<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<?xml-stylesheet href="/stylesheet.xsl" type="text/xsl"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:itunes="http://www.itunes.com/dtds/podcast-1.0.dtd" xmlns:podcast="https://podcastindex.org/namespace/1.0">
  <channel>
    <atom:link rel="self" type="application/rss+xml" href="https://feeds.transistor.fm/historie-novinky-cz" title="MP3 Audio"/>
    <atom:link rel="hub" href="https://pubsubhubbub.appspot.com/"/>
    <podcast:podping usesPodping="true"/>
    <title>Historie - Novinky.cz</title>
    <generator>Transistor (https://transistor.fm)</generator>
    <itunes:new-feed-url>https://feeds.transistor.fm/historie-novinky-cz</itunes:new-feed-url>
    <description>Historia magistra vitae, praví staré latinské úsloví. O tom, že historie je učitelkou života, vás přesvědčí malé i velké příběhy českých i světových dějin.</description>
    <copyright>© 2022 Borgis a.s.</copyright>
    <podcast:guid>36c8e659-6ff9-5440-8e5d-6adab96d7533</podcast:guid>
    <podcast:locked owner="podcast@novinky.cz">no</podcast:locked>
    <language>cs</language>
    <pubDate>Mon, 11 May 2026 01:43:38 +0200</pubDate>
    <lastBuildDate>Mon, 11 May 2026 01:44:09 +0200</lastBuildDate>
    <link>https://www.novinky.cz/</link>
    <image>
      <url>https://img.transistorcdn.com/kOe4a401ghrElAPKK2VBjRs3HBmffrtMFUg9eJR4Aaw/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9zaG93/LzMyMTY2LzE2NTY1/MDg2OTEtYXJ0d29y/ay5qcGc.jpg</url>
      <title>Historie - Novinky.cz</title>
      <link>https://www.novinky.cz/</link>
    </image>
    <itunes:category text="History"/>
    <itunes:type>episodic</itunes:type>
    <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
    <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/kOe4a401ghrElAPKK2VBjRs3HBmffrtMFUg9eJR4Aaw/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9zaG93/LzMyMTY2LzE2NTY1/MDg2OTEtYXJ0d29y/ay5qcGc.jpg"/>
    <itunes:summary>Historia magistra vitae, praví staré latinské úsloví. O tom, že historie je učitelkou života, vás přesvědčí malé i velké příběhy českých i světových dějin.</itunes:summary>
    <itunes:subtitle>Historia magistra vitae, praví staré latinské úsloví.</itunes:subtitle>
    <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
    <itunes:owner>
      <itunes:name>Novinky.cz</itunes:name>
    </itunes:owner>
    <itunes:complete>No</itunes:complete>
    <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    <item>
      <title>Letci v Británii chtěli pomoci pražskému povstání, ale nepustili je</title>
      <itunes:episode>58</itunes:episode>
      <podcast:episode>58</podcast:episode>
      <itunes:title>Letci v Británii chtěli pomoci pražskému povstání, ale nepustili je</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">228bf5bd-3515-46bf-b0d1-7f9db1cf3ce8</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5c41e490</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Když vypuklo v Praze 5. května 1945 povstání, českoslovenští piloti v Británii mu chtěli hned letět na pomoc, ale nemohli. Britové jim nedali povolení, protože byla jasně stanovená demarkační linie mezi Sověty a západními Spojenci a Praha spadala do sovětské zóny.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Když vypuklo v Praze 5. května 1945 povstání, českoslovenští piloti v Británii mu chtěli hned letět na pomoc, ale nemohli. Britové jim nedali povolení, protože byla jasně stanovená demarkační linie mezi Sověty a západními Spojenci a Praha spadala do sovětské zóny.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 03 May 2026 08:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5c41e490/93c4f084.mp3" length="44433571" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1849</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Když vypuklo v Praze 5. května 1945 povstání, českoslovenští piloti v Británii mu chtěli hned letět na pomoc, ale nemohli. Britové jim nedali povolení, protože byla jasně stanovená demarkační linie mezi Sověty a západními Spojenci a Praha spadala do sovětské zóny.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Pomoc KLDR byla za komunistů velká, ale do jisté míry i spontánní</title>
      <itunes:episode>57</itunes:episode>
      <podcast:episode>57</podcast:episode>
      <itunes:title>Pomoc KLDR byla za komunistů velká, ale do jisté míry i spontánní</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">73e18240-90bb-4e3d-ab51-c91513a43869</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1eabfb4c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Totalitní Severní Korea představuje uzavřený krutý svět s vlastními pravidly, který je těžké poznat. V 50. letech však byly vztahy KLDR a Československa mimořádně silné a mnozí se do Koreje vydali pomáhat, protože země, která napadla Jižní Koreu, patřila do tábora míru a socialismu, jak se říkalo. To vše připomíná výstava Ruku v ruce s Koreou v pražském Kampusu Hybernská, kde je k vidění na dvě stě fotografií.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Totalitní Severní Korea představuje uzavřený krutý svět s vlastními pravidly, který je těžké poznat. V 50. letech však byly vztahy KLDR a Československa mimořádně silné a mnozí se do Koreje vydali pomáhat, protože země, která napadla Jižní Koreu, patřila do tábora míru a socialismu, jak se říkalo. To vše připomíná výstava Ruku v ruce s Koreou v pražském Kampusu Hybernská, kde je k vidění na dvě stě fotografií.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 31 Jan 2026 14:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1eabfb4c/995526ef.mp3" length="40790866" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/jr-bdkppQFLmUAhCrOnprUIUlIH4nppkYJLs1BL7OkA/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9iNTE1/ODU2Mzg2N2FmY2Nk/MGJiOGY0ODhjMWI5/MjFmMS5qcGVn.jpg"/>
      <itunes:duration>1697</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Totalitní Severní Korea představuje uzavřený krutý svět s vlastními pravidly, který je těžké poznat. V 50. letech však byly vztahy KLDR a Československa mimořádně silné a mnozí se do Koreje vydali pomáhat, protože země, která napadla Jižní Koreu, patřila do tábora míru a socialismu, jak se říkalo. To vše připomíná výstava Ruku v ruce s Koreou v pražském Kampusu Hybernská, kde je k vidění na dvě stě fotografií.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Proč lidé popírají holokaust? Aby ho nemuseli pochopit, varuje šéf židovského institutu v Polsku</title>
      <itunes:episode>56</itunes:episode>
      <podcast:episode>56</podcast:episode>
      <itunes:title>Proč lidé popírají holokaust? Aby ho nemuseli pochopit, varuje šéf židovského institutu v Polsku</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">34fc23dc-a075-413c-aea6-88e2d0a89a8e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/cf271c3f</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Mezinárodní den památky obětí holokaustu se připomíná 27. února, v den výročí osvobození tábora Auschwitz, kde bylo zavražděno přes 1,1 milionu lidí. Proč je to právě toto datum a jak čelit osvětimské lži popírající holokaust, vysvětluje Michał Trębacz, ředitel polského Židovského historického institutu Emmanuela Ringelbluma.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Mezinárodní den památky obětí holokaustu se připomíná 27. února, v den výročí osvobození tábora Auschwitz, kde bylo zavražděno přes 1,1 milionu lidí. Proč je to právě toto datum a jak čelit osvětimské lži popírající holokaust, vysvětluje Michał Trębacz, ředitel polského Židovského historického institutu Emmanuela Ringelbluma.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 27 Jan 2026 11:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/cf271c3f/3a23a0e6.mp3" length="9504509" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/wpKe31WWzOaakdzWgk9DgQ4vVM-IQuFeFqOjq_7X3MU/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9jMGZl/MWZmNjQ5NzgzZGM2/Mzg1Mzg0NjQ3OWNi/MGRiYy5qcGVn.jpg"/>
      <itunes:duration>392</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Mezinárodní den památky obětí holokaustu se připomíná 27. února, v den výročí osvobození tábora Auschwitz, kde bylo zavražděno přes 1,1 milionu lidí. Proč je to právě toto datum a jak čelit osvětimské lži popírající holokaust, vysvětluje Michał Trębacz, ředitel polského Židovského historického institutu Emmanuela Ringelbluma.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Shození atomových bomb vedlo k porážce Japonska. Ve hře byly ale i jiné možnosti</title>
      <itunes:episode>55</itunes:episode>
      <podcast:episode>55</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Shození atomových bomb vedlo k porážce Japonska. Ve hře byly ale i jiné možnosti</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e74763d0-fa46-43ad-a53e-dd615c610f2b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/94303d8f</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem, mají použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Poukazuje i na to, jak porážka Japonska změnila podobu jihovýchodní Asie, kde jednotlivé kolonie získaly samostatnost.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem, mají použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Poukazuje i na to, jak porážka Japonska změnila podobu jihovýchodní Asie, kde jednotlivé kolonie získaly samostatnost.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 02 Sep 2025 11:30:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/94303d8f/389e1051.mp3" length="41744718" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/yE6cWOz1HVcvGzzIlcbPZm9Q2UUMUw4fUuTA_xw6_Os/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9iYjA4/ZGU0NjhiMzc0ODM0/ZTNjMTFkMjVkMjI2/MDI0ZS5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>1738</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem, mají použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Poukazuje i na to, jak porážka Japonska změnila podobu jihovýchodní Asie, kde jednotlivé kolonie získaly samostatnost.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Rudá armáda útočí bez varování. Srpnová bouře lámala odpor a měnila mapu Asie</title>
      <itunes:episode>54</itunes:episode>
      <podcast:episode>54</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Rudá armáda útočí bez varování. Srpnová bouře lámala odpor a měnila mapu Asie</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1f2bcb63-b457-477d-8714-17b9a8429f4d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e6d23c66</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Na frontě dlouhé 5300 kilometrů začíná útočit Rudá armáda. Kavalerie a kolony tanků i automobilů se valí přes pouštní oblast vnitřního Mongolska a pokouší se překonat pohoří Velký Chingan. Další vojáci překračují řeky Amur a Ussuri, překonávají bažiny a hustě porostlé hory. Druhá část klešťového útoku proti Japonsku směřuje od Chabarovsku a z oblasti Přímoří do území loutkového státu Mančukuo. Sověti dodrží slib daný na Jaltské konferenci, když 9. srpna, tři měsíce po skončení bojů v Evropě, zahajují útok na Japonsko.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Na frontě dlouhé 5300 kilometrů začíná útočit Rudá armáda. Kavalerie a kolony tanků i automobilů se valí přes pouštní oblast vnitřního Mongolska a pokouší se překonat pohoří Velký Chingan. Další vojáci překračují řeky Amur a Ussuri, překonávají bažiny a hustě porostlé hory. Druhá část klešťového útoku proti Japonsku směřuje od Chabarovsku a z oblasti Přímoří do území loutkového státu Mančukuo. Sověti dodrží slib daný na Jaltské konferenci, když 9. srpna, tři měsíce po skončení bojů v Evropě, zahajují útok na Japonsko.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 09 Aug 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e6d23c66/f152996a.mp3" length="21350231" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/TC6B7PYhWr9tYK48ojnUNeZZwhpsd82OcKtkLIC2Gko/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS8yMzIw/MjMzOTQ0OTVlZDIx/NzdlZWUzMzBkMDNi/NmI1Mi5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>888</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Na frontě dlouhé 5300 kilometrů začíná útočit Rudá armáda. Kavalerie a kolony tanků i automobilů se valí přes pouštní oblast vnitřního Mongolska a pokouší se překonat pohoří Velký Chingan. Další vojáci překračují řeky Amur a Ussuri, překonávají bažiny a hustě porostlé hory. Druhá část klešťového útoku proti Japonsku směřuje od Chabarovsku a z oblasti Přímoří do území loutkového státu Mančukuo. Sověti dodrží slib daný na Jaltské konferenci, když 9. srpna, tři měsíce po skončení bojů v Evropě, zahajují útok na Japonsko.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Výbuch, který změnil svět. Před 80 lety shořela Hirošima</title>
      <itunes:episode>53</itunes:episode>
      <podcast:episode>53</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Výbuch, který změnil svět. Před 80 lety shořela Hirošima</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c72796d0-56ff-46c4-a74a-b53f989f82f8</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/2c22b4ec</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Tři stříbrné bombardéry se ve výšce sunou ranní oblohou nad Hirošimou. Císařští orli proti nim nevzlétají, jsou příliš vysoko,. Nechtějí plýtvat vzácným palivem, Není to velká formace. Zřejmě provádějí průzkum po nočních náletech na několik japonských měst. Jeden minutu krouží nad městem a v 8.15 shazuje z výšky 9450 metrů první atomovou bombu Little Boy. Ta o 44 sekund exploduje ve výši 580 metrů přímo nad chirurgickou klinikou Šima. Na městem se objevuje atomový hřib. Ve městě umírá nejméně 60 tisíc lidí.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Tři stříbrné bombardéry se ve výšce sunou ranní oblohou nad Hirošimou. Císařští orli proti nim nevzlétají, jsou příliš vysoko,. Nechtějí plýtvat vzácným palivem, Není to velká formace. Zřejmě provádějí průzkum po nočních náletech na několik japonských měst. Jeden minutu krouží nad městem a v 8.15 shazuje z výšky 9450 metrů první atomovou bombu Little Boy. Ta o 44 sekund exploduje ve výši 580 metrů přímo nad chirurgickou klinikou Šima. Na městem se objevuje atomový hřib. Ve městě umírá nejméně 60 tisíc lidí.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Wed, 06 Aug 2025 08:15:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/2c22b4ec/87c262fc.mp3" length="32161802" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/MtUvP-s5PL0YkqlYSdHY-nM_fY28UpLtVxl7I-BZRTI/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9kOTZl/OTc4M2I2NzI3YjM2/MDk3Zjg5MmVjZWMz/ZjJmNC5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>1338</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Tři stříbrné bombardéry se ve výšce sunou ranní oblohou nad Hirošimou. Císařští orli proti nim nevzlétají, jsou příliš vysoko,. Nechtějí plýtvat vzácným palivem, Není to velká formace. Zřejmě provádějí průzkum po nočních náletech na několik japonských měst. Jeden minutu krouží nad městem a v 8.15 shazuje z výšky 9450 metrů první atomovou bombu Little Boy. Ta o 44 sekund exploduje ve výši 580 metrů přímo nad chirurgickou klinikou Šima. Na městem se objevuje atomový hřib. Ve městě umírá nejméně 60 tisíc lidí.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Jisté vítězství, nejasná budoucnost. V Postupimi se projednával i odsun Němců</title>
