo jako rajská hudba. Výčet umělců, které Rukopis královédvorský – a jeho o rok mladší dvojče, Rukopis zelenohorský – inspirovaly, je přehlídkou pojmů své doby. Pod vlivem Rukopisů složil Smetana operu Libuše; Hankův nález oslovil Antonína Dvořáka či Zdeňka Fibicha, nemluvě o malířích jako Aleš, Mánes, Mařák či Myslbek nebo literátech jako Hálek či Zeyer.<br>Od té doby se kolem nás, ale rovněž v nás samotných odehrálo mnoho změn. Ve světě jako takovém i v našem pohledu na něj. Včetně našich dějin a naší současnosti. Co ale vývoji zatvrzele odolává, je název budovy, ve které pravidelně zní i klasická hudba. <strong>Hankův dům.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pocta nejslavnějšímu z modráčků. Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno</title>
      <itunes:episode>104</itunes:episode>
      <podcast:episode>104</podcast:episode>
      <itunes:title>Pocta nejslavnějšímu z modráčků. Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">5ebc0ae1-fd72-4299-9491-9f31c9da9e54</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/eeda01e8</link>
      <description>
        <![CDATA[<p><strong>Leoš Janáček nemá jen – coby poctu doslova nadpozemskou – impaktní kráter na planetě Merkur, pojmenovaný na jeho počest. Po Janáčkovi je pojmenováno několik festivalů klasické hudby. A vždy to má zeměpisnou souvislost s jeho životem.</strong></p><p><strong>V Ostravě, kde se Mistrova životní pouť roku 1928 uzavřela, existuje Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, do roku 2017 známý jako Janáčkův máj. Nedávno zastřešil i hudební přehlídku v Hukvaldech, kde se skladatel narodil a kam se vracel především poté, co zde zakoupil úhlednou vilku. </strong></p><p><strong>Mluvě o jeho pobytech mimo domov, nelze zapomenout na Luhačovice. Leoš Janáček tam rád zajížděl a proto nepřekvapí, že se zde už řadu let koná hudební festival s jeho jménem ve štítě.</strong></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p><strong>Leoš Janáček nemá jen – coby poctu doslova nadpozemskou – impaktní kráter na planetě Merkur, pojmenovaný na jeho počest. Po Janáčkovi je pojmenováno několik festivalů klasické hudby. A vždy to má zeměpisnou souvislost s jeho životem.</strong></p><p><strong>V Ostravě, kde se Mistrova životní pouť roku 1928 uzavřela, existuje Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, do roku 2017 známý jako Janáčkův máj. Nedávno zastřešil i hudební přehlídku v Hukvaldech, kde se skladatel narodil a kam se vracel především poté, co zde zakoupil úhlednou vilku. </strong></p><p><strong>Mluvě o jeho pobytech mimo domov, nelze zapomenout na Luhačovice. Leoš Janáček tam rád zajížděl a proto nepřekvapí, že se zde už řadu let koná hudební festival s jeho jménem ve štítě.</strong></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 12 Mar 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/eeda01e8/9b77bb81.mp3" length="10151009" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>632</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p><strong>Leoš Janáček nemá jen – coby poctu doslova nadpozemskou – impaktní kráter na planetě Merkur, pojmenovaný na jeho počest. Po Janáčkovi je pojmenováno několik festivalů klasické hudby. A vždy to má zeměpisnou souvislost s jeho životem.</strong></p><p><strong>V Ostravě, kde se Mistrova životní pouť roku 1928 uzavřela, existuje Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, do roku 2017 známý jako Janáčkův máj. Nedávno zastřešil i hudební přehlídku v Hukvaldech, kde se skladatel narodil a kam se vracel především poté, co zde zakoupil úhlednou vilku. </strong></p><p><strong>Mluvě o jeho pobytech mimo domov, nelze zapomenout na Luhačovice. Leoš Janáček tam rád zajížděl a proto nepřekvapí, že se zde už řadu let koná hudební festival s jeho jménem ve štítě.</strong></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hrát tak, aby včely neuletěly. Koncertní dům Laeiszhalle v Hamburku</title>
      <itunes:episode>103</itunes:episode>
      <podcast:episode>103</podcast:episode>
      <itunes:title>Hrát tak, aby včely neuletěly. Koncertní dům Laeiszhalle v Hamburku</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7f44e337-9a37-4b90-ba60-7741d50f5730</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/788e622e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Všem, kdo se tak či onak zajímají o kulturu obecně a o klasickou hudbu zvlášť, nejspíš utkvělo v paměti přelomové datum 11. ledna 2017. Právě v onen den, či spíše večer, byla totiž – po letité, a pořádně prodražené stavební odysee – slavnostně zpřístupněna proslulá budova Labské filharmonie.<br>Od té doby se v ní uskutečnil bezpočet koncertů nejrůznějších těles zaměřených na nejrůznější žánry, což kromě jiného vedlo k poznání, které bychom měli mít na paměti i pro případ, že nové koncertní sály vzniknou doopravdy i u nás. Že totiž ani od slovutných mistrů akustického řemesla, které je vlastně do značné míry i uměním, neexistuje záruka, že v těchto sálech bude znít naprosto dokonale barokní i soudobá hudba či skladby pro menší i výrazně větší hudební tělesa. Akustický kompromis tohoto typu prostě neexistuje, takže vždy bude někdo nadšen, někdo jen spokojen a jiný bude brblat.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Všem, kdo se tak či onak zajímají o kulturu obecně a o klasickou hudbu zvlášť, nejspíš utkvělo v paměti přelomové datum 11. ledna 2017. Právě v onen den, či spíše večer, byla totiž – po letité, a pořádně prodražené stavební odysee – slavnostně zpřístupněna proslulá budova Labské filharmonie.<br>Od té doby se v ní uskutečnil bezpočet koncertů nejrůznějších těles zaměřených na nejrůznější žánry, což kromě jiného vedlo k poznání, které bychom měli mít na paměti i pro případ, že nové koncertní sály vzniknou doopravdy i u nás. Že totiž ani od slovutných mistrů akustického řemesla, které je vlastně do značné míry i uměním, neexistuje záruka, že v těchto sálech bude znít naprosto dokonale barokní i soudobá hudba či skladby pro menší i výrazně větší hudební tělesa. Akustický kompromis tohoto typu prostě neexistuje, takže vždy bude někdo nadšen, někdo jen spokojen a jiný bude brblat.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 05 Mar 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/788e622e/cf0a836a.mp3" length="10283099" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>641</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Všem, kdo se tak či onak zajímají o kulturu obecně a o klasickou hudbu zvlášť, nejspíš utkvělo v paměti přelomové datum 11. ledna 2017. Právě v onen den, či spíše večer, byla totiž – po letité, a pořádně prodražené stavební odysee – slavnostně zpřístupněna proslulá budova Labské filharmonie.<br>Od té doby se v ní uskutečnil bezpočet koncertů nejrůznějších těles zaměřených na nejrůznější žánry, což kromě jiného vedlo k poznání, které bychom měli mít na paměti i pro případ, že nové koncertní sály vzniknou doopravdy i u nás. Že totiž ani od slovutných mistrů akustického řemesla, které je vlastně do značné míry i uměním, neexistuje záruka, že v těchto sálech bude znít naprosto dokonale barokní i soudobá hudba či skladby pro menší i výrazně větší hudební tělesa. Akustický kompromis tohoto typu prostě neexistuje, takže vždy bude někdo nadšen, někdo jen spokojen a jiný bude brblat.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Peníze až na prvním místě. Manažer evropských oper Alexander Pereira</title>
      <itunes:episode>102</itunes:episode>
      <podcast:episode>102</podcast:episode>
      <itunes:title>Peníze až na prvním místě. Manažer evropských oper Alexander Pereira</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">28cc5de8-0bca-4cad-a43d-693abe70ee29</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e4955075</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V různých oborech lidské činnosti se traduje – někdy s porozuměním a jindy s hořkostí – odvěké manažerské pravidlo. Spočívá v tom, že jakmile se jednou někdo etabluje jako špičkový manažer, bývá takzvaně nesestřelitelný. I když musí jednu instituci, kde stál u kormidla, z toho či onoho důvodu opustit, objeví se o jeho služby zájem v jiné, podobné firmě.<br>Jednou z klíčových osobností minimálně prvních dekád 20. století je určitě vídeňský rodák s portugalsky znějícím příjmením. <strong>Alexander Pereira.</strong> Jeho cesta vzhůru operním světem sice načala nenápadně a zvolna. Nicméně na ní vystřídal klíčová operní působiště v Evropě.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V různých oborech lidské činnosti se traduje – někdy s porozuměním a jindy s hořkostí – odvěké manažerské pravidlo. Spočívá v tom, že jakmile se jednou někdo etabluje jako špičkový manažer, bývá takzvaně nesestřelitelný. I když musí jednu instituci, kde stál u kormidla, z toho či onoho důvodu opustit, objeví se o jeho služby zájem v jiné, podobné firmě.<br>Jednou z klíčových osobností minimálně prvních dekád 20. století je určitě vídeňský rodák s portugalsky znějícím příjmením. <strong>Alexander Pereira.</strong> Jeho cesta vzhůru operním světem sice načala nenápadně a zvolna. Nicméně na ní vystřídal klíčová operní působiště v Evropě.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 26 Feb 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e4955075/38ad9104.mp3" length="10476899" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>653</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V různých oborech lidské činnosti se traduje – někdy s porozuměním a jindy s hořkostí – odvěké manažerské pravidlo. Spočívá v tom, že jakmile se jednou někdo etabluje jako špičkový manažer, bývá takzvaně nesestřelitelný. I když musí jednu instituci, kde stál u kormidla, z toho či onoho důvodu opustit, objeví se o jeho služby zájem v jiné, podobné firmě.<br>Jednou z klíčových osobností minimálně prvních dekád 20. století je určitě vídeňský rodák s portugalsky znějícím příjmením. <strong>Alexander Pereira.</strong> Jeho cesta vzhůru operním světem sice načala nenápadně a zvolna. Nicméně na ní vystřídal klíčová operní působiště v Evropě.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Palác ve městě husitů (Velký sál Staré radnice v Táboře)</title>
      <itunes:episode>101</itunes:episode>
      <podcast:episode>101</podcast:episode>
      <itunes:title>Palác ve městě husitů (Velký sál Staré radnice v Táboře)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4ff5a56d-fc57-49b9-829d-2bc6b192b609</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d63b03d3</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Město, jehož název odkazuje na biblickou horu v Izraeli, vybudované roku 1420 husity na ostrohu nad řekou Lužnicí. Tismenický potok ji propojuje s vodní nádrží, odkazující se svým pojmenováním Jordán rovněž k posvátné Knize knih.<br>, Tábor je dnes ve svém centru překrásným městem klikatých uliček se zřetelným gotickým půdorysem. Ať už klesají směrem k řece anebo stoupají vzhůru, prýští do ústředního náměstí, zvaného – jak jinak než <strong>Žižkovo.</strong> A právě tam směřují naše kroky do rozhlehlé budovy <strong>Staré radnice</strong>. Její chloubou je totiž<strong> Velký sál</strong>, ve kterém tu a tam zní klasická hudba nejvyšší úrovně. Sice snad méně často než ve skvostném divadle, nesoucím jméno zdejšího rodáka <strong>Oskara Nedbala.</strong> Anebo ve společenském domě <strong>Střelnice.</strong> Jakkoli jsou tyto dva objekty důležité, nesnesou ovšem srovnání s tím, co je v celém městě Tábor historicky nejcennější. A tím je takzvaná síťová klenba, zastřešující právě zmíněný <strong>Velký sál Staré radnice</strong>. Pro jeho velkolepý vzhled docela trefně přezdívaný<strong> Palác</strong>.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Město, jehož název odkazuje na biblickou horu v Izraeli, vybudované roku 1420 husity na ostrohu nad řekou Lužnicí. Tismenický potok ji propojuje s vodní nádrží, odkazující se svým pojmenováním Jordán rovněž k posvátné Knize knih.<br>, Tábor je dnes ve svém centru překrásným městem klikatých uliček se zřetelným gotickým půdorysem. Ať už klesají směrem k řece anebo stoupají vzhůru, prýští do ústředního náměstí, zvaného – jak jinak než <strong>Žižkovo.</strong> A právě tam směřují naše kroky do rozhlehlé budovy <strong>Staré radnice</strong>. Její chloubou je totiž<strong> Velký sál</strong>, ve kterém tu a tam zní klasická hudba nejvyšší úrovně. Sice snad méně často než ve skvostném divadle, nesoucím jméno zdejšího rodáka <strong>Oskara Nedbala.</strong> Anebo ve společenském domě <strong>Střelnice.</strong> Jakkoli jsou tyto dva objekty důležité, nesnesou ovšem srovnání s tím, co je v celém městě Tábor historicky nejcennější. A tím je takzvaná síťová klenba, zastřešující právě zmíněný <strong>Velký sál Staré radnice</strong>. Pro jeho velkolepý vzhled docela trefně přezdívaný<strong> Palác</strong>.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 19 Feb 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d63b03d3/415594ca.mp3" length="10365861" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>646</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Město, jehož název odkazuje na biblickou horu v Izraeli, vybudované roku 1420 husity na ostrohu nad řekou Lužnicí. Tismenický potok ji propojuje s vodní nádrží, odkazující se svým pojmenováním Jordán rovněž k posvátné Knize knih.<br>, Tábor je dnes ve svém centru překrásným městem klikatých uliček se zřetelným gotickým půdorysem. Ať už klesají směrem k řece anebo stoupají vzhůru, prýští do ústředního náměstí, zvaného – jak jinak než <strong>Žižkovo.</strong> A právě tam směřují naše kroky do rozhlehlé budovy <strong>Staré radnice</strong>. Její chloubou je totiž<strong> Velký sál</strong>, ve kterém tu a tam zní klasická hudba nejvyšší úrovně. Sice snad méně často než ve skvostném divadle, nesoucím jméno zdejšího rodáka <strong>Oskara Nedbala.</strong> Anebo ve společenském domě <strong>Střelnice.</strong> Jakkoli jsou tyto dva objekty důležité, nesnesou ovšem srovnání s tím, co je v celém městě Tábor historicky nejcennější. A tím je takzvaná síťová klenba, zastřešující právě zmíněný <strong>Velký sál Staré radnice</strong>. Pro jeho velkolepý vzhled docela trefně přezdívaný<strong> Palác</strong>.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Malá událost s velkou budoucností. Ctěnický hudební festival</title>
      <itunes:episode>100</itunes:episode>
      <podcast:episode>100</podcast:episode>
      <itunes:title>Malá událost s velkou budoucností. Ctěnický hudební festival</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">df290c60-5cbd-41bd-a317-3862d0eaf3bd</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/6c00daa3</link>
      <description>
        <![CDATA[Další pouť za hudbou nás zavede na severovýchodní okraj Prahy do zámeckého areálu ve Ctěnicích poblíž Vinoře. Právě tady se totiž, paradoxně za éry covidu, v létě 2021 narodil – a o rok později i navzdory nedaleké válce zdárně rozvinul – festival klasické hudby, který stojí za pozornost. Rozměrem jde sice o relativně malou hudební přehlídku pro několik stovek návštěvníků, ale zároveň díky oslnivému obsazení prvotřídních pěveckých či instrumentálních hvězd o událost s velkou budoucností.
Jak je ale možné, že koncem července, kdy se Ctěnický hudební festival koná, na něm vystupují pěvecká „esa“ s široce mezinárodní prestiží, jako je – seřazeno abecedně – basbarytonista Peter Kellner, sopranistka Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková či sopranistka Slávka Zámečníková? Ale také barytonista Jiří Rajniš či sopranistka Lucie Kaňková? Anebo instrumentalisté typu harfistky Kateřiny Englichové, kytaristy Lukáše Sommera, hobojisty Viléma Veverky? A řada dalších? Taková plejáda je přece u festivalu, který vznikl teprve roku 2021 a to nejlepší má proto teprve před sebou, velice neobvyklá.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Další pouť za hudbou nás zavede na severovýchodní okraj Prahy do zámeckého areálu ve Ctěnicích poblíž Vinoře. Právě tady se totiž, paradoxně za éry covidu, v létě 2021 narodil – a o rok později i navzdory nedaleké válce zdárně rozvinul – festival klasické hudby, který stojí za pozornost. Rozměrem jde sice o relativně malou hudební přehlídku pro několik stovek návštěvníků, ale zároveň díky oslnivému obsazení prvotřídních pěveckých či instrumentálních hvězd o událost s velkou budoucností.
Jak je ale možné, že koncem července, kdy se Ctěnický hudební festival koná, na něm vystupují pěvecká „esa“ s široce mezinárodní prestiží, jako je – seřazeno abecedně – basbarytonista Peter Kellner, sopranistka Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková či sopranistka Slávka Zámečníková? Ale také barytonista Jiří Rajniš či sopranistka Lucie Kaňková? Anebo instrumentalisté typu harfistky Kateřiny Englichové, kytaristy Lukáše Sommera, hobojisty Viléma Veverky? A řada dalších? Taková plejáda je přece u festivalu, který vznikl teprve roku 2021 a to nejlepší má proto teprve před sebou, velice neobvyklá.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 12 Feb 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/6c00daa3/d76d7507.mp3" length="10088385" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>628</itunes:duration>
      <itunes:summary>Další pouť za hudbou nás zavede na severovýchodní okraj Prahy do zámeckého areálu ve Ctěnicích poblíž Vinoře. Právě tady se totiž, paradoxně za éry covidu, v létě 2021 narodil – a o rok později i navzdory nedaleké válce zdárně rozvinul – festival klasické hudby, který stojí za pozornost. Rozměrem jde sice o relativně malou hudební přehlídku pro několik stovek návštěvníků, ale zároveň díky oslnivému obsazení prvotřídních pěveckých či instrumentálních hvězd o událost s velkou budoucností.
Jak je ale možné, že koncem července, kdy se Ctěnický hudební festival koná, na něm vystupují pěvecká „esa“ s široce mezinárodní prestiží, jako je – seřazeno abecedně – basbarytonista Peter Kellner, sopranistka Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková či sopranistka Slávka Zámečníková? Ale také barytonista Jiří Rajniš či sopranistka Lucie Kaňková? Anebo instrumentalisté typu harfistky Kateřiny Englichové, kytaristy Lukáše Sommera, hobojisty Viléma Veverky? A řada dalších? Taková plejáda je přece u festivalu, který vznikl teprve roku 2021 a to nejlepší má proto teprve před sebou, velice neobvyklá.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Další pouť za hudbou nás zavede na severovýchodní okraj Prahy do zámeckého areálu ve Ctěnicích poblíž Vinoře. Právě tady se totiž, paradoxně za éry covidu, v létě 2021 narodil – a o rok později i navzdory nedaleké válce zdárně rozvinul – festival klasické</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Covid budiž pochválen. Koncertní sál manželů Tsaiových v Lincolnově centru</title>
      <itunes:episode>99</itunes:episode>
      <podcast:episode>99</podcast:episode>
      <itunes:title>Covid budiž pochválen. Koncertní sál manželů Tsaiových v Lincolnově centru</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e00e1a60-6e15-41f5-ab9a-cf3f1c9d53c9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/79a8069e</link>
      <description>
        <![CDATA[Za dvouletým období covidu od března 2020, vystřídaného od konce února nedalekou válkou, se po právu ohlížíme se směsicí nevole nad ztracenými příležitostmi, nedůvěry k nezbytnostem všech opatření a obavami, aby se tatáž – či jakási nová – pandemie brzy neopakovala. Tak jako vždy, jsou ovšem výjimky, které potvrzují pravidlo.
V rámci tématu, kterému se cyklus Slavná auditoria na vlnách rádia Classic Praha dlouhodobě věnuje, je nejzářivějším příkladem tohoto jevu:
Koncertní sál manželů Clary Wu a Joea Tsai - a vlastně celý Koncertní dům, nesoucí název jméno Davida Geffena. Sídlící v samém centru New Yorku, na Mahnattanu. Přesněji řečeno nákladná přestavba jeho interiéru za částku, ze které se nám tají dech. Činila totiž v přepočtu jedenáct miliard korun. A co víc – především ze soukromých zdrojů.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Za dvouletým období covidu od března 2020, vystřídaného od konce února nedalekou válkou, se po právu ohlížíme se směsicí nevole nad ztracenými příležitostmi, nedůvěry k nezbytnostem všech opatření a obavami, aby se tatáž – či jakási nová – pandemie brzy neopakovala. Tak jako vždy, jsou ovšem výjimky, které potvrzují pravidlo.
V rámci tématu, kterému se cyklus Slavná auditoria na vlnách rádia Classic Praha dlouhodobě věnuje, je nejzářivějším příkladem tohoto jevu:
Koncertní sál manželů Clary Wu a Joea Tsai - a vlastně celý Koncertní dům, nesoucí název jméno Davida Geffena. Sídlící v samém centru New Yorku, na Mahnattanu. Přesněji řečeno nákladná přestavba jeho interiéru za částku, ze které se nám tají dech. Činila totiž v přepočtu jedenáct miliard korun. A co víc – především ze soukromých zdrojů.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 05 Feb 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/79a8069e/a08a805b.mp3" length="10223330" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>637</itunes:duration>
      <itunes:summary>Za dvouletým období covidu od března 2020, vystřídaného od konce února nedalekou válkou, se po právu ohlížíme se směsicí nevole nad ztracenými příležitostmi, nedůvěry k nezbytnostem všech opatření a obavami, aby se tatáž – či jakási nová – pandemie brzy neopakovala. Tak jako vždy, jsou ovšem výjimky, které potvrzují pravidlo.
V rámci tématu, kterému se cyklus Slavná auditoria na vlnách rádia Classic Praha dlouhodobě věnuje, je nejzářivějším příkladem tohoto jevu:
Koncertní sál manželů Clary Wu a Joea Tsai - a vlastně celý Koncertní dům, nesoucí název jméno Davida Geffena. Sídlící v samém centru New Yorku, na Mahnattanu. Přesněji řečeno nákladná přestavba jeho interiéru za částku, ze které se nám tají dech. Činila totiž v přepočtu jedenáct miliard korun. A co víc – především ze soukromých zdrojů.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Za dvouletým období covidu od března 2020, vystřídaného od konce února nedalekou válkou, se po právu ohlížíme se směsicí nevole nad ztracenými příležitostmi, nedůvěry k nezbytnostem všech opatření a obavami, aby se tatáž – či jakási nová – pandemie brzy n</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Lorenzův mentor, Amadeův obdivovatel (I. Casanova houslistou, vězněm, světoběžníkem)</title>
      <itunes:episode>98</itunes:episode>
      <podcast:episode>98</podcast:episode>
      <itunes:title>Lorenzův mentor, Amadeův obdivovatel (I. Casanova houslistou, vězněm, světoběžníkem)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">63a64773-7a02-402b-b5d8-eadd0f9f2ef7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a331a570</link>
      <description>
        <![CDATA[Řekne-li se Wolfgang Amadeus Mozart a přijde řeč na jeho nejzdařilejší opery, bezděky se na rty hrne další jméno. Benátčan Lorenzo da Ponte. Mozartův spolupracovník, libretista, člen stejné zednářské lože; muž přebohatého životopisu, který ostatně pobyl na tomto světě mnohem delší dobu než geniální skladatel.
Odtažitěji, ale svým způsobem alespoň do jisté míry je propojen s těmito dvěma ovšem také spisovatel, diplomat, intrikán, špion, světoběžník, ale překvapivě i houslista. Muž jménem Giacomo Casanova. Vždyť s da Pontem se poprvé setkal už v rodných Benátkách, kde se sám roku 1725 narodil. Poté ve Vídni a následně na zámku v Duchcově i v Praze na Bertramce či na jiných místech. A v určitém období nebyl Giacomo Casanova pouze libretistovým známým, ale velmi pravděpodobně rádcem, konzultantem. Kdo jiný měl tenkrát tolik zkušeností z nejrůznějších vztahů a poměrů se ženami než právě on? A kdo mohl lépe posloužit inspirací při práci na opeře Don Giovanni než tento charismatický svůdník?]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Řekne-li se Wolfgang Amadeus Mozart a přijde řeč na jeho nejzdařilejší opery, bezděky se na rty hrne další jméno. Benátčan Lorenzo da Ponte. Mozartův spolupracovník, libretista, člen stejné zednářské lože; muž přebohatého životopisu, který ostatně pobyl na tomto světě mnohem delší dobu než geniální skladatel.
Odtažitěji, ale svým způsobem alespoň do jisté míry je propojen s těmito dvěma ovšem také spisovatel, diplomat, intrikán, špion, světoběžník, ale překvapivě i houslista. Muž jménem Giacomo Casanova. Vždyť s da Pontem se poprvé setkal už v rodných Benátkách, kde se sám roku 1725 narodil. Poté ve Vídni a následně na zámku v Duchcově i v Praze na Bertramce či na jiných místech. A v určitém období nebyl Giacomo Casanova pouze libretistovým známým, ale velmi pravděpodobně rádcem, konzultantem. Kdo jiný měl tenkrát tolik zkušeností z nejrůznějších vztahů a poměrů se ženami než právě on? A kdo mohl lépe posloužit inspirací při práci na opeře Don Giovanni než tento charismatický svůdník?]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 29 Jan 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a331a570/8afac00c.mp3" length="10074031" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>627</itunes:duration>
      <itunes:summary>Řekne-li se Wolfgang Amadeus Mozart a přijde řeč na jeho nejzdařilejší opery, bezděky se na rty hrne další jméno. Benátčan Lorenzo da Ponte. Mozartův spolupracovník, libretista, člen stejné zednářské lože; muž přebohatého životopisu, který ostatně pobyl na tomto světě mnohem delší dobu než geniální skladatel.
