Výzkumníci spojili miliony pracovních profilů s daty o přihláškách na vysoké školy. Zjistili něco překvapivého: po příchodu ChatGPT rostl zájem právě o obory, kde může AI práci změnit nejvíc. 

Zároveň ale v těchto profesích klesal podíl míst pro lidi na začátku kariéry. 

V této epizodě se ptáme, co to znamená pro nás. Jak se rozhodovat o práci, nových dovednostech, penězích nebo velkých projektech, když nevíme, jak bude svět za pár let vypadat?

A co si z toho mohou vzít firmy při náboru lidí, vzdělávání týmů nebo zavádění AI?

Možná totiž nemusíme budoucnost dokonale odhadnout.

Možná potřebujeme dělat rozhodnutí, která dávají smysl, i když se budoucnost změní.

Témata: umělá inteligence, AI, ChatGPT, budoucnost práce, kariéra, změna práce, nové dovednosti, pracovní trh, AI ve firmách, rozhodování.

Můžeš se bát investovat, ale bez váhání změnit práci. Můžeš přijmout riziko při podnikání, ale u zdraví chtít co největší jistotu. Nový nizozemský výzkum proto zkoumal, jestli máme jeden stálý vztah k riziku, nebo zda záleží na konkrétní oblasti života.

Výzkumníci Jorgo Goossens a Martijn de Vries porovnali rozhodování lidí v oblasti investování, práce a zdraví s jejich skutečným chováním. Studie v českém překladu nese název Jak vztah k riziku a času závisí na situaci.

Výsledky ukázaly důležitý rozdíl. Obecný test rizika v této studii jasně nesouvisel s investováním, podnikáním ani výběrem spoluúčasti na zdravotním pojištění. Když ale otázka odpovídala konkrétní oblasti, souvislost se skutečným chováním byla silnější. U trpělivosti se naopak obecná peněžní otázka přenášela mezi různými částmi života lépe.

V této epizodě Druhých dveří se dozvíš:

•  proč můžeš být odvážný v práci a opatrný s penězi, 
•  proč jedna otázka nemusí odhalit tvůj skutečný vztah k riziku, 
•  jak prostředí mění naše rozhodování, 
•  co výsledky mohou znamenat pro firmy, HR a výzkum zákazníků, 
•  a jak přesněji přemýšlet o vlastních nálepkách typu „bojím se změny“ nebo „vždycky volím jistotu“. 

Nejde o to začít více riskovat. Jde o to pochopit, kde dokážeš přijmout nejistotu, kde potřebuješ jistotu a co se mezi těmito situacemi mění.

Studie: Jorgo T. G. Goossens a Martijn A. de Vries, The Context Dependence of Risk and Time Preferences, pracovní verze, srpen 2026.

Když hledáme terapeuta, často se díváme hlavně na jeho zkušenosti, výcvik nebo metodu. Výzkum ale ukazuje ještě na jednu důležitou věc: jak dobře spolu terapeut a klient dokážou pracovat.

Tým vědců vedený Christophem Flückigerem z University of Zurich ve Švýcarsku spojil výsledky 295 studií a přibližně 30 000 lidí. Zjistili, že lidé, kteří měli se svým terapeutem lepší pracovní vztah, měli v průměru také lepší výsledky terapie.

Co ale znamená dobrý vztah s terapeutem?

Nejde jen o to, jestli je vám terapeut sympatický nebo jestli je každé sezení příjemné.

Můžeme si položit tři jednoduché otázky:

Víme oba, na čem pracujeme?
Rozumím tomu, proč děláme to, co děláme?
Dokážu říct, když mi něco nesedí?

Právě poslední otázka je zajímavá. Dobrý vztah totiž nemusí být bez neshod. Někdy je důležitější, jestli o nich dokážeme mluvit.

V této epizodě podcastu Druhé dveře se podíváme na výzkum vztahu mezi terapeutem a klientem, výběr terapeuta, online terapii a na to, podle čeho můžeme přemýšlet o vlastní zkušenosti s terapií.

A nakonec půjdeme ještě o krok dál.

Výzkum zkoumal psychoterapii, ne vztahy, přátelství nebo pracovní týmy. Přesto si z něj můžeme vzít zajímavé otázky i do dalších částí života:

Víme, kam společně míříme?
Dává nám smysl cesta, kterou jsme si vybrali?
A dokážeme říct, když se začínáme míjet?

Možná totiž dobrý vztah není ten, ve kterém se vždycky shodneme.

Možná je to vztah, ve kterém spolu dokážeme dobře pracovat na tom, na čem nám záleží.

Často si myslíme, že za špatným rozhodnutím stojí emoce, strach nebo rychlá reakce. Nový výzkum z University of Tsukuba v Japonsku ale ukazuje ještě na jednu možnost: možná záleží i na tom, čeho si dokážeme všimnout.

Výzkumníci Yuzumi Yoshimaru a Shinji Okazaki dali lidem jednoduchý úkol. Vybírali karty ze čtyř balíčků. Některé vypadaly lákavě, ale časem vedly k větším ztrátám. Jiné nabízely méně, ale dlouhodobě byly lepší.

Na začátku lidé nevěděli, který balíček je dobrý. Museli na to přijít postupně.

A právě tady se ukázalo něco zajímavého. Když už měli lidé za sebou více rozhodnutí, lepší pozornost souvisela s lepšími volbami.

Studie byla malá, takže z ní nemůžeme dělat velké závěry. Také neříká, že emoce nejsou důležité.

Nabízí ale zajímavou otázku.

Co když někdy nepotřebujeme další radu, ale potřebujeme si lépe všimnout toho, co už jsme zažili?

A právě tady se otevírají Druhé dveře.

Možná už máme část odpovědi před sebou. Něco se povedlo. Něco ne. Některé věci se možná opakují.

V této epizodě se proto podíváme na jednoduchou otázku:

„Co se tady opakuje?“

Můžeme ji použít při rozhodování v práci, vztazích, projektech nebo třeba při zacházení s penězi.

Výzkum z University of Tsukuba v Japonsku vyšel v roce 2026 v odborném časopise Europe’s Journal of Psychology.