      <itunes:episode>52</itunes:episode>
      <podcast:episode>52</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Jisté vítězství, nejasná budoucnost. V Postupimi se projednával i odsun Němců</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">16f6264c-1df8-40e1-a296-ae041fec31e8</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4612a77c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>17. července 1945. V Postupimi, předměstí zničeného Berlína, se scházejí zástupci vítězných mocností, aby rozhodli, jak naložit s poraženým Německem. Zesnulého amerického prezidente Roosevelta střídá Harry Truman. Britský premiér Churchill jednání v jeho průběhu opouští a už se nevrátí. Po překvapivé prohře ve volbách ho nahradí labourista Attlee. Ve znamení změn se za zavřenými dveřmi jedná o potrestání nacistických zločinců, o osudu Německa i o přesunu milionů lidí. Rozdíly mezi Západem a Východem se prohlubují. Jednání pokračují až do začátku srpna. Evropou se šíří jak úleva, tak obavy. Vítězství je jisté. Budoucnost nikoliv. Novinky uvádí další díl ze série Rok osvobození, tentokrát s historikem Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>17. července 1945. V Postupimi, předměstí zničeného Berlína, se scházejí zástupci vítězných mocností, aby rozhodli, jak naložit s poraženým Německem. Zesnulého amerického prezidente Roosevelta střídá Harry Truman. Britský premiér Churchill jednání v jeho průběhu opouští a už se nevrátí. Po překvapivé prohře ve volbách ho nahradí labourista Attlee. Ve znamení změn se za zavřenými dveřmi jedná o potrestání nacistických zločinců, o osudu Německa i o přesunu milionů lidí. Rozdíly mezi Západem a Východem se prohlubují. Jednání pokračují až do začátku srpna. Evropou se šíří jak úleva, tak obavy. Vítězství je jisté. Budoucnost nikoliv. Novinky uvádí další díl ze série Rok osvobození, tentokrát s historikem Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 19 Jul 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4612a77c/0b49a4c7.mp3" length="68162519" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>2128</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>17. července 1945. V Postupimi, předměstí zničeného Berlína, se scházejí zástupci vítězných mocností, aby rozhodli, jak naložit s poraženým Německem. Zesnulého amerického prezidente Roosevelta střídá Harry Truman. Britský premiér Churchill jednání v jeho průběhu opouští a už se nevrátí. Po překvapivé prohře ve volbách ho nahradí labourista Attlee. Ve znamení změn se za zavřenými dveřmi jedná o potrestání nacistických zločinců, o osudu Německa i o přesunu milionů lidí. Rozdíly mezi Západem a Východem se prohlubují. Jednání pokračují až do začátku srpna. Evropou se šíří jak úleva, tak obavy. Vítězství je jisté. Budoucnost nikoliv. Novinky uvádí další díl ze série Rok osvobození, tentokrát s historikem Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Část československého vedení nechtěla, aby Prahu osvobodili Američané</title>
      <itunes:episode>51</itunes:episode>
      <podcast:episode>51</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Část československého vedení nechtěla, aby Prahu osvobodili Američané</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">212c4e70-3c8c-4f78-81ca-3b218931d6e5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e9781c46</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Američané neosvobodili bojující Prahu, i když přes ní projelo několik amerických misí. „Důvodem nebylo, že by se předem dohodli se Sověty, že to neudělají,“ uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Vít Smetana. V pokračování rozhovoru jsme se zaměřili na to, jak moc se angažovali českoslovenští představitelé v osvobození Prahy.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Američané neosvobodili bojující Prahu, i když přes ní projelo několik amerických misí. „Důvodem nebylo, že by se předem dohodli se Sověty, že to neudělají,“ uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Vít Smetana. V pokračování rozhovoru jsme se zaměřili na to, jak moc se angažovali českoslovenští představitelé v osvobození Prahy.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Wed, 07 May 2025 08:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e9781c46/f5e905ac.mp3" length="9779518" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/is9OuuHib_gdXXOuP2CLRZ7K-TpPDSwKKGT0fHqUans/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9kZWE5/MjhiYTc3NTE4NmI0/MDJmNWNkN2Y0OTE0/MmJmMi5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>405</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Američané neosvobodili bojující Prahu, i když přes ní projelo několik amerických misí. „Důvodem nebylo, že by se předem dohodli se Sověty, že to neudělají,“ uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Vít Smetana. V pokračování rozhovoru jsme se zaměřili na to, jak moc se angažovali českoslovenští představitelé v osvobození Prahy.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Osvobození Prahy provází řada mýtů. Proč Američané nepomohli?</title>
      <itunes:episode>50</itunes:episode>
      <podcast:episode>50</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Osvobození Prahy provází řada mýtů. Proč Američané nepomohli?</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">ee3d60da-f219-4a56-a6ac-b1cdb363ea51</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/45c5cbab</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V Praze propuká 5. května povstání. Rozhlas volá o pomoc. Situace se zhoršuje, na předměstích metropole se tvrdě bojuje. Hrozbou jsou zasahují jednotky SS z Benešova na Pankráci i Schörnerova armádní skupina Střed. Proudové Messerschmitty 262 bombardují budovu rozhlasu. Oči se upírají na západ. Americké jednotky se dávají do pohybu. Plzeň osvobozují 6. května. Na Prahu ani na České Budějovice už nepostupují.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V Praze propuká 5. května povstání. Rozhlas volá o pomoc. Situace se zhoršuje, na předměstích metropole se tvrdě bojuje. Hrozbou jsou zasahují jednotky SS z Benešova na Pankráci i Schörnerova armádní skupina Střed. Proudové Messerschmitty 262 bombardují budovu rozhlasu. Oči se upírají na západ. Americké jednotky se dávají do pohybu. Plzeň osvobozují 6. května. Na Prahu ani na České Budějovice už nepostupují.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 03 May 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/45c5cbab/11942b8a.mp3" length="42762615" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1779</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V Praze propuká 5. května povstání. Rozhlas volá o pomoc. Situace se zhoršuje, na předměstích metropole se tvrdě bojuje. Hrozbou jsou zasahují jednotky SS z Benešova na Pankráci i Schörnerova armádní skupina Střed. Proudové Messerschmitty 262 bombardují budovu rozhlasu. Oči se upírají na západ. Americké jednotky se dávají do pohybu. Plzeň osvobozují 6. května. Na Prahu ani na České Budějovice už nepostupují.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Nacisté v Terezíně chtěli vězně likvidovat plamenomety. Mnozí zločinci po válce unikli trestu</title>
      <itunes:episode>49</itunes:episode>
      <podcast:episode>49</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Nacisté v Terezíně chtěli vězně likvidovat plamenomety. Mnozí zločinci po válce unikli trestu</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">6d2aaf0b-6f29-4d92-9452-aebc9b8416a1</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/3b21ec36</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Druhá světová válka se blíží ke svému konci, ovšem nacisté v Terezíně ještě připravují hrůzné završení své vlády teroru nad vězni ze zdejšího ghetta a z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti. Chystají místo pro jejich hromadnou likvidaci za pomoci vody i plamenometů. Začínají také práce na výstavbě plynové komory. Mnozí viníci zločinů však přesto později uniknou spravedlnosti.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Druhá světová válka se blíží ke svému konci, ovšem nacisté v Terezíně ještě připravují hrůzné završení své vlády teroru nad vězni ze zdejšího ghetta a z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti. Chystají místo pro jejich hromadnou likvidaci za pomoci vody i plamenometů. Začínají také práce na výstavbě plynové komory. Mnozí viníci zločinů však přesto později uniknou spravedlnosti.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Fri, 02 May 2025 08:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/3b21ec36/4c563418.mp3" length="18338467" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/HJ4-1ljdbHKbYsUi0Pxspfq9C4GSZBI4LnglsgQtilc/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS8zZjM3/OGVjYTc4NzRjZjhi/MzRkYjczNzBkMGQ3/MTY0NS5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>761</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Druhá světová válka se blíží ke svému konci, ovšem nacisté v Terezíně ještě připravují hrůzné završení své vlády teroru nad vězni ze zdejšího ghetta a z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti. Chystají místo pro jejich hromadnou likvidaci za pomoci vody i plamenometů. Začínají také práce na výstavbě plynové komory. Mnozí viníci zločinů však přesto později uniknou spravedlnosti.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: V Pankrácké sekyrárně nacisté vraždili české vlastence. Z místa jde hrůza dodnes</title>
      <itunes:episode>48</itunes:episode>
      <podcast:episode>48</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: V Pankrácké sekyrárně nacisté vraždili české vlastence. Z místa jde hrůza dodnes</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">65d3da6e-76b2-4d8f-8bce-a0adc0710ca5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/bb5dc698</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Hlučná rána zaduní pražskou pankráckou věznicí. A znovu a znovu. Celkem pětkrát. 26. dubna 1945 ve zdejší sekyrárně umírá setnutím hlavy gilotinou posledních pět odsouzenců. Je mezi nimi i jedna žena. Nejobávanější nacistické popraviště protektorátu si právě vybírá své poslední oběti. Svoji smrt zde našly stovky českých vlastenců.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Hlučná rána zaduní pražskou pankráckou věznicí. A znovu a znovu. Celkem pětkrát. 26. dubna 1945 ve zdejší sekyrárně umírá setnutím hlavy gilotinou posledních pět odsouzenců. Je mezi nimi i jedna žena. Nejobávanější nacistické popraviště protektorátu si právě vybírá své poslední oběti. Svoji smrt zde našly stovky českých vlastenců.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 29 Apr 2025 10:26:39 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/bb5dc698/c9536829.mp3" length="23527901" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>734</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Hlučná rána zaduní pražskou pankráckou věznicí. A znovu a znovu. Celkem pětkrát. 26. dubna 1945 ve zdejší sekyrárně umírá setnutím hlavy gilotinou posledních pět odsouzenců. Je mezi nimi i jedna žena. Nejobávanější nacistické popraviště protektorátu si právě vybírá své poslední oběti. Svoji smrt zde našly stovky českých vlastenců.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Američané zničili 70 procent plzeňské Škodovky, komunisté se pak kreativně vyřádili</title>
      <itunes:episode>47</itunes:episode>
      <podcast:episode>47</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Američané zničili 70 procent plzeňské Škodovky, komunisté se pak kreativně vyřádili</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">77aafed4-3991-4cd8-9dc4-d0f7e9e1c146</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/33ff2c4c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Vzduch plní hukot motorů. K Plzni se 25. dubna 1945 dopoledne blíží 276 bombardérů B-17G, jejichž cílem je jedna z posledních německých zbrojovek- plzeňská Škodovka a letiště Bory. Výbuchy bomb mění tovární haly v ruiny. Škodovka je zničena. Většina dělníků se stihla schovat. Spojenci před náletem varovali v éteru. O událostech mluví v projektu Rok osvobození Alex Švamberk s Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Vzduch plní hukot motorů. K Plzni se 25. dubna 1945 dopoledne blíží 276 bombardérů B-17G, jejichž cílem je jedna z posledních německých zbrojovek- plzeňská Škodovka a letiště Bory. Výbuchy bomb mění tovární haly v ruiny. Škodovka je zničena. Většina dělníků se stihla schovat. Spojenci před náletem varovali v éteru. O událostech mluví v projektu Rok osvobození Alex Švamberk s Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Fri, 25 Apr 2025 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/33ff2c4c/c697abe1.mp3" length="23787726" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/lGbTlLpNmAFaDmoc5b_6K5x_z7xKupGKWgCUDNQ0EWs/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9hM2U4/ZjE2NmQ2MjhlOTYx/N2EyMjE1MjZkOGIz/YmU4YS5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>989</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Vzduch plní hukot motorů. K Plzni se 25. dubna 1945 dopoledne blíží 276 bombardérů B-17G, jejichž cílem je jedna z posledních německých zbrojovek- plzeňská Škodovka a letiště Bory. Výbuchy bomb mění tovární haly v ruiny. Škodovka je zničena. Většina dělníků se stihla schovat. Spojenci před náletem varovali v éteru. O událostech mluví v projektu Rok osvobození Alex Švamberk s Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Upáleni zaživa. Nacisté na konci války vyvraždili několik obcí na Valašsku</title>
      <itunes:episode>46</itunes:episode>
      <podcast:episode>46</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Upáleni zaživa. Nacisté na konci války vyvraždili několik obcí na Valašsku</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">00e08efb-0787-413c-ac9c-29042dc4a83c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e34256da</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Válka se neodvratně blíží ke svému konci, ale v malebné krajině Beskyd a Vizovických vrchů i ve druhé polovině dubna 1945 pokračují krvavé protipartyzánské akce nacistických jednotek. Jejich obětí se stanou i desítky obyvatel obcí Prlov a Ploština. Mnozí z nich jsou upáleni zaživa.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Válka se neodvratně blíží ke svému konci, ale v malebné krajině Beskyd a Vizovických vrchů i ve druhé polovině dubna 1945 pokračují krvavé protipartyzánské akce nacistických jednotek. Jejich obětí se stanou i desítky obyvatel obcí Prlov a Ploština. Mnozí z nich jsou upáleni zaživa.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Thu, 24 Apr 2025 08:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e34256da/700319e2.mp3" length="6266129" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>259</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Válka se neodvratně blíží ke svému konci, ale v malebné krajině Beskyd a Vizovických vrchů i ve druhé polovině dubna 1945 pokračují krvavé protipartyzánské akce nacistických jednotek. Jejich obětí se stanou i desítky obyvatel obcí Prlov a Ploština. Mnozí z nich jsou upáleni zaživa.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Peklo v Terezíně. Nacistické transporty smrti způsobily hrůznou epidemii</title>