Odtažitěji, ale svým způsobem alespoň do jisté míry je propojen s těmito dvěma ovšem také spisovatel, diplomat, intrikán, špion, světoběžník, ale překvapivě i houslista. Muž jménem Giacomo Casanova. Vždyť s da Pontem se poprvé setkal už v rodných Benátkách, kde se sám roku 1725 narodil. Poté ve Vídni a následně na zámku v Duchcově i v Praze na Bertramce či na jiných místech. A v určitém období nebyl Giacomo Casanova pouze libretistovým známým, ale velmi pravděpodobně rádcem, konzultantem. Kdo jiný měl tenkrát tolik zkušeností z nejrůznějších vztahů a poměrů se ženami než právě on? A kdo mohl lépe posloužit inspirací při práci na opeře Don Giovanni než tento charismatický svůdník?</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Řekne-li se Wolfgang Amadeus Mozart a přijde řeč na jeho nejzdařilejší opery, bezděky se na rty hrne další jméno. Benátčan Lorenzo da Ponte. Mozartův spolupracovník, libretista, člen stejné zednářské lože; muž přebohatého životopisu, který ostatně pobyl n</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Do pozice generálního ředitele newyorské Metropolitní opery byl Peter Gelb jmenován v roce 2006</title>
      <itunes:episode>97</itunes:episode>
      <podcast:episode>97</podcast:episode>
      <itunes:title>Do pozice generálního ředitele newyorské Metropolitní opery byl Peter Gelb jmenován v roce 2006</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4f5bf485-78f9-42c5-a137-e5e465c11e07</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/9b0a9479</link>
      <description>
        <![CDATA[Cyklus Slavná auditoria se bude věnovat čas od času i portrétům čelných postav ve vedení symfonických orchestrů i operních domů. Generálním ředitelům, špičkovým manažerům. Patří k nim i Newyorčan Peter Gelb. Do pozice generálního ředitele tamní Metropolitní opery byl jmenován v roce 2006 a má v ní setrvat do roku 2027. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Cyklus Slavná auditoria se bude věnovat čas od času i portrétům čelných postav ve vedení symfonických orchestrů i operních domů. Generálním ředitelům, špičkovým manažerům. Patří k nim i Newyorčan Peter Gelb. Do pozice generálního ředitele tamní Metropolitní opery byl jmenován v roce 2006 a má v ní setrvat do roku 2027. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 22 Jan 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/9b0a9479/cd1bd9be.mp3" length="11053479" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>689</itunes:duration>
      <itunes:summary>Cyklus Slavná auditoria se bude věnovat čas od času i portrétům čelných postav ve vedení symfonických orchestrů i operních domů. Generálním ředitelům, špičkovým manažerům. Patří k nim i Newyorčan Peter Gelb. Do pozice generálního ředitele tamní Metropolitní opery byl jmenován v roce 2006 a má v ní setrvat do roku 2027. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Cyklus Slavná auditoria se bude věnovat čas od času i portrétům čelných postav ve vedení symfonických orchestrů i operních domů. Generálním ředitelům, špičkovým manažerům. Patří k nim i Newyorčan Peter Gelb. Do pozice generálního ředitele tamní Metropolit</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ni zisk, ni slávu, tužme se. Královéhradecká filharmonie v někdejší sokolovně</title>
      <itunes:episode>96</itunes:episode>
      <podcast:episode>96</podcast:episode>
      <itunes:title>Ni zisk, ni slávu, tužme se. Královéhradecká filharmonie v někdejší sokolovně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">30f4e113-7ec3-4266-bc1b-a2f4ca3ef01e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1ef118b0</link>
      <description>
        <![CDATA[Ni zisk, ni slávu, tužme se. Tak, v úderně zkrácené podobě, znělo heslo zakladatelů hnutí českého Sokola, pánů Fügnera a Tyrše. Za datum, kdy u nás Sokol coby organizace zároveň sportovní i vlastenecká vznikl, je považován rok 1882. Jen čtyři roky po pražském začátku byla pobočka Sokola založena roku 1886 v Hradci Králové.
Čím ale může být tato skutečnost zajímavá pro cyklus zaměřený na domácí i světové koncertní sály? Víc, než by se na první pohled zdálo.
Zvláštní shodou náhod, která je tak souběžná, že by člověk byl málem nakloněn úvaze o tom, že náhody ve skutečnosti neexistují, byl totiž jen o pár měsíců později, tedy v roce 1887, v Hradci Králové rozepsán příběh zdejšího symfonického orchestru. S tím, co tehdy nikdo nemohl tušit. Že se tyto dva paralelní děje jednoho dne propojí pod jednou střechou.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Ni zisk, ni slávu, tužme se. Tak, v úderně zkrácené podobě, znělo heslo zakladatelů hnutí českého Sokola, pánů Fügnera a Tyrše. Za datum, kdy u nás Sokol coby organizace zároveň sportovní i vlastenecká vznikl, je považován rok 1882. Jen čtyři roky po pražském začátku byla pobočka Sokola založena roku 1886 v Hradci Králové.
Čím ale může být tato skutečnost zajímavá pro cyklus zaměřený na domácí i světové koncertní sály? Víc, než by se na první pohled zdálo.
Zvláštní shodou náhod, která je tak souběžná, že by člověk byl málem nakloněn úvaze o tom, že náhody ve skutečnosti neexistují, byl totiž jen o pár měsíců později, tedy v roce 1887, v Hradci Králové rozepsán příběh zdejšího symfonického orchestru. S tím, co tehdy nikdo nemohl tušit. Že se tyto dva paralelní děje jednoho dne propojí pod jednou střechou.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 15 Jan 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1ef118b0/1f495254.mp3" length="11404298" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>711</itunes:duration>
      <itunes:summary>Ni zisk, ni slávu, tužme se. Tak, v úderně zkrácené podobě, znělo heslo zakladatelů hnutí českého Sokola, pánů Fügnera a Tyrše. Za datum, kdy u nás Sokol coby organizace zároveň sportovní i vlastenecká vznikl, je považován rok 1882. Jen čtyři roky po pražském začátku byla pobočka Sokola založena roku 1886 v Hradci Králové.
Čím ale může být tato skutečnost zajímavá pro cyklus zaměřený na domácí i světové koncertní sály? Víc, než by se na první pohled zdálo.
Zvláštní shodou náhod, která je tak souběžná, že by člověk byl málem nakloněn úvaze o tom, že náhody ve skutečnosti neexistují, byl totiž jen o pár měsíců později, tedy v roce 1887, v Hradci Králové rozepsán příběh zdejšího symfonického orchestru. S tím, co tehdy nikdo nemohl tušit. Že se tyto dva paralelní děje jednoho dne propojí pod jednou střechou.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Ni zisk, ni slávu, tužme se. Tak, v úderně zkrácené podobě, znělo heslo zakladatelů hnutí českého Sokola, pánů Fügnera a Tyrše. Za datum, kdy u nás Sokol coby organizace zároveň sportovní i vlastenecká vznikl, je považován rok 1882. Jen čtyři roky po praž</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Kdo nás láká na Dvořáka. Festivaly se jménem velkého Antonína ve štítě</title>
      <itunes:episode>95</itunes:episode>
      <podcast:episode>95</podcast:episode>
      <itunes:title>Kdo nás láká na Dvořáka. Festivaly se jménem velkého Antonína ve štítě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0d3415ea-475d-4886-a382-6058ac3a3b2f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f4dc7e61</link>
      <description>
        <![CDATA[Klasická hudba rozhodně nežije ve vzduchoprázdnu. Řada událostí, jevů a okolností, které ji provázejí, je tak či onak dobově či místně spjata se širším, vývojem dané země, oblasti či civilizačního okruhu. A platí to mimo jiné o řadě festivalů, které se na klasickou hudbu přednostně zaměřují.
Pro příklad nemusíme jít daleko. Vezměme si, jak se za mnoho uplynulých desetiletí vyvíjel a měnil oficiální český diskurz, týkající se tandemu našich hudebních velikánů. Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Vliv někdejšího komunistického politika Zdeňka Nejedlého na naši hudební kulturu se naplno projevil v tom, jak z různých důvodů od ideologických až po osobní jednoznačně preferoval postavu a dílo Bedřicha Smetany. Smetana byl tím ryze národním, pokrokovým hrdinou, symbolem češství v hudbě. Pak přišel rok 1989 a s ním, kromě mnoha zásadnějších celospolečenských zvratů i změna v akcentu na druhého ze zmíněných velikánů. V jistém smyslu slova jako by byl Antonín Dvořák symbolem nové doby. Úspěšný a uznávaný ve světě na čele s Amerikou; ve tvorbě nejen národní, ale citlivý i ke vzdálenějším vlivům etnickým; v soukromém životě plodný a bohabojný.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Klasická hudba rozhodně nežije ve vzduchoprázdnu. Řada událostí, jevů a okolností, které ji provázejí, je tak či onak dobově či místně spjata se širším, vývojem dané země, oblasti či civilizačního okruhu. A platí to mimo jiné o řadě festivalů, které se na klasickou hudbu přednostně zaměřují.
Pro příklad nemusíme jít daleko. Vezměme si, jak se za mnoho uplynulých desetiletí vyvíjel a měnil oficiální český diskurz, týkající se tandemu našich hudebních velikánů. Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Vliv někdejšího komunistického politika Zdeňka Nejedlého na naši hudební kulturu se naplno projevil v tom, jak z různých důvodů od ideologických až po osobní jednoznačně preferoval postavu a dílo Bedřicha Smetany. Smetana byl tím ryze národním, pokrokovým hrdinou, symbolem češství v hudbě. Pak přišel rok 1989 a s ním, kromě mnoha zásadnějších celospolečenských zvratů i změna v akcentu na druhého ze zmíněných velikánů. V jistém smyslu slova jako by byl Antonín Dvořák symbolem nové doby. Úspěšný a uznávaný ve světě na čele s Amerikou; ve tvorbě nejen národní, ale citlivý i ke vzdálenějším vlivům etnickým; v soukromém životě plodný a bohabojný.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 08 Jan 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f4dc7e61/341cfd32.mp3" length="10915811" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>680</itunes:duration>
      <itunes:summary>Klasická hudba rozhodně nežije ve vzduchoprázdnu. Řada událostí, jevů a okolností, které ji provázejí, je tak či onak dobově či místně spjata se širším, vývojem dané země, oblasti či civilizačního okruhu. A platí to mimo jiné o řadě festivalů, které se na klasickou hudbu přednostně zaměřují.
Pro příklad nemusíme jít daleko. Vezměme si, jak se za mnoho uplynulých desetiletí vyvíjel a měnil oficiální český diskurz, týkající se tandemu našich hudebních velikánů. Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Vliv někdejšího komunistického politika Zdeňka Nejedlého na naši hudební kulturu se naplno projevil v tom, jak z různých důvodů od ideologických až po osobní jednoznačně preferoval postavu a dílo Bedřicha Smetany. Smetana byl tím ryze národním, pokrokovým hrdinou, symbolem češství v hudbě. Pak přišel rok 1989 a s ním, kromě mnoha zásadnějších celospolečenských zvratů i změna v akcentu na druhého ze zmíněných velikánů. V jistém smyslu slova jako by byl Antonín Dvořák symbolem nové doby. Úspěšný a uznávaný ve světě na čele s Amerikou; ve tvorbě nejen národní, ale citlivý i ke vzdálenějším vlivům etnickým; v soukromém životě plodný a bohabojný.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Klasická hudba rozhodně nežije ve vzduchoprázdnu. Řada událostí, jevů a okolností, které ji provázejí, je tak či onak dobově či místně spjata se širším, vývojem dané země, oblasti či civilizačního okruhu. A platí to mimo jiné o řadě festivalů, které se na</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Z čajového vrchu na nádraží a k letadlu. Sao Paolo</title>
      <itunes:episode>94</itunes:episode>
      <podcast:episode>94</podcast:episode>
      <itunes:title>Z čajového vrchu na nádraží a k letadlu. Sao Paolo</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">99d55436-6eea-4ec1-9271-c4cab47685ca</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/da03e858</link>
      <description>
        <![CDATA[Městské divadlo a koncertní sál v Sao Paolu, Národní divadlo Cláudia Santora v Brazílii. Právě tam se vypravíme v prvním dílu pořadu Slavná auditoria v roce 2023. Rio je z našeho pohledu asi nejznámějším brazilským městem. Díky únorovému karnevalu, pláži Copacabana, fotbalovému stadionu Maracaná anebo ohromné soše Krista na jednom z pahorků. Zdejší lidské mraveniště se pyšní počtem obyvatel atakujícím sedm miliónů. Přitom není největším městem v Brazílii. Se svými více než dvanácti miliony lidských duší přímo v metropoli jako takové, a se svou aglomerací čítající miliónů dvaadvacet jej překonává jiné brazilské velkoměsto. Ležící rovněž na pobřeží Atlantského oceánu o čtyři sta kilometrů jižněji. Sao Paulo, pojmenované kdysi, když vládu nad oblastí převzali od Indiánů kmene Guaraní portugalští misionáři, na počest svatého Pavla z Tarsu.
 Jakkoli zní v Sao Paulu především portugalština, příliv imigrantů za posledních sto padesát let je dechberoucí. V roce 1870 tu žilo pouhých 30 tisíc obyvatel, aby se za pouhé půldruhé století jejich počet zvýšil čtyřistakrát. Pro nás Evropany cosi nepředstavitelného. Nu, a kde je hodně Italů, tam kvete i láska k opeře.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Městské divadlo a koncertní sál v Sao Paolu, Národní divadlo Cláudia Santora v Brazílii. Právě tam se vypravíme v prvním dílu pořadu Slavná auditoria v roce 2023. Rio je z našeho pohledu asi nejznámějším brazilským městem. Díky únorovému karnevalu, pláži Copacabana, fotbalovému stadionu Maracaná anebo ohromné soše Krista na jednom z pahorků. Zdejší lidské mraveniště se pyšní počtem obyvatel atakujícím sedm miliónů. Přitom není největším městem v Brazílii. Se svými více než dvanácti miliony lidských duší přímo v metropoli jako takové, a se svou aglomerací čítající miliónů dvaadvacet jej překonává jiné brazilské velkoměsto. Ležící rovněž na pobřeží Atlantského oceánu o čtyři sta kilometrů jižněji. Sao Paulo, pojmenované kdysi, když vládu nad oblastí převzali od Indiánů kmene Guaraní portugalští misionáři, na počest svatého Pavla z Tarsu.
 Jakkoli zní v Sao Paulu především portugalština, příliv imigrantů za posledních sto padesát let je dechberoucí. V roce 1870 tu žilo pouhých 30 tisíc obyvatel, aby se za pouhé půldruhé století jejich počet zvýšil čtyřistakrát. Pro nás Evropany cosi nepředstavitelného. Nu, a kde je hodně Italů, tam kvete i láska k opeře.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 03 Jan 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/da03e858/83a33f8e.mp3" length="5436390" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>675</itunes:duration>
      <itunes:summary>Městské divadlo a koncertní sál v Sao Paolu, Národní divadlo Cláudia Santora v Brazílii. Právě tam se vypravíme v prvním dílu pořadu Slavná auditoria v roce 2023. Rio je z našeho pohledu asi nejznámějším brazilským městem. Díky únorovému karnevalu, pláži Copacabana, fotbalovému stadionu Maracaná anebo ohromné soše Krista na jednom z pahorků. Zdejší lidské mraveniště se pyšní počtem obyvatel atakujícím sedm miliónů. Přitom není největším městem v Brazílii. Se svými více než dvanácti miliony lidských duší přímo v metropoli jako takové, a se svou aglomerací čítající miliónů dvaadvacet jej překonává jiné brazilské velkoměsto. Ležící rovněž na pobřeží Atlantského oceánu o čtyři sta kilometrů jižněji. Sao Paulo, pojmenované kdysi, když vládu nad oblastí převzali od Indiánů kmene Guaraní portugalští misionáři, na počest svatého Pavla z Tarsu.
 Jakkoli zní v Sao Paulu především portugalština, příliv imigrantů za posledních sto padesát let je dechberoucí. V roce 1870 tu žilo pouhých 30 tisíc obyvatel, aby se za pouhé půldruhé století jejich počet zvýšil čtyřistakrát. Pro nás Evropany cosi nepředstavitelného. Nu, a kde je hodně Italů, tam kvete i láska k opeře.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Městské divadlo a koncertní sál v Sao Paolu, Národní divadlo Cláudia Santora v Brazílii. Právě tam se vypravíme v prvním dílu pořadu Slavná auditoria v roce 2023. Rio je z našeho pohledu asi nejznámějším brazilským městem. Díky únorovému karnevalu, pláži </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Prošlapávat cestičku. Miriam Němcová a Olga Machoňová Pavlů</title>
      <itunes:episode>93</itunes:episode>
      <podcast:episode>93</podcast:episode>
      <itunes:title>Prošlapávat cestičku. Miriam Němcová a Olga Machoňová Pavlů</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0dc1e6d2-3a57-4138-843a-ccff65a191c7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d0f6df0d</link>
      <description>
        <![CDATA[Během seriálu mapujícího ženy s taktovkou, který se letos stal jednou měsíčně součástí pořadu Světová auditoria, jsme za dirigentkami mnoha národností zamířili napříč prostorem I časem. Tentokrát zůstaneme doma.
V minulosti jsme se dotkli i vyprávěním o naší komponující dirigentce Vitce Kaprálové. A zmínka o české provenienci padla rovněž v souvislosti s pořadem o celosvětové soutěži dirigentek La Maestra, které se nedávno docela úspěšně zúčastnila naše adeptka taktovky Nikol Kraft.
Že by to ale bylo z našich luhů a hájů vše? To určitě ne, i když se prosadit před orchestrem není u nás, zdá se, pro ženy zatím nic jednoduchého. Však také jedna ze dvou, kterým patří dnešní závěrečný díl, tedy Olga Machoňová Pavlů, žije a působí ve Švýcarsku. Velice světlou výjimkou ze zmíněného pravidla se ale po právu pyšnit můžeme. A tou je Miriam Němcová.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Během seriálu mapujícího ženy s taktovkou, který se letos stal jednou měsíčně součástí pořadu Světová auditoria, jsme za dirigentkami mnoha národností zamířili napříč prostorem I časem. Tentokrát zůstaneme doma.
V minulosti jsme se dotkli i vyprávěním o naší komponující dirigentce Vitce Kaprálové. A zmínka o české provenienci padla rovněž v souvislosti s pořadem o celosvětové soutěži dirigentek La Maestra, které se nedávno docela úspěšně zúčastnila naše adeptka taktovky Nikol Kraft.
Že by to ale bylo z našich luhů a hájů vše? To určitě ne, i když se prosadit před orchestrem není u nás, zdá se, pro ženy zatím nic jednoduchého. Však také jedna ze dvou, kterým patří dnešní závěrečný díl, tedy Olga Machoňová Pavlů, žije a působí ve Švýcarsku. Velice světlou výjimkou ze zmíněného pravidla se ale po právu pyšnit můžeme. A tou je Miriam Němcová.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 27 Dec 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d0f6df0d/a85e6949.mp3" length="5405436" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>671</itunes:duration>
      <itunes:summary>Během seriálu mapujícího ženy s taktovkou, který se letos stal jednou měsíčně součástí pořadu Světová auditoria, jsme za dirigentkami mnoha národností zamířili napříč prostorem I časem. Tentokrát zůstaneme doma.
V minulosti jsme se dotkli i vyprávěním o naší komponující dirigentce Vitce Kaprálové. A zmínka o české provenienci padla rovněž v souvislosti s pořadem o celosvětové soutěži dirigentek La Maestra, které se nedávno docela úspěšně zúčastnila naše adeptka taktovky Nikol Kraft.
Že by to ale bylo z našich luhů a hájů vše? To určitě ne, i když se prosadit před orchestrem není u nás, zdá se, pro ženy zatím nic jednoduchého. Však také jedna ze dvou, kterým patří dnešní závěrečný díl, tedy Olga Machoňová Pavlů, žije a působí ve Švýcarsku. Velice světlou výjimkou ze zmíněného pravidla se ale po právu pyšnit můžeme. A tou je Miriam Němcová.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Během seriálu mapujícího ženy s taktovkou, který se letos stal jednou měsíčně součástí pořadu Světová auditoria, jsme za dirigentkami mnoha národností zamířili napříč prostorem I časem. Tentokrát zůstaneme doma.
V minulosti jsme se dotkli i vyprávěním o </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dva architekti, jeden sál. Divadlo, hudba a hotel pod jednou střechou v Náchodě</title>
      <itunes:episode>92</itunes:episode>
      <podcast:episode>92</podcast:episode>
      <itunes:title>Dva architekti, jeden sál. Divadlo, hudba a hotel pod jednou střechou v Náchodě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">00ece04f-7075-4351-a165-47e35ded0156</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b980df83</link>
      <description>
        <![CDATA[V srdci východočeského města Náchod a zároveň pod strmým vrchem, kterému vévodí místní zámek, stojí rozměrná budova. Vyjádřeno dnešní terminologií, „multifunkční“. Vznikla ovšem dávno předtím, než se do češtiny vloudila slova tohoto typu, když v mnoha případech máme po ruce domácí výrazy. V tomto případě „víceúčelová“.
Ať tak či onak, na náchodském Masarykově náměstí se vyjímá stavba, v níž se pod jednu střechu vměstnal nejen hotel, ale také divadelní a koncertní sál. Jsme v budově zvané z historických příčin U beránka, když původně byl onen beránek ve štítě dokonce Zlatý. Tento druh třpytu se postupem doby vytratil. Je ale nahrazen čímsi cennějším. A to prostorem, do kterého tu a tam vniká i klasická hudba.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V srdci východočeského města Náchod a zároveň pod strmým vrchem, kterému vévodí místní zámek, stojí rozměrná budova. Vyjádřeno dnešní terminologií, „multifunkční“. Vznikla ovšem dávno předtím, než se do češtiny vloudila slova tohoto typu, když v mnoha případech máme po ruce domácí výrazy. V tomto případě „víceúčelová“.
Ať tak či onak, na náchodském Masarykově náměstí se vyjímá stavba, v níž se pod jednu střechu vměstnal nejen hotel, ale také divadelní a koncertní sál. Jsme v budově zvané z historických příčin U beránka, když původně byl onen beránek ve štítě dokonce Zlatý. Tento druh třpytu se postupem doby vytratil. Je ale nahrazen čímsi cennějším. A to prostorem, do kterého tu a tam vniká i klasická hudba.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 20 Dec 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b980df83/13fce5a8.mp3" length="4899480" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>608</itunes:duration>
      <itunes:summary>V srdci východočeského města Náchod a zároveň pod strmým vrchem, kterému vévodí místní zámek, stojí rozměrná budova. Vyjádřeno dnešní terminologií, „multifunkční“. Vznikla ovšem dávno předtím, než se do češtiny vloudila slova tohoto typu, když v mnoha případech máme po ruce domácí výrazy. V tomto případě „víceúčelová“.
Ať tak či onak, na náchodském Masarykově náměstí se vyjímá stavba, v níž se pod jednu střechu vměstnal nejen hotel, ale také divadelní a koncertní sál. Jsme v budově zvané z historických příčin U beránka, když původně byl onen beránek ve štítě dokonce Zlatý. Tento druh třpytu se postupem doby vytratil. Je ale nahrazen čímsi cennějším. A to prostorem, do kterého tu a tam vniká i klasická hudba.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V srdci východočeského města Náchod a zároveň pod strmým vrchem, kterému vévodí místní zámek, stojí rozměrná budova. Vyjádřeno dnešní terminologií, „multifunkční“. Vznikla ovšem dávno předtím, než se do češtiny vloudila slova tohoto typu, když v mnoha pří</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Česká pocta bádenskému Bachovi. Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera</title>
      <itunes:episode>91</itunes:episode>
      <podcast:episode>91</podcast:episode>
      <itunes:title>Česká pocta bádenskému Bachovi. Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">5bff4729-b816-41b7-9c85-f59ad13c0a25</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4049ff0d</link>
      <description>
        <![CDATA[Ve vztahu ke klasické hudbě je Karlovarský kra jplný paradoxů. Se svými zhruba třemi stovkami tisíc obyvatel se jedná o nejméně zalidněný kraj v republice. A svou velikostí zápolí o poslední příčku s krajem Libereckým. A přece už kolem dvou století, což je údaj zcela rekordní, existují v tomto kraji dva symfonické orchestry.
V Karlových Varech i v Mariánských Lázních přirozeně vznikly původně jako lázeňské, vyhrávající hostům na kolonádách. Ale postupně se rozrostly, vypracovaly do podoby menších symfonických těles.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Ve vztahu ke klasické hudbě je Karlovarský kra jplný paradoxů. Se svými zhruba třemi stovkami tisíc obyvatel se jedná o nejméně zalidněný kraj v republice. A svou velikostí zápolí o poslední příčku s krajem Libereckým. A přece už kolem dvou století, což je údaj zcela rekordní, existují v tomto kraji dva symfonické orchestry.
V Karlových Varech i v Mariánských Lázních přirozeně vznikly původně jako lázeňské, vyhrávající hostům na kolonádách. Ale postupně se rozrostly, vypracovaly do podoby menších symfonických těles.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 13 Dec 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4049ff0d/4b5c6f7f.mp3" length="5217614" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>648</itunes:duration>
      <itunes:summary>Ve vztahu ke klasické hudbě je Karlovarský kra jplný paradoxů. Se svými zhruba třemi stovkami tisíc obyvatel se jedná o nejméně zalidněný kraj v republice. A svou velikostí zápolí o poslední příčku s krajem Libereckým. A přece už kolem dvou století, což je údaj zcela rekordní, existují v tomto kraji dva symfonické orchestry.