      <itunes:episode>44</itunes:episode>
      <podcast:episode>44</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Peklo v Terezíně. Nacistické transporty smrti způsobily hrůznou epidemii</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3d160e96-1220-44f8-b904-0ff8074e8c83</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1b7ba6e0</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jsou na pokraji smrti - zubožení, vyhladovělí, zmučení svými dozorci. Desetitisíce vězňů z koncentračních táborů rozpadající se Hitlerovy třetí říše ještě v posledních týdnech druhé světové války křižují v pochodech smrti dosud okupovanou částí Evropy. Aby se jako svědci nacistických hrůz nedostali do rukou Rudé armády a západních spojenců. Tisíce z nich od 20. dubna 1945 přicházejí také do terezínského ghetta. Mnozí z nich trpí vysoce nakažlivými nemocemi. Ty se ve zdejším ghettu a v nedaleké policejní věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti začínají nekontrolovaně šířit. Zdejší vězně tak čeká děsivý závěr druhé světové války.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jsou na pokraji smrti - zubožení, vyhladovělí, zmučení svými dozorci. Desetitisíce vězňů z koncentračních táborů rozpadající se Hitlerovy třetí říše ještě v posledních týdnech druhé světové války křižují v pochodech smrti dosud okupovanou částí Evropy. Aby se jako svědci nacistických hrůz nedostali do rukou Rudé armády a západních spojenců. Tisíce z nich od 20. dubna 1945 přicházejí také do terezínského ghetta. Mnozí z nich trpí vysoce nakažlivými nemocemi. Ty se ve zdejším ghettu a v nedaleké policejní věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti začínají nekontrolovaně šířit. Zdejší vězně tak čeká děsivý závěr druhé světové války.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 20 Apr 2025 08:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1b7ba6e0/01ce994e.mp3" length="18011636" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/SjFqULgKD3zlVMXEn7jqSjnc_IDWsRH9LZrLcAJNBtA/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS8yYTc3/ZTNmZDMxMmQwZDM4/MTQwYzJlMjNhMzNl/NzMwZS5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>748</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jsou na pokraji smrti - zubožení, vyhladovělí, zmučení svými dozorci. Desetitisíce vězňů z koncentračních táborů rozpadající se Hitlerovy třetí říše ještě v posledních týdnech druhé světové války křižují v pochodech smrti dosud okupovanou částí Evropy. Aby se jako svědci nacistických hrůz nedostali do rukou Rudé armády a západních spojenců. Tisíce z nich od 20. dubna 1945 přicházejí také do terezínského ghetta. Mnozí z nich trpí vysoce nakažlivými nemocemi. Ty se ve zdejším ghettu a v nedaleké policejní věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti začínají nekontrolovaně šířit. Zdejší vězně tak čeká děsivý závěr druhé světové války.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Stalin nechává své maršály soupeřit. Vůdce tráví poslední týdny v paralelním světě</title>
      <itunes:episode>45</itunes:episode>
      <podcast:episode>45</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Stalin nechává své maršály soupeřit. Vůdce tráví poslední týdny v paralelním světě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">468a26d2-fc68-45f6-8ce9-0f7f98862a22</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/90828967</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Devět tisíc děl a raketometů kaťuša začíná ráno 16. dubna 1945 pálit. Na německé pozice dopadá za první půlhodinu půl milionu granátů. Začíná útok na Berlín. Žukovův 1. běloruský front útočí z předmostí na Odře vzdáleného 60 kilometrů od německé metropole. Koněvův 1. ukrajinský front útočí jižněji na Nise. Oba mají rozkaz obsadit Berlín. Stalin je nechává soupeřit, komu se to povede dřív.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Devět tisíc děl a raketometů kaťuša začíná ráno 16. dubna 1945 pálit. Na německé pozice dopadá za první půlhodinu půl milionu granátů. Začíná útok na Berlín. Žukovův 1. běloruský front útočí z předmostí na Odře vzdáleného 60 kilometrů od německé metropole. Koněvův 1. ukrajinský front útočí jižněji na Nise. Oba mají rozkaz obsadit Berlín. Stalin je nechává soupeřit, komu se to povede dřív.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Wed, 16 Apr 2025 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/90828967/963b45a4.mp3" length="21908198" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/jkLVANnWDxiUrHwzhHrDbPocfmHC6bQesshNpgAa4QQ/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS8yNWY5/MjQyZmQwMzcxOTU3/MzE2NWJlMjk0ZDQz/OGFiOC5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>911</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Devět tisíc děl a raketometů kaťuša začíná ráno 16. dubna 1945 pálit. Na německé pozice dopadá za první půlhodinu půl milionu granátů. Začíná útok na Berlín. Žukovův 1. běloruský front útočí z předmostí na Odře vzdáleného 60 kilometrů od německé metropole. Koněvův 1. ukrajinský front útočí jižněji na Nise. Oba mají rozkaz obsadit Berlín. Stalin je nechává soupeřit, komu se to povede dřív.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Největší bitevní loď vyplouvá na sebevražednou misi</title>
      <itunes:episode>43</itunes:episode>
      <podcast:episode>43</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Největší bitevní loď vyplouvá na sebevražednou misi</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">3af57aba-c642-4d2b-b54e-4bd36e20740d</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/fdaec5c1</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Ohromný bitevní kolos dlouhý 263 metrů vyplouvá 6. dubna 1945  z japonského přístavu Tokujama. Všech 27 lodních děl má plný palebný průměr. Palivo ale stačí jen plavbu na Okinawu. Loď Jamato je totiž vyslána v rámci operace Ten-gó na plavbu bez návratu. Má se pokusit zničit americkou flotilu, najet na břeh a do vlastního zničení dál pálit po spojencích. Bez doprovodu letadlových lodí je však už cestou terčem zničujících náletů amerických letadel. Bitva o Okinawu si vyžádala obrovské množství obětí.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Ohromný bitevní kolos dlouhý 263 metrů vyplouvá 6. dubna 1945  z japonského přístavu Tokujama. Všech 27 lodních děl má plný palebný průměr. Palivo ale stačí jen plavbu na Okinawu. Loď Jamato je totiž vyslána v rámci operace Ten-gó na plavbu bez návratu. Má se pokusit zničit americkou flotilu, najet na břeh a do vlastního zničení dál pálit po spojencích. Bez doprovodu letadlových lodí je však už cestou terčem zničujících náletů amerických letadel. Bitva o Okinawu si vyžádala obrovské množství obětí.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 06 Apr 2025 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/fdaec5c1/32db0824.mp3" length="24475171" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1017</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Ohromný bitevní kolos dlouhý 263 metrů vyplouvá 6. dubna 1945  z japonského přístavu Tokujama. Všech 27 lodních děl má plný palebný průměr. Palivo ale stačí jen plavbu na Okinawu. Loď Jamato je totiž vyslána v rámci operace Ten-gó na plavbu bez návratu. Má se pokusit zničit americkou flotilu, najet na břeh a do vlastního zničení dál pálit po spojencích. Bez doprovodu letadlových lodí je však už cestou terčem zničujících náletů amerických letadel. Bitva o Okinawu si vyžádala obrovské množství obětí.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Letěli nízko a otevřelo se peklo. Američané vybombardovali ČKD a lidé umírali v polích</title>
      <itunes:episode>42</itunes:episode>
      <podcast:episode>42</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Letěli nízko a otevřelo se peklo. Američané vybombardovali ČKD a lidé umírali v polích</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">0d6c2288-bc7c-4132-848d-31d4c733dcb3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/308869a7</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Byla Květná neděle 25. března 1945, do Velikonoc scházel poslední týden. Pražané se právě vraceli z dopoledních radovánek, aby doma mohli usednout k obědu. Když v tom se ozvaly sirény a posléze se na nebi začaly lesknout přilétající formace stovek amerických bombardérů 15. letecké armády. Během náletu byly zasaženy stovky civilních objektů. Hlavním cílem spojeneckého náletu na severovýchod Prahy byly Českomoravské strojírny, neboli ČKD.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Byla Květná neděle 25. března 1945, do Velikonoc scházel poslední týden. Pražané se právě vraceli z dopoledních radovánek, aby doma mohli usednout k obědu. Když v tom se ozvaly sirény a posléze se na nebi začaly lesknout přilétající formace stovek amerických bombardérů 15. letecké armády. Během náletu byly zasaženy stovky civilních objektů. Hlavním cílem spojeneckého náletu na severovýchod Prahy byly Českomoravské strojírny, neboli ČKD.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 25 Mar 2025 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/308869a7/7e2e30fc.mp3" length="9941033" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>412</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Byla Květná neděle 25. března 1945, do Velikonoc scházel poslední týden. Pražané se právě vraceli z dopoledních radovánek, aby doma mohli usednout k obědu. Když v tom se ozvaly sirény a posléze se na nebi začaly lesknout přilétající formace stovek amerických bombardérů 15. letecké armády. Během náletu byly zasaženy stovky civilních objektů. Hlavním cílem spojeneckého náletu na severovýchod Prahy byly Českomoravské strojírny, neboli ČKD.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: České Drážďany. Americké bombardéry téměř vymazaly Kralupy z mapy </title>
      <itunes:episode>41</itunes:episode>
      <podcast:episode>41</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: České Drážďany. Americké bombardéry téměř vymazaly Kralupy z mapy </itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">baa67f44-9319-4262-b166-9392b2213381</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/10568225</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Je slunečný jarní den 22. března 1945, čas oběda. V tom se v Kralupech nad Vltavou rozezní varovné sirény a nedlouho poté se na obloze objeví bombardéry. Zatímco mnozí lidí zamíří do krytů, jiní je bez obav pozorují. Předpokládají, že jako obvykle směřují na cíle v Německu. Jenže o chvíli později následuje šok – desítky amerických liberatorů začnou svrhávat svůj smrtonosný náklad na město. Začíná katastrofa, která nemá v českých dějinách obdoby.</p><p>Na celou reportáž se můžete podívat na videu na serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz</a></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Je slunečný jarní den 22. března 1945, čas oběda. V tom se v Kralupech nad Vltavou rozezní varovné sirény a nedlouho poté se na obloze objeví bombardéry. Zatímco mnozí lidí zamíří do krytů, jiní je bez obav pozorují. Předpokládají, že jako obvykle směřují na cíle v Německu. Jenže o chvíli později následuje šok – desítky amerických liberatorů začnou svrhávat svůj smrtonosný náklad na město. Začíná katastrofa, která nemá v českých dějinách obdoby.</p><p>Na celou reportáž se můžete podívat na videu na serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz</a></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 23 Mar 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/10568225/2e17a841.mp3" length="13838492" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/MwYcUUMYvyxk6OS1qjSPSVsqcH6NP_ufhsLs-HVIklM/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9hMjBi/ODFjNzhkMGM3MTc5/NTNmOTgyMjdiNjA1/MTgzNy5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>573</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Je slunečný jarní den 22. března 1945, čas oběda. V tom se v Kralupech nad Vltavou rozezní varovné sirény a nedlouho poté se na obloze objeví bombardéry. Zatímco mnozí lidí zamíří do krytů, jiní je bez obav pozorují. Předpokládají, že jako obvykle směřují na cíle v Německu. Jenže o chvíli později následuje šok – desítky amerických liberatorů začnou svrhávat svůj smrtonosný náklad na město. Začíná katastrofa, která nemá v českých dějinách obdoby.</p><p>Na celou reportáž se můžete podívat na videu na serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz</a></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Režim vězňů v Osvětimi: Budíček ve čtyři, k obědu shnilá zelenina</title>
      <itunes:episode>40</itunes:episode>
      <podcast:episode>40</podcast:episode>
      <itunes:title>Režim vězňů v Osvětimi: Budíček ve čtyři, k obědu shnilá zelenina</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">49c0f4fe-734c-4bc5-a4ce-348e743d374e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/cc974575</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Transporty lidí přijížděly do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau z celé okupované Evropy. V přeplněných vagonech se tísnili židé, romové, političtí vězni, váleční zajatci i ti, které nacisté označili za „méněcenné“. V otřesných podmínkách cestovali i několik dní. Domů z tábora se už drtivá většina z nich nikdy nevrátila.</p><p>Na celou reportáž s videem se můžete podívat ne serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz. </a></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Transporty lidí přijížděly do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau z celé okupované Evropy. V přeplněných vagonech se tísnili židé, romové, političtí vězni, váleční zajatci i ti, které nacisté označili za „méněcenné“. V otřesných podmínkách cestovali i několik dní. Domů z tábora se už drtivá většina z nich nikdy nevrátila.</p><p>Na celou reportáž s videem se můžete podívat ne serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz. </a></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Thu, 13 Mar 2025 10:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/cc974575/c764d8e7.mp3" length="8224757" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/NSRSWoV-xxBAIvFuONQYfDp1F7MPGeiG5oHfAPCd7Dk/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS8wNDU5/OTVkMjJhMzQxMTIw/ZTM4MzJlOTcwYWY0/NzNmNC5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>341</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Transporty lidí přijížděly do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau z celé okupované Evropy. V přeplněných vagonech se tísnili židé, romové, političtí vězni, váleční zajatci i ti, které nacisté označili za „méněcenné“. V otřesných podmínkách cestovali i několik dní. Domů z tábora se už drtivá většina z nich nikdy nevrátila.</p><p>Na celou reportáž s videem se můžete podívat ne serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz. </a></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Američané rozpoutali v bombardovaném Tokiu ohnivé peklo. O oběti se velení nestaralo</title>
      <itunes:episode>39</itunes:episode>
      <podcast:episode>39</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Američané rozpoutali v bombardovaném Tokiu ohnivé peklo. O oběti se velení nestaralo</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">1d869bf4-e1ff-4837-8044-cb7902cb92b0</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/afd6933c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Krátce po půlnoci 10. března 1945 se nad Tokiem objevují první americké bombardéry B-29. Nejzkušenější posádky shazují zápalné bomby. Požáry vytvářejí obrazec ohromného X, podle něhož se řídí další posádky. Nálet trvá dvě a tři čtvrtě hodiny, během nichž 279 letadel shazuje 1650 tun zápalných bomb včetně napalmových a fosforových. Silně fouká a plameny se ve městě rychle šíří. Ohnivá bouře sežehla skoro 40 km čtverečních zástavby. Zemřelo na sto tisíc lidí a další milion přišel o střechu nad hlavou Šlo o nálet s vůbec největším počtem obětí.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Krátce po půlnoci 10. března 1945 se nad Tokiem objevují první americké bombardéry B-29. Nejzkušenější posádky shazují zápalné bomby. Požáry vytvářejí obrazec ohromného X, podle něhož se řídí další posádky. Nálet trvá dvě a tři čtvrtě hodiny, během nichž 279 letadel shazuje 1650 tun zápalných bomb včetně napalmových a fosforových. Silně fouká a plameny se ve městě rychle šíří. Ohnivá bouře sežehla skoro 40 km čtverečních zástavby. Zemřelo na sto tisíc lidí a další milion přišel o střechu nad hlavou Šlo o nálet s vůbec největším počtem obětí.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 09 Mar 2025 05:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/afd6933c/3e2df75a.mp3" length="20545517" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/pcBsvn3XnDoLPiwYprPUaaTvqcKKt5CWFeXO4XvKvSo/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS8yYWZh/ZDFhZWZlMWUwMzZi/OTFlZmYwZGM0YjA0/MjY0Ni5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>853</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Krátce po půlnoci 10. března 1945 se nad Tokiem objevují první americké bombardéry B-29. Nejzkušenější posádky shazují zápalné bomby. Požáry vytvářejí obrazec ohromného X, podle něhož se řídí další posádky. Nálet trvá dvě a tři čtvrtě hodiny, během nichž 279 letadel shazuje 1650 tun zápalných bomb včetně napalmových a fosforových. Silně fouká a plameny se ve městě rychle šíří. Ohnivá bouře sežehla skoro 40 km čtverečních zástavby. Zemřelo na sto tisíc lidí a další milion přišel o střechu nad hlavou Šlo o nálet s vůbec největším počtem obětí.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí</title>
      <itunes:episode>38</itunes:episode>
      <podcast:episode>38</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a06a0bba-c6e3-4f12-aa55-f5b3d1982c98</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/fec15fb1</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Německý třímotorový transportní Junkers Ju-52 se 23. února 1945 těžce prodírá nocí. Je přetížený. Z Vratislavi obležené Rudou armádou odváží dvacítku zraněných z německé pevnosti Breslau. Počasí je špatné, prudký vítr cloumá strojem. Najednou zazní obrovská rána. Letadlo ještě před svítáním naráží do svahu Obřího hřebene mezi Sněžkou a Svorovou horou. Šest zraněných se vydává ve sněhové vánici hledat pomoc. Do čtyři kilometry vzdálených Růžohorek přicházejí promrzlí v šest ráno. Mráz je příliš silný. Záchranná výprava vedená horalem Robertem Hoferem už v troskách nikoho živého nenachází. Při havárii umírá 24 lidí.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Německý třímotorový transportní Junkers Ju-52 se 23. února 1945 těžce prodírá nocí. Je přetížený. Z Vratislavi obležené Rudou armádou odváží dvacítku zraněných z německé pevnosti Breslau. Počasí je špatné, prudký vítr cloumá strojem. Najednou zazní obrovská rána. Letadlo ještě před svítáním naráží do svahu Obřího hřebene mezi Sněžkou a Svorovou horou. Šest zraněných se vydává ve sněhové vánici hledat pomoc. Do čtyři kilometry vzdálených Růžohorek přicházejí promrzlí v šest ráno. Mráz je příliš silný. Záchranná výprava vedená horalem Robertem Hoferem už v troskách nikoho živého nenachází. Při havárii umírá 24 lidí.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 23 Feb 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/fec15fb1/b6af768b.mp3" length="30263438" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/8QL2JI8eD3MsCFaNXyM7yhXR_PFgwbUPPBB1zNMeRI4/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9lNjlj/OThjMzlmNDEyYWMz/MGYxMGJkOTRkNDkw/NzM0Ny5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>1260</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Německý třímotorový transportní Junkers Ju-52 se 23. února 1945 těžce prodírá nocí. Je přetížený. Z Vratislavi obležené Rudou armádou odváží dvacítku zraněných z německé pevnosti Breslau. Počasí je špatné, prudký vítr cloumá strojem. Najednou zazní obrovská rána. Letadlo ještě před svítáním naráží do svahu Obřího hřebene mezi Sněžkou a Svorovou horou. Šest zraněných se vydává ve sněhové vánici hledat pomoc. Do čtyři kilometry vzdálených Růžohorek přicházejí promrzlí v šest ráno. Mráz je příliš silný. Záchranná výprava vedená horalem Robertem Hoferem už v troskách nikoho živého nenachází. Při havárii umírá 24 lidí.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Krvavé boje o Iwodžimu. Fotka s vlajkou se později stala symbolem války</title>
      <itunes:episode>37</itunes:episode>
      <podcast:episode>37</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Krvavé boje o Iwodžimu. Fotka s vlajkou se později stala symbolem války</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">6127d59d-2ece-463e-9e22-0bffe46a2f04</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/effeeae7</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Ráno 19. února 1945 je po dvou pošmourných dnech nad Iwodžimou jasno. Američané z námořní pěchoty vybíhají minutu před devátou ráno z vyloďovacích člunů a zaujímají pozice na pláži. Podle plánu vykládají materiál. Postup z pláže však komplikují skoro pět metrů vysoké svahy z jemného černého sopečného popela, po kterém se špatně chodí a nedá se do něj zakopat. To je přitom potřeba. Hodinu po vylodění spouštějí japonští obránci vražednou kulometnou palbu. Boje o japonský ostrov jsou tvrdé a krvavé.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Ráno 19. února 1945 je po dvou pošmourných dnech nad Iwodžimou jasno. Američané z námořní pěchoty vybíhají minutu před devátou ráno z vyloďovacích člunů a zaujímají pozice na pláži. Podle plánu vykládají materiál. Postup z pláže však komplikují skoro pět metrů vysoké svahy z jemného černého sopečného popela, po kterém se špatně chodí a nedá se do něj zakopat. To je přitom potřeba. Hodinu po vylodění spouštějí japonští obránci vražednou kulometnou palbu. Boje o japonský ostrov jsou tvrdé a krvavé.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Wed, 19 Feb 2025 09:44:10 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/effeeae7/f03a14e8.mp3" length="24418267" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/NUKu6HW7W0RgGKx2Uqjt2vsGRkT_-YONbrTHFgO9YG8/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS82ZGVk/OTMzZDU0ODc5Yjhh/MTQwNjJiMGNhNDYy/YTdjYS5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>1016</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Ráno 19. února 1945 je po dvou pošmourných dnech nad Iwodžimou jasno. Američané z námořní pěchoty vybíhají minutu před devátou ráno z vyloďovacích člunů a zaujímají pozice na pláži. Podle plánu vykládají materiál. Postup z pláže však komplikují skoro pět metrů vysoké svahy z jemného černého sopečného popela, po kterém se špatně chodí a nedá se do něj zakopat. To je přitom potřeba. Hodinu po vylodění spouštějí japonští obránci vražednou kulometnou palbu. Boje o japonský ostrov jsou tvrdé a krvavé.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Spejbl a Hurvínek vs. gestapo: Slavné loutky nacisté zabavili, principála uvěznili</title>
      <itunes:episode>36</itunes:episode>
      <podcast:episode>36</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Spejbl a Hurvínek vs. gestapo: Slavné loutky nacisté zabavili, principála uvěznili</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">fdb1be01-3a06-4815-907b-85ca2b0c239a</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/3aa42b4e</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Je polovina února 1945 a spojenecké bombardéry právě mění německé Drážďany v prach a popel. Zasažena je i tamní věznice, v jejichž hořících troskách bojuje o život mezi mnoha dalšími českými vlastenci i slavný loutkář Josef Skupa. Jeho legendární loutky Spejbla a Hurvínka jsou v tu dobu v trezoru plzeňského gestapa. Kvůli protinacistickým narážkám v jeho hrách je už Češi neměli nikdy vidět…</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Je polovina února 1945 a spojenecké bombardéry právě mění německé Drážďany v prach a popel. Zasažena je i tamní věznice, v jejichž hořících troskách bojuje o život mezi mnoha dalšími českými vlastenci i slavný loutkář Josef Skupa. Jeho legendární loutky Spejbla a Hurvínka jsou v tu dobu v trezoru plzeňského gestapa. Kvůli protinacistickým narážkám v jeho hrách je už Češi neměli nikdy vidět…</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 15 Feb 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/3aa42b4e/9b10dada.mp3" length="10476194" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/B6Ea6ZTTf7_Ax0XGwu8E26MI5dB2vWFS1wHioxeb2FE/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS81NjI3/MDgzMThjYTc1ZGNm/ZDMxNjBiZDc1M2My/YTg1ZS5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>435</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Je polovina února 1945 a spojenecké bombardéry právě mění německé Drážďany v prach a popel. Zasažena je i tamní věznice, v jejichž hořících troskách bojuje o život mezi mnoha dalšími českými vlastenci i slavný loutkář Josef Skupa. Jeho legendární loutky Spejbla a Hurvínka jsou v tu dobu v trezoru plzeňského gestapa. Kvůli protinacistickým narážkám v jeho hrách je už Češi neměli nikdy vidět…</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Spojenecké bombardování Prahy. Navigační omyl připravil o život 701 lidí</title>
      <itunes:episode>35</itunes:episode>
      <podcast:episode>35</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Spojenecké bombardování Prahy. Navigační omyl připravil o život 701 lidí</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d36617ea-0d12-41c1-95a2-8de37ffd2183</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/f899585c</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Je Popeleční středa, 14. února 1945. K Praze přilétají od jihozápadu americké bombardéry. Začínají houkat sirény. Lidé však protiletecký poplach ignorují. Už tolikrát byl planý. Tentokrát však létající pevnosti shazují bomby. Explodují pár minut po vyhlášení poplachu. Lidé utíkají do krytů nebo do sklepů. Mnozí umírají pod troskami, další v krytu na Karlově náměstí.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Je Popeleční středa, 14. února 1945. K Praze přilétají od jihozápadu americké bombardéry. Začínají houkat sirény. Lidé však protiletecký poplach ignorují. Už tolikrát byl planý. Tentokrát však létající pevnosti shazují bomby. Explodují pár minut po vyhlášení poplachu. Lidé utíkají do krytů nebo do sklepů. Mnozí umírají pod troskami, další v krytu na Karlově náměstí.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Fri, 14 Feb 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/f899585c/468e3cba.mp3" length="27550914" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/4Mayx2od9AlMb0qgoFodclhOpRb2gKQjbMrjsDHL3Bk/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS84ZDA2/NWZhM2QzMTNkMzQ3/NjA1MTBjNmU5ZjM2/MjQ0Yy5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>1147</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Je Popeleční středa, 14. února 1945. K Praze přilétají od jihozápadu americké bombardéry. Začínají houkat sirény. Lidé však protiletecký poplach ignorují. Už tolikrát byl planý. Tentokrát však létající pevnosti shazují bomby. Explodují pár minut po vyhlášení poplachu. Lidé utíkají do krytů nebo do sklepů. Mnozí umírají pod troskami, další v krytu na Karlově náměstí.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Ohnivá bouře srovnala Drážďany se zemí. O spojeneckých náletech dodnes koluje řada mýtů</title>
      <itunes:episode>34</itunes:episode>
      <podcast:episode>34</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Ohnivá bouře srovnala Drážďany se zemí. O spojeneckých náletech dodnes koluje řada mýtů</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">b79ce5d8-c334-4c2a-998b-46e318a01f01</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/451ff86b</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Sirény v Drážďanech se rozhoukaly 13. února 1945 ve 21.51. Němci běží do krytů. Ve vzduchu je slyšet hukot těžkých bombardérů. O 22 minut později dopadají první bomby na cíle označené magnesiovými světlicemi, kterým Němci říkají „vánoční stromečky“. Během náletů od 13. do 15. února bylo na město shozeno asi 4000 tun bomb. Ohnivá bouře zničila 6,5 kilometru čtverečních města. Zemřelo na 25 000 lidí.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Sirény v Drážďanech se rozhoukaly 13. února 1945 ve 21.51. Němci běží do krytů. Ve vzduchu je slyšet hukot těžkých bombardérů. O 22 minut později dopadají první bomby na cíle označené magnesiovými světlicemi, kterým Němci říkají „vánoční stromečky“. Během náletů od 13. do 15. února bylo na město shozeno asi 4000 tun bomb. Ohnivá bouře zničila 6,5 kilometru čtverečních města. Zemřelo na 25 000 lidí.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Thu, 13 Feb 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/451ff86b/a6aba111.mp3" length="27589887" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/C6JC1mrKaoZvHWmMcKAnsxAKDYxxDxn9j4sA1WTmpPQ/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9jMjgx/NWYxNTc0OGVkOGUw/ODBkNzhhZmE3MjUw/ZWUyYy5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>1146</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Sirény v Drážďanech se rozhoukaly 13. února 1945 ve 21.51. Němci běží do krytů. Ve vzduchu je slyšet hukot těžkých bombardérů. O 22 minut později dopadají první bomby na cíle označené magnesiovými světlicemi, kterým Němci říkají „vánoční stromečky“. Během náletů od 13. do 15. února bylo na město shozeno asi 4000 tun bomb. Ohnivá bouře zničila 6,5 kilometru čtverečních města. Zemřelo na 25 000 lidí.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Mýty a fakta Jaltské konference. O osudu Československa se vůbec nejednalo</title>
      <itunes:episode>33</itunes:episode>