V Karlových Varech i v Mariánských Lázních přirozeně vznikly původně jako lázeňské, vyhrávající hostům na kolonádách. Ale postupně se rozrostly, vypracovaly do podoby menších symfonických těles.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Ve vztahu ke klasické hudbě je Karlovarský kra jplný paradoxů. Se svými zhruba třemi stovkami tisíc obyvatel se jedná o nejméně zalidněný kraj v republice. A svou velikostí zápolí o poslední příčku s krajem Libereckým. A přece už kolem dvou století, což j</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Klasika v metropolích samby. Areál Cidade das Artes a komorní sál Cecílie Meireles v Rio de Janeiru</title>
      <itunes:episode>90</itunes:episode>
      <podcast:episode>90</podcast:episode>
      <itunes:title>Klasika v metropolích samby. Areál Cidade das Artes a komorní sál Cecílie Meireles v Rio de Janeiru</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">807c0d01-fd90-417f-9804-1c46b48b2586</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2a79abbf</link>
      <description>
        <![CDATA[Sedmimiliónové město Rio de Janeiro není jen symbolem samby, ale najdeme tu i dvě místa zasvěcená klasické hudbě.  V tomto takřka sedmimiliónovém lidském mraveništi se – kromě všeho jiného na čele s všudypřítomným tancem samba – nachází také dvě místa, dva prostory zasvěcené klasické hudbě. Buď výhradně, anebo z valné části. Řeč je o Komorním sále Cecílie Meireles a o areálu nazvaném Město umění neboli Cidade das Artes.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Sedmimiliónové město Rio de Janeiro není jen symbolem samby, ale najdeme tu i dvě místa zasvěcená klasické hudbě.  V tomto takřka sedmimiliónovém lidském mraveništi se – kromě všeho jiného na čele s všudypřítomným tancem samba – nachází také dvě místa, dva prostory zasvěcené klasické hudbě. Buď výhradně, anebo z valné části. Řeč je o Komorním sále Cecílie Meireles a o areálu nazvaném Město umění neboli Cidade das Artes.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 06 Dec 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2a79abbf/00924e46.mp3" length="5295218" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>657</itunes:duration>
      <itunes:summary>Sedmimiliónové město Rio de Janeiro není jen symbolem samby, ale najdeme tu i dvě místa zasvěcená klasické hudbě.  V tomto takřka sedmimiliónovém lidském mraveništi se – kromě všeho jiného na čele s všudypřítomným tancem samba – nachází také dvě místa, dva prostory zasvěcené klasické hudbě. Buď výhradně, anebo z valné části. Řeč je o Komorním sále Cecílie Meireles a o areálu nazvaném Město umění neboli Cidade das Artes.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Sedmimiliónové město Rio de Janeiro není jen symbolem samby, ale najdeme tu i dvě místa zasvěcená klasické hudbě.  V tomto takřka sedmimiliónovém lidském mraveništi se – kromě všeho jiného na čele s všudypřítomným tancem samba – nachází také dvě místa, dv</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dirigovat a zpívat, dirigovat a hrát. Barbara Hannigan a Ariane Mathiakh</title>
      <itunes:episode>89</itunes:episode>
      <podcast:episode>89</podcast:episode>
      <itunes:title>Dirigovat a zpívat, dirigovat a hrát. Barbara Hannigan a Ariane Mathiakh</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">38508ef3-fc4a-4761-a10e-54463f72de7c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/553f4c25</link>
      <description>
        <![CDATA[Říkává se, že mozek ženy je schopen – na rozdíl od mužského – zvládat několik činností najednou, aniž by to mělo vliv na jejich kvalitu. A lehce trpký komentář k tomu dodává, že často ženě bohužel ani nic jiného nezbývá, má-li zvládnout vše, co od ní život v práci i v soukromí žádá. Ať už je tomu jakkoli, najdou se mezi světovými dirigentkami dneška dvě, které – k překvapení mnohých odborníků i diváků – zvládají na pódiu buď střídavě, anebo dokonce zároveň dvě disciplíny.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Říkává se, že mozek ženy je schopen – na rozdíl od mužského – zvládat několik činností najednou, aniž by to mělo vliv na jejich kvalitu. A lehce trpký komentář k tomu dodává, že často ženě bohužel ani nic jiného nezbývá, má-li zvládnout vše, co od ní život v práci i v soukromí žádá. Ať už je tomu jakkoli, najdou se mezi světovými dirigentkami dneška dvě, které – k překvapení mnohých odborníků i diváků – zvládají na pódiu buď střídavě, anebo dokonce zároveň dvě disciplíny.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 29 Nov 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/553f4c25/6f7e26d9.mp3" length="5316006" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>660</itunes:duration>
      <itunes:summary>Říkává se, že mozek ženy je schopen – na rozdíl od mužského – zvládat několik činností najednou, aniž by to mělo vliv na jejich kvalitu. A lehce trpký komentář k tomu dodává, že často ženě bohužel ani nic jiného nezbývá, má-li zvládnout vše, co od ní život v práci i v soukromí žádá. Ať už je tomu jakkoli, najdou se mezi světovými dirigentkami dneška dvě, které – k překvapení mnohých odborníků i diváků – zvládají na pódiu buď střídavě, anebo dokonce zároveň dvě disciplíny.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Říkává se, že mozek ženy je schopen – na rozdíl od mužského – zvládat několik činností najednou, aniž by to mělo vliv na jejich kvalitu. A lehce trpký komentář k tomu dodává, že často ženě bohužel ani nic jiného nezbývá, má-li zvládnout vše, co od ní živo</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Po ránu v Meranu. Lázeňský sál, Květinový pavilon a Pucciniho divadlo</title>
      <itunes:episode>87</itunes:episode>
      <podcast:episode>87</podcast:episode>
      <itunes:title>Po ránu v Meranu. Lázeňský sál, Květinový pavilon a Pucciniho divadlo</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e504ace7-072f-4146-aa84-942652094707</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/6a44d6a2</link>
      <description>
        <![CDATA[Vyjít si v Meranu po ránu na procházku nabízí zážitek dvojího, naprosto protichůdného druhu. Zároveň opojení krásou, která se tam s rozbřeskem klube do života, ale i kocovinu z předchozího večera, jenž nabídl jeden z mnoha skvělých koncertů v naprosto špičkovém podání, jaké by člověk v tak relativně malém městě nečekal.
Vše takříkajíc nakousl roku 1893 norský skladatel Edvard Grieg. Po něm zde trávil léto a podstupoval lázeňskou léčbu v roce 1901 Béla Bartók. O třináct let později, na samém prahu první světové války, se Meranem pohyboval Max Reger. A v roce 1922 nejenže si tu užíval odpočinku Richard Strauss. Uspořádal zde recitál z vlastních písní, při němž na klavír doprovodil sopranistku Lotte Schone.
Právě tehdy se začala odvíjet první, po čase nadlouho přerušená tradice letních přehlídek, zasvěcených klasické hudbě. A když si pak Merano v roce 1983 připomínalo sto padesát let od prvního zdejšího krůčku směrem k lázeňství, navázal na dávný počin nynější hudební festival.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Vyjít si v Meranu po ránu na procházku nabízí zážitek dvojího, naprosto protichůdného druhu. Zároveň opojení krásou, která se tam s rozbřeskem klube do života, ale i kocovinu z předchozího večera, jenž nabídl jeden z mnoha skvělých koncertů v naprosto špičkovém podání, jaké by člověk v tak relativně malém městě nečekal.
Vše takříkajíc nakousl roku 1893 norský skladatel Edvard Grieg. Po něm zde trávil léto a podstupoval lázeňskou léčbu v roce 1901 Béla Bartók. O třináct let později, na samém prahu první světové války, se Meranem pohyboval Max Reger. A v roce 1922 nejenže si tu užíval odpočinku Richard Strauss. Uspořádal zde recitál z vlastních písní, při němž na klavír doprovodil sopranistku Lotte Schone.
Právě tehdy se začala odvíjet první, po čase nadlouho přerušená tradice letních přehlídek, zasvěcených klasické hudbě. A když si pak Merano v roce 1983 připomínalo sto padesát let od prvního zdejšího krůčku směrem k lázeňství, navázal na dávný počin nynější hudební festival.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 22 Nov 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/6a44d6a2/eb7e8a67.mp3" length="5327590" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>661</itunes:duration>
      <itunes:summary>Vyjít si v Meranu po ránu na procházku nabízí zážitek dvojího, naprosto protichůdného druhu. Zároveň opojení krásou, která se tam s rozbřeskem klube do života, ale i kocovinu z předchozího večera, jenž nabídl jeden z mnoha skvělých koncertů v naprosto špičkovém podání, jaké by člověk v tak relativně malém městě nečekal.
Vše takříkajíc nakousl roku 1893 norský skladatel Edvard Grieg. Po něm zde trávil léto a podstupoval lázeňskou léčbu v roce 1901 Béla Bartók. O třináct let později, na samém prahu první světové války, se Meranem pohyboval Max Reger. A v roce 1922 nejenže si tu užíval odpočinku Richard Strauss. Uspořádal zde recitál z vlastních písní, při němž na klavír doprovodil sopranistku Lotte Schone.
Právě tehdy se začala odvíjet první, po čase nadlouho přerušená tradice letních přehlídek, zasvěcených klasické hudbě. A když si pak Merano v roce 1983 připomínalo sto padesát let od prvního zdejšího krůčku směrem k lázeňství, navázal na dávný počin nynější hudební festival.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Vyjít si v Meranu po ránu na procházku nabízí zážitek dvojího, naprosto protichůdného druhu. Zároveň opojení krásou, která se tam s rozbřeskem klube do života, ale i kocovinu z předchozího večera, jenž nabídl jeden z mnoha skvělých koncertů v naprosto špi</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba na posvátném místě. Kostel sv. Františka v Anežském klášteře</title>
      <itunes:episode>88</itunes:episode>
      <podcast:episode>88</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba na posvátném místě. Kostel sv. Františka v Anežském klášteře</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9f612933-c7e6-4f41-be6d-6e920323b238</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/37abb5b8</link>
      <description>
        <![CDATA[Areál v severovýchodním cípu Starého Města Pražského, poblíž řeky Vltavy, se díky ženě, která jej před osmi staletími založila, jmenuje Anežský klášter. Spleť jeho budov včetně dvou kostelů se rozkládá v místě, které od první polovině 13. století bývalo výspou pražské chudiny. Dnes tu zní klasická hudba.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Areál v severovýchodním cípu Starého Města Pražského, poblíž řeky Vltavy, se díky ženě, která jej před osmi staletími založila, jmenuje Anežský klášter. Spleť jeho budov včetně dvou kostelů se rozkládá v místě, které od první polovině 13. století bývalo výspou pražské chudiny. Dnes tu zní klasická hudba.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 22 Nov 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/37abb5b8/933e09e4.mp3" length="5633988" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>700</itunes:duration>
      <itunes:summary>Areál v severovýchodním cípu Starého Města Pražského, poblíž řeky Vltavy, se díky ženě, která jej před osmi staletími založila, jmenuje Anežský klášter. Spleť jeho budov včetně dvou kostelů se rozkládá v místě, které od první polovině 13. století bývalo výspou pražské chudiny. Dnes tu zní klasická hudba.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Areál v severovýchodním cípu Starého Města Pražského, poblíž řeky Vltavy, se díky ženě, která jej před osmi staletími založila, jmenuje Anežský klášter. Spleť jeho budov včetně dvou kostelů se rozkládá v místě, které od první polovině 13. století bývalo v</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>České stopy na Balkáně. Koncertní sály a operní domy v Lublani, Sarajevu a Novém Sadu</title>
      <itunes:episode>86</itunes:episode>
      <podcast:episode>86</podcast:episode>
      <itunes:title>České stopy na Balkáně. Koncertní sály a operní domy v Lublani, Sarajevu a Novém Sadu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9bc9eedb-8859-4e41-acfe-9bd015671972</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8076c773</link>
      <description>
        <![CDATA[Vydat se za koncertními sály či operními domy na Balkán znamená narazit ve většině míst na českou stopu. Vlastně není divu, že máme bývalou „Jugošku“ v krvi. A není to jen kvůli tomu, jak rádi tam už desítky let jezdíme k moři. Vzájemná pouta jsou historická, jazyková i kulturní, v jejichž rámci hraje významnou roli hudba.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Vydat se za koncertními sály či operními domy na Balkán znamená narazit ve většině míst na českou stopu. Vlastně není divu, že máme bývalou „Jugošku“ v krvi. A není to jen kvůli tomu, jak rádi tam už desítky let jezdíme k moři. Vzájemná pouta jsou historická, jazyková i kulturní, v jejichž rámci hraje významnou roli hudba.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 08 Nov 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8076c773/3528483e.mp3" length="5497168" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>683</itunes:duration>
      <itunes:summary>Vydat se za koncertními sály či operními domy na Balkán znamená narazit ve většině míst na českou stopu. Vlastně není divu, že máme bývalou „Jugošku“ v krvi. A není to jen kvůli tomu, jak rádi tam už desítky let jezdíme k moři. Vzájemná pouta jsou historická, jazyková i kulturní, v jejichž rámci hraje významnou roli hudba.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Vydat se za koncertními sály či operními domy na Balkán znamená narazit ve většině míst na českou stopu. Vlastně není divu, že máme bývalou „Jugošku“ v krvi. A není to jen kvůli tomu, jak rádi tam už desítky let jezdíme k moři. Vzájemná pouta jsou histori</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Večery za deště, pod střechou i na vodě (Tři koncerty k předsednictví České republiky v Radě Evropské unie)</title>
      <itunes:episode>85</itunes:episode>
      <podcast:episode>85</podcast:episode>
      <itunes:title>Večery za deště, pod střechou i na vodě (Tři koncerty k předsednictví České republiky v Radě Evropské unie)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">107fc328-8ceb-4a8c-ba8b-9c50c0348b9c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5b3a5c6b</link>
      <description>
        <![CDATA[Jen jednou za mnoho let se Česká republika takzvaně ujímá kormidla nad celou Evropskou unií. Přesněji řečeno, předsedá Radě Evropy. Ve skutečnosti spíš celoevropskou agendu koordinuje a posouvá, než že by vše striktně iniciovala či řídila. Přesto byla však nešťastné, jak to dopadlo poprvé. Řeč je o roce 2009, kdy byla naší tehdejší vládě vyslovena během našeho předsednictví v Poslanecké sněmovně nedůvěra, aniž byl na stole jasný plán B. Ovlivnilo to negativně nejen naši pověst na kontinentě, ale i řadu dílčích akcí, připravených tehdy pro půlroční předsednické období.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Jen jednou za mnoho let se Česká republika takzvaně ujímá kormidla nad celou Evropskou unií. Přesněji řečeno, předsedá Radě Evropy. Ve skutečnosti spíš celoevropskou agendu koordinuje a posouvá, než že by vše striktně iniciovala či řídila. Přesto byla však nešťastné, jak to dopadlo poprvé. Řeč je o roce 2009, kdy byla naší tehdejší vládě vyslovena během našeho předsednictví v Poslanecké sněmovně nedůvěra, aniž byl na stole jasný plán B. Ovlivnilo to negativně nejen naši pověst na kontinentě, ale i řadu dílčích akcí, připravených tehdy pro půlroční předsednické období.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 01 Nov 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5b3a5c6b/2c08b92b.mp3" length="5330672" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>662</itunes:duration>
      <itunes:summary>Jen jednou za mnoho let se Česká republika takzvaně ujímá kormidla nad celou Evropskou unií. Přesněji řečeno, předsedá Radě Evropy. Ve skutečnosti spíš celoevropskou agendu koordinuje a posouvá, než že by vše striktně iniciovala či řídila. Přesto byla však nešťastné, jak to dopadlo poprvé. Řeč je o roce 2009, kdy byla naší tehdejší vládě vyslovena během našeho předsednictví v Poslanecké sněmovně nedůvěra, aniž byl na stole jasný plán B. Ovlivnilo to negativně nejen naši pověst na kontinentě, ale i řadu dílčích akcí, připravených tehdy pro půlroční předsednické období.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Jen jednou za mnoho let se Česká republika takzvaně ujímá kormidla nad celou Evropskou unií. Přesněji řečeno, předsedá Radě Evropy. Ve skutečnosti spíš celoevropskou agendu koordinuje a posouvá, než že by vše striktně iniciovala či řídila. Přesto byla vša</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Být jednou provždy mladá. Australská dirigentka Simone Young</title>
      <itunes:episode>84</itunes:episode>
      <podcast:episode>84</podcast:episode>
      <itunes:title>Být jednou provždy mladá. Australská dirigentka Simone Young</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1e40ba9f-5121-4924-9f81-612e9dd58dc8</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4d526e25</link>
      <description>
        <![CDATA[Nejen mnoho žen, ale i mužů má ruku v ruce se svým pokračujícím věkem utkvělé přání. Být stále mlád. A u veřejně činných osob, jako jsou například dirigenti či dirigentky, to logicky platí dvojnásob.
Vždyť kromě svého umění nabízejí publiku i pohled, často velmi zblízka, na jejich vzhled, na jejich tělesnou schránku. A jsou-li s ní sami alespoň přiměřeně spokojeni, posiluje to podvědomě jejich sebevědomí na pódiu. V opačném případě je tomu naopak.
Jak ovšem kdysi kdesi sama pobaveně podotkla, existuje mezi dirigentkami osoba, která si se zmíněným problémem hlavu neláme. Neboť si díky svému příjmení, které si nezměnila ani sňatkem, mládí jaksi vetkla do štítu. Jmenuje se totiž Simone Young.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Nejen mnoho žen, ale i mužů má ruku v ruce se svým pokračujícím věkem utkvělé přání. Být stále mlád. A u veřejně činných osob, jako jsou například dirigenti či dirigentky, to logicky platí dvojnásob.
Vždyť kromě svého umění nabízejí publiku i pohled, často velmi zblízka, na jejich vzhled, na jejich tělesnou schránku. A jsou-li s ní sami alespoň přiměřeně spokojeni, posiluje to podvědomě jejich sebevědomí na pódiu. V opačném případě je tomu naopak.
Jak ovšem kdysi kdesi sama pobaveně podotkla, existuje mezi dirigentkami osoba, která si se zmíněným problémem hlavu neláme. Neboť si díky svému příjmení, které si nezměnila ani sňatkem, mládí jaksi vetkla do štítu. Jmenuje se totiž Simone Young.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 01 Nov 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4d526e25/35397446.mp3" length="5366350" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>666</itunes:duration>
      <itunes:summary>Nejen mnoho žen, ale i mužů má ruku v ruce se svým pokračujícím věkem utkvělé přání. Být stále mlád. A u veřejně činných osob, jako jsou například dirigenti či dirigentky, to logicky platí dvojnásob.
Vždyť kromě svého umění nabízejí publiku i pohled, často velmi zblízka, na jejich vzhled, na jejich tělesnou schránku. A jsou-li s ní sami alespoň přiměřeně spokojeni, posiluje to podvědomě jejich sebevědomí na pódiu. V opačném případě je tomu naopak.
Jak ovšem kdysi kdesi sama pobaveně podotkla, existuje mezi dirigentkami osoba, která si se zmíněným problémem hlavu neláme. Neboť si díky svému příjmení, které si nezměnila ani sňatkem, mládí jaksi vetkla do štítu. Jmenuje se totiž Simone Young.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Nejen mnoho žen, ale i mužů má ruku v ruce se svým pokračujícím věkem utkvělé přání. Být stále mlád. A u veřejně činných osob, jako jsou například dirigenti či dirigentky, to logicky platí dvojnásob.
Vždyť kromě svého umění nabízejí publiku i pohled, čas</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba na křivém luhu (Pivovarská zahrada, Maškarní sál, Zámecká jízdárna v Českém Krumlově)</title>
      <itunes:episode>83</itunes:episode>
      <podcast:episode>83</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba na křivém luhu (Pivovarská zahrada, Maškarní sál, Zámecká jízdárna v Českém Krumlově)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e3b7219f-780b-41ee-becd-666af4803504</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/73fdffae</link>
      <description>
        <![CDATA[Dávno předtím, než vláda čerstvě vzniklé Československé republiky určila výnosem z roku 1920 pro skvostné město na jihu naší země název Český Krumlov, se zdejší osídlení jmenovalo jinak. Na první poslech méně efektněji. Krumme aue neboli Křivý luh. Rozuměj louka na vlhkém podloží, rozkládající se uvnitř nepravidelně tvarovaných záhybů neboli meandrů Vltavy. Město pozvolna rostlo. K zámku, respektive hradu a podzámčí se přibyla na levém břehu řeky čtvrť zvaná Latrán a na pravém břehu Nové Město. S cennými stavbami i půvabnými pozemky. Leckteré z nich dnes alespoň příležitostně slouží provozování klasické hudby. A tak je vhodné se za nimi vypravit.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Dávno předtím, než vláda čerstvě vzniklé Československé republiky určila výnosem z roku 1920 pro skvostné město na jihu naší země název Český Krumlov, se zdejší osídlení jmenovalo jinak. Na první poslech méně efektněji. Krumme aue neboli Křivý luh. Rozuměj louka na vlhkém podloží, rozkládající se uvnitř nepravidelně tvarovaných záhybů neboli meandrů Vltavy. Město pozvolna rostlo. K zámku, respektive hradu a podzámčí se přibyla na levém břehu řeky čtvrť zvaná Latrán a na pravém břehu Nové Město. S cennými stavbami i půvabnými pozemky. Leckteré z nich dnes alespoň příležitostně slouží provozování klasické hudby. A tak je vhodné se za nimi vypravit.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 18 Oct 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/73fdffae/cdc7369a.mp3" length="5349616" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>664</itunes:duration>
      <itunes:summary>Dávno předtím, než vláda čerstvě vzniklé Československé republiky určila výnosem z roku 1920 pro skvostné město na jihu naší země název Český Krumlov, se zdejší osídlení jmenovalo jinak. Na první poslech méně efektněji. Krumme aue neboli Křivý luh. Rozuměj louka na vlhkém podloží, rozkládající se uvnitř nepravidelně tvarovaných záhybů neboli meandrů Vltavy. Město pozvolna rostlo. K zámku, respektive hradu a podzámčí se přibyla na levém břehu řeky čtvrť zvaná Latrán a na pravém břehu Nové Město. S cennými stavbami i půvabnými pozemky. Leckteré z nich dnes alespoň příležitostně slouží provozování klasické hudby. A tak je vhodné se za nimi vypravit.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Dávno předtím, než vláda čerstvě vzniklé Československé republiky určila výnosem z roku 1920 pro skvostné město na jihu naší země název Český Krumlov, se zdejší osídlení jmenovalo jinak. Na první poslech méně efektněji. Krumme aue neboli Křivý luh. Rozumě</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Koncert v kostele je zážitkem. Svatováclavský hudební festival Ostrava a okolí</title>
      <itunes:episode>82</itunes:episode>
      <podcast:episode>82</podcast:episode>
      <itunes:title>Koncert v kostele je zážitkem. Svatováclavský hudební festival Ostrava a okolí</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b2847463-7c57-49a9-8eae-7f09a93e872c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/439c151d</link>
      <description>
        <![CDATA[V myslích mnoha obyvatel Prahy stále platí jistá nedůvěra k měnícímu se prostředí v Ostravě a okolí. Nejen životního, zlepšujícího se úměrně s tím, jak se někdejší oblast zaměřená na těžbu uhlí a těžký průmysl vydala jiným, zdravějším směrem. Ruku v ruce s akcentem na vzdělání a kulturu se ovšem projevuje i posun v sociální struktuře Ostravanů.
Ten se sice odehrává jen zvolna, formou postupné generační výměny. Ale je znát. A jako podkapitolu v tomto barvité škále změn je nutno zmínit i to, jak se v kraji, který byl ideologickou baštou minulé doby, napravuje vztah k duchovnu. K víře.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V myslích mnoha obyvatel Prahy stále platí jistá nedůvěra k měnícímu se prostředí v Ostravě a okolí. Nejen životního, zlepšujícího se úměrně s tím, jak se někdejší oblast zaměřená na těžbu uhlí a těžký průmysl vydala jiným, zdravějším směrem. Ruku v ruce s akcentem na vzdělání a kulturu se ovšem projevuje i posun v sociální struktuře Ostravanů.
Ten se sice odehrává jen zvolna, formou postupné generační výměny. Ale je znát. A jako podkapitolu v tomto barvité škále změn je nutno zmínit i to, jak se v kraji, který byl ideologickou baštou minulé doby, napravuje vztah k duchovnu. K víře.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 11 Oct 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/439c151d/e2cb1e1f.mp3" length="5432214" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>674</itunes:duration>
      <itunes:summary>V myslích mnoha obyvatel Prahy stále platí jistá nedůvěra k měnícímu se prostředí v Ostravě a okolí. Nejen životního, zlepšujícího se úměrně s tím, jak se někdejší oblast zaměřená na těžbu uhlí a těžký průmysl vydala jiným, zdravějším směrem. Ruku v ruce s akcentem na vzdělání a kulturu se ovšem projevuje i posun v sociální struktuře Ostravanů.
Ten se sice odehrává jen zvolna, formou postupné generační výměny. Ale je znát. A jako podkapitolu v tomto barvité škále změn je nutno zmínit i to, jak se v kraji, který byl ideologickou baštou minulé doby, napravuje vztah k duchovnu. K víře.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V myslích mnoha obyvatel Prahy stále platí jistá nedůvěra k měnícímu se prostředí v Ostravě a okolí. Nejen životního, zlepšujícího se úměrně s tím, jak se někdejší oblast zaměřená na těžbu uhlí a těžký průmysl vydala jiným, zdravějším směrem. Ruku v ruce </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Srdečný pozdrav z Montpellier (Corum a Opéra Comique v Okcitánii) </title>
      <itunes:episode>81</itunes:episode>
      <podcast:episode>81</podcast:episode>
      <itunes:title>Srdečný pozdrav z Montpellier (Corum a Opéra Comique v Okcitánii) </itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">fbf5c7d2-be62-4082-a209-19f380c6ca73</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/cee44a3f</link>
      <description>
        <![CDATA[Okcitánie. Zní to poněkud exoticky. Vzdáleně. Ale přitom nás od oblasti, která se s odkazem na historii takto nazývá, nedělí přehnaně velká vzdálenost. Dopravit se do jihofrancouzského města Montpellier chvíli trvá. Stojí to ovšem za to.
Návštěvník se ocitne v jednom ze třinácti metropolitních regionů Francie, který ovšem nezabírá jen třetinu jižní části této země. Přes hranice se totiž Okcitánie rozprostírá západním směrem do Katalánska a východním do Monaka i kousíčku Itálie. Neudiví proto, že sice převládajícím jazykem šestnácti miliónů zdejších obyvatel je francouzština, ale zní tu i katalánština či italština. A z úst zhruba půl milionů místních též okcitánština. Jako jeden z románských jazyků, dnes bychom spíše řekli dialektů.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Okcitánie. Zní to poněkud exoticky. Vzdáleně. Ale přitom nás od oblasti, která se s odkazem na historii takto nazývá, nedělí přehnaně velká vzdálenost. Dopravit se do jihofrancouzského města Montpellier chvíli trvá. Stojí to ovšem za to.
Návštěvník se ocitne v jednom ze třinácti metropolitních regionů Francie, který ovšem nezabírá jen třetinu jižní části této země. Přes hranice se totiž Okcitánie rozprostírá západním směrem do Katalánska a východním do Monaka i kousíčku Itálie. Neudiví proto, že sice převládajícím jazykem šestnácti miliónů zdejších obyvatel je francouzština, ale zní tu i katalánština či italština. A z úst zhruba půl milionů místních též okcitánština. Jako jeden z románských jazyků, dnes bychom spíše řekli dialektů.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 04 Oct 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/cee44a3f/a5e46451.mp3" length="5280046" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>655</itunes:duration>
      <itunes:summary>Okcitánie. Zní to poněkud exoticky. Vzdáleně. Ale přitom nás od oblasti, která se s odkazem na historii takto nazývá, nedělí přehnaně velká vzdálenost. Dopravit se do jihofrancouzského města Montpellier chvíli trvá. Stojí to ovšem za to.
Návštěvník se ocitne v jednom ze třinácti metropolitních regionů Francie, který ovšem nezabírá jen třetinu jižní části této země. Přes hranice se totiž Okcitánie rozprostírá západním směrem do Katalánska a východním do Monaka i kousíčku Itálie. Neudiví proto, že sice převládajícím jazykem šestnácti miliónů zdejších obyvatel je francouzština, ale zní tu i katalánština či italština. A z úst zhruba půl milionů místních též okcitánština. Jako jeden z románských jazyků, dnes bychom spíše řekli dialektů.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Okcitánie. Zní to poněkud exoticky. Vzdáleně. Ale přitom nás od oblasti, která se s odkazem na historii takto nazývá, nedělí přehnaně velká vzdálenost. Dopravit se do jihofrancouzského města Montpellier chvíli trvá. Stojí to ovšem za to.
Návštěvník se oc</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Postavit se k hudbě cellem (Susanna Mälkki)</title>
      <itunes:episode>80</itunes:episode>
      <podcast:episode>80</podcast:episode>
      <itunes:title>Postavit se k hudbě cellem (Susanna Mälkki)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d392550f-15e7-4801-a7de-a619502321b5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c5ba7f70</link>
      <description>
        <![CDATA[Housle, klavír i violoncello. Všechny tato hudební nástroje vyzkoušela Finka Susanna Mälkki. Nakonec jí učarovala dirigentská taktovka. Jaká byla její cesta na post šéfdirigentky Helsinských filharmoniků ?]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Housle, klavír i violoncello. Všechny tato hudební nástroje vyzkoušela Finka Susanna Mälkki. Nakonec jí učarovala dirigentská taktovka. Jaká byla její cesta na post šéfdirigentky Helsinských filharmoniků ?]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 27 Sep 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c5ba7f70/6ea08c9d.mp3" length="5308686" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>659</itunes:duration>
      <itunes:summary>Housle, klavír i violoncello. Všechny tato hudební nástroje vyzkoušela Finka Susanna Mälkki. Nakonec jí učarovala dirigentská taktovka. Jaká byla její cesta na post šéfdirigentky Helsinských filharmoniků ?</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Housle, klavír i violoncello. Všechny tato hudební nástroje vyzkoušela Finka Susanna Mälkki. Nakonec jí učarovala dirigentská taktovka. Jaká byla její cesta na post šéfdirigentky Helsinských filharmoniků ?</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Česká hlaholna na Ringstrasse (Besední dům Brno) </title>
      <itunes:episode>79</itunes:episode>
      <podcast:episode>79</podcast:episode>
      <itunes:title>Česká hlaholna na Ringstrasse (Besední dům Brno) </itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a0bfba8a-d916-4106-a90c-0d3869faf885</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ccfaec2a</link>
      <description>
        <![CDATA[Nic na tomto světě neexistuje ve vzduchoprázdnu, takříkajíc neplave ve vakuu. Vše, včetně koncertních sálů či operních domů, má své souvislosti. Historické, geografické, sociologické. Měrou vrchovatou to platí pro brněnský Besední dům. Místo, které neoddělitelně souvisí s tamním společenským i politickým vývojem přinejmenším posledních sto padesáti let.
Besední dům, sídlící na rohu dnešní Husovy ulice a Komenského náměstí, v sobě totiž nese příběhy, které vypovídají zdaleka nejen o hudbě, ale také o národnostních třenicích, literatuře, politice. Samozřejmě, že dnes tuto rozlehlou neorenesační budovu vnímáme především jako sídlo jednoho z našich nejlepších symfonických těles – Filharmonie Brno. Jak šel čas, hudba skutečně začala v Besedním domě převažovat, hrát takříkajíc první housle.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Nic na tomto světě neexistuje ve vzduchoprázdnu, takříkajíc neplave ve vakuu. Vše, včetně koncertních sálů či operních domů, má své souvislosti. Historické, geografické, sociologické. Měrou vrchovatou to platí pro brněnský Besední dům. Místo, které neoddělitelně souvisí s tamním společenským i politickým vývojem přinejmenším posledních sto padesáti let.
Besední dům, sídlící na rohu dnešní Husovy ulice a Komenského náměstí, v sobě totiž nese příběhy, které vypovídají zdaleka nejen o hudbě, ale také o národnostních třenicích, literatuře, politice. Samozřejmě, že dnes tuto rozlehlou neorenesační budovu vnímáme především jako sídlo jednoho z našich nejlepších symfonických těles – Filharmonie Brno. Jak šel čas, hudba skutečně začala v Besedním domě převažovat, hrát takříkajíc první housle.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 20 Sep 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ccfaec2a/8948656d.mp3" length="5654712" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>702</itunes:duration>
      <itunes:summary>Nic na tomto světě neexistuje ve vzduchoprázdnu, takříkajíc neplave ve vakuu. Vše, včetně koncertních sálů či operních domů, má své souvislosti. Historické, geografické, sociologické. Měrou vrchovatou to platí pro brněnský Besední dům. Místo, které neoddělitelně souvisí s tamním společenským i politickým vývojem přinejmenším posledních sto padesáti let.
Besední dům, sídlící na rohu dnešní Husovy ulice a Komenského náměstí, v sobě totiž nese příběhy, které vypovídají zdaleka nejen o hudbě, ale také o národnostních třenicích, literatuře, politice. Samozřejmě, že dnes tuto rozlehlou neorenesační budovu vnímáme především jako sídlo jednoho z našich nejlepších symfonických těles – Filharmonie Brno. Jak šel čas, hudba skutečně začala v Besedním domě převažovat, hrát takříkajíc první housle.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Nic na tomto světě neexistuje ve vzduchoprázdnu, takříkajíc neplave ve vakuu. Vše, včetně koncertních sálů či operních domů, má své souvislosti. Historické, geografické, sociologické. Měrou vrchovatou to platí pro brněnský Besední dům. Místo, které neoddě</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Na zámku a v podsklepí (Hudba v zahradách a zámku Kroměříž)</title>
      <itunes:episode>78</itunes:episode>
      <podcast:episode>78</podcast:episode>
      <itunes:title>Na zámku a v podsklepí (Hudba v zahradách a zámku Kroměříž)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a4df31a0-85bc-47ee-9f77-2efa5e1d2396</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/3a72864c</link>
      <description>
        <![CDATA[Kroměříž. Hanácké Atény, ve kterých by Božena Němcová se svojí povídkou V zámku a v podzámčí neuspěla. Tady jsou totiž kostky rozdány jinak. Alespoň co se týká každoročního hudebního festivalu s názvem V zahradách a zámku Kroměříže.

Netrčí z něj sociální osten, který – při veškeré romantice – spisovatelka kdysi do svého dílka vložila. Tady se v jednadvacátém století nejedná o protiklad mezi tím, jak klasická hudba zní na zámku, v zahradách či – tu a tam – rovněž v takzvaném Nadsklepí. Které však není symbolem útlaku, ale naopak místem, kde se české kultuře, hudební i divadelní, dařilo v novodobějších dějinách města Kroměříž nejvíce.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Kroměříž. Hanácké Atény, ve kterých by Božena Němcová se svojí povídkou V zámku a v podzámčí neuspěla. Tady jsou totiž kostky rozdány jinak. Alespoň co se týká každoročního hudebního festivalu s názvem V zahradách a zámku Kroměříže.

Netrčí z něj sociální osten, který – při veškeré romantice – spisovatelka kdysi do svého dílka vložila. Tady se v jednadvacátém století nejedná o protiklad mezi tím, jak klasická hudba zní na zámku, v zahradách či – tu a tam – rovněž v takzvaném Nadsklepí. Které však není symbolem útlaku, ale naopak místem, kde se české kultuře, hudební i divadelní, dařilo v novodobějších dějinách města Kroměříž nejvíce.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 13 Sep 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/3a72864c/2ddd55fb.mp3" length="10986225" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>684</itunes:duration>
      <itunes:summary>Kroměříž. Hanácké Atény, ve kterých by Božena Němcová se svojí povídkou V zámku a v podzámčí neuspěla. Tady jsou totiž kostky rozdány jinak. Alespoň co se týká každoročního hudebního festivalu s názvem V zahradách a zámku Kroměříže.

Netrčí z něj sociální osten, který – při veškeré romantice – spisovatelka kdysi do svého dílka vložila. Tady se v jednadvacátém století nejedná o protiklad mezi tím, jak klasická hudba zní na zámku, v zahradách či – tu a tam – rovněž v takzvaném Nadsklepí. Které však není symbolem útlaku, ale naopak místem, kde se české kultuře, hudební i divadelní, dařilo v novodobějších dějinách města Kroměříž nejvíce.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Kroměříž. Hanácké Atény, ve kterých by Božena Němcová se svojí povídkou V zámku a v podzámčí neuspěla. Tady jsou totiž kostky rozdány jinak. Alespoň co se týká každoročního hudebního festivalu s názvem V zahradách a zámku Kroměříže.

Netrčí z něj sociál</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Sál u jezírka, amfiteátr u vodopádu (Severence Hall a Blossom Music Center, Cleveland)</title>
      <itunes:episode>77</itunes:episode>
      <podcast:episode>77</podcast:episode>
      <itunes:title>Sál u jezírka, amfiteátr u vodopádu (Severence Hall a Blossom Music Center, Cleveland)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">49a65b71-8a46-4fdb-ba63-bcf32c791222</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5fcaf3c1</link>
      <description>
        <![CDATA[Nenápadně, ale zároveň neústupně se během posledních desetiletí vměstnal mezi nejlepší symfonická tělesa ve Spojených státech amerických orchestr sídlící v Clevelandu. Půlmiliónovém městě, vzdáleném přes sedm set kilometrů od New Yorku. Zdejší symfonikové nastartovali svou cestu mezi elitu klasiky za dvou slavných dirigentů. Skoro pětadvacet let, od roku 1946 do roku 1970, stál v jejich čele George Szell. A po něm se v roce 1972 chopil šéfdirigentské taktovky Lorin Maazel, který setrval po celou jednu dekádu. Konečně od roku 2002 na ně velice dlouhým angažmá navázal Rakušan Franz Welser-Moest.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Nenápadně, ale zároveň neústupně se během posledních desetiletí vměstnal mezi nejlepší symfonická tělesa ve Spojených státech amerických orchestr sídlící v Clevelandu. Půlmiliónovém městě, vzdáleném přes sedm set kilometrů od New Yorku. Zdejší symfonikové nastartovali svou cestu mezi elitu klasiky za dvou slavných dirigentů. Skoro pětadvacet let, od roku 1946 do roku 1970, stál v jejich čele George Szell. A po něm se v roce 1972 chopil šéfdirigentské taktovky Lorin Maazel, který setrval po celou jednu dekádu. Konečně od roku 2002 na ně velice dlouhým angažmá navázal Rakušan Franz Welser-Moest.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 06 Sep 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5fcaf3c1/fae54832.mp3" length="10786408" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>671</itunes:duration>
      <itunes:summary>Nenápadně, ale zároveň neústupně se během posledních desetiletí vměstnal mezi nejlepší symfonická tělesa ve Spojených státech amerických orchestr sídlící v Clevelandu. Půlmiliónovém městě, vzdáleném přes sedm set kilometrů od New Yorku. Zdejší symfonikové nastartovali svou cestu mezi elitu klasiky za dvou slavných dirigentů. Skoro pětadvacet let, od roku 1946 do roku 1970, stál v jejich čele George Szell. A po něm se v roce 1972 chopil šéfdirigentské taktovky Lorin Maazel, který setrval po celou jednu dekádu. Konečně od roku 2002 na ně velice dlouhým angažmá navázal Rakušan Franz Welser-Moest.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Nenápadně, ale zároveň neústupně se během posledních desetiletí vměstnal mezi nejlepší symfonická tělesa ve Spojených státech amerických orchestr sídlící v Clevelandu. Půlmiliónovém městě, vzdáleném přes sedm set kilometrů od New Yorku. Zdejší symfonikové</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Maestro, Maestro, řekni mi…(Mezinárodní soutěž dirigentek v Paříži)</title>
      <itunes:episode>76</itunes:episode>
      <podcast:episode>76</podcast:episode>
      <itunes:title>Maestro, Maestro, řekni mi…(Mezinárodní soutěž dirigentek v Paříži)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">40b2d866-a47a-4e5b-bdb3-b4d01909c788</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8ff65527</link>
      <description>
        <![CDATA[„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je nejkrásnější,“ ptala se královna v pohádce bratří Grimmů o Sněhurce a sedmi trpaslících. A zrcadlo jí, pokud si to z dětství dobře pamatuji, pravdivě odpovědělo, což dotyčnou rozpálilo do běla.

Zcela odlišnými pocity se zajisté opájí dirigentka, které mezinárodní soutěž, pořádaná pro ženy s taktovkou v Paříži, odpoví kladně na otázku, kterou lze parafrázovat takto: „Maestro, Maestro, řekni mi, kdo je nejnadějnější?“ S tím, že se dotyčná neptá některého z hudebních Mistrů, ale soutěže nazvané Maestra. Mistryně, chcete-li. Což se však, alespoň co vím, v hudbě – na rozdíl od sportu – nepoužívá.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je nejkrásnější,“ ptala se královna v pohádce bratří Grimmů o Sněhurce a sedmi trpaslících. A zrcadlo jí, pokud si to z dětství dobře pamatuji, pravdivě odpovědělo, což dotyčnou rozpálilo do běla.

Zcela odlišnými pocity se zajisté opájí dirigentka, které mezinárodní soutěž, pořádaná pro ženy s taktovkou v Paříži, odpoví kladně na otázku, kterou lze parafrázovat takto: „Maestro, Maestro, řekni mi, kdo je nejnadějnější?“ S tím, že se dotyčná neptá některého z hudebních Mistrů, ale soutěže nazvané Maestra. Mistryně, chcete-li. Což se však, alespoň co vím, v hudbě – na rozdíl od sportu – nepoužívá.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 30 Aug 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8ff65527/3d219f46.mp3" length="10920191" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>679</itunes:duration>
      <itunes:summary>„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je nejkrásnější,“ ptala se královna v pohádce bratří Grimmů o Sněhurce a sedmi trpaslících. A zrcadlo jí, pokud si to z dětství dobře pamatuji, pravdivě odpovědělo, což dotyčnou rozpálilo do běla.

Zcela odlišnými pocity se zajisté opájí dirigentka, které mezinárodní soutěž, pořádaná pro ženy s taktovkou v Paříži, odpoví kladně na otázku, kterou lze parafrázovat takto: „Maestro, Maestro, řekni mi, kdo je nejnadějnější?“ S tím, že se dotyčná neptá některého z hudebních Mistrů, ale soutěže nazvané Maestra. Mistryně, chcete-li. Což se však, alespoň co vím, v hudbě – na rozdíl od sportu – nepoužívá.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je nejkrásnější,“ ptala se královna v pohádce bratří Grimmů o Sněhurce a sedmi trpaslících. A zrcadlo jí, pokud si to z dětství dobře pamatuji, pravdivě odpovědělo, což dotyčnou rozpálilo do běla.

Zcela odlišnými pocity</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Kdo uteče, ten vyhraje (Ukrajinsko-litevská dirigentka Dalia Stasevska)</title>
      <itunes:episode>75</itunes:episode>
      <podcast:episode>75</podcast:episode>
      <itunes:title>Kdo uteče, ten vyhraje (Ukrajinsko-litevská dirigentka Dalia Stasevska)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7fc3c480-c652-4662-945f-13e9ac9b3eb9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/976ed885</link>
      <description>
        <![CDATA[Do převratných událostí na přelomu 80. a 90. let nejen ve východní Evropě, ale v samotném Sovětském svazu nechybělo mnoho, když se - v samém závěru roku 1984, jmenovitě 30. prosince - narodila v Kyjevě budoucí dirigentka Dalia Stasevska. Otec byl Ukrajinec, matka Litevka, oba umělci, ovšem působící nikoli v hudbě, ale ve výtvarném umění. Každopádně v hlavním městě tehdejší Ukrajinské Sovětské republiky nezůstalI po narození dcery dlouho.
Přesunuli se do estonského Tallinu, zřejmě s úmyslem tam zakotvit. Když ale přišly revoluční změny, využili jich k přesídlení do Finska. Tam, mimochodem, převládá ve výslovnosti dirigentčina příjmení varianta znějící Staševska, nicméně v anglosaském světě, kam se později také probojovala, bývá nazývána Stasevska.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Do převratných událostí na přelomu 80. a 90. let nejen ve východní Evropě, ale v samotném Sovětském svazu nechybělo mnoho, když se - v samém závěru roku 1984, jmenovitě 30. prosince - narodila v Kyjevě budoucí dirigentka Dalia Stasevska. Otec byl Ukrajinec, matka Litevka, oba umělci, ovšem působící nikoli v hudbě, ale ve výtvarném umění. Každopádně v hlavním městě tehdejší Ukrajinské Sovětské republiky nezůstalI po narození dcery dlouho.
Přesunuli se do estonského Tallinu, zřejmě s úmyslem tam zakotvit. Když ale přišly revoluční změny, využili jich k přesídlení do Finska. Tam, mimochodem, převládá ve výslovnosti dirigentčina příjmení varianta znějící Staševska, nicméně v anglosaském světě, kam se později také probojovala, bývá nazývána Stasevska.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 23 Aug 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/976ed885/57e156cb.mp3" length="10804665" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>672</itunes:duration>
      <itunes:summary>Do převratných událostí na přelomu 80. a 90. let nejen ve východní Evropě, ale v samotném Sovětském svazu nechybělo mnoho, když se - v samém závěru roku 1984, jmenovitě 30. prosince - narodila v Kyjevě budoucí dirigentka Dalia Stasevska. Otec byl Ukrajinec, matka Litevka, oba umělci, ovšem působící nikoli v hudbě, ale ve výtvarném umění. Každopádně v hlavním městě tehdejší Ukrajinské Sovětské republiky nezůstalI po narození dcery dlouho.
Přesunuli se do estonského Tallinu, zřejmě s úmyslem tam zakotvit. Když ale přišly revoluční změny, využili jich k přesídlení do Finska. Tam, mimochodem, převládá ve výslovnosti dirigentčina příjmení varianta znějící Staševska, nicméně v anglosaském světě, kam se později také probojovala, bývá nazývána Stasevska.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Do převratných událostí na přelomu 80. a 90. let nejen ve východní Evropě, ale v samotném Sovětském svazu nechybělo mnoho, když se - v samém závěru roku 1984, jmenovitě 30. prosince - narodila v Kyjevě budoucí dirigentka Dalia Stasevska. Otec byl Ukrajine</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Příval vjemů v plynojemu (Multifunkční hala Gong Dolní Vítkovice)</title>
      <itunes:episode>74</itunes:episode>
      <podcast:episode>74</podcast:episode>
      <itunes:title>Příval vjemů v plynojemu (Multifunkční hala Gong Dolní Vítkovice)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c2096b50-ac8f-4c55-a21e-8b34e8532e22</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/69a66ed1</link>
      <description>
        <![CDATA[Multifunkční aula Gong v oblasti Dolních Vítkovic je projektem proslulého pražského architekta naší doby Josefa Pleskota, který by nevznikl, nebýt buldočí vůle ostravského podnikatele Jana Světlíka a financí z evropských podpůrných fondů. Gong se stal místem, kde se daří, byť ne vždy snadno, i klasické hudbě.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Multifunkční aula Gong v oblasti Dolních Vítkovic je projektem proslulého pražského architekta naší doby Josefa Pleskota, který by nevznikl, nebýt buldočí vůle ostravského podnikatele Jana Světlíka a financí z evropských podpůrných fondů. Gong se stal místem, kde se daří, byť ne vždy snadno, i klasické hudbě.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 16 Aug 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/69a66ed1/43de50e0.mp3" length="10922041" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>680</itunes:duration>
      <itunes:summary>Multifunkční aula Gong v oblasti Dolních Vítkovic je projektem proslulého pražského architekta naší doby Josefa Pleskota, který by nevznikl, nebýt buldočí vůle ostravského podnikatele Jana Světlíka a financí z evropských podpůrných fondů. Gong se stal místem, kde se daří, byť ne vždy snadno, i klasické hudbě.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Multifunkční aula Gong v oblasti Dolních Vítkovic je projektem proslulého pražského architekta naší doby Josefa Pleskota, který by nevznikl, nebýt buldočí vůle ostravského podnikatele Jana Světlíka a financí z evropských podpůrných fondů. Gong se stal mís</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hospitální hodokvas (festival Hudební léto Kuks)</title>
      <itunes:episode>73</itunes:episode>
      <podcast:episode>73</podcast:episode>
      <itunes:title>Hospitální hodokvas (festival Hudební léto Kuks)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">74dab4df-71d1-4430-86fc-525afa2706af</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8d81b940</link>
      <description>
        <![CDATA[Mezinárodní festival Hudební léto Kuks sice občas vyráží i do nedalekých míst, například do Dvora Králové, ale jeho hlavním domovem je majestátní Kostel nejsvětější trojice v srdci Šporkova areálu. Když k němu člověk pozvolna stoupá po dlouhém svahu, cítí dodnes úctu i pokoru k dílu, které se kolem něj rozkládá. Kostel byl prvním, co zde vzniklo. Stavět se začal roku 1707, slavnostně vysvěcen byl o deset let později. A postupně se v režii tvůrců jako architekt Giovanni Batista Alliprandi anebo sochař Matyáš Bernard Braun rodil jeden skvost za druhým.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Mezinárodní festival Hudební léto Kuks sice občas vyráží i do nedalekých míst, například do Dvora Králové, ale jeho hlavním domovem je majestátní Kostel nejsvětější trojice v srdci Šporkova areálu. Když k němu člověk pozvolna stoupá po dlouhém svahu, cítí dodnes úctu i pokoru k dílu, které se kolem něj rozkládá. Kostel byl prvním, co zde vzniklo. Stavět se začal roku 1707, slavnostně vysvěcen byl o deset let později. A postupně se v režii tvůrců jako architekt Giovanni Batista Alliprandi anebo sochař Matyáš Bernard Braun rodil jeden skvost za druhým.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 09 Aug 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8d81b940/9828dba4.mp3" length="11207547" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>697</itunes:duration>
      <itunes:summary>Mezinárodní festival Hudební léto Kuks sice občas vyráží i do nedalekých míst, například do Dvora Králové, ale jeho hlavním domovem je majestátní Kostel nejsvětější trojice v srdci Šporkova areálu. Když k němu člověk pozvolna stoupá po dlouhém svahu, cítí dodnes úctu i pokoru k dílu, které se kolem něj rozkládá. Kostel byl prvním, co zde vzniklo. Stavět se začal roku 1707, slavnostně vysvěcen byl o deset let později. A postupně se v režii tvůrců jako architekt Giovanni Batista Alliprandi anebo sochař Matyáš Bernard Braun rodil jeden skvost za druhým.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Mezinárodní festival Hudební léto Kuks sice občas vyráží i do nedalekých míst, například do Dvora Králové, ale jeho hlavním domovem je majestátní Kostel nejsvětější trojice v srdci Šporkova areálu. Když k němu člověk pozvolna stoupá po dlouhém svahu, cítí</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Velký jantar na pobřeží (Koncertní sál The Great Amber Hall v Lijepale)</title>
      <itunes:episode>72</itunes:episode>
      <podcast:episode>72</podcast:episode>
      <itunes:title>Velký jantar na pobřeží (Koncertní sál The Great Amber Hall v Lijepale)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c73bd1b4-340a-42a5-a723-46cd1f0bec2d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/be0fd13e</link>
      <description>
        <![CDATA[Lotyšsko. Země jezer, lesů a moře. Žijí v ní jen dva miliony obyvatel, ale výčet zdejších slavných jmen, působících v klasické hudbě, je úctyhodný. Pěvkyně Elina Garanča, mezzosoprán, a Kristina Opolais, soprán. Dirigenti Andris Nelsons a Mariss Jansons. Violoncellista Mischa Maisky a skladatel Peteris Vasks. Navíc je v této zemi staletá tradice sborového zpívání. Říká se, možná v nevelké nadsázce, že každý druhý Lotyš či Lotyška v nějakém sboru zpívá anebo si zpíváním alespoň osladil své mládí. V neposlední řadě platí, že lidové písně považovali Lotyši odjakživa za pilíř národního uvědomění – a jejich masovým zpěvem na demonstracích si koncem 80. let minulého století připravili půdu pro svoji samostatnost po následném rozpadu Sovětského svazu.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Lotyšsko. Země jezer, lesů a moře. Žijí v ní jen dva miliony obyvatel, ale výčet zdejších slavných jmen, působících v klasické hudbě, je úctyhodný. Pěvkyně Elina Garanča, mezzosoprán, a Kristina Opolais, soprán. Dirigenti Andris Nelsons a Mariss Jansons. Violoncellista Mischa Maisky a skladatel Peteris Vasks. Navíc je v této zemi staletá tradice sborového zpívání. Říká se, možná v nevelké nadsázce, že každý druhý Lotyš či Lotyška v nějakém sboru zpívá anebo si zpíváním alespoň osladil své mládí. V neposlední řadě platí, že lidové písně považovali Lotyši odjakživa za pilíř národního uvědomění – a jejich masovým zpěvem na demonstracích si koncem 80. let minulého století připravili půdu pro svoji samostatnost po následném rozpadu Sovětského svazu.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 02 Aug 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/be0fd13e/72de5531.mp3" length="11020325" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>686</itunes:duration>
      <itunes:summary>Lotyšsko. Země jezer, lesů a moře. Žijí v ní jen dva miliony obyvatel, ale výčet zdejších slavných jmen, působících v klasické hudbě, je úctyhodný. Pěvkyně Elina Garanča, mezzosoprán, a Kristina Opolais, soprán. Dirigenti Andris Nelsons a Mariss Jansons. Violoncellista Mischa Maisky a skladatel Peteris Vasks. Navíc je v této zemi staletá tradice sborového zpívání. Říká se, možná v nevelké nadsázce, že každý druhý Lotyš či Lotyška v nějakém sboru zpívá anebo si zpíváním alespoň osladil své mládí. V neposlední řadě platí, že lidové písně považovali Lotyši odjakživa za pilíř národního uvědomění – a jejich masovým zpěvem na demonstracích si koncem 80. let minulého století připravili půdu pro svoji samostatnost po následném rozpadu Sovětského svazu.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Lotyšsko. Země jezer, lesů a moře. Žijí v ní jen dva miliony obyvatel, ale výčet zdejších slavných jmen, působících v klasické hudbě, je úctyhodný. Pěvkyně Elina Garanča, mezzosoprán, a Kristina Opolais, soprán. Dirigenti Andris Nelsons a Mariss Jansons. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Žačka mistra Leonarda. Dirigentka a houslistka Marin Alsop</title>
      <itunes:episode>71</itunes:episode>
      <podcast:episode>71</podcast:episode>
      <itunes:title>Žačka mistra Leonarda. Dirigentka a houslistka Marin Alsop</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">156edc68-21cb-4e36-86c9-29298bc506bc</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4d3ac168</link>
      <description>
        <![CDATA[Být doyenem mezi světovými dirigenty klasické hudby vyžaduje aktivní kariéru do pozdního věku. Osobnosti jako Herbert Blomstedt, před ním třeba Georges Pretrem, o Herbertu von Karajanovi ani nemluvě, jsou toho důkazem. A výčet by snadno mohl směřovat i k Zubinu Mehtovi a dalším. Jako by plus mínus devadesát let pro ně nebyl žádný věk, stále dirigují, natáčejí, cestují.

U žen s taktovkou v ruce je situace jiná. Jistě to souvisí se skutečností, že se na dirigentský stupínek začaly probojovávat de facto až v posledních desetiletích minulého století. Jména jako Nadja Boulanger, méně známá Američanky Antonia Brico, naše Vitka Kaprálová a později též Miriam Němcová budiž důkazem, že výjimky potvrzují pravidlo. Své může hrát rovněž fakt, že ne všechny ženy jsou ochotny se veřejnosti svěřovat se svým nemilosrdně postupujícím věkem. Je zde ale jedna poměrně jasná kandidátka na to, abychom ji za doyena mezi dirigentkami považovali. Svůj věk nijak netají, takže lze zveřejnit, že na svět přišla 16. října 1956. A jmenuje se Marin Alsop.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Být doyenem mezi světovými dirigenty klasické hudby vyžaduje aktivní kariéru do pozdního věku. Osobnosti jako Herbert Blomstedt, před ním třeba Georges Pretrem, o Herbertu von Karajanovi ani nemluvě, jsou toho důkazem. A výčet by snadno mohl směřovat i k Zubinu Mehtovi a dalším. Jako by plus mínus devadesát let pro ně nebyl žádný věk, stále dirigují, natáčejí, cestují.