      <podcast:episode>33</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Mýty a fakta Jaltské konference. O osudu Československa se vůbec nejednalo</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d149f667-3b19-48f6-87c0-6b7b9437705e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/91702de3</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jaltská konference, která probíhala od 4. od 11. února 1945, byla posledním setkáním amerického prezidenta Franklina Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina. Spojuje se s ní řada mýtů včetně toho, že si na ní velmoci rozdělily sféry vlivu. V obsáhlém rozhovoru v rámci projektu Rok osvobození je vyvrací Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny. Dozvíte se třeba, že o osudu Československa se na Jaltské konferenci nerozhodlo, dokonce se o něm vůbec nejednalo.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jaltská konference, která probíhala od 4. od 11. února 1945, byla posledním setkáním amerického prezidenta Franklina Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina. Spojuje se s ní řada mýtů včetně toho, že si na ní velmoci rozdělily sféry vlivu. V obsáhlém rozhovoru v rámci projektu Rok osvobození je vyvrací Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny. Dozvíte se třeba, že o osudu Československa se na Jaltské konferenci nerozhodlo, dokonce se o něm vůbec nejednalo.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 09 Feb 2025 05:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/91702de3/5a62fd8d.mp3" length="65707068" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/g7Oirnvtf46KIYHDn8N5Hv9UHlqYAm-bccVAatFJi40/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS8yODYw/OWQzNTk1MzJiOGQy/MjNmMTM2NjJlNDQ0/YzU1OC5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>2735</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jaltská konference, která probíhala od 4. od 11. února 1945, byla posledním setkáním amerického prezidenta Franklina Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina. Spojuje se s ní řada mýtů včetně toho, že si na ní velmoci rozdělily sféry vlivu. V obsáhlém rozhovoru v rámci projektu Rok osvobození je vyvrací Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny. Dozvíte se třeba, že o osudu Československa se na Jaltské konferenci nerozhodlo, dokonce se o něm vůbec nejednalo.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Atentát v Brně chtělo gestapo ututlat</title>
      <itunes:episode>32</itunes:episode>
      <podcast:episode>32</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Atentát v Brně chtělo gestapo ututlat</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2c42a17f-cf29-4c75-8ac3-975fc1b30058</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/b9ba3819</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Ve stínu slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zůstává jiný atentát. Ten, se odehrál před 80 lety v Brně. Jeho cílem byl SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Stal se tak druhým nejvýše postaveným Němcem, jehož český odboj za druhé světové války sprovodil ze světa. Jenže na rozdíl od Heydrichovy smrti, gestapo rozhodlo o utajení celého případu před veřejností.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Ve stínu slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zůstává jiný atentát. Ten, se odehrál před 80 lety v Brně. Jeho cílem byl SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Stal se tak druhým nejvýše postaveným Němcem, jehož český odboj za druhé světové války sprovodil ze světa. Jenže na rozdíl od Heydrichovy smrti, gestapo rozhodlo o utajení celého případu před veřejností.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 08 Feb 2025 05:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/b9ba3819/3f0c1874.mp3" length="8136864" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/ATKh9ydCEcoZfBf_0-qMEnnscCPt3P_203Jw6a3o-AI/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS8wOTQ1/MDFkMDk1ZTZiMDhh/YzkzNmRmZjk1NGMy/NjA1Mi5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>337</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Ve stínu slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zůstává jiný atentát. Ten, se odehrál před 80 lety v Brně. Jeho cílem byl SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Stal se tak druhým nejvýše postaveným Němcem, jehož český odboj za druhé světové války sprovodil ze světa. Jenže na rozdíl od Heydrichovy smrti, gestapo rozhodlo o utajení celého případu před veřejností.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Rudá armáda osvobozuje koncentrační tábor v Osvětimi </title>
      <itunes:episode>31</itunes:episode>
      <podcast:episode>31</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Rudá armáda osvobozuje koncentrační tábor v Osvětimi </itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">338a6622-3dfd-4d52-ac2d-70b3d7db7667</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4ada9c3d</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Postupující sovětští vojáci z Koněvova 1. ukrajinského frontu se přibližují ke koncentračnímu táboru Auschwitz-Birkenau. Zbylí nacisté se tvrdě brání. V boji s nimi padlo 231 rudoarmějců. K táboru dorazili sovětští vojáci 27. ledna 1945 zhruba ve tři odpoledne. Když vidí zubožené vězně, jsou v šoku.</p><p><br>S videem lze přehrát na serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz</a></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Postupující sovětští vojáci z Koněvova 1. ukrajinského frontu se přibližují ke koncentračnímu táboru Auschwitz-Birkenau. Zbylí nacisté se tvrdě brání. V boji s nimi padlo 231 rudoarmějců. K táboru dorazili sovětští vojáci 27. ledna 1945 zhruba ve tři odpoledne. Když vidí zubožené vězně, jsou v šoku.</p><p><br>S videem lze přehrát na serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz</a></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Mon, 27 Jan 2025 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4ada9c3d/f2e6214c.mp3" length="7461479" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/LPqWlk0k8NNtK0zTpJpZFs1X6_RBfMF4tiHFG-TtRM0/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9jNmY0/MDkwNzA1YTkyODAx/MzE0NWRiYjkwOWVm/NWExNC5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>309</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Postupující sovětští vojáci z Koněvova 1. ukrajinského frontu se přibližují ke koncentračnímu táboru Auschwitz-Birkenau. Zbylí nacisté se tvrdě brání. V boji s nimi padlo 231 rudoarmějců. K táboru dorazili sovětští vojáci 27. ledna 1945 zhruba ve tři odpoledne. Když vidí zubožené vězně, jsou v šoku.</p><p><br>S videem lze přehrát na serveru <a href="https://www.novinky.cz/sekce/historie-druha-svetova-valka-395">Novinky.cz</a></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Němci čelili bleskové válce, zastavit ji měl Himmler</title>
      <itunes:episode>30</itunes:episode>
      <podcast:episode>30</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Němci čelili bleskové válce, zastavit ji měl Himmler</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a819dbe2-406f-4acd-ae01-28e734c151fe</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4df82e75</link>
      <description>
        <![CDATA[<p><strong>Novinky.cz uvádí další díl ze série Rok osvobození.</strong></p><p>Před rozedněním v 5:35 začala pálit děla. Na předmostí u Baranówa na východě Polska začal 12. ledna 1945 1. ukrajinský front maršála Ivana Koněva dělostřeleckou přípravu. Němci útok nečekají, nic mu nenasvědčovalo. Je zataženo a letadla do vzduchu nemohou. Dým z dělostřelecké palby se ani nerozptýlil a už útočí sovětská pěchota. Němci rudoarmějce odrážejí. V deset hodin však znovu hřmí děla. Míří na odhalené pozice Němců a likvidují je. Za pěchotou vyrážejí tanky. Fronta je prolomena a německý 48. tankový sbor rozprášen. Sověti postupují o desítky kilometrů.</p><p>S videem vychází na serveru <a href="https://www.novinky.cz/clanek/historie-druha-svetova-valka-nemci-celili-bleskove-valce-zastavit-ji-mel-himmler-40503698">Novinky.cz</a></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p><strong>Novinky.cz uvádí další díl ze série Rok osvobození.</strong></p><p>Před rozedněním v 5:35 začala pálit děla. Na předmostí u Baranówa na východě Polska začal 12. ledna 1945 1. ukrajinský front maršála Ivana Koněva dělostřeleckou přípravu. Němci útok nečekají, nic mu nenasvědčovalo. Je zataženo a letadla do vzduchu nemohou. Dým z dělostřelecké palby se ani nerozptýlil a už útočí sovětská pěchota. Němci rudoarmějce odrážejí. V deset hodin však znovu hřmí děla. Míří na odhalené pozice Němců a likvidují je. Za pěchotou vyrážejí tanky. Fronta je prolomena a německý 48. tankový sbor rozprášen. Sověti postupují o desítky kilometrů.</p><p>S videem vychází na serveru <a href="https://www.novinky.cz/clanek/historie-druha-svetova-valka-nemci-celili-bleskove-valce-zastavit-ji-mel-himmler-40503698">Novinky.cz</a></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 12 Jan 2025 15:03:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4df82e75/c3bafd03.mp3" length="28746928" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/5-XeIz1uTzGWKlsCvhzL7VwTejQdxOEYkTx-_LeHDvo/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9mZGM5/Mjk3MzcyODgwZmM3/MTQyODMwMDMyODYw/ZjhiZC5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>1195</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p><strong>Novinky.cz uvádí další díl ze série Rok osvobození.</strong></p><p>Před rozedněním v 5:35 začala pálit děla. Na předmostí u Baranówa na východě Polska začal 12. ledna 1945 1. ukrajinský front maršála Ivana Koněva dělostřeleckou přípravu. Němci útok nečekají, nic mu nenasvědčovalo. Je zataženo a letadla do vzduchu nemohou. Dým z dělostřelecké palby se ani nerozptýlil a už útočí sovětská pěchota. Němci rudoarmějce odrážejí. V deset hodin však znovu hřmí děla. Míří na odhalené pozice Němců a likvidují je. Za pěchotou vyrážejí tanky. Fronta je prolomena a německý 48. tankový sbor rozprášen. Sověti postupují o desítky kilometrů.</p><p>S videem vychází na serveru <a href="https://www.novinky.cz/clanek/historie-druha-svetova-valka-nemci-celili-bleskove-valce-zastavit-ji-mel-himmler-40503698">Novinky.cz</a></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rok osvobození: Nečekaný německý úder na spojenecká letiště. Čechoslováci unikli jen o fous</title>
      <itunes:episode>29</itunes:episode>
      <podcast:episode>29</podcast:episode>
      <itunes:title>Rok osvobození: Nečekaný německý úder na spojenecká letiště. Čechoslováci unikli jen o fous</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d2d8822a-88f9-4053-a884-3e5d45914222</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/223a0c33</link>
      <description>
        <![CDATA[<p><strong>Novinky.cz uvádí první díl ze série Rok osvobození.<br></strong><br></p><p>Nový rok 1945 začal před pár hodinami. Je slyšet hukot leteckých motorů. Němečtí dělostřelci zahajují palbu. Několik nízkoletících strojů se jim daří zasáhnout. Nejsou to však nepřátelské bombardéry, ale vlastní stíhačky. Ve vzduchu je na 900 messerschmittů 109 a focke-wulfů 190 s podvěšenými pumami, které navádějí na cíle bombardovací junkersy. Německá luftwaffe chce jediným překvapivým úderem na 17 letišť v Nizozemsku a Belgii změnit nepříznivou situaci a zbavit spojence převahy ve vzduchu. Operace Bodenplatte je tak tajná, že o ní neví ani vlastní protiletadlové dělostřelectvo.</p><p>S videem vychází na Novinky.cz</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p><strong>Novinky.cz uvádí první díl ze série Rok osvobození.<br></strong><br></p><p>Nový rok 1945 začal před pár hodinami. Je slyšet hukot leteckých motorů. Němečtí dělostřelci zahajují palbu. Několik nízkoletících strojů se jim daří zasáhnout. Nejsou to však nepřátelské bombardéry, ale vlastní stíhačky. Ve vzduchu je na 900 messerschmittů 109 a focke-wulfů 190 s podvěšenými pumami, které navádějí na cíle bombardovací junkersy. Německá luftwaffe chce jediným překvapivým úderem na 17 letišť v Nizozemsku a Belgii změnit nepříznivou situaci a zbavit spojence převahy ve vzduchu. Operace Bodenplatte je tak tajná, že o ní neví ani vlastní protiletadlové dělostřelectvo.</p><p>S videem vychází na Novinky.cz</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Wed, 01 Jan 2025 12:01:42 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/223a0c33/ffce1eb0.mp3" length="36011935" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:image href="https://img.transistorcdn.com/N_Drp0mFSSEkk5fClx9d4y7esf76Ac9s6e0m-wVOjqk/rs:fill:0:0:1/w:1400/h:1400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9mZmM3/ZWQxOTE0YTAxMWUy/MzY5YzNjMjhjMjll/M2M5YS5wbmc.jpg"/>
      <itunes:duration>1499</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p><strong>Novinky.cz uvádí první díl ze série Rok osvobození.<br></strong><br></p><p>Nový rok 1945 začal před pár hodinami. Je slyšet hukot leteckých motorů. Němečtí dělostřelci zahajují palbu. Několik nízkoletících strojů se jim daří zasáhnout. Nejsou to však nepřátelské bombardéry, ale vlastní stíhačky. Ve vzduchu je na 900 messerschmittů 109 a focke-wulfů 190 s podvěšenými pumami, které navádějí na cíle bombardovací junkersy. Německá luftwaffe chce jediným překvapivým úderem na 17 letišť v Nizozemsku a Belgii změnit nepříznivou situaci a zbavit spojence převahy ve vzduchu. Operace Bodenplatte je tak tajná, že o ní neví ani vlastní protiletadlové dělostřelectvo.</p><p>S videem vychází na Novinky.cz</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Češi bojovali od Pearl Harboru proti Japoncům, v Hollywoodu utvářeli obraz odbojného Československa</title>
      <itunes:episode>28</itunes:episode>
      <podcast:episode>28</podcast:episode>
      <itunes:title>Češi bojovali od Pearl Harboru proti Japoncům, v Hollywoodu utvářeli obraz odbojného Československa</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">fe7e18f6-abe5-47cf-beb0-02d32b507a09</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/271bd277</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Už při útoku Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 a současném náletu na Filipíny se do bojů zapojili Čechoameričané. Další záhy poté narukovali, nebojovali však jen za svou novou vlast, ale i za osvobození Československa. Používali k tomu i svůj vliv v Hollywoodu. O podobách jejich zapojení hovořili v podcastu Historie generální konzul České republiky v Los Angeles Jaroslav Olša a redaktor Alex Švamberk. </p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Už při útoku Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 a současném náletu na Filipíny se do bojů zapojili Čechoameričané. Další záhy poté narukovali, nebojovali však jen za svou novou vlast, ale i za osvobození Československa. Používali k tomu i svůj vliv v Hollywoodu. O podobách jejich zapojení hovořili v podcastu Historie generální konzul České republiky v Los Angeles Jaroslav Olša a redaktor Alex Švamberk. </p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 07 Dec 2024 05:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/271bd277/3e7ff5c2.mp3" length="37643747" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1566</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Už při útoku Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 a současném náletu na Filipíny se do bojů zapojili Čechoameričané. Další záhy poté narukovali, nebojovali však jen za svou novou vlast, ale i za osvobození Československa. Používali k tomu i svůj vliv v Hollywoodu. O podobách jejich zapojení hovořili v podcastu Historie generální konzul České republiky v Los Angeles Jaroslav Olša a redaktor Alex Švamberk. </p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nad 17. listopadem: Revoluce, nebo předání moci?</title>