U žen s taktovkou v ruce je situace jiná. Jistě to souvisí se skutečností, že se na dirigentský stupínek začaly probojovávat de facto až v posledních desetiletích minulého století. Jména jako Nadja Boulanger, méně známá Američanky Antonia Brico, naše Vitka Kaprálová a později též Miriam Němcová budiž důkazem, že výjimky potvrzují pravidlo. Své může hrát rovněž fakt, že ne všechny ženy jsou ochotny se veřejnosti svěřovat se svým nemilosrdně postupujícím věkem. Je zde ale jedna poměrně jasná kandidátka na to, abychom ji za doyena mezi dirigentkami považovali. Svůj věk nijak netají, takže lze zveřejnit, že na svět přišla 16. října 1956. A jmenuje se Marin Alsop.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 26 Jul 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4d3ac168/0313d1ca.mp3" length="10905101" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>678</itunes:duration>
      <itunes:summary>Být doyenem mezi světovými dirigenty klasické hudby vyžaduje aktivní kariéru do pozdního věku. Osobnosti jako Herbert Blomstedt, před ním třeba Georges Pretrem, o Herbertu von Karajanovi ani nemluvě, jsou toho důkazem. A výčet by snadno mohl směřovat i k Zubinu Mehtovi a dalším. Jako by plus mínus devadesát let pro ně nebyl žádný věk, stále dirigují, natáčejí, cestují.

U žen s taktovkou v ruce je situace jiná. Jistě to souvisí se skutečností, že se na dirigentský stupínek začaly probojovávat de facto až v posledních desetiletích minulého století. Jména jako Nadja Boulanger, méně známá Američanky Antonia Brico, naše Vitka Kaprálová a později též Miriam Němcová budiž důkazem, že výjimky potvrzují pravidlo. Své může hrát rovněž fakt, že ne všechny ženy jsou ochotny se veřejnosti svěřovat se svým nemilosrdně postupujícím věkem. Je zde ale jedna poměrně jasná kandidátka na to, abychom ji za doyena mezi dirigentkami považovali. Svůj věk nijak netají, takže lze zveřejnit, že na svět přišla 16. října 1956. A jmenuje se Marin Alsop.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Být doyenem mezi světovými dirigenty klasické hudby vyžaduje aktivní kariéru do pozdního věku. Osobnosti jako Herbert Blomstedt, před ním třeba Georges Pretrem, o Herbertu von Karajanovi ani nemluvě, jsou toho důkazem. A výčet by snadno mohl směřovat i k </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Festival ve městě granátového jablka (Hudební a taneční přehlídka v Granadě)</title>
      <itunes:episode>69</itunes:episode>
      <podcast:episode>69</podcast:episode>
      <itunes:title>Festival ve městě granátového jablka (Hudební a taneční přehlídka v Granadě)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9abefc07-914b-4d8d-8f01-55d4c8a65be4</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/20d63f7a</link>
      <description>
        <![CDATA[Když granátovník kvete, září sytě červenou nebo žlutou barvou. A když se tento menší strom, pocházející se Somálska a rostoucí v rámci Evropy hlavně v oblasti Středomoří, obsype svými plody, je co ochutnávat. Jejich tvar, jejich vzhled zvnějšku i zevnitř, ale především jejich název granátová jablka nám leccos připomíná. Nejenom rudý drahokam zvaný granát, ale pohříchu rovněž stejnojmennou tříštivou zbraň.
Nejvíc ze všeho to slovo ale rezonuje s pojmenováním města, kam směřujeme za letním hudebním, zároveň však také tanečním festivalem. Ve znaku má totiž právě granátové jablko. Navíc probodené křížem na znamení skutečnosti, že zde před čtyřmi staletími zemřel zakladatel řádu milosrdných bratří přezdívaný Jan z Boha. Řeč je pochopitelně o proslulé jihošpanělské Granadě.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Když granátovník kvete, září sytě červenou nebo žlutou barvou. A když se tento menší strom, pocházející se Somálska a rostoucí v rámci Evropy hlavně v oblasti Středomoří, obsype svými plody, je co ochutnávat. Jejich tvar, jejich vzhled zvnějšku i zevnitř, ale především jejich název granátová jablka nám leccos připomíná. Nejenom rudý drahokam zvaný granát, ale pohříchu rovněž stejnojmennou tříštivou zbraň.
Nejvíc ze všeho to slovo ale rezonuje s pojmenováním města, kam směřujeme za letním hudebním, zároveň však také tanečním festivalem. Ve znaku má totiž právě granátové jablko. Navíc probodené křížem na znamení skutečnosti, že zde před čtyřmi staletími zemřel zakladatel řádu milosrdných bratří přezdívaný Jan z Boha. Řeč je pochopitelně o proslulé jihošpanělské Granadě.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 19 Jul 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/20d63f7a/481c7803.mp3" length="10746204" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>669</itunes:duration>
      <itunes:summary>Když granátovník kvete, září sytě červenou nebo žlutou barvou. A když se tento menší strom, pocházející se Somálska a rostoucí v rámci Evropy hlavně v oblasti Středomoří, obsype svými plody, je co ochutnávat. Jejich tvar, jejich vzhled zvnějšku i zevnitř, ale především jejich název granátová jablka nám leccos připomíná. Nejenom rudý drahokam zvaný granát, ale pohříchu rovněž stejnojmennou tříštivou zbraň.
Nejvíc ze všeho to slovo ale rezonuje s pojmenováním města, kam směřujeme za letním hudebním, zároveň však také tanečním festivalem. Ve znaku má totiž právě granátové jablko. Navíc probodené křížem na znamení skutečnosti, že zde před čtyřmi staletími zemřel zakladatel řádu milosrdných bratří přezdívaný Jan z Boha. Řeč je pochopitelně o proslulé jihošpanělské Granadě.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Když granátovník kvete, září sytě červenou nebo žlutou barvou. A když se tento menší strom, pocházející se Somálska a rostoucí v rámci Evropy hlavně v oblasti Středomoří, obsype svými plody, je co ochutnávat. Jejich tvar, jejich vzhled zvnějšku i zevnitř,</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Útočiště mezi učenou společností a Freudem. Reduta a Mozartův sál v Olomouci</title>
      <itunes:episode>70</itunes:episode>
      <podcast:episode>70</podcast:episode>
      <itunes:title>Útočiště mezi učenou společností a Freudem. Reduta a Mozartův sál v Olomouci</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b31f86bf-a97f-493d-b775-81608f06ebcc</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/0a5ec519</link>
      <description>
        <![CDATA[Slovo francouzského původu reduta neboli útočiště má několik významů. A hned dva se dají použít pro vyprávění o stejnojmenném koncertním sále na olomouckém Horním náměstí.
První odkaz je zřejmý. Vrací se k pojmu reduty coby divadelní budovy, nazývané tak už v antickém Řecku. Jistě i proto, z úcty k dávné tradici, se tak přejmenovalo brněnské Divadlo Reduta z původního Divadla v taverně. A stalo se roku 1733 nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě. Ale koneckonců i my máme v Praze na Národní třídě od roku 1957 někdejší Divadlo malých experimentálních forem Reduta, už dlouho ovšem zvoucí návštěvníky do klubového prostředí zaměřeného především na jazz.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Slovo francouzského původu reduta neboli útočiště má několik významů. A hned dva se dají použít pro vyprávění o stejnojmenném koncertním sále na olomouckém Horním náměstí.
První odkaz je zřejmý. Vrací se k pojmu reduty coby divadelní budovy, nazývané tak už v antickém Řecku. Jistě i proto, z úcty k dávné tradici, se tak přejmenovalo brněnské Divadlo Reduta z původního Divadla v taverně. A stalo se roku 1733 nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě. Ale koneckonců i my máme v Praze na Národní třídě od roku 1957 někdejší Divadlo malých experimentálních forem Reduta, už dlouho ovšem zvoucí návštěvníky do klubového prostředí zaměřeného především na jazz.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 18 Jul 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/0a5ec519/a3492c64.mp3" length="11082849" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>690</itunes:duration>
      <itunes:summary>Slovo francouzského původu reduta neboli útočiště má několik významů. A hned dva se dají použít pro vyprávění o stejnojmenném koncertním sále na olomouckém Horním náměstí.
První odkaz je zřejmý. Vrací se k pojmu reduty coby divadelní budovy, nazývané tak už v antickém Řecku. Jistě i proto, z úcty k dávné tradici, se tak přejmenovalo brněnské Divadlo Reduta z původního Divadla v taverně. A stalo se roku 1733 nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě. Ale koneckonců i my máme v Praze na Národní třídě od roku 1957 někdejší Divadlo malých experimentálních forem Reduta, už dlouho ovšem zvoucí návštěvníky do klubového prostředí zaměřeného především na jazz.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Slovo francouzského původu reduta neboli útočiště má několik významů. A hned dva se dají použít pro vyprávění o stejnojmenném koncertním sále na olomouckém Horním náměstí.
První odkaz je zřejmý. Vrací se k pojmu reduty coby divadelní budovy, nazývané tak</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dvě strany jedné mince. Operní dům a Národní hudební fórum ve Vratislavi</title>
      <itunes:episode>68</itunes:episode>
      <podcast:episode>68</podcast:episode>
      <itunes:title>Dvě strany jedné mince. Operní dům a Národní hudební fórum ve Vratislavi</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">eca9bb05-1737-43fa-93a5-6fd418c0f0c4</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/cd9de911</link>
      <description>
        <![CDATA[V roce 1841se svého slavnostního otevření dočkal operní dům, který ve Vratislavi stojí dodnes. Nachází se v historickém jádru města, nedaleko Koperníkova parku a vodní plochy, která pravděpodobně kdysi přiléhala k městskému opevnění, posléze zbořenému.

Pohled na neustále narůstající počet zbrusu nových koncertních síní v Polsku, zaměřených na klasickou hudbu, je pro nás zdrcující. Od roku 1989 jich tam totiž vyrostla celá řada. Varšavou počínaje a například nevelkým souměstím Bílsko-Bělá, kde žije jen sto sedmdesát tisíc obyvatel, konče. Někde uprostřed na této škále je, alespoň co se počtu obyvatel týká, čtvrté nejlidnatější město v Polsku. Wroclav neboli Vratislav.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V roce 1841se svého slavnostního otevření dočkal operní dům, který ve Vratislavi stojí dodnes. Nachází se v historickém jádru města, nedaleko Koperníkova parku a vodní plochy, která pravděpodobně kdysi přiléhala k městskému opevnění, posléze zbořenému.

Pohled na neustále narůstající počet zbrusu nových koncertních síní v Polsku, zaměřených na klasickou hudbu, je pro nás zdrcující. Od roku 1989 jich tam totiž vyrostla celá řada. Varšavou počínaje a například nevelkým souměstím Bílsko-Bělá, kde žije jen sto sedmdesát tisíc obyvatel, konče. Někde uprostřed na této škále je, alespoň co se počtu obyvatel týká, čtvrté nejlidnatější město v Polsku. Wroclav neboli Vratislav.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 05 Jul 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/cd9de911/8f2549a2.mp3" length="10959153" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>682</itunes:duration>
      <itunes:summary>V roce 1841se svého slavnostního otevření dočkal operní dům, který ve Vratislavi stojí dodnes. Nachází se v historickém jádru města, nedaleko Koperníkova parku a vodní plochy, která pravděpodobně kdysi přiléhala k městskému opevnění, posléze zbořenému.

Pohled na neustále narůstající počet zbrusu nových koncertních síní v Polsku, zaměřených na klasickou hudbu, je pro nás zdrcující. Od roku 1989 jich tam totiž vyrostla celá řada. Varšavou počínaje a například nevelkým souměstím Bílsko-Bělá, kde žije jen sto sedmdesát tisíc obyvatel, konče. Někde uprostřed na této škále je, alespoň co se počtu obyvatel týká, čtvrté nejlidnatější město v Polsku. Wroclav neboli Vratislav.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V roce 1841se svého slavnostního otevření dočkal operní dům, který ve Vratislavi stojí dodnes. Nachází se v historickém jádru města, nedaleko Koperníkova parku a vodní plochy, která pravděpodobně kdysi přiléhala k městskému opevnění, posléze zbořenému.
</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>S nadějí ve štítě (Italská dirigentka Speranza Sccappuci)</title>
      <itunes:episode>67</itunes:episode>
      <podcast:episode>67</podcast:episode>
      <itunes:title>S nadějí ve štítě (Italská dirigentka Speranza Sccappuci)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">464d8471-62d3-4546-98e4-19cff351ca42</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/fad0a9f5</link>
      <description>
        <![CDATA[V roce 2015 měla Speranza Sccappuci za sebou osm let spolupráce s Riccardem Mutim na každoročním Salzburském hudebním festivalu. Korepetovala, asistovala Mistrovi, hrála v orchestru na cembalo. Zde začala její cesta ke globálnímu úspěchu.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V roce 2015 měla Speranza Sccappuci za sebou osm let spolupráce s Riccardem Mutim na každoročním Salzburském hudebním festivalu. Korepetovala, asistovala Mistrovi, hrála v orchestru na cembalo. Zde začala její cesta ke globálnímu úspěchu.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 28 Jun 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/fad0a9f5/26e46677.mp3" length="10360144" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>644</itunes:duration>
      <itunes:summary>V roce 2015 měla Speranza Sccappuci za sebou osm let spolupráce s Riccardem Mutim na každoročním Salzburském hudebním festivalu. Korepetovala, asistovala Mistrovi, hrála v orchestru na cembalo. Zde začala její cesta ke globálnímu úspěchu.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V roce 2015 měla Speranza Sccappuci za sebou osm let spolupráce s Riccardem Mutim na každoročním Salzburském hudebním festivalu. Korepetovala, asistovala Mistrovi, hrála v orchestru na cembalo. Zde začala její cesta ke globálnímu úspěchu.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba v domě profesů (Barokní refektář Profesního domu v Praze)</title>
      <itunes:episode>66</itunes:episode>
      <podcast:episode>66</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba v domě profesů (Barokní refektář Profesního domu v Praze)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ca31ac58-1e20-4402-a6b8-2a82e9de5996</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b060bb3c</link>
      <description>
        <![CDATA[Malostranské náměstí v Praze… Zvláštní svým tvarem, protože mohutný barokní kostel Svatého Mikuláše a sousední Profesní dům, do kterého míříme, jej dělí na dvě poloviny. Mezi roky 1908 až 1911 v nevelkém, ale překrásném Kaiserštejnském paláci, umístěném na východní straně dolní části Malostranského náměstí pobývala Emma Destinnová. Palác má jméno po svém prvním majiteli, kterého vystřídala rodina maršála Radeckého. Po ní hoteliér Václav Pezold, jehož manželka, sopranistka Marie rozená Sittová, byla první kněžnou Libuší při premiéře Smetanovy opery v Národním divadle roku 1881. Emma Destinnová se tedy mohla v „Kaiserštejnu“, jak se paláci běžné přezdívá, cítit jako doma. Hudba, zpěv tu byly obtisknuty do zdí, do závěsů, do záclon...]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Malostranské náměstí v Praze… Zvláštní svým tvarem, protože mohutný barokní kostel Svatého Mikuláše a sousední Profesní dům, do kterého míříme, jej dělí na dvě poloviny. Mezi roky 1908 až 1911 v nevelkém, ale překrásném Kaiserštejnském paláci, umístěném na východní straně dolní části Malostranského náměstí pobývala Emma Destinnová. Palác má jméno po svém prvním majiteli, kterého vystřídala rodina maršála Radeckého. Po ní hoteliér Václav Pezold, jehož manželka, sopranistka Marie rozená Sittová, byla první kněžnou Libuší při premiéře Smetanovy opery v Národním divadle roku 1881. Emma Destinnová se tedy mohla v „Kaiserštejnu“, jak se paláci běžné přezdívá, cítit jako doma. Hudba, zpěv tu byly obtisknuty do zdí, do závěsů, do záclon...]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 21 Jun 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b060bb3c/81f7a4bc.mp3" length="11293211" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>703</itunes:duration>
      <itunes:summary>Malostranské náměstí v Praze… Zvláštní svým tvarem, protože mohutný barokní kostel Svatého Mikuláše a sousední Profesní dům, do kterého míříme, jej dělí na dvě poloviny. Mezi roky 1908 až 1911 v nevelkém, ale překrásném Kaiserštejnském paláci, umístěném na východní straně dolní části Malostranského náměstí pobývala Emma Destinnová. Palác má jméno po svém prvním majiteli, kterého vystřídala rodina maršála Radeckého. Po ní hoteliér Václav Pezold, jehož manželka, sopranistka Marie rozená Sittová, byla první kněžnou Libuší při premiéře Smetanovy opery v Národním divadle roku 1881. Emma Destinnová se tedy mohla v „Kaiserštejnu“, jak se paláci běžné přezdívá, cítit jako doma. Hudba, zpěv tu byly obtisknuty do zdí, do závěsů, do záclon...</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Malostranské náměstí v Praze… Zvláštní svým tvarem, protože mohutný barokní kostel Svatého Mikuláše a sousední Profesní dům, do kterého míříme, jej dělí na dvě poloviny. Mezi roky 1908 až 1911 v nevelkém, ale překrásném Kaiserštejnském paláci, umístěném n</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pochybné zdroje, poctivé úmysly (Dirigentská soutěž Donatelly Flick)</title>
      <itunes:episode>65</itunes:episode>
      <podcast:episode>65</podcast:episode>
      <itunes:title>Pochybné zdroje, poctivé úmysly (Dirigentská soutěž Donatelly Flick)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0cf54ba9-cb5b-40b9-98e8-03793902000d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a6b63df9</link>
      <description>
        <![CDATA[Že si lze penězi vykoupit ctihodnost, je příběh možná starý jako svět. A řečeno slovy Járy Cimrmana, nemusí se nám to líbit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Neboli – plané moralizování je k ničemu. Věcněji působí zjištění, k čemu jsou poněkud kontroverzně nabyté finance, často zděděné po předcích či příbuzných, využívány. A pokud jde o podporu bohulibých účelů, dá se smířlivě konstatovat, že zdroje byly sice pochybné, ale nyní naštěstí slouží dobré myšlence. To je i případ zdrojů, které věnovala londýnské Soutěži mladých dirigentů a dirigentek zajímavá žena, po níž je toto klání pojmenováno. Paní Donatella Flick. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Že si lze penězi vykoupit ctihodnost, je příběh možná starý jako svět. A řečeno slovy Járy Cimrmana, nemusí se nám to líbit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Neboli – plané moralizování je k ničemu. Věcněji působí zjištění, k čemu jsou poněkud kontroverzně nabyté finance, často zděděné po předcích či příbuzných, využívány. A pokud jde o podporu bohulibých účelů, dá se smířlivě konstatovat, že zdroje byly sice pochybné, ale nyní naštěstí slouží dobré myšlence. To je i případ zdrojů, které věnovala londýnské Soutěži mladých dirigentů a dirigentek zajímavá žena, po níž je toto klání pojmenováno. Paní Donatella Flick. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 14 Jun 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a6b63df9/e6764e3d.mp3" length="10648106" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>662</itunes:duration>
      <itunes:summary>Že si lze penězi vykoupit ctihodnost, je příběh možná starý jako svět. A řečeno slovy Járy Cimrmana, nemusí se nám to líbit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Neboli – plané moralizování je k ničemu. Věcněji působí zjištění, k čemu jsou poněkud kontroverzně nabyté finance, často zděděné po předcích či příbuzných, využívány. A pokud jde o podporu bohulibých účelů, dá se smířlivě konstatovat, že zdroje byly sice pochybné, ale nyní naštěstí slouží dobré myšlence. To je i případ zdrojů, které věnovala londýnské Soutěži mladých dirigentů a dirigentek zajímavá žena, po níž je toto klání pojmenováno. Paní Donatella Flick. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Že si lze penězi vykoupit ctihodnost, je příběh možná starý jako svět. A řečeno slovy Járy Cimrmana, nemusí se nám to líbit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Neboli – plané moralizování je k ničemu. Věcněji působí zjištění, k čemu jsou po</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Múzy uprostřed hrůzy (Charkovské národní divadlo opery a baletu a Koncertní sál Charkovské oblastní filharmonie)</title>
      <itunes:episode>64</itunes:episode>
      <podcast:episode>64</podcast:episode>
      <itunes:title>Múzy uprostřed hrůzy (Charkovské národní divadlo opery a baletu a Koncertní sál Charkovské oblastní filharmonie)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8bd33b60-11d0-4e01-befc-d8ecdb381fd0</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/01460f64</link>
      <description>
        <![CDATA[Nad ránem 1. března 2022 se druhé největší ukrajinské město Charkov stalo terčem útoku ruského dělostřelectva. Na rozhlehlé Náměstí svobody, největší v zemi a jedno z největších v Evropě, dopadly dvě rakety. Způsobily škody na stavbách včetně budovy magistrátu či kancelářského mrakodrapu, který byl v době svého vzniku nejvyšší budovou v tehdejším Sovětském svazu. Podle agenturních zpráv nebyly ušetřeny ani kulturní svatostánky – budova Charkovské národní opery a baletu i sousední Koncertní sál oblastní filharmonie.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Nad ránem 1. března 2022 se druhé největší ukrajinské město Charkov stalo terčem útoku ruského dělostřelectva. Na rozhlehlé Náměstí svobody, největší v zemi a jedno z největších v Evropě, dopadly dvě rakety. Způsobily škody na stavbách včetně budovy magistrátu či kancelářského mrakodrapu, který byl v době svého vzniku nejvyšší budovou v tehdejším Sovětském svazu. Podle agenturních zpráv nebyly ušetřeny ani kulturní svatostánky – budova Charkovské národní opery a baletu i sousední Koncertní sál oblastní filharmonie.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 14 Jun 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/01460f64/3ac11ba6.mp3" length="10442320" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>650</itunes:duration>
      <itunes:summary>Nad ránem 1. března 2022 se druhé největší ukrajinské město Charkov stalo terčem útoku ruského dělostřelectva. Na rozhlehlé Náměstí svobody, největší v zemi a jedno z největších v Evropě, dopadly dvě rakety. Způsobily škody na stavbách včetně budovy magistrátu či kancelářského mrakodrapu, který byl v době svého vzniku nejvyšší budovou v tehdejším Sovětském svazu. Podle agenturních zpráv nebyly ušetřeny ani kulturní svatostánky – budova Charkovské národní opery a baletu i sousední Koncertní sál oblastní filharmonie.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Nad ránem 1. března 2022 se druhé největší ukrajinské město Charkov stalo terčem útoku ruského dělostřelectva. Na rozhlehlé Náměstí svobody, největší v zemi a jedno z největších v Evropě, dopadly dvě rakety. Způsobily škody na stavbách včetně budovy magis</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Milostný trojúhelník v nemilosrdné zemi (Sergej Prokofjev a jeho dvě ženy)</title>
      <itunes:episode>63</itunes:episode>
      <podcast:episode>63</podcast:episode>
      <itunes:title>Milostný trojúhelník v nemilosrdné zemi (Sergej Prokofjev a jeho dvě ženy)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">00d2cca5-1b91-4a1f-a6cd-1bcc0d5f4c8e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/16f9497b</link>
      <description>
        <![CDATA[V dalším dílu pořadu Slavná auditoria připomene jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda milostný trojúhelník, jaký se odehrál v životním příběhu ruského skladatele Sergeje Prokofjeva. Toho, který sice po roce 1917 z vlasti proměněné v bolševický stát odešel, aby se ovšem o necelých dvacet let naivně vrátil, zasažen steskem po domově. A nakonec aby – trpkou, výsměšnou ironií osudu – zemřel ve stejný den jako diktátor Stalin. Postižen tím, co se kolem jeho smrti odehrálo, respektive odehrát nesmělo.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V dalším dílu pořadu Slavná auditoria připomene jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda milostný trojúhelník, jaký se odehrál v životním příběhu ruského skladatele Sergeje Prokofjeva. Toho, který sice po roce 1917 z vlasti proměněné v bolševický stát odešel, aby se ovšem o necelých dvacet let naivně vrátil, zasažen steskem po domově. A nakonec aby – trpkou, výsměšnou ironií osudu – zemřel ve stejný den jako diktátor Stalin. Postižen tím, co se kolem jeho smrti odehrálo, respektive odehrát nesmělo.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 31 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/16f9497b/40b888f3.mp3" length="5543878" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>687</itunes:duration>
      <itunes:summary>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria připomene jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda milostný trojúhelník, jaký se odehrál v životním příběhu ruského skladatele Sergeje Prokofjeva. Toho, který sice po roce 1917 z vlasti proměněné v bolševický stát odešel, aby se ovšem o necelých dvacet let naivně vrátil, zasažen steskem po domově. A nakonec aby – trpkou, výsměšnou ironií osudu – zemřel ve stejný den jako diktátor Stalin. Postižen tím, co se kolem jeho smrti odehrálo, respektive odehrát nesmělo.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V dalším dílu pořadu Slavná auditoria připomene jeho autor a moderátor Jiří Vejvoda milostný trojúhelník, jaký se odehrál v životním příběhu ruského skladatele Sergeje Prokofjeva. Toho, který sice po roce 1917 z vlasti proměněné v bolševický stát odešel, </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Trojspolek mezi dvěma kostely (Kulturní centrum Vzlet ve Vršovicích)</title>
      <itunes:episode>62</itunes:episode>
      <podcast:episode>62</podcast:episode>
      <itunes:title>Trojspolek mezi dvěma kostely (Kulturní centrum Vzlet ve Vršovicích)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d84626ef-8039-4160-b7a9-d805504a0ae3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a47de82e</link>
      <description>
        <![CDATA[Z různých důvodů má autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda blízký vztah k některým místům Prahy. Patří mezi ně i zajímavá část Vršovic, umístěná vesměs ve strmém svahu. Horní vršovická oblast, pyšnící se secesními domy s malbami ve štítech, se tu náhle lomí. A strmě se řítí po prudkých schodech či křivolakou spletí uliček až dolů. Do původnějších, Starých Vršovic.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Z různých důvodů má autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda blízký vztah k některým místům Prahy. Patří mezi ně i zajímavá část Vršovic, umístěná vesměs ve strmém svahu. Horní vršovická oblast, pyšnící se secesními domy s malbami ve štítech, se tu náhle lomí. A strmě se řítí po prudkých schodech či křivolakou spletí uliček až dolů. Do původnějších, Starých Vršovic.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 24 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a47de82e/2830aa54.mp3" length="10715695" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>667</itunes:duration>
      <itunes:summary>Z různých důvodů má autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda blízký vztah k některým místům Prahy. Patří mezi ně i zajímavá část Vršovic, umístěná vesměs ve strmém svahu. Horní vršovická oblast, pyšnící se secesními domy s malbami ve štítech, se tu náhle lomí. A strmě se řítí po prudkých schodech či křivolakou spletí uliček až dolů. Do původnějších, Starých Vršovic.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Z různých důvodů má autor pořadu Slavná auditoria Jiří Vejvoda blízký vztah k některým místům Prahy. Patří mezi ně i zajímavá část Vršovic, umístěná vesměs ve strmém svahu. Horní vršovická oblast, pyšnící se secesními domy s malbami ve štítech, se tu náhl</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ticho před bouří. Raketový vzestup litevské dirigentky jménem Mirga Gražynité-Tyla</title>
      <itunes:episode>61</itunes:episode>
      <podcast:episode>61</podcast:episode>
      <itunes:title>Ticho před bouří. Raketový vzestup litevské dirigentky jménem Mirga Gražynité-Tyla</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e704e30c-7601-47f5-9cf1-24fb4fdbbc06</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a86957fa</link>
      <description>
        <![CDATA[Litevská umělkyně vystoupí v rámci letošního ročníku MHF Pražské jaro s hudbou Edwara Elgara a Antona Bruckera.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Litevská umělkyně vystoupí v rámci letošního ročníku MHF Pražské jaro s hudbou Edwara Elgara a Antona Bruckera.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 17 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a86957fa/b680a6ad.mp3" length="10473207" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>652</itunes:duration>
      <itunes:summary>Litevská umělkyně vystoupí v rámci letošního ročníku MHF Pražské jaro s hudbou Edwara Elgara a Antona Bruckera.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Litevská umělkyně vystoupí v rámci letošního ročníku MHF Pražské jaro s hudbou Edwara Elgara a Antona Bruckera.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Léto budiž pochváleno (Klášterní hudební slavnosti Šumperk a okolí)</title>
      <itunes:episode>60</itunes:episode>
      <podcast:episode>60</podcast:episode>
      <itunes:title>Léto budiž pochváleno (Klášterní hudební slavnosti Šumperk a okolí)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">83dc16ec-ec84-4d57-bc2c-b94ff0bc6a42</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ff45b47e</link>
      <description>
        <![CDATA[Přijměte pozvání na Klášterní hudební slavnosti, odehrávající se každé léto převážně na Šumpersku. Ale přesahující Olomoucký kraj některými z koncertů, jež se konají v kraji Moravsko-slezském či Pardubickém. Každopádně však vesměs v prostředí členitého podhůří na čele s Jeseníky, ale - ve výběžku našeho území - třeba i méně známými Rychlebskými horami.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Přijměte pozvání na Klášterní hudební slavnosti, odehrávající se každé léto převážně na Šumpersku. Ale přesahující Olomoucký kraj některými z koncertů, jež se konají v kraji Moravsko-slezském či Pardubickém. Každopádně však vesměs v prostředí členitého podhůří na čele s Jeseníky, ale - ve výběžku našeho území - třeba i méně známými Rychlebskými horami.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 10 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ff45b47e/c5a37e8b.mp3" length="10876681" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>677</itunes:duration>
      <itunes:summary>Přijměte pozvání na Klášterní hudební slavnosti, odehrávající se každé léto převážně na Šumpersku. Ale přesahující Olomoucký kraj některými z koncertů, jež se konají v kraji Moravsko-slezském či Pardubickém. Každopádně však vesměs v prostředí členitého podhůří na čele s Jeseníky, ale - ve výběžku našeho území - třeba i méně známými Rychlebskými horami.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Přijměte pozvání na Klášterní hudební slavnosti, odehrávající se každé léto převážně na Šumpersku. Ale přesahující Olomoucký kraj některými z koncertů, jež se konají v kraji Moravsko-slezském či Pardubickém. Každopádně však vesměs v prostředí členitého po</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Klasika v asijském Las Vegas (Grand Auditorium v Kulturním centru Macao)</title>
      <itunes:episode>59</itunes:episode>
      <podcast:episode>59</podcast:episode>
      <itunes:title>Klasika v asijském Las Vegas (Grand Auditorium v Kulturním centru Macao)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e2a5289b-3615-4814-93b5-3407c3af7bf9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4f4ac064</link>
      <description>
        <![CDATA[Stulené při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře se nachází Macao, město, jehož historické centrum je součástí světového dědictví. Do místního Kulturního centra míří další díl cyklu Slavná auditoria.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Stulené při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře se nachází Macao, město, jehož historické centrum je součástí světového dědictví. Do místního Kulturního centra míří další díl cyklu Slavná auditoria.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 03 May 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4f4ac064/91d6a468.mp3" length="10928927" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>680</itunes:duration>
      <itunes:summary>Stulené při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře se nachází Macao, město, jehož historické centrum je součástí světového dědictví. Do místního Kulturního centra míří další díl cyklu Slavná auditoria.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Stulené při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře se nachází Macao, město, jehož historické centrum je součástí světového dědictví. Do místního Kulturního centra míří další díl cyklu Slavná auditoria.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Z Kuby do světů blízkých i vzdálených (Komponující dirigentky Tanja León a Odaline de la Martínez)</title>
      <itunes:episode>58</itunes:episode>
      <podcast:episode>58</podcast:episode>
      <itunes:title>Z Kuby do světů blízkých i vzdálených (Komponující dirigentky Tanja León a Odaline de la Martínez)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b9fa93af-2f00-459a-81a7-2d1c035eb8cb</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/aee63543</link>
      <description>
        <![CDATA[Stává se stále samozřejmější, že taktovky se v čele symfonických orchestrů ujímají také ženy. Patří k nim i dvě komponující dirigentky původem z Kuby - Tanja León a Odaline de la Martínez. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Stává se stále samozřejmější, že taktovky se v čele symfonických orchestrů ujímají také ženy. Patří k nim i dvě komponující dirigentky původem z Kuby - Tanja León a Odaline de la Martínez. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 25 Apr 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/aee63543/9e10db4f.mp3" length="10936461" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>680</itunes:duration>
      <itunes:summary>Stává se stále samozřejmější, že taktovky se v čele symfonických orchestrů ujímají také ženy. Patří k nim i dvě komponující dirigentky původem z Kuby - Tanja León a Odaline de la Martínez. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Stává se stále samozřejmější, že taktovky se v čele symfonických orchestrů ujímají také ženy. Patří k nim i dvě komponující dirigentky původem z Kuby - Tanja León a Odaline de la Martínez. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jarmilin velkolepý návrat (Festival Jarmily Novotné)</title>
      <itunes:episode>57</itunes:episode>
      <podcast:episode>57</podcast:episode>
      <itunes:title>Jarmilin velkolepý návrat (Festival Jarmily Novotné)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">55eeb516-7e3a-48cf-a791-70be0f0cdd28</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f38e8c47</link>
      <description>
        <![CDATA[V roce 2012 se uskutečnil v Litni první ročník festivalu, který si dal do vínku připomínat osobnost světoznámé operní pěvkyně Jarmily Novotné. Kdo stál u jeho zrodu a jak se mu daří dnes ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V roce 2012 se uskutečnil v Litni první ročník festivalu, který si dal do vínku připomínat osobnost světoznámé operní pěvkyně Jarmily Novotné. Kdo stál u jeho zrodu a jak se mu daří dnes ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 19 Apr 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f38e8c47/ebd4201d.mp3" length="11095246" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>690</itunes:duration>
      <itunes:summary>V roce 2012 se uskutečnil v Litni první ročník festivalu, který si dal do vínku připomínat osobnost světoznámé operní pěvkyně Jarmily Novotné. Kdo stál u jeho zrodu a jak se mu daří dnes ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V roce 2012 se uskutečnil v Litni první ročník festivalu, který si dal do vínku připomínat osobnost světoznámé operní pěvkyně Jarmily Novotné. Kdo stál u jeho zrodu a jak se mu daří dnes ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>2+1 aneb hudba ve dvou kostelích a jednom zámku (Vinoř, Kbely, Ctěnice)</title>
      <itunes:episode>56</itunes:episode>
      <podcast:episode>56</podcast:episode>
      <itunes:title>2+1 aneb hudba ve dvou kostelích a jednom zámku (Vinoř, Kbely, Ctěnice)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e7d067d3-8acb-4e05-85d6-dc78199639fe</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/aee22cb8</link>
      <description>
        <![CDATA[Vinoř, Kbely, Ctěnice. Dva kostely a zámecká Kočárovna. I to jsou místa, kde se příležitostně daří hudbě. A nejen pouze ryze duchovní.  ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Vinoř, Kbely, Ctěnice. Dva kostely a zámecká Kočárovna. I to jsou místa, kde se příležitostně daří hudbě. A nejen pouze ryze duchovní.  ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 12 Apr 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/aee22cb8/e9ff6652.mp3" length="10486358" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>652</itunes:duration>
      <itunes:summary>Vinoř, Kbely, Ctěnice. Dva kostely a zámecká Kočárovna. I to jsou místa, kde se příležitostně daří hudbě. A nejen pouze ryze duchovní.  </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Vinoř, Kbely, Ctěnice. Dva kostely a zámecká Kočárovna. I to jsou místa, kde se příležitostně daří hudbě. A nejen pouze ryze duchovní.  </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Italské operní trojměstí (Ferrara, Fermo, Jesi)</title>
      <itunes:episode>55</itunes:episode>
      <podcast:episode>55</podcast:episode>
      <itunes:title>Italské operní trojměstí (Ferrara, Fermo, Jesi)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">24623b9c-d5dc-406c-ac27-1d238fc5fad7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/719049f2</link>
      <description>
        <![CDATA[Kdo by neznal milánské Teatro La Scala, benátské Teatro La Fenice či neapolské Teatro San Carlo? I v menších italských městech však najdeme operní domy, stojící za pozornost. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Kdo by neznal milánské Teatro La Scala, benátské Teatro La Fenice či neapolské Teatro San Carlo? I v menších italských městech však najdeme operní domy, stojící za pozornost. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 05 Apr 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/719049f2/eec61d20.mp3" length="11739056" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>731</itunes:duration>
      <itunes:summary>Kdo by neznal milánské Teatro La Scala, benátské Teatro La Fenice či neapolské Teatro San Carlo? I v menších italských městech však najdeme operní domy, stojící za pozornost. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Kdo by neznal milánské Teatro La Scala, benátské Teatro La Fenice či neapolské Teatro San Carlo? I v menších italských městech však najdeme operní domy, stojící za pozornost. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Držitelka cenných prvenství (Ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv)</title>
      <itunes:episode>54</itunes:episode>
      <podcast:episode>54</podcast:episode>
      <itunes:title>Držitelka cenných prvenství (Ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d919174f-da6c-41ce-911c-273b8bf8d059</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/cc9ecaa6</link>
      <description>
        <![CDATA[Neděle 25. července 2021 byla pro legendární operní festival v Bayreuthu, zasvěcený rok co rok výlučně dílům Richarda Wagnera, dvojnásob průlomovým dnem. O co se jednalo? Poprvé byl festival zahajován po roční přestávce. A poprvé v historii bayreutského festivalu pozdvihla taktovku žena. Ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Neděle 25. července 2021 byla pro legendární operní festival v Bayreuthu, zasvěcený rok co rok výlučně dílům Richarda Wagnera, dvojnásob průlomovým dnem. O co se jednalo? Poprvé byl festival zahajován po roční přestávce. A poprvé v historii bayreutského festivalu pozdvihla taktovku žena. Ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 29 Mar 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/cc9ecaa6/9315254a.mp3" length="10478382" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>652</itunes:duration>
      <itunes:summary>Neděle 25. července 2021 byla pro legendární operní festival v Bayreuthu, zasvěcený rok co rok výlučně dílům Richarda Wagnera, dvojnásob průlomovým dnem. O co se jednalo? Poprvé byl festival zahajován po roční přestávce. A poprvé v historii bayreutského festivalu pozdvihla taktovku žena. Ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Neděle 25. července 2021 byla pro legendární operní festival v Bayreuthu, zasvěcený rok co rok výlučně dílům Richarda Wagnera, dvojnásob průlomovým dnem. O co se jednalo? Poprvé byl festival zahajován po roční přestávce. A poprvé v historii bayreutského f</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Co se vleče, neuteče (Nová budova Slovenského národního divadla)</title>
      <itunes:episode>53</itunes:episode>
      <podcast:episode>53</podcast:episode>
      <itunes:title>Co se vleče, neuteče (Nová budova Slovenského národního divadla)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">5dc7d8df-2401-4d95-afde-6cf9ac90ede7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/befc0a0e</link>
      <description>
        <![CDATA[Že se velké stavební počiny včetně těch, zaměřených na klasickou hudbu, ve své výstavbě opozdí a mezitím výrazně – někdy až mnohonásobně – prodraží, je známé. Aby ovšem doba mezi schválením záměru a jeho uskutečněním přemostila období takřka padesáti let, je přece jen neobvyklé. A přesně to je případ SND.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Že se velké stavební počiny včetně těch, zaměřených na klasickou hudbu, ve své výstavbě opozdí a mezitím výrazně – někdy až mnohonásobně – prodraží, je známé. Aby ovšem doba mezi schválením záměru a jeho uskutečněním přemostila období takřka padesáti let, je přece jen neobvyklé. A přesně to je případ SND.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 22 Mar 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/befc0a0e/40996935.mp3" length="10770661" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>670</itunes:duration>
      <itunes:summary>Že se velké stavební počiny včetně těch, zaměřených na klasickou hudbu, ve své výstavbě opozdí a mezitím výrazně – někdy až mnohonásobně – prodraží, je známé. Aby ovšem doba mezi schválením záměru a jeho uskutečněním přemostila období takřka padesáti let, je přece jen neobvyklé. A přesně to je případ SND.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Že se velké stavební počiny včetně těch, zaměřených na klasickou hudbu, ve své výstavbě opozdí a mezitím výrazně – někdy až mnohonásobně – prodraží, je známé. Aby ovšem doba mezi schválením záměru a jeho uskutečněním přemostila období takřka padesáti let,</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Festival vzniklý díky pomníku (Beethovenfest v Bonnu)</title>
      <itunes:episode>52</itunes:episode>
      <podcast:episode>52</podcast:episode>
      <itunes:title>Festival vzniklý díky pomníku (Beethovenfest v Bonnu)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">834d8151-a902-456b-8ca8-1494b54aea86</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b3ebdffa</link>
      <description>
        <![CDATA[Zdá se, že nelze ověřitelně zjistit, který hudební festival v oblasti klasické hudby je na světě nejstarší. Jedním z festivalů s nejstarší tradicí je ovšem nepochybně mezinárodní hudební festival v Bonnu, který vznikl nedlouho po smrti Ludwiga van Beethovena.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Zdá se, že nelze ověřitelně zjistit, který hudební festival v oblasti klasické hudby je na světě nejstarší. Jedním z festivalů s nejstarší tradicí je ovšem nepochybně mezinárodní hudební festival v Bonnu, který vznikl nedlouho po smrti Ludwiga van Beethovena.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 15 Mar 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b3ebdffa/729f0908.mp3" length="10781804" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>671</itunes:duration>
      <itunes:summary>Zdá se, že nelze ověřitelně zjistit, který hudební festival v oblasti klasické hudby je na světě nejstarší. Jedním z festivalů s nejstarší tradicí je ovšem nepochybně mezinárodní hudební festival v Bonnu, který vznikl nedlouho po smrti Ludwiga van Beethovena.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Zdá se, že nelze ověřitelně zjistit, který hudební festival v oblasti klasické hudby je na světě nejstarší. Jedním z festivalů s nejstarší tradicí je ovšem nepochybně mezinárodní hudební festival v Bonnu, který vznikl nedlouho po smrti Ludwiga van Beethov</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Koncertní dvojče na Tchaj-Wanu (Národní koncertní sál v Tajpeji)</title>
      <itunes:episode>51</itunes:episode>
      <podcast:episode>51</podcast:episode>
      <itunes:title>Koncertní dvojče na Tchaj-Wanu (Národní koncertní sál v Tajpeji)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7b996527-7a1d-4bca-b5b5-7180c4d47d2b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/11bc8352</link>
      <description>
        <![CDATA[Další díl pořadu nás zavede do devět tisíc kilometrů od Prahy vzdáleného města Taipei, kde navštívíme místní Národní divadlo a koncertní sál. Jaká je minulost a současnost této exotické scény ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Další díl pořadu nás zavede do devět tisíc kilometrů od Prahy vzdáleného města Taipei, kde navštívíme místní Národní divadlo a koncertní sál. Jaká je minulost a současnost této exotické scény ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 08 Mar 2022 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/11bc8352/9f821858.mp3" length="11268752" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>701</itunes:duration>
      <itunes:summary>Další díl pořadu nás zavede do devět tisíc kilometrů od Prahy vzdáleného města Taipei, kde navštívíme místní Národní divadlo a koncertní sál. Jaká je minulost a současnost této exotické scény ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Další díl pořadu nás zavede do devět tisíc kilometrů od Prahy vzdáleného města Taipei, kde navštívíme místní Národní divadlo a koncertní sál. Jaká je minulost a současnost této exotické scény ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Žena, které osud dal i bral (Vítězslava Kaprálová)</title>
      <itunes:episode>50</itunes:episode>
      <podcast:episode>50</podcast:episode>
      <itunes:title>Žena, které osud dal i bral (Vítězslava Kaprálová)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8b37e83b-8fef-4976-822f-a08e31dd35df</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/43a7d116</link>
      <description>
        <![CDATA[Není to kdovíproč na tomto světě zařízeno tak, že komu osud přidělil nadání i krátký život, ten podvědomě spěchá? A jakoby v předtuše konce se snaží dokázat co nejvíc? Ale přitom žít naplno? Skladatelka, dirigentka a klavíristka Vitka Kaprálová.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Není to kdovíproč na tomto světě zařízeno tak, že komu osud přidělil nadání i krátký život, ten podvědomě spěchá? A jakoby v předtuše konce se snaží dokázat co nejvíc? Ale přitom žít naplno? Skladatelka, dirigentka a klavíristka Vitka Kaprálová.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 01 Mar 2022 01:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/43a7d116/cad15159.mp3" length="10892275" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>678</itunes:duration>
      <itunes:summary>Není to kdovíproč na tomto světě zařízeno tak, že komu osud přidělil nadání i krátký život, ten podvědomě spěchá? A jakoby v předtuše konce se snaží dokázat co nejvíc? Ale přitom žít naplno? Skladatelka, dirigentka a klavíristka Vitka Kaprálová.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Není to kdovíproč na tomto světě zařízeno tak, že komu osud přidělil nadání i krátký život, ten podvědomě spěchá? A jakoby v předtuše konce se snaží dokázat co nejvíc? Ale přitom žít naplno? Skladatelka, dirigentka a klavíristka Vitka Kaprálová.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dlouhé čekání na Janáčka (Janáčkovo divadlo Brno)</title>
      <itunes:episode>49</itunes:episode>
      <podcast:episode>49</podcast:episode>
      <itunes:title>Dlouhé čekání na Janáčka (Janáčkovo divadlo Brno)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e8313d37-1692-4069-989a-98292fb44b07</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/9cdb0279</link>
      <description>
        <![CDATA[84 let čekalo Brno na Janáčkovo divadlo, zaměřené přednostně právě na operu. Přesto tolik let totiž muselo uplynout od roku 1881, kdy bylo založeno Družstvo pro postavení Českého národního divadla v Brně, do roku 1965, kdy se moravská metropole dočkala kýžené budovy. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[84 let čekalo Brno na Janáčkovo divadlo, zaměřené přednostně právě na operu. Přesto tolik let totiž muselo uplynout od roku 1881, kdy bylo založeno Družstvo pro postavení Českého národního divadla v Brně, do roku 1965, kdy se moravská metropole dočkala kýžené budovy. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 22 Feb 2022 06:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/9cdb0279/47b23167.mp3" length="11864763" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>739</itunes:duration>
      <itunes:summary>84 let čekalo Brno na Janáčkovo divadlo, zaměřené přednostně právě na operu. Přesto tolik let totiž muselo uplynout od roku 1881, kdy bylo založeno Družstvo pro postavení Českého národního divadla v Brně, do roku 1965, kdy se moravská metropole dočkala kýžené budovy. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>84 let čekalo Brno na Janáčkovo divadlo, zaměřené přednostně právě na operu. Přesto tolik let totiž muselo uplynout od roku 1881, kdy bylo založeno Družstvo pro postavení Českého národního divadla v Brně, do roku 1965, kdy se moravská metropole dočkala ký</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nadějná pocta rodákovi (Festival Otakara Ševčíka v Horažďovicích)</title>
      <itunes:episode>48</itunes:episode>
      <podcast:episode>48</podcast:episode>
      <itunes:title>Nadějná pocta rodákovi (Festival Otakara Ševčíka v Horažďovicích)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e5923ebb-9c2f-471b-a605-45bef3ee41ad</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c576c4b6</link>
      <description>
        <![CDATA[V roce 2019, pouhých pár měsíců po vzniku Ševčíkova Institutu, se v létě téhož roku odehrál první ročník komplexně pojatého projektu. Hudební události, která v sobě spojuje festivalové dění, tedy řadu různorodých koncertů v celé řadě horažďovických míst, a dále akademii, mistrovské kurzy i další aktivity.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V roce 2019, pouhých pár měsíců po vzniku Ševčíkova Institutu, se v létě téhož roku odehrál první ročník komplexně pojatého projektu. Hudební události, která v sobě spojuje festivalové dění, tedy řadu různorodých koncertů v celé řadě horažďovických míst, a dále akademii, mistrovské kurzy i další aktivity.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 15 Feb 2022 09:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c576c4b6/1acae227.mp3" length="11336532" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>705</itunes:duration>
      <itunes:summary>V roce 2019, pouhých pár měsíců po vzniku Ševčíkova Institutu, se v létě téhož roku odehrál první ročník komplexně pojatého projektu. Hudební události, která v sobě spojuje festivalové dění, tedy řadu různorodých koncertů v celé řadě horažďovických míst, a dále akademii, mistrovské kurzy i další aktivity.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V roce 2019, pouhých pár měsíců po vzniku Ševčíkova Institutu, se v létě téhož roku odehrál první ročník komplexně pojatého projektu. Hudební události, která v sobě spojuje festivalové dění, tedy řadu různorodých koncertů v celé řadě horažďovických míst, </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Stará, a přece jako nová (Alte Oper Frankfurt am Main)</title>
      <itunes:episode>47</itunes:episode>
      <podcast:episode>47</podcast:episode>
      <itunes:title>Stará, a přece jako nová (Alte Oper Frankfurt am Main)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9c7e3ccd-7a0d-4ba3-9064-4e16b6769a58</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/39070911</link>
      <description>
        <![CDATA[Operní domy bývají důležitou kulturně-společenskou součástí či dokonce dominantou různých měst. Vzpomeňme na milánskou Scalu anebo koneckonců na naše pražské Národní divadlo. Někdy se jejich historie přímo či nepřímo propojuje s důležitými milníky v dějinách osídlení, které se jim stalo domovem. V plné míře to platí o budově takzvané Staré opery v hessenském hlavní městě Frankfurt nad Mohanem.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Operní domy bývají důležitou kulturně-společenskou součástí či dokonce dominantou různých měst. Vzpomeňme na milánskou Scalu anebo koneckonců na naše pražské Národní divadlo. Někdy se jejich historie přímo či nepřímo propojuje s důležitými milníky v dějinách osídlení, které se jim stalo domovem. V plné míře to platí o budově takzvané Staré opery v hessenském hlavní městě Frankfurt nad Mohanem.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 08 Feb 2022 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/39070911/9a7ab149.mp3" length="11584805" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>721</itunes:duration>
      <itunes:summary>Operní domy bývají důležitou kulturně-společenskou součástí či dokonce dominantou různých měst. Vzpomeňme na milánskou Scalu anebo koneckonců na naše pražské Národní divadlo. Někdy se jejich historie přímo či nepřímo propojuje s důležitými milníky v dějinách osídlení, které se jim stalo domovem. V plné míře to platí o budově takzvané Staré opery v hessenském hlavní městě Frankfurt nad Mohanem.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Operní domy bývají důležitou kulturně-společenskou součástí či dokonce dominantou různých měst. Vzpomeňme na milánskou Scalu anebo koneckonců na naše pražské Národní divadlo. Někdy se jejich historie přímo či nepřímo propojuje s důležitými milníky v dějin</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Koncertní síně prozatím v hlíně I. </title>
      <itunes:episode>46</itunes:episode>
      <podcast:episode>46</podcast:episode>
      <itunes:title>Koncertní síně prozatím v hlíně I. </itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0e953ea4-616e-4ce1-9672-59d47974e797</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d8c20df4</link>
      <description>
        <![CDATA[Hollův (a Kropáčův) "futrál na housle" v Ostravě. Koncertní sál, který na své otevření teprve čeká.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Hollův (a Kropáčův) "futrál na housle" v Ostravě. Koncertní sál, který na své otevření teprve čeká.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 01 Feb 2022 02:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d8c20df4/2cbe9e48.mp3" length="10547928" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>656</itunes:duration>
      <itunes:summary>Hollův (a Kropáčův) "futrál na housle" v Ostravě. Koncertní sál, který na své otevření teprve čeká.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Hollův (a Kropáčův) "futrál na housle" v Ostravě. Koncertní sál, který na své otevření teprve čeká.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Průkopnice ženské taktovky (Nadia Boulanger)</title>
      <itunes:episode>45</itunes:episode>
      <podcast:episode>45</podcast:episode>
      <itunes:title>Průkopnice ženské taktovky (Nadia Boulanger)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">53cc56c5-2fd0-4451-8597-33362a833d12</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8549b850</link>
      <description>
        <![CDATA["K dirigování jsem se vracela několik desítek let, ale nikdy jsem nepochopila, proč by to podle mnohých mělo být povolání vhodné pro muže a nevhodné pro ženy,“ prohlásila nedlouho před svou smrtí v požehnaném věku dvaadevadesáti let pedagožka, skladatelka a dirigentka Nadia Boulanger.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA["K dirigování jsem se vracela několik desítek let, ale nikdy jsem nepochopila, proč by to podle mnohých mělo být povolání vhodné pro muže a nevhodné pro ženy,“ prohlásila nedlouho před svou smrtí v požehnaném věku dvaadevadesáti let pedagožka, skladatelka a dirigentka Nadia Boulanger.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 25 Jan 2022 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8549b850/19b5df13.mp3" length="11080410" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>689</itunes:duration>
      <itunes:summary>"K dirigování jsem se vracela několik desítek let, ale nikdy jsem nepochopila, proč by to podle mnohých mělo být povolání vhodné pro muže a nevhodné pro ženy,“ prohlásila nedlouho před svou smrtí v požehnaném věku dvaadevadesáti let pedagožka, skladatelka a dirigentka Nadia Boulanger.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>"K dirigování jsem se vracela několik desítek let, ale nikdy jsem nepochopila, proč by to podle mnohých mělo být povolání vhodné pro muže a nevhodné pro ženy,“ prohlásila nedlouho před svou smrtí v požehnaném věku dvaadevadesáti let pedagožka, skladatelka</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Bílá velryba v Praze (Kongresové centrum v Praze a jeho hlavní sál)</title>
      <itunes:episode>44</itunes:episode>
      <podcast:episode>44</podcast:episode>
      <itunes:title>Bílá velryba v Praze (Kongresové centrum v Praze a jeho hlavní sál)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b12f69f1-6118-4ae1-996a-5acedd07c225</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/7ff9bb4c</link>
      <description>
        <![CDATA[Není v Praze mnoho míst, navíc prostorných, ze kterých se nabízí tak úchvatný výhled. Vějíř staveb i zeleně, který se ze severní hrany pražské čtvrti Pankrác očím rozevře, je vskutku panoramatický.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Není v Praze mnoho míst, navíc prostorných, ze kterých se nabízí tak úchvatný výhled. Vějíř staveb i zeleně, který se ze severní hrany pražské čtvrti Pankrác očím rozevře, je vskutku panoramatický.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 18 Jan 2022 08:38:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/7ff9bb4c/990fd74b.mp3" length="11042333" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>687</itunes:duration>
      <itunes:summary>Není v Praze mnoho míst, navíc prostorných, ze kterých se nabízí tak úchvatný výhled. Vějíř staveb i zeleně, který se ze severní hrany pražské čtvrti Pankrác očím rozevře, je vskutku panoramatický.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Není v Praze mnoho míst, navíc prostorných, ze kterých se nabízí tak úchvatný výhled. Vějíř staveb i zeleně, který se ze severní hrany pražské čtvrti Pankrác očím rozevře, je vskutku panoramatický.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rudolfův pramen (Klavírní festival Rudolfa Firkušného)</title>
      <itunes:episode>43</itunes:episode>
      <podcast:episode>43</podcast:episode>
      <itunes:title>Rudolfův pramen (Klavírní festival Rudolfa Firkušného)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">eef49192-f463-48e3-ba2c-c1b1a5f45531</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/07d8efb9</link>
      <description>
        <![CDATA[Klavírnímu festivalu Rudolfa Firkušného bude zasvěcen další díl pořadu Slavná auditoria.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Klavírnímu festivalu Rudolfa Firkušného bude zasvěcen další díl pořadu Slavná auditoria.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 11 Jan 2022 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/07d8efb9/6d74d19e.mp3" length="11240581" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>700</itunes:duration>
      <itunes:summary>Klavírnímu festivalu Rudolfa Firkušného bude zasvěcen další díl pořadu Slavná auditoria.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Klavírnímu festivalu Rudolfa Firkušného bude zasvěcen další díl pořadu Slavná auditoria.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Sál místo burzy, opera jako v Ďrážďanech (Koncertní síň a operní dům v Oděse)</title>
      <itunes:episode>42</itunes:episode>
      <podcast:episode>42</podcast:episode>
      <itunes:title>Sál místo burzy, opera jako v Ďrážďanech (Koncertní síň a operní dům v Oděse)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">774098d1-c764-402c-b64d-862f830372f5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a4b32bb4</link>
      <description>