      <itunes:episode>27</itunes:episode>
      <podcast:episode>27</podcast:episode>
      <itunes:title>Nad 17. listopadem: Revoluce, nebo předání moci?</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f36f9132-d009-4115-b31f-08356e3454e9</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/99051dd7</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Rychlost sametové revoluce stále vyvolává úžas. Týden po tvrdém zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 už v čele KSČ nestál Miloš Jakeš, vedoucí úloha KSČ byla z ústavy vyškrtnuta 29. listopadu a na konci prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Proč to šlo tak rychle a byla-li to revoluce probírají s moderátorkou Veronikou Neprašovou historik Petr Blažek a účastník demonstrace Alex Švamberk. Věnují se i spekulaci, že průvod na Národní zavedli estébáci.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Rychlost sametové revoluce stále vyvolává úžas. Týden po tvrdém zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 už v čele KSČ nestál Miloš Jakeš, vedoucí úloha KSČ byla z ústavy vyškrtnuta 29. listopadu a na konci prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Proč to šlo tak rychle a byla-li to revoluce probírají s moderátorkou Veronikou Neprašovou historik Petr Blažek a účastník demonstrace Alex Švamberk. Věnují se i spekulaci, že průvod na Národní zavedli estébáci.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 17 Nov 2024 10:10:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/99051dd7/24892bf1.mp3" length="83505917" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>3477</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Rychlost sametové revoluce stále vyvolává úžas. Týden po tvrdém zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 už v čele KSČ nestál Miloš Jakeš, vedoucí úloha KSČ byla z ústavy vyškrtnuta 29. listopadu a na konci prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Proč to šlo tak rychle a byla-li to revoluce probírají s moderátorkou Veronikou Neprašovou historik Petr Blažek a účastník demonstrace Alex Švamberk. Věnují se i spekulaci, že průvod na Národní zavedli estébáci.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Ty vole, ti mu dávaj! Rekonstrukce pochodu ze 17. listopadu s dobovými řečmi estébáků</title>
      <itunes:episode>26</itunes:episode>
      <podcast:episode>26</podcast:episode>
      <itunes:title>Ty vole, ti mu dávaj! Rekonstrukce pochodu ze 17. listopadu s dobovými řečmi estébáků</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">e124a387-3199-4266-b5ae-59e339d4a871</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c9fa0f90</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Demonstrace 17. listopadu 1989 stála na počátku konce vlády komunistické strany v Československu. Tvrdý zásah proti studentům na Národní třídě vybudil společnost k bezprecedentní reakci, takže za týden už nestál v čele země Miloš Jakeš. Pochod na Národní třídě ale vůbec končit neměl, policie ho jen jinam nepustila. Trasu pochodu procházíme s jeho účastníkem Alexem Švamberkem, který byl na místě až do úplného konce.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Demonstrace 17. listopadu 1989 stála na počátku konce vlády komunistické strany v Československu. Tvrdý zásah proti studentům na Národní třídě vybudil společnost k bezprecedentní reakci, takže za týden už nestál v čele země Miloš Jakeš. Pochod na Národní třídě ale vůbec končit neměl, policie ho jen jinam nepustila. Trasu pochodu procházíme s jeho účastníkem Alexem Švamberkem, který byl na místě až do úplného konce.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Fri, 15 Nov 2024 06:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c9fa0f90/4e5da2c6.mp3" length="50847367" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1270</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Demonstrace 17. listopadu 1989 stála na počátku konce vlády komunistické strany v Československu. Tvrdý zásah proti studentům na Národní třídě vybudil společnost k bezprecedentní reakci, takže za týden už nestál v čele země Miloš Jakeš. Pochod na Národní třídě ale vůbec končit neměl, policie ho jen jinam nepustila. Trasu pochodu procházíme s jeho účastníkem Alexem Švamberkem, který byl na místě až do úplného konce.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dunkerque obléhali Čechoslováci</title>
      <itunes:episode>25</itunes:episode>
      <podcast:episode>25</podcast:episode>
      <itunes:title>Dunkerque obléhali Čechoslováci</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c481186b-f79f-4d7a-a51f-5bdad216db0b</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1a1f13cb</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 06 Oct 2024 05:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1a1f13cb/5dbf262a.mp3" length="34741723" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1445</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Českoslovenští piloti působili za Slovenského národního povstání v týlu nepřítele</title>
      <itunes:episode>24</itunes:episode>
      <podcast:episode>24</podcast:episode>
      <itunes:title>Českoslovenští piloti působili za Slovenského národního povstání v týlu nepřítele</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">4c85f953-778e-489f-9fa7-cfb16cea6ed3</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/6421f214</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysvětlil Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysvětlil Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 15 Sep 2024 04:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/6421f214/4692f8d6.mp3" length="80119103" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>3336</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysvětlil Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Mýty a krutá realita bojů na Dukle</title>
      <itunes:episode>23</itunes:episode>
      <podcast:episode>23</podcast:episode>
      <itunes:title>Mýty a krutá realita bojů na Dukle</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">293b93f5-d1ad-4ec7-b7f0-42af2508decc</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/1605dccb</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Od začátku karpatsko-dukelská operace uplyne 8. září osmdesát let. Vojáci včetně československých v nich projevovali mimořádné hrdinství, které se opakovaně připomínalo. Operace však byla nepřipravená a šitá horkou jehlou, protože Sověti původně chtěli Karpaty obejít. Chyběly zpravodajské informace a útočilo se na dobře vybudované obranné pozice Němců. Selhal plán, že na stranu povstalců přejdou dvě východoslovenské divize, což by otevřelo cestu přes Slovensko, připomněl v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Od začátku karpatsko-dukelská operace uplyne 8. září osmdesát let. Vojáci včetně československých v nich projevovali mimořádné hrdinství, které se opakovaně připomínalo. Operace však byla nepřipravená a šitá horkou jehlou, protože Sověti původně chtěli Karpaty obejít. Chyběly zpravodajské informace a útočilo se na dobře vybudované obranné pozice Němců. Selhal plán, že na stranu povstalců přejdou dvě východoslovenské divize, což by otevřelo cestu přes Slovensko, připomněl v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 08 Sep 2024 05:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/1605dccb/9cdbfe22.mp3" length="49081249" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>2043</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Od začátku karpatsko-dukelská operace uplyne 8. září osmdesát let. Vojáci včetně československých v nich projevovali mimořádné hrdinství, které se opakovaně připomínalo. Operace však byla nepřipravená a šitá horkou jehlou, protože Sověti původně chtěli Karpaty obejít. Chyběly zpravodajské informace a útočilo se na dobře vybudované obranné pozice Němců. Selhal plán, že na stranu povstalců přejdou dvě východoslovenské divize, což by otevřelo cestu přes Slovensko, připomněl v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Slovenské národní povstání obklopuje řada mýtů, bylo reakcí na německou okupaci</title>
      <itunes:episode>22</itunes:episode>
      <podcast:episode>22</podcast:episode>
      <itunes:title>Slovenské národní povstání obklopuje řada mýtů, bylo reakcí na německou okupaci</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">622f1953-a913-45dc-b290-e737be0e1e16</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/66a69229</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Starší generace si dobře pamatuje, že se na konci srpna vždy slavilo výročí Slovenského národního povstání. Spolu s varšavským bylo jedním z největších povstání proti nacistům v roce 1944, jeho historie však byla opakovaně pokřivovaná a nakonec si ho přivlastnili komunisté, připomněl historik ze Slovenské akademie věd Martin Posch. Bylo reakcí na německé obsazování Slovenska. V podcastu zazní i výpověď jednoho z účastníků povstání Branislava Tvarožka, který doprovázel velitele na cestě do hor.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Starší generace si dobře pamatuje, že se na konci srpna vždy slavilo výročí Slovenského národního povstání. Spolu s varšavským bylo jedním z největších povstání proti nacistům v roce 1944, jeho historie však byla opakovaně pokřivovaná a nakonec si ho přivlastnili komunisté, připomněl historik ze Slovenské akademie věd Martin Posch. Bylo reakcí na německé obsazování Slovenska. V podcastu zazní i výpověď jednoho z účastníků povstání Branislava Tvarožka, který doprovázel velitele na cestě do hor.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 24 Aug 2024 06:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/66a69229/e35f5cb3.mp3" length="73098235" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>3043</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Starší generace si dobře pamatuje, že se na konci srpna vždy slavilo výročí Slovenského národního povstání. Spolu s varšavským bylo jedním z největších povstání proti nacistům v roce 1944, jeho historie však byla opakovaně pokřivovaná a nakonec si ho přivlastnili komunisté, připomněl historik ze Slovenské akademie věd Martin Posch. Bylo reakcí na německé obsazování Slovenska. V podcastu zazní i výpověď jednoho z účastníků povstání Branislava Tvarožka, který doprovázel velitele na cestě do hor.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Rakousko-Uhersko v roce 1914 čekalo válku se Srbskem na pár dní. Byla z toho první světová</title>
      <itunes:episode>21</itunes:episode>
      <podcast:episode>21</podcast:episode>
      <itunes:title>Rakousko-Uhersko v roce 1914 čekalo válku se Srbskem na pár dní. Byla z toho první světová</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a11cb21a-8ff5-42d4-acae-1d2d673e22ed</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/549118b8</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este spáchaný 28. června 1914 vedl k tak rozsáhlému válečnému konfliktu, mluví historici Vojenského historického ústavu Tomáš Kykal, Tomáš Jakl a Petr Matějček.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este spáchaný 28. června 1914 vedl k tak rozsáhlému válečnému konfliktu, mluví historici Vojenského historického ústavu Tomáš Kykal, Tomáš Jakl a Petr Matějček.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 28 Jul 2024 05:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/549118b8/917f61b4.mp3" length="93698897" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>3902</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este spáchaný 28. června 1914 vedl k tak rozsáhlému válečnému konfliktu, mluví historici Vojenského historického ústavu Tomáš Kykal, Tomáš Jakl a Petr Matějček.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Invazi v Normandii podporovali ze vzduchu i českoslovenští piloti</title>
      <itunes:episode>20</itunes:episode>
      <podcast:episode>20</podcast:episode>
      <itunes:title>Invazi v Normandii podporovali ze vzduchu i českoslovenští piloti</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c45f59bb-5212-404e-bb3b-b933f53c7eae</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/7553c601</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>K pobřeží Francie dorazila brzo ráno ohromná flotila plavidel, kdy válečné lodě doprovázely vyloďovací čluny. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vylodili v Normandii američtí, britští a kanadští vojáci. K úspěchu operace Overlord přispěli i českoslovenští letci.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>K pobřeží Francie dorazila brzo ráno ohromná flotila plavidel, kdy válečné lodě doprovázely vyloďovací čluny. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vylodili v Normandii američtí, britští a kanadští vojáci. K úspěchu operace Overlord přispěli i českoslovenští letci.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Wed, 05 Jun 2024 13:35:38 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/7553c601/f5560d87.mp3" length="70320159" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>2928</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>K pobřeží Francie dorazila brzo ráno ohromná flotila plavidel, kdy válečné lodě doprovázely vyloďovací čluny. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vylodili v Normandii američtí, britští a kanadští vojáci. K úspěchu operace Overlord přispěli i českoslovenští letci.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Před 80 lety ze zajateckého tábora utekly desítky letců, do Británie se dostali jen tři</title>
      <itunes:episode>19</itunes:episode>
      <podcast:episode>19</podcast:episode>
      <itunes:title>Před 80 lety ze zajateckého tábora utekly desítky letců, do Británie se dostali jen tři</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">50416eec-cd01-4757-8b5e-9c1a55cb43cc</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/8a0e2945</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Velký útěk, uplyne v neděli 80 let.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Velký útěk, uplyne v neděli 80 let.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 23 Mar 2024 10:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/8a0e2945/c352d12e.mp3" length="72183563" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>3005</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Velký útěk, uplyne v neděli 80 let.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Jan Zajíc nebyl pochodní číslo 2, bylo jich víc</title>
      <itunes:episode>18</itunes:episode>
      <podcast:episode>18</podcast:episode>
      <itunes:title>Jan Zajíc nebyl pochodní číslo 2, bylo jich víc</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">805bf538-0ec6-46c4-9d55-16f2e334e96c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/0476848a</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.</p><p>Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru <a href="https://www.novinky.cz/clanek/historie-jan-zajic-nebyl-pochodni-cislo-2-bylo-jich-vic-40457439">Novinky.cz</a></p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.</p><p>Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru <a href="https://www.novinky.cz/clanek/historie-jan-zajic-nebyl-pochodni-cislo-2-bylo-jich-vic-40457439">Novinky.cz</a></p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 25 Feb 2024 15:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/0476848a/5bd18d45.mp3" length="43508475" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1810</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.</p><p>Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru <a href="https://www.novinky.cz/clanek/historie-jan-zajic-nebyl-pochodni-cislo-2-bylo-jich-vic-40457439">Novinky.cz</a></p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Zahraničí mise byly pro českou armádu klíčové, kniha přibližuje i ty méně známé</title>
      <itunes:episode>17</itunes:episode>
      <podcast:episode>17</podcast:episode>
      <itunes:title>Zahraničí mise byly pro českou armádu klíčové, kniha přibližuje i ty méně známé</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">84043f0c-92d4-4c26-ba25-d1f895aa2cfe</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c25b7824</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie. </p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie. </p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 18 Feb 2024 04:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c25b7824/11ed226c.mp3" length="47865979" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1992</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie. </p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>SPECIÁL: Palachův týden přinesl největší protirežimní protesty</title>
      <itunes:episode>16</itunes:episode>
      <podcast:episode>16</podcast:episode>
      <itunes:title>SPECIÁL: Palachův týden přinesl největší protirežimní protesty</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c9ea99da-67ad-43fa-94c1-cd468c111404</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/9ca35631</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Komunistický režim se v Československu snažil všemi svými silami vymazat vzpomínky na Jana Palacha, ale bylo to marné. Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil na Václavském náměstí, začaly vůbec největší demonstrace. Trvaly týden a zadrženo při nich bylo přes 1400 lidí. Vzpomínají na ně účastníci Pavel Hlavatý a Alex Švamberk. Do souvislostí dal protesty historik Petr Blažek.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Komunistický režim se v Československu snažil všemi svými silami vymazat vzpomínky na Jana Palacha, ale bylo to marné. Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil na Václavském náměstí, začaly vůbec největší demonstrace. Trvaly týden a zadrženo při nich bylo přes 1400 lidí. Vzpomínají na ně účastníci Pavel Hlavatý a Alex Švamberk. Do souvislostí dal protesty historik Petr Blažek.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sat, 13 Jan 2024 05:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/9ca35631/403bd83d.mp3" length="87109401" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>3627</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Komunistický režim se v Československu snažil všemi svými silami vymazat vzpomínky na Jana Palacha, ale bylo to marné. Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil na Václavském náměstí, začaly vůbec největší demonstrace. Trvaly týden a zadrženo při nich bylo přes 1400 lidí. Vzpomínají na ně účastníci Pavel Hlavatý a Alex Švamberk. Do souvislostí dal protesty historik Petr Blažek.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Největšího úspěchu dosáhli českoslovenští vojáci při osvobození Kyjeva</title>
      <itunes:episode>15</itunes:episode>
      <podcast:episode>15</podcast:episode>
      <itunes:title>Největšího úspěchu dosáhli českoslovenští vojáci při osvobození Kyjeva</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2190bee0-ed9a-4da4-82ae-6b3a73d2eb54</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/dea0b9b0</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Českoslovenští vojáci se za druhé světové války účastnili řady významných střetů, patřili mezi hrstku, která za bitvy o Británii odrazila útoky Luftwaffe i mezi tobrucké krysy bránící obležený přístav. Největšího úspěchu však dosáhli před osmdesáti lety při osvobozováni Kyjeva. Československá samostatná brigáda se dostala jako první jednotka nejen do centra Kyjeva, ale při obchvatu přes něj i k břehu Dněpru, takže byli zbylí Němci obklíčeni.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Českoslovenští vojáci se za druhé světové války účastnili řady významných střetů, patřili mezi hrstku, která za bitvy o Británii odrazila útoky Luftwaffe i mezi tobrucké krysy bránící obležený přístav. Největšího úspěchu však dosáhli před osmdesáti lety při osvobozováni Kyjeva. Československá samostatná brigáda se dostala jako první jednotka nejen do centra Kyjeva, ale při obchvatu přes něj i k břehu Dněpru, takže byli zbylí Němci obklíčeni.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 05 Nov 2023 07:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/dea0b9b0/5ad67171.mp3" length="42813432" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1784</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Českoslovenští vojáci se za druhé světové války účastnili řady významných střetů, patřili mezi hrstku, která za bitvy o Británii odrazila útoky Luftwaffe i mezi tobrucké krysy bránící obležený přístav. Největšího úspěchu však dosáhli před osmdesáti lety při osvobozováni Kyjeva. Československá samostatná brigáda se dostala jako první jednotka nejen do centra Kyjeva, ale při obchvatu přes něj i k břehu Dněpru, takže byli zbylí Němci obklíčeni.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Unikátní vzpomínky Čechoslováků, kteří v Koreji dohlíželi na příměří a za války tam působili jako zdravotníci</title>
      <itunes:episode>14</itunes:episode>
      <podcast:episode>14</podcast:episode>
      <itunes:title>Unikátní vzpomínky Čechoslováků, kteří v Koreji dohlíželi na příměří a za války tam působili jako zdravotníci</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">9d8c1538-2452-4a11-afd9-2dbe2334152a</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/7b092843</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Před sedmdesáti lety 27. července 1953 ukončilo příměří boje v  korejské válce, která si vyžádala na čtyři miliony obětí a hrozila přerůst v  jadernou. Konflikt, jeho pozadí a jeho důsledky i paralely s válkou a Ukrajině probírá v podcastu Alex Švamberk z Novinek s historiky Prokopem Tomkem a Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. Působení naší polní odsunové nemocnice připomíná deník jedné ze zdravotních sester, práci Dozorčí komise neutrálních států výpovědi několika jejich účastníků.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Před sedmdesáti lety 27. července 1953 ukončilo příměří boje v  korejské válce, která si vyžádala na čtyři miliony obětí a hrozila přerůst v  jadernou. Konflikt, jeho pozadí a jeho důsledky i paralely s válkou a Ukrajině probírá v podcastu Alex Švamberk z Novinek s historiky Prokopem Tomkem a Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. Působení naší polní odsunové nemocnice připomíná deník jedné ze zdravotních sester, práci Dozorčí komise neutrálních států výpovědi několika jejich účastníků.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Thu, 27 Jul 2023 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/7b092843/974d08ea.mp3" length="140315575" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>3507</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Před sedmdesáti lety 27. července 1953 ukončilo příměří boje v  korejské válce, která si vyžádala na čtyři miliony obětí a hrozila přerůst v  jadernou. Konflikt, jeho pozadí a jeho důsledky i paralely s válkou a Ukrajině probírá v podcastu Alex Švamberk z Novinek s historiky Prokopem Tomkem a Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. Působení naší polní odsunové nemocnice připomíná deník jedné ze zdravotních sester, práci Dozorčí komise neutrálních států výpovědi několika jejich účastníků.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Měnová reforma byla ve skutečnosti státní bankrot</title>
      <itunes:episode>13</itunes:episode>
      <podcast:episode>13</podcast:episode>
      <itunes:title>Měnová reforma byla ve skutečnosti státní bankrot</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">058958e6-d6ec-4e41-a6ff-372ceaa769f0</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/bfdb7a81</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Přes sedmdesáti lety uskutečnilo komunistické vedení měnovou reformu, jejíž přípravu do poslední chvíle popíralo, ale nakonec ji provedlo a připravilo občany o úspory. I když bylo zdůvodňováno snahou zasáhnout živnostníky a sedláky, zasáhla i důchodce nebo dělní. To vedlo k protestům v průmyslových centrech včetně stávek, připomněl v podcastu Novinek.cz Historie Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Přes sedmdesáti lety uskutečnilo komunistické vedení měnovou reformu, jejíž přípravu do poslední chvíle popíralo, ale nakonec ji provedlo a připravilo občany o úspory. I když bylo zdůvodňováno snahou zasáhnout živnostníky a sedláky, zasáhla i důchodce nebo dělní. To vedlo k protestům v průmyslových centrech včetně stávek, připomněl v podcastu Novinek.cz Historie Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Tue, 30 May 2023 10:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/bfdb7a81/bedd10e9.mp3" length="62641314" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>2611</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Přes sedmdesáti lety uskutečnilo komunistické vedení měnovou reformu, jejíž přípravu do poslední chvíle popíralo, ale nakonec ji provedlo a připravilo občany o úspory. I když bylo zdůvodňováno snahou zasáhnout živnostníky a sedláky, zasáhla i důchodce nebo dělní. To vedlo k protestům v průmyslových centrech včetně stávek, připomněl v podcastu Novinek.cz Historie Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Spravedlnost není nikdy úplná, říká režisér filmu Vyšetřovatel o zločinech balkánských válek</title>
      <itunes:episode>12</itunes:episode>
      <podcast:episode>12</podcast:episode>
      <itunes:title>Spravedlnost není nikdy úplná, říká režisér filmu Vyšetřovatel o zločinech balkánských válek</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2b8d2b60-2ee8-4cfe-97de-f2ec66c0adc7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5601f74d</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>„Tady není moc lidí, kteří by něco takového v mezinárodním kontextu dokázali,“ řekl Portel. Film vstupuje do kin půl roku poté, co byl příběh dopadení vukovarského starosty Slavka Dokmanoviče zpracován i jako komiks.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>„Tady není moc lidí, kteří by něco takového v mezinárodním kontextu dokázali,“ řekl Portel. Film vstupuje do kin půl roku poté, co byl příběh dopadení vukovarského starosty Slavka Dokmanoviče zpracován i jako komiks.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Thu, 09 Mar 2023 09:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5601f74d/916bad1e.mp3" length="43964690" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1832</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>„Tady není moc lidí, kteří by něco takového v mezinárodním kontextu dokázali,“ řekl Portel. Film vstupuje do kin půl roku poté, co byl příběh dopadení vukovarského starosty Slavka Dokmanoviče zpracován i jako komiks.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nejen Američané, nad protektorátem létaky i mitchelly a spitfiry s rudými hvězdami</title>
      <itunes:episode>11</itunes:episode>
      <podcast:episode>11</podcast:episode>
      <itunes:title>Nejen Američané, nad protektorátem létaky i mitchelly a spitfiry s rudými hvězdami</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">88e37b6b-78fe-4c40-89e9-cd4c17be79e7</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ea77ec54</link>
      <description>
        <![CDATA[<p>Vzdušné boje v druhé světové válce si většinou spojujeme s našimi piloty působící v Británii. Nad protektorátem se probíhaly až v závěru války, kdy už byl v dosahu amerických bombardérů a stíhaček, které je doprovázely. V roce 1945 přibývalo i mnoho letadel s rudými hvězdami, velmi často amerického původu, ale taky spitfiry. Ve vzduchu burácely turbíny prvních proudových Messerschmittů Me 262, připomněl letecký historik Jiří Rajlich.</p>]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[<p>Vzdušné boje v druhé světové válce si většinou spojujeme s našimi piloty působící v Británii. Nad protektorátem se probíhaly až v závěru války, kdy už byl v dosahu amerických bombardérů a stíhaček, které je doprovázely. V roce 1945 přibývalo i mnoho letadel s rudými hvězdami, velmi často amerického původu, ale taky spitfiry. Ve vzduchu burácely turbíny prvních proudových Messerschmittů Me 262, připomněl letecký historik Jiří Rajlich.</p>]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 26 Feb 2023 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ea77ec54/fb58d552.mp3" length="57344168" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>2390</itunes:duration>
      <itunes:summary>
        <![CDATA[<p>Vzdušné boje v druhé světové válce si většinou spojujeme s našimi piloty působící v Británii. Nad protektorátem se probíhaly až v závěru války, kdy už byl v dosahu amerických bombardérů a stíhaček, které je doprovázely. V roce 1945 přibývalo i mnoho letadel s rudými hvězdami, velmi často amerického původu, ale taky spitfiry. Ve vzduchu burácely turbíny prvních proudových Messerschmittů Me 262, připomněl letecký historik Jiří Rajlich.</p>]]>
      </itunes:summary>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Vilém z Rožmberka měl ženám co nabídnout, o potomka se ale pokoušel marně</title>
      <itunes:episode>9</itunes:episode>
      <podcast:episode>9</podcast:episode>
      <itunes:title>Vilém z Rožmberka měl ženám co nabídnout, o potomka se ale pokoušel marně</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">7cebdd6e-5cbf-4efe-890a-8330eb63431c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/ae65b518</link>
      <description>
        <![CDATA[V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat - měl jim co nabídnout.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat - měl jim co nabídnout.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 11 Dec 2022 06:53:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/ae65b518/73d56b87.mp3" length="19791035" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>823</itunes:duration>
      <itunes:summary>V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat - měl jim co nabídnout.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat - měl jim co nabídnout.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Lidice přežil jako miminko, dodnes se s tím vyrovnává</title>
      <itunes:episode>8</itunes:episode>
      <podcast:episode>8</podcast:episode>
      <itunes:title>Lidice přežil jako miminko, dodnes se s tím vyrovnává</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a3237e80-d66a-43f8-b34e-a13ec7850203</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/4693dade</link>