        <![CDATA[13. října 1887 byl Čajkovského Pikovou dámou slavnostně otevřen nový operní svatostánek v ukrajinské Oděse. Kdo se podílel na jeho vybudování a jaké byly další osudy této budovy ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[13. října 1887 byl Čajkovského Pikovou dámou slavnostně otevřen nový operní svatostánek v ukrajinské Oděse. Kdo se podílel na jeho vybudování a jaké byly další osudy této budovy ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 04 Jan 2022 02:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a4b32bb4/9ce64322.mp3" length="11230386" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>699</itunes:duration>
      <itunes:summary>13. října 1887 byl Čajkovského Pikovou dámou slavnostně otevřen nový operní svatostánek v ukrajinské Oděse. Kdo se podílel na jeho vybudování a jaké byly další osudy této budovy ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>13. října 1887 byl Čajkovského Pikovou dámou slavnostně otevřen nový operní svatostánek v ukrajinské Oděse. Kdo se podílel na jeho vybudování a jaké byly další osudy této budovy ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Televizní zpívání (BBC Cardiff Singer of the World)</title>
      <itunes:episode>41</itunes:episode>
      <podcast:episode>41</podcast:episode>
      <itunes:title>Televizní zpívání (BBC Cardiff Singer of the World)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3ef75b31-7117-4e05-862b-271dc504de9d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1afcc8d8</link>
      <description>
        <![CDATA[Bryn Terfel, Dmitri Hvorostovsky, Elina Garanča, ale i náš Jan Martiník. Všechny tyto skvělé pěvce spojuje účast v soutěži BBC Cardiff Singer of the World.  ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Bryn Terfel, Dmitri Hvorostovsky, Elina Garanča, ale i náš Jan Martiník. Všechny tyto skvělé pěvce spojuje účast v soutěži BBC Cardiff Singer of the World.  ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 28 Dec 2021 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1afcc8d8/bb6175ae.mp3" length="11172325" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>695</itunes:duration>
      <itunes:summary>Bryn Terfel, Dmitri Hvorostovsky, Elina Garanča, ale i náš Jan Martiník. Všechny tyto skvělé pěvce spojuje účast v soutěži BBC Cardiff Singer of the World.  </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Bryn Terfel, Dmitri Hvorostovsky, Elina Garanča, ale i náš Jan Martiník. Všechny tyto skvělé pěvce spojuje účast v soutěži BBC Cardiff Singer of the World.  </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Klasika před oltářem </title>
      <itunes:episode>40</itunes:episode>
      <podcast:episode>40</podcast:episode>
      <itunes:title>Klasika před oltářem </itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">22065cb5-2a0f-4379-862f-c8b6bbacd1c2</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/49bcc737</link>
      <description>
        <![CDATA[Atrium-Kostel Povýšení sv. Kříže a Svatyně Krále Krista. Do největších pražských kostelů zamíříme za hudbou v příštím dílu pořadu s premiérou v pondělí v 19 hodin. Svatý Mikuláš, kostel svatých Šimona a Judy, katedrála svatého Víta. Na všech těchto místech zní krásná hudba. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Atrium-Kostel Povýšení sv. Kříže a Svatyně Krále Krista. Do největších pražských kostelů zamíříme za hudbou v příštím dílu pořadu s premiérou v pondělí v 19 hodin. Svatý Mikuláš, kostel svatých Šimona a Judy, katedrála svatého Víta. Na všech těchto místech zní krásná hudba. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 21 Dec 2021 03:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/49bcc737/4e6c274a.mp3" length="10697955" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>666</itunes:duration>
      <itunes:summary>Atrium-Kostel Povýšení sv. Kříže a Svatyně Krále Krista. Do největších pražských kostelů zamíříme za hudbou v příštím dílu pořadu s premiérou v pondělí v 19 hodin. Svatý Mikuláš, kostel svatých Šimona a Judy, katedrála svatého Víta. Na všech těchto místech zní krásná hudba. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Atrium-Kostel Povýšení sv. Kříže a Svatyně Krále Krista. Do největších pražských kostelů zamíříme za hudbou v příštím dílu pořadu s premiérou v pondělí v 19 hodin. Svatý Mikuláš, kostel svatých Šimona a Judy, katedrála svatého Víta. Na všech těchto místec</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba pro uši, hudba pro duši (Podzimní festival duchovní hudby Olomouc)</title>
      <itunes:episode>39</itunes:episode>
      <podcast:episode>39</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba pro uši, hudba pro duši (Podzimní festival duchovní hudby Olomouc)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a9bf1010-af4f-44a6-b528-4774c87d9d26</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b25c1113</link>
      <description>
        <![CDATA[Od roku 1996 se píše historie Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Kdo stojí za jeho vznikem a jaký repertoár festival nabízí ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Od roku 1996 se píše historie Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Kdo stojí za jeho vznikem a jaký repertoár festival nabízí ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 14 Dec 2021 05:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b25c1113/433265d5.mp3" length="11238634" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>699</itunes:duration>
      <itunes:summary>Od roku 1996 se píše historie Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Kdo stojí za jeho vznikem a jaký repertoár festival nabízí ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Od roku 1996 se píše historie Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Kdo stojí za jeho vznikem a jaký repertoár festival nabízí ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hitler, rockeři, filharmonici (Berlínská Waldbuhne)</title>
      <itunes:episode>38</itunes:episode>
      <podcast:episode>38</podcast:episode>
      <itunes:title>Hitler, rockeři, filharmonici (Berlínská Waldbuhne)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a4e71b8f-a3ec-4ccd-a6b7-883ed49ad4af</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/217ddffe</link>
      <description>
        <![CDATA[Druhého srpna 1936 byla veřejnosti slavnostně zpřístupněna berlínská Lesní scéna, Waldbuhne. Místo, kde se od počátku 90. let minulého století konají koncem června světově proslulé koncerty Berlínských filharmoniků. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Druhého srpna 1936 byla veřejnosti slavnostně zpřístupněna berlínská Lesní scéna, Waldbuhne. Místo, kde se od počátku 90. let minulého století konají koncem června světově proslulé koncerty Berlínských filharmoniků. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 07 Dec 2021 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/217ddffe/b1da21c5.mp3" length="11408882" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>710</itunes:duration>
      <itunes:summary>Druhého srpna 1936 byla veřejnosti slavnostně zpřístupněna berlínská Lesní scéna, Waldbuhne. Místo, kde se od počátku 90. let minulého století konají koncem června světově proslulé koncerty Berlínských filharmoniků. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Druhého srpna 1936 byla veřejnosti slavnostně zpřístupněna berlínská Lesní scéna, Waldbuhne. Místo, kde se od počátku 90. let minulého století konají koncem června světově proslulé koncerty Berlínských filharmoniků. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ženy s taktovkou (dirigentky ve světě i u nás)</title>
      <itunes:episode>37</itunes:episode>
      <podcast:episode>37</podcast:episode>
      <itunes:title>Ženy s taktovkou (dirigentky ve světě i u nás)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ae044f0b-1e49-425f-bd66-a9c437fc99bc</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d89189d0</link>
      <description>
        <![CDATA[Ženy s taktovkou. Které se staly průkopnicemi v této pro ženy jistě nelehké profesi a které patří dnes k zářícím hvězdám ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Ženy s taktovkou. Které se staly průkopnicemi v této pro ženy jistě nelehké profesi a které patří dnes k zářícím hvězdám ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 30 Nov 2021 06:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d89189d0/1d012662.mp3" length="10688944" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>665</itunes:duration>
      <itunes:summary>Ženy s taktovkou. Které se staly průkopnicemi v této pro ženy jistě nelehké profesi a které patří dnes k zářícím hvězdám ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Ženy s taktovkou. Které se staly průkopnicemi v této pro ženy jistě nelehké profesi a které patří dnes k zářícím hvězdám ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Tři v jednom (MHF v Lucernu v souvislostech)</title>
      <itunes:episode>36</itunes:episode>
      <podcast:episode>36</podcast:episode>
      <itunes:title>Tři v jednom (MHF v Lucernu v souvislostech)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">96b613f9-e0d8-4c9f-bbe6-4c2ff05c9535</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f58ded5c</link>
      <description>
        <![CDATA[Mezinárodní hudební festival v Lucernu je souhrnnou značkou pro řadu dalších souvislostí, které lze vždy spojit do volně propojených trojspřeží. Jakých ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Mezinárodní hudební festival v Lucernu je souhrnnou značkou pro řadu dalších souvislostí, které lze vždy spojit do volně propojených trojspřeží. Jakých ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 23 Nov 2021 10:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f58ded5c/fb66b784.mp3" length="11190653" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>696</itunes:duration>
      <itunes:summary>Mezinárodní hudební festival v Lucernu je souhrnnou značkou pro řadu dalších souvislostí, které lze vždy spojit do volně propojených trojspřeží. Jakých ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Mezinárodní hudební festival v Lucernu je souhrnnou značkou pro řadu dalších souvislostí, které lze vždy spojit do volně propojených trojspřeží. Jakých ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Malé, ale naše Monte Carlo (Společenský dům Casino, Mariánské Lázně)</title>
      <itunes:episode>35</itunes:episode>
      <podcast:episode>35</podcast:episode>
      <itunes:title>Malé, ale naše Monte Carlo (Společenský dům Casino, Mariánské Lázně)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2622120f-1aa8-4294-80be-c67446a6aae7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/81473b38</link>
      <description>
        <![CDATA[200 let už se píše historie nejstaršího českého symfonického orchestru. Jeho domovským sídlem je Společenský sál v Mariánských lázních. Proč nese název Casino ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[200 let už se píše historie nejstaršího českého symfonického orchestru. Jeho domovským sídlem je Společenský sál v Mariánských lázních. Proč nese název Casino ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 16 Nov 2021 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/81473b38/ad3324d9.mp3" length="10691149" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>665</itunes:duration>
      <itunes:summary>200 let už se píše historie nejstaršího českého symfonického orchestru. Jeho domovským sídlem je Společenský sál v Mariánských lázních. Proč nese název Casino ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>200 let už se píše historie nejstaršího českého symfonického orchestru. Jeho domovským sídlem je Společenský sál v Mariánských lázních. Proč nese název Casino ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dvě soutěže pod stříbrnou krasavicí (KHS a HVS v Ústí nad Orlicí)</title>
      <itunes:episode>34</itunes:episode>
      <podcast:episode>34</podcast:episode>
      <itunes:title>Dvě soutěže pod stříbrnou krasavicí (KHS a HVS v Ústí nad Orlicí)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7e2fd5e7-b805-492e-a18c-d5302e81960b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d5d8ab52</link>
      <description>
        <![CDATA[Hned dvě soutěžní klání hostí východočeské město Ústí nad Orlicí. Jedna je věnována mladým houslistům, druhá violoncellistům. Kdo stál u jejich zrodu a čí jméno nesou ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Hned dvě soutěžní klání hostí východočeské město Ústí nad Orlicí. Jedna je věnována mladým houslistům, druhá violoncellistům. Kdo stál u jejich zrodu a čí jméno nesou ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 09 Nov 2021 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d5d8ab52/e0bd2dfb.mp3" length="10796660" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>672</itunes:duration>
      <itunes:summary>Hned dvě soutěžní klání hostí východočeské město Ústí nad Orlicí. Jedna je věnována mladým houslistům, druhá violoncellistům. Kdo stál u jejich zrodu a čí jméno nesou ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Hned dvě soutěžní klání hostí východočeské město Ústí nad Orlicí. Jedna je věnována mladým houslistům, druhá violoncellistům. Kdo stál u jejich zrodu a čí jméno nesou ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Komorní ráj nedaleko Oxford Street (Wigmore Hall)</title>
      <itunes:episode>33</itunes:episode>
      <podcast:episode>33</podcast:episode>
      <itunes:title>Komorní ráj nedaleko Oxford Street (Wigmore Hall)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f38103ae-3f8b-4c40-8ac9-c8459369c6d5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/70248846</link>
      <description>
        <![CDATA[Už přes sto let se daří komorní hudbě v londýnské Wigmore Hall. Zahajovací koncert se konal v květnu 1901. Které hvězdy se na něm představily a které tu vystupují dnes ?  ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Už přes sto let se daří komorní hudbě v londýnské Wigmore Hall. Zahajovací koncert se konal v květnu 1901. Které hvězdy se na něm představily a které tu vystupují dnes ?  ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 02 Nov 2021 05:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/70248846/498bb8cc.mp3" length="10552270" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>656</itunes:duration>
      <itunes:summary>Už přes sto let se daří komorní hudbě v londýnské Wigmore Hall. Zahajovací koncert se konal v květnu 1901. Které hvězdy se na něm představily a které tu vystupují dnes ?  </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Už přes sto let se daří komorní hudbě v londýnské Wigmore Hall. Zahajovací koncert se konal v květnu 1901. Které hvězdy se na něm představily a které tu vystupují dnes ?  </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Slovenský tenor ve stínu české jaderné elektrárny ( HF v Jaroměřicích nad Rokytnou)</title>
      <itunes:episode>32</itunes:episode>
      <podcast:episode>32</podcast:episode>
      <itunes:title>Slovenský tenor ve stínu české jaderné elektrárny ( HF v Jaroměřicích nad Rokytnou)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e871f18a-1a34-471f-8525-094099dd8f97</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d62f57ff</link>
      <description>
        <![CDATA[Tři postavy mají klíčový význam pro vznik hudebního festivalu, který od roku 1999 probíhá v na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a okolí. O koho jde ? A jaká je dramaturgie festivalu ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Tři postavy mají klíčový význam pro vznik hudebního festivalu, který od roku 1999 probíhá v na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a okolí. O koho jde ? A jaká je dramaturgie festivalu ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 26 Oct 2021 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d62f57ff/ee4b70df.mp3" length="23993122" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>598</itunes:duration>
      <itunes:summary>Tři postavy mají klíčový význam pro vznik hudebního festivalu, který od roku 1999 probíhá v na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a okolí. O koho jde ? A jaká je dramaturgie festivalu ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Tři postavy mají klíčový význam pro vznik hudebního festivalu, který od roku 1999 probíhá v na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a okolí. O koho jde ? A jaká je dramaturgie festivalu ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Plzeňské polistopadové vítězství (Nová scéna Divadla Josefa Kajetána Tyla)</title>
      <itunes:episode>31</itunes:episode>
      <podcast:episode>31</podcast:episode>
      <itunes:title>Plzeňské polistopadové vítězství (Nová scéna Divadla Josefa Kajetána Tyla)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8b2f0a70-0540-48f1-9647-cc317a9ce879</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2efabd4e</link>
      <description>
        <![CDATA[2. září 2014 byla provedením Smetanovy Prodané nevěsty otevřena Nová scéna plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla. Co předcházelo jejímu otevření ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[2. září 2014 byla provedením Smetanovy Prodané nevěsty otevřena Nová scéna plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla. Co předcházelo jejímu otevření ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 19 Oct 2021 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2efabd4e/9de5605b.mp3" length="25402432" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>634</itunes:duration>
      <itunes:summary>2. září 2014 byla provedením Smetanovy Prodané nevěsty otevřena Nová scéna plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla. Co předcházelo jejímu otevření ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>2. září 2014 byla provedením Smetanovy Prodané nevěsty otevřena Nová scéna plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla. Co předcházelo jejímu otevření ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Všechny cesty vedou do franckého Říma (Mezinárodní dirigentská Soutěž G. Mahlera v Bamberku)</title>
      <itunes:episode>30</itunes:episode>
      <podcast:episode>30</podcast:episode>
      <itunes:title>Všechny cesty vedou do franckého Říma (Mezinárodní dirigentská Soutěž G. Mahlera v Bamberku)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">51e3cb2a-3c5f-4bb1-ba08-1b99b27c4ea3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/89e4dee1</link>
      <description>
        <![CDATA[Půvabné město Bamberk není jen sídlem symfonického orchestru, jehož šéfdirigentem je náš Jakub Hrůša, ale i městem, kde se každé 3 roky koná soutěž, nesoucí jméno Gustava Mahlera.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Půvabné město Bamberk není jen sídlem symfonického orchestru, jehož šéfdirigentem je náš Jakub Hrůša, ale i městem, kde se každé 3 roky koná soutěž, nesoucí jméno Gustava Mahlera.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 12 Oct 2021 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/89e4dee1/f18bb4ea.mp3" length="28505296" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>711</itunes:duration>
      <itunes:summary>Půvabné město Bamberk není jen sídlem symfonického orchestru, jehož šéfdirigentem je náš Jakub Hrůša, ale i městem, kde se každé 3 roky koná soutěž, nesoucí jméno Gustava Mahlera.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Půvabné město Bamberk není jen sídlem symfonického orchestru, jehož šéfdirigentem je náš Jakub Hrůša, ale i městem, kde se každé 3 roky koná soutěž, nesoucí jméno Gustava Mahlera.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jihoamerický operní trojúhelník (La Plata, Santiago a Montevideo)</title>
      <itunes:episode>29</itunes:episode>
      <podcast:episode>29</podcast:episode>
      <itunes:title>Jihoamerický operní trojúhelník (La Plata, Santiago a Montevideo)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">56d5a555-0041-4867-ac40-856e03c71153</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2aeb9c6c</link>
      <description>
        <![CDATA[Teatro Argentina, Městské divadlo v Santiago de Chile a Teatro Solís v Motevideu. To je trojice operních domů v jihoamerickém trojúhelníku.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Teatro Argentina, Městské divadlo v Santiago de Chile a Teatro Solís v Motevideu. To je trojice operních domů v jihoamerickém trojúhelníku.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 05 Oct 2021 01:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2aeb9c6c/29620f43.mp3" length="28018658" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>699</itunes:duration>
      <itunes:summary>Teatro Argentina, Městské divadlo v Santiago de Chile a Teatro Solís v Motevideu. To je trojice operních domů v jihoamerickém trojúhelníku.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Teatro Argentina, Městské divadlo v Santiago de Chile a Teatro Solís v Motevideu. To je trojice operních domů v jihoamerickém trojúhelníku.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Velká událost v malém městě (Operní festival ve Wexfordu)</title>
      <itunes:episode>28</itunes:episode>
      <podcast:episode>28</podcast:episode>
      <itunes:title>Velká událost v malém městě (Operní festival ve Wexfordu)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ee4e9d76-91bb-40b3-b362-2e9f0703d601</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/18d22831</link>
      <description>
        <![CDATA[Operní festival v irském Wexfordu patří k všeobecně uznávaným a oceňovaným přehlídkám. Kdo stál u jeho zrodu a které hvězdy během své existence přivítal ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Operní festival v irském Wexfordu patří k všeobecně uznávaným a oceňovaným přehlídkám. Kdo stál u jeho zrodu a které hvězdy během své existence přivítal ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 28 Sep 2021 09:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/18d22831/2914cb20.mp3" length="27266994" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>680</itunes:duration>
      <itunes:summary>Operní festival v irském Wexfordu patří k všeobecně uznávaným a oceňovaným přehlídkám. Kdo stál u jeho zrodu a které hvězdy během své existence přivítal ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Operní festival v irském Wexfordu patří k všeobecně uznávaným a oceňovaným přehlídkám. Kdo stál u jeho zrodu a které hvězdy během své existence přivítal ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Divadlo dvojího typu (koncertní sály v Karlových Varech)</title>
      <itunes:episode>27</itunes:episode>
      <podcast:episode>27</podcast:episode>
      <itunes:title>Divadlo dvojího typu (koncertní sály v Karlových Varech)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e6bd83e6-208b-4880-ba50-285e2da3e8c1</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/55438775</link>
      <description>
        <![CDATA[Karlovy Vary patří k nejoblíbenějším evropským lázním. Kromě termálních a minerálních pramenů tu ovšem najdeme i bohatý kulturní život. Kde se ve Varech nejlépe daří hudbě ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Karlovy Vary patří k nejoblíbenějším evropským lázním. Kromě termálních a minerálních pramenů tu ovšem najdeme i bohatý kulturní život. Kde se ve Varech nejlépe daří hudbě ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 21 Sep 2021 02:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/55438775/dc46418b.mp3" length="26639586" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>664</itunes:duration>
      <itunes:summary>Karlovy Vary patří k nejoblíbenějším evropským lázním. Kromě termálních a minerálních pramenů tu ovšem najdeme i bohatý kulturní život. Kde se ve Varech nejlépe daří hudbě ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Karlovy Vary patří k nejoblíbenějším evropským lázním. Kromě termálních a minerálních pramenů tu ovšem najdeme i bohatý kulturní život. Kde se ve Varech nejlépe daří hudbě ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nová, ambiciózní, úspěšná (Nová violová soutěž Oskara Nedbala)</title>
      <itunes:episode>26</itunes:episode>
      <podcast:episode>26</podcast:episode>
      <itunes:title>Nová, ambiciózní, úspěšná (Nová violová soutěž Oskara Nedbala)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">28f0dbf6-1403-467b-8c7f-3153a66719a9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/9ff28e64</link>
      <description>
        <![CDATA[Jméno českého skladatele Oskara Nedbala nese jedna z nejmladších interpretačních soutěží u nás. Kdo stojí za jejím vznikem a komu je určena ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Jméno českého skladatele Oskara Nedbala nese jedna z nejmladších interpretačních soutěží u nás. Kdo stojí za jejím vznikem a komu je určena ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 14 Sep 2021 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/9ff28e64/c3788041.mp3" length="27699194" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>691</itunes:duration>
      <itunes:summary>Jméno českého skladatele Oskara Nedbala nese jedna z nejmladších interpretačních soutěží u nás. Kdo stojí za jejím vznikem a komu je určena ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Jméno českého skladatele Oskara Nedbala nese jedna z nejmladších interpretačních soutěží u nás. Kdo stojí za jejím vznikem a komu je určena ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Opera dvou králů (Královská opera ve Stockholmu)</title>
      <itunes:episode>25</itunes:episode>
      <podcast:episode>25</podcast:episode>
      <itunes:title>Opera dvou králů (Královská opera ve Stockholmu)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">60a4a58e-240d-47a4-b6c3-c6a5330af023</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/199412e4</link>
      <description>
        <![CDATA[V samém srdci švédské metropole stojí budova stockholmské Královské opery, která je spjata se jmény dvou králů – Gustava III. a Oskara II. Proč a jak ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V samém srdci švédské metropole stojí budova stockholmské Královské opery, která je spjata se jmény dvou králů – Gustava III. a Oskara II. Proč a jak ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 07 Sep 2021 03:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/199412e4/d85f35e6.mp3" length="25740728" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>642</itunes:duration>
      <itunes:summary>V samém srdci švédské metropole stojí budova stockholmské Královské opery, která je spjata se jmény dvou králů – Gustava III. a Oskara II. Proč a jak ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V samém srdci švédské metropole stojí budova stockholmské Královské opery, která je spjata se jmény dvou králů – Gustava III. a Oskara II. Proč a jak ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Z domácích stezek na globální dálnice (Světové hudební agentury)</title>
      <itunes:episode>24</itunes:episode>
      <podcast:episode>24</podcast:episode>
      <itunes:title>Z domácích stezek na globální dálnice (Světové hudební agentury)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f9c88693-e43e-4421-aa54-c6fc8bce4dd9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/0b3fe4a0</link>
      <description>
        <![CDATA[K uměleckým profesím neodmyslitelně patří i činnost produkční a producentská. Ani špičky klasické hudby se neobejdou bez uměleckých agentur. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[K uměleckým profesím neodmyslitelně patří i činnost produkční a producentská. Ani špičky klasické hudby se neobejdou bez uměleckých agentur. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 31 Aug 2021 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/0b3fe4a0/f938c753.mp3" length="26554972" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>662</itunes:duration>
      <itunes:summary>K uměleckým profesím neodmyslitelně patří i činnost produkční a producentská. Ani špičky klasické hudby se neobejdou bez uměleckých agentur. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>K uměleckým profesím neodmyslitelně patří i činnost produkční a producentská. Ani špičky klasické hudby se neobejdou bez uměleckých agentur. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Událost mezi dvěma daty (Festival Hudba tisíců - Mahler Jihlava)</title>
      <itunes:episode>23</itunes:episode>
      <podcast:episode>23</podcast:episode>
      <itunes:title>Událost mezi dvěma daty (Festival Hudba tisíců - Mahler Jihlava)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c7023a14-536c-4344-be4c-e36f85543aa6</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b5d12346</link>
      <description>
        <![CDATA[V 90. letech 20. století se zrodila myšlenka pořádat v českých zemích festival, který bude připomínat stopu velkého symfonika Gustava Mahlera v českých zemích. Kdo stál u zrodu festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava ?  A jaká je dramaturgie této přehlídky ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V 90. letech 20. století se zrodila myšlenka pořádat v českých zemích festival, který bude připomínat stopu velkého symfonika Gustava Mahlera v českých zemích. Kdo stál u zrodu festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava ?  A jaká je dramaturgie této přehlídky ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 24 Aug 2021 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b5d12346/038f0933.mp3" length="26035296" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>649</itunes:duration>
      <itunes:summary>V 90. letech 20. století se zrodila myšlenka pořádat v českých zemích festival, který bude připomínat stopu velkého symfonika Gustava Mahlera v českých zemích. Kdo stál u zrodu festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava ?  A jaká je dramaturgie této přehlídky ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V 90. letech 20. století se zrodila myšlenka pořádat v českých zemích festival, který bude připomínat stopu velkého symfonika Gustava Mahlera v českých zemích. Kdo stál u zrodu festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava ?  A jaká je dramaturgie této přehlídk</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pavarotti v Košické synagoze (Dům umění Košice)</title>
      <itunes:episode>22</itunes:episode>
      <podcast:episode>22</podcast:episode>
      <itunes:title>Pavarotti v Košické synagoze (Dům umění Košice)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">879656c6-68bb-4f2d-af70-044c4b834292</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/57a8b449</link>
      <description>