      <description>
        <![CDATA[Je to právě osmdesát let, co nacisté srovnali se zemí Lidice. Vraždění přežilo jen sedmnáct ze sto pěti dětí. Jiřímu Pitínovi bylo tehdy pouhých sedm týdnů, mladší byl jen Pavel Horešovský. Oba chlapci měli podobný osud: jejich otce popravili, matky poslali do koncentračního tábora. Pavlova maminka přežila, Jiřího tam zemřela.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Je to právě osmdesát let, co nacisté srovnali se zemí Lidice. Vraždění přežilo jen sedmnáct ze sto pěti dětí. Jiřímu Pitínovi bylo tehdy pouhých sedm týdnů, mladší byl jen Pavel Horešovský. Oba chlapci měli podobný osud: jejich otce popravili, matky poslali do koncentračního tábora. Pavlova maminka přežila, Jiřího tam zemřela.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 13 Nov 2022 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/4693dade/b479fac4.mp3" length="24018999" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1000</itunes:duration>
      <itunes:summary>Je to právě osmdesát let, co nacisté srovnali se zemí Lidice. Vraždění přežilo jen sedmnáct ze sto pěti dětí. Jiřímu Pitínovi bylo tehdy pouhých sedm týdnů, mladší byl jen Pavel Horešovský. Oba chlapci měli podobný osud: jejich otce popravili, matky poslali do koncentračního tábora. Pavlova maminka přežila, Jiřího tam zemřela.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Je to právě osmdesát let, co nacisté srovnali se zemí Lidice. Vraždění přežilo jen sedmnáct ze sto pěti dětí. Jiřímu Pitínovi bylo tehdy pouhých sedm týdnů, mladší byl jen Pavel Horešovský. Oba chlapci měli podobný osud: jejich otce popravili, matky posla</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Faráři proti Hitlerovi</title>
      <itunes:episode>7</itunes:episode>
      <podcast:episode>7</podcast:episode>
      <itunes:title>Faráři proti Hitlerovi</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">a143fe44-3df6-45c3-9d0e-e12c4ce5c5c5</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5659bd68</link>
      <description>
        <![CDATA[Jen málo Němců a Rakušanů našlo odvahu veřejně se vzepřít Hitlerovi. Dietrich Bonhoeffer a Roman Karl Scholz k nim patřili. Přestože se nikdy nepotkali, měli hodně společného.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Jen málo Němců a Rakušanů našlo odvahu veřejně se vzepřít Hitlerovi. Dietrich Bonhoeffer a Roman Karl Scholz k nim patřili. Přestože se nikdy nepotkali, měli hodně společného.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 30 Oct 2022 08:00:00 +0100</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5659bd68/2b457532.mp3" length="33304501" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1040</itunes:duration>
      <itunes:summary>Jen málo Němců a Rakušanů našlo odvahu veřejně se vzepřít Hitlerovi. Dietrich Bonhoeffer a Roman Karl Scholz k nim patřili. Přestože se nikdy nepotkali, měli hodně společného.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Jen málo Němců a Rakušanů našlo odvahu veřejně se vzepřít Hitlerovi. Dietrich Bonhoeffer a Roman Karl Scholz k nim patřili. Přestože se nikdy nepotkali, měli hodně společného.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Francis Gary Powers: Špion, který zaujal i Spielberga</title>
      <itunes:episode>6</itunes:episode>
      <podcast:episode>6</podcast:episode>
      <itunes:title>Francis Gary Powers: Špion, který zaujal i Spielberga</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2e15756a-7f19-471b-934e-7050f127ec16</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/177e33d5</link>
      <description>
        <![CDATA[Letos v únoru to bylo šedesát let od chvíle, kdy v Berlíně proběhla slavná výměna špionů. Z jedné strany Glienického mostu kráčel sovětský agent Rudolf Ivanovič Abel, z druhé americký pilot Francis Gary Powers, jehož příběh se dostal do filmu Stevena Spielberga Most špionů. U příležitosti letošního výročí navštívil Evropu letcův syn Gary Powers mladší.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Letos v únoru to bylo šedesát let od chvíle, kdy v Berlíně proběhla slavná výměna špionů. Z jedné strany Glienického mostu kráčel sovětský agent Rudolf Ivanovič Abel, z druhé americký pilot Francis Gary Powers, jehož příběh se dostal do filmu Stevena Spielberga Most špionů. U příležitosti letošního výročí navštívil Evropu letcův syn Gary Powers mladší.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 16 Oct 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/177e33d5/10f158db.mp3" length="33643142" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>840</itunes:duration>
      <itunes:summary>Letos v únoru to bylo šedesát let od chvíle, kdy v Berlíně proběhla slavná výměna špionů. Z jedné strany Glienického mostu kráčel sovětský agent Rudolf Ivanovič Abel, z druhé americký pilot Francis Gary Powers, jehož příběh se dostal do filmu Stevena Spielberga Most špionů. U příležitosti letošního výročí navštívil Evropu letcův syn Gary Powers mladší.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Letos v únoru to bylo šedesát let od chvíle, kdy v Berlíně proběhla slavná výměna špionů. Z jedné strany Glienického mostu kráčel sovětský agent Rudolf Ivanovič Abel, z druhé americký pilot Francis Gary Powers, jehož příběh se dostal do filmu Stevena Spie</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Nepotrestaní vrazi: Příběhy velitelů ghetta Terezín</title>
      <itunes:episode>5</itunes:episode>
      <podcast:episode>5</podcast:episode>
      <itunes:title>Nepotrestaní vrazi: Příběhy velitelů ghetta Terezín</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">d77d02aa-08f9-4c4b-8656-70a1e069e7c0</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c24f3ba7</link>
      <description>
        <![CDATA[Dávali rozkazy k hromadným popravám. Týrali vězně. Nechávali vyřezat plody z těl těhotných žen. Vraždili. „Jen jsem plnil rozkazy,“ hájili se po válce velitelé ghetta Terezín. Někteří z nich unikli spravedlnosti.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Dávali rozkazy k hromadným popravám. Týrali vězně. Nechávali vyřezat plody z těl těhotných žen. Vraždili. „Jen jsem plnil rozkazy,“ hájili se po válce velitelé ghetta Terezín. Někteří z nich unikli spravedlnosti.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 02 Oct 2022 05:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c24f3ba7/6d62bf0a.mp3" length="40777858" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1018</itunes:duration>
      <itunes:summary>Dávali rozkazy k hromadným popravám. Týrali vězně. Nechávali vyřezat plody z těl těhotných žen. Vraždili. „Jen jsem plnil rozkazy,“ hájili se po válce velitelé ghetta Terezín. Někteří z nich unikli spravedlnosti.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Dávali rozkazy k hromadným popravám. Týrali vězně. Nechávali vyřezat plody z těl těhotných žen. Vraždili. „Jen jsem plnil rozkazy,“ hájili se po válce velitelé ghetta Terezín. Někteří z nich unikli spravedlnosti.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Čech ve stopách Philease Fogga</title>
      <itunes:episode>4</itunes:episode>
      <podcast:episode>4</podcast:episode>
      <itunes:title>Čech ve stopách Philease Fogga</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">c5ddaea3-d9fa-48b3-aef0-f327d182675c</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/5c0a17b8</link>
      <description>
        <![CDATA[Před 150 lety trvala hrdinovi Vernova románu fiktivní cesta kolem světa pouhých osmdesát dní. Český cestovatel Josef Kořenský na ni 20 let po vydání knihy, v květnu 1893, opravdu vyrazil. Výprava se ovšem poněkud protáhla - vrátil se skoro za rok.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Před 150 lety trvala hrdinovi Vernova románu fiktivní cesta kolem světa pouhých osmdesát dní. Český cestovatel Josef Kořenský na ni 20 let po vydání knihy, v květnu 1893, opravdu vyrazil. Výprava se ovšem poněkud protáhla - vrátil se skoro za rok.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 18 Sep 2022 09:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/5c0a17b8/c577193b.mp3" length="39817816" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>994</itunes:duration>
      <itunes:summary>Před 150 lety trvala hrdinovi Vernova románu fiktivní cesta kolem světa pouhých osmdesát dní. Český cestovatel Josef Kořenský na ni 20 let po vydání knihy, v květnu 1893, opravdu vyrazil. Výprava se ovšem poněkud protáhla - vrátil se skoro za rok.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Před 150 lety trvala hrdinovi Vernova románu fiktivní cesta kolem světa pouhých osmdesát dní. Český cestovatel Josef Kořenský na ni 20 let po vydání knihy, v květnu 1893, opravdu vyrazil. Výprava se ovšem poněkud protáhla - vrátil se skoro za rok.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Dokument Good Old Czechs přibližuje osudy československých letců Fajtla a Jánského</title>
      <itunes:episode>3</itunes:episode>
      <podcast:episode>3</podcast:episode>
      <itunes:title>Dokument Good Old Czechs přibližuje osudy československých letců Fajtla a Jánského</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">2f572d82-3d7b-4035-beab-eddc857a3e2e</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/a4ef755a</link>
      <description>
        <![CDATA[Nový celovečerní dokumentární film Tomáše Bojara Good Old Czech, který vstupuje do kin ve čtvrtek 15. září, kdy si Spojené království připomíná den bitvy o Británie, přibližuje netradiční formou osudy dvou československých letců z druhé světové války, stíhače Františka Fajtla a střelce bombardéru Filipa Jánského. O filmu hovořil s režisérem redaktor Novinek Alex Švamberk]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Nový celovečerní dokumentární film Tomáše Bojara Good Old Czech, který vstupuje do kin ve čtvrtek 15. září, kdy si Spojené království připomíná den bitvy o Británie, přibližuje netradiční formou osudy dvou československých letců z druhé světové války, stíhače Františka Fajtla a střelce bombardéru Filipa Jánského. O filmu hovořil s režisérem redaktor Novinek Alex Švamberk]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Thu, 15 Sep 2022 08:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/a4ef755a/44ba4432.mp3" length="60518400" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1512</itunes:duration>
      <itunes:summary>Nový celovečerní dokumentární film Tomáše Bojara Good Old Czech, který vstupuje do kin ve čtvrtek 15. září, kdy si Spojené království připomíná den bitvy o Británie, přibližuje netradiční formou osudy dvou československých letců z druhé světové války, stíhače Františka Fajtla a střelce bombardéru Filipa Jánského. O filmu hovořil s režisérem redaktor Novinek Alex Švamberk</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Nový celovečerní dokumentární film Tomáše Bojara Good Old Czech, který vstupuje do kin ve čtvrtek 15. září, kdy si Spojené království připomíná den bitvy o Británie, přibližuje netradiční formou osudy dvou československých letců z druhé světové války, stí</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Osvícený „upír“ Ulrich</title>
      <itunes:episode>2</itunes:episode>
      <podcast:episode>2</podcast:episode>
      <itunes:title>Osvícený „upír“ Ulrich</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">27beff50-2192-42a5-9ff7-7374394fe4f4</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/e4d03996</link>
      <description>
        <![CDATA[Lidé měli z upírů hrůzu a na davovou hysterii pak doplácely nevinné oběti. Zřejmě k nim patřil i žďárský vrchní Ulrich: pokud pil poddaným krev, činil tak jen obrazně a výhradně za svého života. Přijít po smrti o hlavu si nezasloužil.]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Lidé měli z upírů hrůzu a na davovou hysterii pak doplácely nevinné oběti. Zřejmě k nim patřil i žďárský vrchní Ulrich: pokud pil poddaným krev, činil tak jen obrazně a výhradně za svého života. Přijít po smrti o hlavu si nezasloužil.]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Sun, 04 Sep 2022 08:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/e4d03996/ce2caddb.mp3" length="31980360" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>798</itunes:duration>
      <itunes:summary>Lidé měli z upírů hrůzu a na davovou hysterii pak doplácely nevinné oběti. Zřejmě k nim patřil i žďárský vrchní Ulrich: pokud pil poddaným krev, činil tak jen obrazně a výhradně za svého života. Přijít po smrti o hlavu si nezasloužil.</itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Lidé měli z upírů hrůzu a na davovou hysterii pak doplácely nevinné oběti. Zřejmě k nim patřil i žďárský vrchní Ulrich: pokud pil poddaným krev, činil tak jen obrazně a výhradně za svého života. Přijít po smrti o hlavu si nezasloužil.</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
    <item>
      <title>Českoslovenští piloti uspěli v největší letecké bitvě</title>
      <itunes:episode>1</itunes:episode>
      <podcast:episode>1</podcast:episode>
      <itunes:title>Českoslovenští piloti uspěli v největší letecké bitvě</itunes:title>
      <itunes:episodeType>full</itunes:episodeType>
      <guid isPermaLink="false">f7a2599a-20ff-4ac8-ab66-d8bcc9b7673f</guid>
      <link>https://share.transistor.fm/s/c333f17c</link>
      <description>
        <![CDATA[Ve vzduchu nad Kanálem La Manche divoce vířily desítky letadel. Rychlé focke-wulfy napadaly spitfiry ve snaze ubránit bombardovací dorniery, jež se pokoušely útočit na britské lodě. Během britského nájezdu na okupovaný francouzský přístav Dieppe se 19. srpna 1942 odehrála jedna z největších leteckých bitev, v níž slavili úspěchy i českoslovenští letci. ]]>
      </description>
      <content:encoded>
        <![CDATA[Ve vzduchu nad Kanálem La Manche divoce vířily desítky letadel. Rychlé focke-wulfy napadaly spitfiry ve snaze ubránit bombardovací dorniery, jež se pokoušely útočit na britské lodě. Během britského nájezdu na okupovaný francouzský přístav Dieppe se 19. srpna 1942 odehrála jedna z největších leteckých bitev, v níž slavili úspěchy i českoslovenští letci. ]]>
      </content:encoded>
      <pubDate>Fri, 19 Aug 2022 07:00:00 +0200</pubDate>
      <author>Novinky.cz</author>
      <enclosure url="https://media.transistor.fm/c333f17c/9bb13922.mp3" length="45929625" type="audio/mpeg"/>
      <itunes:author>Novinky.cz</itunes:author>
      <itunes:duration>1914</itunes:duration>
      <itunes:summary>Ve vzduchu nad Kanálem La Manche divoce vířily desítky letadel. Rychlé focke-wulfy napadaly spitfiry ve snaze ubránit bombardovací dorniery, jež se pokoušely útočit na britské lodě. Během britského nájezdu na okupovaný francouzský přístav Dieppe se 19. srpna 1942 odehrála jedna z největších leteckých bitev, v níž slavili úspěchy i českoslovenští letci. </itunes:summary>
      <itunes:subtitle>Ve vzduchu nad Kanálem La Manche divoce vířily desítky letadel. Rychlé focke-wulfy napadaly spitfiry ve snaze ubránit bombardovací dorniery, jež se pokoušely útočit na britské lodě. Během britského nájezdu na okupovaný francouzský přístav Dieppe se 19. sr</itunes:subtitle>
      <itunes:keywords>historie, výročí</itunes:keywords>
      <itunes:explicit>No</itunes:explicit>
    </item>
  </channel>
</rss>