        <![CDATA[Své sídlo našla Státní filharmonie Košice v budově bývalé synagogy. Jak k tomu došlo a jaká je historie tohoto místa ?  Historie i současnost košického Domu umění. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Své sídlo našla Státní filharmonie Košice v budově bývalé synagogy. Jak k tomu došlo a jaká je historie tohoto místa ?  Historie i současnost košického Domu umění. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 17 Aug 2021 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/57a8b449/ae767104.mp3" length="27585412" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>688</itunes:duration>
      <itunes:summary>Své sídlo našla Státní filharmonie Košice v budově bývalé synagogy. Jak k tomu došlo a jaká je historie tohoto místa ?  Historie i současnost košického Domu umění. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Své sídlo našla Státní filharmonie Košice v budově bývalé synagogy. Jak k tomu došlo a jaká je historie tohoto místa ?  Historie i současnost košického Domu umění. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Soutěž, ve které uspěli Češi (Mezinárodní soutěž mladých dirigentů v Besanconu)</title>
      <itunes:episode>21</itunes:episode>
      <podcast:episode>21</podcast:episode>
      <itunes:title>Soutěž, ve které uspěli Češi (Mezinárodní soutěž mladých dirigentů v Besanconu)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">bc89c6dc-c192-4c68-ab30-7c7bc14aed35</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d9db376d</link>
      <description>
        <![CDATA[Zdeněk Košler, Martin Turnovský, Zdeněk Mácal a Tomáš Koutník. Co spojuje tyto české dirigenty ? Úspěch na Mezinárodní soutěž mladých dirigentů v Besanconu. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Zdeněk Košler, Martin Turnovský, Zdeněk Mácal a Tomáš Koutník. Co spojuje tyto české dirigenty ? Úspěch na Mezinárodní soutěž mladých dirigentů v Besanconu. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 10 Aug 2021 09:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d9db376d/b8cb5bd9.mp3" length="26717898" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>666</itunes:duration>
      <itunes:summary>Zdeněk Košler, Martin Turnovský, Zdeněk Mácal a Tomáš Koutník. Co spojuje tyto české dirigenty ? Úspěch na Mezinárodní soutěž mladých dirigentů v Besanconu. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Zdeněk Košler, Martin Turnovský, Zdeněk Mácal a Tomáš Koutník. Co spojuje tyto české dirigenty ? Úspěch na Mezinárodní soutěž mladých dirigentů v Besanconu. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Napůl Scala, napůl Fenice (Teatro lirico Giuseppe Verdi v Terstu)          </title>
      <itunes:episode>20</itunes:episode>
      <podcast:episode>20</podcast:episode>
      <itunes:title>Napůl Scala, napůl Fenice (Teatro lirico Giuseppe Verdi v Terstu)          </itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">38d984bd-758a-45c4-8d7f-e27c44a0c045</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a2f823ce</link>
      <description>
        <![CDATA[V lednu 1801 bylo otevřeno Divadlo Giuseppe Verdiho v Terstu. V jakých souvislostech tento operní dům vznikl ? A co předcházelo jeho otevření ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V lednu 1801 bylo otevřeno Divadlo Giuseppe Verdiho v Terstu. V jakých souvislostech tento operní dům vznikl ? A co předcházelo jeho otevření ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 03 Aug 2021 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a2f823ce/e8c97587.mp3" length="28458212" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>710</itunes:duration>
      <itunes:summary>V lednu 1801 bylo otevřeno Divadlo Giuseppe Verdiho v Terstu. V jakých souvislostech tento operní dům vznikl ? A co předcházelo jeho otevření ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V lednu 1801 bylo otevřeno Divadlo Giuseppe Verdiho v Terstu. V jakých souvislostech tento operní dům vznikl ? A co předcházelo jeho otevření ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nebýt pražského míru (Šlesvicko-holštýnský hudební festival)</title>
      <itunes:episode>19</itunes:episode>
      <podcast:episode>19</podcast:episode>
      <itunes:title>Nebýt pražského míru (Šlesvicko-holštýnský hudební festival)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">127c3e29-9e7b-4657-a9b8-8d1dc82d0cb1</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4cee0aea</link>
      <description>
        <![CDATA[Roku 1986 založil německý klavírista Justuz Franz Šlesvicko-Holštýnský festival. Kdo jej inspiroval k založení této severoněmecké hudební přehlídky a jaká jsou současné festivalové aktivity?]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Roku 1986 založil německý klavírista Justuz Franz Šlesvicko-Holštýnský festival. Kdo jej inspiroval k založení této severoněmecké hudební přehlídky a jaká jsou současné festivalové aktivity?]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 27 Jul 2021 03:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4cee0aea/2163654c.mp3" length="26724190" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>667</itunes:duration>
      <itunes:summary>Roku 1986 založil německý klavírista Justuz Franz Šlesvicko-Holštýnský festival. Kdo jej inspiroval k založení této severoněmecké hudební přehlídky a jaká jsou současné festivalové aktivity?</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Roku 1986 založil německý klavírista Justuz Franz Šlesvicko-Holštýnský festival. Kdo jej inspiroval k založení této severoněmecké hudební přehlídky a jaká jsou současné festivalové aktivity?</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Baroko, traktory, rekonstrukce (Zámecké divadlo ve Valticích)</title>
      <itunes:episode>18</itunes:episode>
      <podcast:episode>18</podcast:episode>
      <itunes:title>Baroko, traktory, rekonstrukce (Zámecké divadlo ve Valticích)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">bc911c22-1fcf-4756-bf01-247143094302</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/21c9984d</link>
      <description>
        <![CDATA[10 tisíc kilometrů od Prahy je megalopole, v níž žije skoro 10 milionů obyvatel. Mexico City. V místním Paláci umění zpívala mimo jiné legendární Maria Callas. Které další hvězdy zde vystoupily ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[10 tisíc kilometrů od Prahy je megalopole, v níž žije skoro 10 milionů obyvatel. Mexico City. V místním Paláci umění zpívala mimo jiné legendární Maria Callas. Které další hvězdy zde vystoupily ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 20 Jul 2021 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/21c9984d/1ec3bd45.mp3" length="27774468" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>693</itunes:duration>
      <itunes:summary>10 tisíc kilometrů od Prahy je megalopole, v níž žije skoro 10 milionů obyvatel. Mexico City. V místním Paláci umění zpívala mimo jiné legendární Maria Callas. Které další hvězdy zde vystoupily ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>10 tisíc kilometrů od Prahy je megalopole, v níž žije skoro 10 milionů obyvatel. Mexico City. V místním Paláci umění zpívala mimo jiné legendární Maria Callas. Které další hvězdy zde vystoupily ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Starší bratr filharmoniků (Český spolek pro komorní hudbu)</title>
      <itunes:episode>17</itunes:episode>
      <podcast:episode>17</podcast:episode>
      <itunes:title>Starší bratr filharmoniků (Český spolek pro komorní hudbu)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4f8ad597-9c50-4bb4-83c6-7172cebef19c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/88f1b794</link>
      <description>
        <![CDATA[Na podporu činnosti Českého kvarteta vznikl v roce 1894 Český spolek pro komorní hudbu. Co předcházelo jeho založení a kdo stál u jeho zrodu ? A jaká je současnost tohoto hudebního spolku ?]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Na podporu činnosti Českého kvarteta vznikl v roce 1894 Český spolek pro komorní hudbu. Co předcházelo jeho založení a kdo stál u jeho zrodu ? A jaká je současnost tohoto hudebního spolku ?]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 13 Jul 2021 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/88f1b794/1e4c6f0e.mp3" length="28336120" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>707</itunes:duration>
      <itunes:summary>Na podporu činnosti Českého kvarteta vznikl v roce 1894 Český spolek pro komorní hudbu. Co předcházelo jeho založení a kdo stál u jeho zrodu ? A jaká je současnost tohoto hudebního spolku ?</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Na podporu činnosti Českého kvarteta vznikl v roce 1894 Český spolek pro komorní hudbu. Co předcházelo jeho založení a kdo stál u jeho zrodu ? A jaká je současnost tohoto hudebního spolku ?</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba v katedrálách umění (Mexico City)</title>
      <itunes:episode>16</itunes:episode>
      <podcast:episode>16</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba v katedrálách umění (Mexico City)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">28ee1908-3173-444a-8bff-6959b068b69c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1fb0db9e</link>
      <description>
        <![CDATA[10 tisíc kilometrů od Prahy je megalopole, v níž žije skoro 10 milionů obyvatel. Mexico City. V místním Paláci umění zpívala mimo jiné legendární Maria Callas. Které další hvězdy zde vystoupily ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[10 tisíc kilometrů od Prahy je megalopole, v níž žije skoro 10 milionů obyvatel. Mexico City. V místním Paláci umění zpívala mimo jiné legendární Maria Callas. Které další hvězdy zde vystoupily ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 06 Jul 2021 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1fb0db9e/c14a2d71.mp3" length="28182628" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>703</itunes:duration>
      <itunes:summary>10 tisíc kilometrů od Prahy je megalopole, v níž žije skoro 10 milionů obyvatel. Mexico City. V místním Paláci umění zpívala mimo jiné legendární Maria Callas. Které další hvězdy zde vystoupily ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>10 tisíc kilometrů od Prahy je megalopole, v níž žije skoro 10 milionů obyvatel. Mexico City. V místním Paláci umění zpívala mimo jiné legendární Maria Callas. Které další hvězdy zde vystoupily ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Na počátku byl Žerotín (MHF Dvořákova Olomouc)</title>
      <itunes:episode>15</itunes:episode>
      <podcast:episode>15</podcast:episode>
      <itunes:title>Na počátku byl Žerotín (MHF Dvořákova Olomouc)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0d045ea3-f89f-4967-a08e-a558214c65fb</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/67e93803</link>
      <description>
        <![CDATA[Olomoucký sbor Žerotín stál na počátku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc. Jakou  cestou si přehlídka prošla a na jakých pilířích staví svou dramaturgii ?]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Olomoucký sbor Žerotín stál na počátku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc. Jakou  cestou si přehlídka prošla a na jakých pilířích staví svou dramaturgii ?]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 29 Jun 2021 02:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/67e93803/271b200b.mp3" length="27952912" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>697</itunes:duration>
      <itunes:summary>Olomoucký sbor Žerotín stál na počátku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc. Jakou  cestou si přehlídka prošla a na jakých pilířích staví svou dramaturgii ?</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Olomoucký sbor Žerotín stál na počátku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc. Jakou  cestou si přehlídka prošla a na jakých pilířích staví svou dramaturgii ?</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Opera v sadech dvou Smetanů (Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni)</title>
      <itunes:episode>14</itunes:episode>
      <podcast:episode>14</podcast:episode>
      <itunes:title>Opera v sadech dvou Smetanů (Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9f292bb8-926d-4fb9-b397-5295ca34d6fb</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/55522d8c</link>
      <description>
        <![CDATA[Nejméně patnáct měst v České republice má na svém území park jménem Smetanovy sady. Jen v jedněch však sídlí divadlo, v němž se kromě činohry, operety, baletu a nověji i muzikálu provozuje také opera.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Nejméně patnáct měst v České republice má na svém území park jménem Smetanovy sady. Jen v jedněch však sídlí divadlo, v němž se kromě činohry, operety, baletu a nověji i muzikálu provozuje také opera.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 22 Jun 2021 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/55522d8c/0493ea98.mp3" length="27077094" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>675</itunes:duration>
      <itunes:summary>Nejméně patnáct měst v České republice má na svém území park jménem Smetanovy sady. Jen v jedněch však sídlí divadlo, v němž se kromě činohry, operety, baletu a nověji i muzikálu provozuje také opera.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Nejméně patnáct měst v České republice má na svém území park jménem Smetanovy sady. Jen v jedněch však sídlí divadlo, v němž se kromě činohry, operety, baletu a nověji i muzikálu provozuje také opera.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Houslová olympiáda v Poznani (Mezinárodní houslová soutěž Henryka Wieniawského)</title>
      <itunes:episode>13</itunes:episode>
      <podcast:episode>13</podcast:episode>
      <itunes:title>Houslová olympiáda v Poznani (Mezinárodní houslová soutěž Henryka Wieniawského)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">353a9014-6352-4fbe-b754-35d3f95cabfb</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c078a47f</link>
      <description>
        <![CDATA[V roce 1935 se ve Varšavě konal první ročník houslové soutěže Henryka Wienawského – „polského Paganiniho“. Uspěli v ní postupně otec i syn Oistrachovi. Kdo další si odnesl toto významné ocenění ? ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V roce 1935 se ve Varšavě konal první ročník houslové soutěže Henryka Wienawského – „polského Paganiniho“. Uspěli v ní postupně otec i syn Oistrachovi. Kdo další si odnesl toto významné ocenění ? ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 15 Jun 2021 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c078a47f/31fc0878.mp3" length="27668016" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>690</itunes:duration>
      <itunes:summary>V roce 1935 se ve Varšavě konal první ročník houslové soutěže Henryka Wienawského – „polského Paganiniho“. Uspěli v ní postupně otec i syn Oistrachovi. Kdo další si odnesl toto významné ocenění ? </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V roce 1935 se ve Varšavě konal první ročník houslové soutěže Henryka Wienawského – „polského Paganiniho“. Uspěli v ní postupně otec i syn Oistrachovi. Kdo další si odnesl toto významné ocenění ? </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Staré i nové, operní i koncertní (Maďarská státní opera, Palác Vigadó a Mupa Budapest)</title>
      <itunes:episode>12</itunes:episode>
      <podcast:episode>12</podcast:episode>
      <itunes:title>Staré i nové, operní i koncertní (Maďarská státní opera, Palác Vigadó a Mupa Budapest)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0ad34a2b-66c2-4341-8d94-51277c31e88d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a2c7a3cc</link>
      <description>
        <![CDATA[Až do údobí maďarského národního obrození, které nastalo po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1876, sahají kořeny Maďarské – původně – Královské - státní opery i Palace Vigadó. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Až do údobí maďarského národního obrození, které nastalo po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1876, sahají kořeny Maďarské – původně – Královské - státní opery i Palace Vigadó. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 08 Jun 2021 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a2c7a3cc/9c08aba6.mp3" length="28632650" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>714</itunes:duration>
      <itunes:summary>Až do údobí maďarského národního obrození, které nastalo po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1876, sahají kořeny Maďarské – původně – Královské - státní opery i Palace Vigadó. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Až do údobí maďarského národního obrození, které nastalo po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1876, sahají kořeny Maďarské – původně – Královské - státní opery i Palace Vigadó. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pořádně se rozmáchnout (Umělecká agentura Harrison and Perrott)</title>
      <itunes:episode>9</itunes:episode>
      <podcast:episode>9</podcast:episode>
      <itunes:title>Pořádně se rozmáchnout (Umělecká agentura Harrison and Perrott)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">39dd5875-a465-44e7-abb9-f356342cf247</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/99a23310</link>
      <description>
        <![CDATA[Co spojuje osobnosti tak odlišné věkem, národností i profesním zaměřením, jako jsou například Vladimir Aškenazy a Lisa Batiashvili? Nebo Kent Nagano a Leila Josefowitz? Všichni se věnují hudbě, ale nejen to...]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Co spojuje osobnosti tak odlišné věkem, národností i profesním zaměřením, jako jsou například Vladimir Aškenazy a Lisa Batiashvili? Nebo Kent Nagano a Leila Josefowitz? Všichni se věnují hudbě, ale nejen to...]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 01 Jun 2021 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/99a23310/60e1996c.mp3" length="26902756" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>671</itunes:duration>
      <itunes:summary>Co spojuje osobnosti tak odlišné věkem, národností i profesním zaměřením, jako jsou například Vladimir Aškenazy a Lisa Batiashvili? Nebo Kent Nagano a Leila Josefowitz? Všichni se věnují hudbě, ale nejen to...</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Co spojuje osobnosti tak odlišné věkem, národností i profesním zaměřením, jako jsou například Vladimir Aškenazy a Lisa Batiashvili? Nebo Kent Nagano a Leila Josefowitz? Všichni se věnují hudbě, ale nejen to...</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Když se lord usadí v horách (Menuhinův festival v Gstaadtu)</title>
      <itunes:episode>8</itunes:episode>
      <podcast:episode>8</podcast:episode>
      <itunes:title>Když se lord usadí v horách (Menuhinův festival v Gstaadtu)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">bdba06dc-3d43-457f-8d79-48bd09ccf4e1</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c6b15c15</link>
      <description>
        <![CDATA[V horské vesnici Gstaadt 1050 metrů nad mořem se od roku 1957 koná hudební festival, který sem každoročně přivádí světově proslulé interprety i skladatele. Čí je to zásluha ?]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V horské vesnici Gstaadt 1050 metrů nad mořem se od roku 1957 koná hudební festival, který sem každoročně přivádí světově proslulé interprety i skladatele. Čí je to zásluha ?]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 25 May 2021 07:10:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c6b15c15/73ec266b.mp3" length="26835860" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>669</itunes:duration>
      <itunes:summary>V horské vesnici Gstaadt 1050 metrů nad mořem se od roku 1957 koná hudební festival, který sem každoročně přivádí světově proslulé interprety i skladatele. Čí je to zásluha ?</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V horské vesnici Gstaadt 1050 metrů nad mořem se od roku 1957 koná hudební festival, který sem každoročně přivádí světově proslulé interprety i skladatele. Čí je to zásluha ?</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Divadlo mnoha názvů</title>
      <itunes:episode>7</itunes:episode>
      <podcast:episode>7</podcast:episode>
      <itunes:title>Divadlo mnoha názvů</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">59121b1c-b1bc-4f56-926c-2c1534d0f095</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f3fc0e6b</link>
      <description>
        <![CDATA[Divadlo mnoha názvů a dvou uměleckých oborů. To je Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem. Na sever Čech se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Divadlo mnoha názvů a dvou uměleckých oborů. To je Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem. Na sever Čech se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 18 May 2021 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f3fc0e6b/90825a67.mp3" length="10664486" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>664</itunes:duration>
      <itunes:summary>Divadlo mnoha názvů a dvou uměleckých oborů. To je Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem. Na sever Čech se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Divadlo mnoha názvů a dvou uměleckých oborů. To je Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem. Na sever Čech se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Mladé soutěže České filharmonie</title>
      <itunes:episode>6</itunes:episode>
      <podcast:episode>6</podcast:episode>
      <itunes:title>Mladé soutěže České filharmonie</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">532f212e-1298-4e57-92f3-14c9fdd2e8c5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/94ae51af</link>
      <description>
        <![CDATA[S vědomím odpovědnosti našeho prvního orchestru k dorůstajícímu hudebnímu mládí, inicioval v roce 2013 Jiří Bělohlávek dvě soutěže. Komu jsou určeny a kdo v nich uspěl ?]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[S vědomím odpovědnosti našeho prvního orchestru k dorůstajícímu hudebnímu mládí, inicioval v roce 2013 Jiří Bělohlávek dvě soutěže. Komu jsou určeny a kdo v nich uspěl ?]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 11 May 2021 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/94ae51af/bf5fa3bf.mp3" length="11240385" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>700</itunes:duration>
      <itunes:summary>S vědomím odpovědnosti našeho prvního orchestru k dorůstajícímu hudebnímu mládí, inicioval v roce 2013 Jiří Bělohlávek dvě soutěže. Komu jsou určeny a kdo v nich uspěl ?</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>S vědomím odpovědnosti našeho prvního orchestru k dorůstajícímu hudebnímu mládí, inicioval v roce 2013 Jiří Bělohlávek dvě soutěže. Komu jsou určeny a kdo v nich uspěl ?</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pásovec nad přístavem</title>
      <itunes:episode>5</itunes:episode>
      <podcast:episode>5</podcast:episode>
      <itunes:title>Pásovec nad přístavem</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b3941e1e-54dc-4fc3-8771-8edfe6a04218</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4829f6af</link>
      <description>
        <![CDATA[Muzikál, divadlo, soudobý tanec i spolek velšských literátů. Ty všichni nalezli azyl v pásovci nad přístavem. Do Wales Millenium Centre se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Muzikál, divadlo, soudobý tanec i spolek velšských literátů. Ty všichni nalezli azyl v pásovci nad přístavem. Do Wales Millenium Centre se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 04 May 2021 10:30:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4829f6af/b7d0dfa2.mp3" length="10687906" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>666</itunes:duration>
      <itunes:summary>Muzikál, divadlo, soudobý tanec i spolek velšských literátů. Ty všichni nalezli azyl v pásovci nad přístavem. Do Wales Millenium Centre se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Muzikál, divadlo, soudobý tanec i spolek velšských literátů. Ty všichni nalezli azyl v pásovci nad přístavem. Do Wales Millenium Centre se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Moravou křížem krážem</title>
      <itunes:episode>4</itunes:episode>
      <podcast:episode>4</podcast:episode>
      <itunes:title>Moravou křížem krážem</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f60838f5-7f25-40b9-8e98-39f7cac180cf</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b1cf3000</link>
      <description>
        <![CDATA[V místech, kde by člověk jen stěží očekával setkání s klasickou hudbou, se rok co rok koná festival, který putuje doslova napříč Moravou. Concentus Moraviae. Co bylo inspirací pro vznik této přehlídky a které osobnosti se v jeho rámci představili ?  ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V místech, kde by člověk jen stěží očekával setkání s klasickou hudbou, se rok co rok koná festival, který putuje doslova napříč Moravou. Concentus Moraviae. Co bylo inspirací pro vznik této přehlídky a které osobnosti se v jeho rámci představili ?  ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 27 Apr 2021 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b1cf3000/b0161b17.mp3" length="10706767" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>667</itunes:duration>
      <itunes:summary>V místech, kde by člověk jen stěží očekával setkání s klasickou hudbou, se rok co rok koná festival, který putuje doslova napříč Moravou. Concentus Moraviae. Co bylo inspirací pro vznik této přehlídky a které osobnosti se v jeho rámci představili ?  </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V místech, kde by člověk jen stěží očekával setkání s klasickou hudbou, se rok co rok koná festival, který putuje doslova napříč Moravou. Concentus Moraviae. Co bylo inspirací pro vznik této přehlídky a které osobnosti se v jeho rámci představili ?  </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hudba na pražských zámcích</title>
      <itunes:episode>3</itunes:episode>
      <podcast:episode>3</podcast:episode>
      <itunes:title>Hudba na pražských zámcích</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">8be236a2-3448-4b4a-b6ec-8d1da8c135d9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a38fc127</link>
      <description>
        <![CDATA[Hudba může znít nejen v koncertních síních, ale i v kostelích, kaplích či na zámcích. Jen Praha jich má několik desítek. My se za hudbou vypravíme tentokrát do Troje a do Libně. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Hudba může znít nejen v koncertních síních, ale i v kostelích, kaplích či na zámcích. Jen Praha jich má několik desítek. My se za hudbou vypravíme tentokrát do Troje a do Libně. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 19 Apr 2021 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a38fc127/896aa3f4.mp3" length="10592792" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>660</itunes:duration>
      <itunes:summary>Hudba může znít nejen v koncertních síních, ale i v kostelích, kaplích či na zámcích. Jen Praha jich má několik desítek. My se za hudbou vypravíme tentokrát do Troje a do Libně. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Hudba může znít nejen v koncertních síních, ale i v kostelích, kaplích či na zámcích. Jen Praha jich má několik desítek. My se za hudbou vypravíme tentokrát do Troje a do Libně. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Najít ve zdi ty správné dveře</title>
      <itunes:episode>2</itunes:episode>
      <podcast:episode>2</podcast:episode>
      <itunes:title>Najít ve zdi ty správné dveře</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f0a3a2d3-d2dc-499b-934a-9be748e94b3a</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/d58ecb38</link>
      <description>
        <![CDATA[Benjamin Brittten, Witold Lutoslawski, Luciano Berio. Ti všichni - a mnozí další – byli poctěni Cenou Ernsta von Siemense. V jakých kategoriích se cena uděluje ?  A kdo vlastně byl Ernst von Siemens ?   ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Benjamin Brittten, Witold Lutoslawski, Luciano Berio. Ti všichni - a mnozí další – byli poctěni Cenou Ernsta von Siemense. V jakých kategoriích se cena uděluje ?  A kdo vlastně byl Ernst von Siemens ?   ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 13 Apr 2021 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/d58ecb38/73dfa082.mp3" length="11152045" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>695</itunes:duration>
      <itunes:summary>Benjamin Brittten, Witold Lutoslawski, Luciano Berio. Ti všichni - a mnozí další – byli poctěni Cenou Ernsta von Siemense. V jakých kategoriích se cena uděluje ?  A kdo vlastně byl Ernst von Siemens ?   </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Benjamin Brittten, Witold Lutoslawski, Luciano Berio. Ti všichni - a mnozí další – byli poctěni Cenou Ernsta von Siemense. V jakých kategoriích se cena uděluje ?  A kdo vlastně byl Ernst von Siemens ?   </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Hopsa, hejsa, elipsa! (Pierre Boulez Saal v Berlíně)</title>
      <itunes:episode>1</itunes:episode>
      <podcast:episode>1</podcast:episode>
      <itunes:title>Hopsa, hejsa, elipsa! (Pierre Boulez Saal v Berlíně)</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0b6b9c94-276e-44f4-8fd9-ac19be3b8486</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8ddfc83f</link>
      <description>
        <![CDATA[Teprve roku 2017 byl v prestižní lokalitě na berlínské Französische Straβe otevřen koncertní sál Pierra Bouleze. Co předcházelo jeho otevření ?  Do Berlína se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Teprve roku 2017 byl v prestižní lokalitě na berlínské Französische Straβe otevřen koncertní sál Pierra Bouleze. Co předcházelo jeho otevření ?  Do Berlína se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 06 Apr 2021 11:53:00 +0200</pubDate>
      <author>Classic Praha</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8ddfc83f/6624d3f2.mp3" length="10963195" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Classic Praha</itunes:author>
      <itunes:duration>683</itunes:duration>
      <itunes:summary>Teprve roku 2017 byl v prestižní lokalitě na berlínské Französische Straβe otevřen koncertní sál Pierra Bouleze. Co předcházelo jeho otevření ?  Do Berlína se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Teprve roku 2017 byl v prestižní lokalitě na berlínské Französische Straβe otevřen koncertní sál Pierra Bouleze. Co předcházelo jeho otevření ?  Do Berlína se vypravíme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. </itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>klasická hudba, koncertní síně</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
  </channel>
</rss>
