Dějiny bez konce

Trumpova Amerika oživuje staré imperiální vzorce. Od Monroeovy doktríny ke Grónsku a honu na migranty

Alarm — Thu, 07 May 2026 19:30:56 +0200

Pozornost Donalda Trumpa se stále intenzivněji zabývá zeměmi Latinské Ameriky. Na začátku roku unesl venezuelského prezidenta Nicolase Madura a zostřil blokádu Kuby. Tyto a další kroky vůči Venezuele, Kubě či Mexiku připomínají starší intervenční logiku, v níž Spojené státy považovaly západní polokouli za svůj prostor bezpečnostního a politického vlivu. Srovnání s minulostí nabízí například případ panamského vůdce Manuela Noriegy, ale i takzvané banánové války nebo studenoválečné zásahy v regionu. Trump tuto tradici přetváří po svém, když kombinuje tvrdou rétoriku, sociální sítě, důraz na migraci, bezpečnost a zároveň podporuje pravicové populisty v regionu.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se zaměřili na historii vztahů USA a zemí Latinské Ameriky. Na rozhovor jsme si pozvali amerikanistu a historika Lukáše Perutku, který se specializuje především na dějiny Mexika. Perutka tak například připomíná, že Mexiko dokázalo v minulosti Washingtonu vzdorovat, vyjednávat i prosazovat vlastní zájmy jako tomu bylo například při vstupu do NAFTA. Zároveň ale nese historickou zkušenost americké expanze, mexicko-americké války, ztráty rozsáhlých území, intervencí z počátku 20. století i války proti drogám. Právě drogová politika USA podle Perutky často problémy spíše prohlubovala. Kartely se navíc dávno nezabývají jen drogami, ale pronikly do obchodu s potravinami, alkoholem, lidmi i dalšími komoditami.

Podcast se dotýká také migrace a toho, jak Trumpova administrativa využívá ozbrojené složky a úřad ICE. Perutka upozorňuje, že hon na lidi s migračním pozadím nemá v amerických dějinách mnoho přímých paralel, i když Spojené státy v minulosti opakovaně nasazovaly armádu či federální moc proti vlastnímu obyvatelstvu – od občanské války přes zásahy proti veteránům Bonus Army až po potlačování stávek. V závěru rozhovoru se debata přesouvá i k Arktidě a Trumpovu zájmu o Grónsko. Ani ten není podle Perutky úplně nový. Spojené státy uvažovaly o odkupu Grónska už v 19. století a znovu po druhé světové válce. Rozdíl je hlavně ve stylu. Zatímco dřívější prezidenti podobné otázky řešili diskrétně a multilaterálně, Trump z nich dělá veřejnou politickou show.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
2:22 - 28:06

Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba

Vojta Náprstek Reloaded

Empires of Slavery: Rights and Power in the Early Modern Iberian World

Turn

Bienále UMPRUM: Generace Z

Miloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa!

Jan Šimek - Bzukot školních zahrad

Jakub Střelec - Od trestu k terapii. Forenzní psychiatrie v poválečné obnově Evropy

Lawrence Douglas - The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice

Hlavní téma
29:30 - 1:43:24

Historické vztahy USA A Latinské Ameriky - rozhovor s Lukášem Perutkou

----------------
Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Jak bavlna dobyla svět. Textilní průmysl byl páteří kapitalismu a technologického pokroku 19. století

Alarm — Fri, 24 Apr 2026 10:26:45 +0200

Dnes bychom si bez bavlny zřejmě svět představit nedokázali. Bavlna patřila zhruba od raného středověku do 19. století k nejdůležitějším průmyslovým produktům na světě. Po dlouhá staletí se s ní ve větším množství mohl člověk setkat zejména v Indii, Číně nebo Africe. Evropa patřila paradoxně do nedávné doby k místům, kde se bavlna příliš nevyskytovala. Přesto bavlna a textilní průmysl hrály pro evropský kontinent naprosto klíčovou roli v rozšíření kapitalismu na globální úroveň a překotném technologickém pokroku.

Produkce a zpracování bavlny a obchod s ní propojil celý svět. Toto průmyslové impérium záviselo na plantážích a továrnách, otroctví a námezdní práci, kolonizátorech a kolonizovaných, železnicích a parnících – zkrátka na globální síti půdy, pracovní síly, dopravy, výroby a prodeje. Liverpoolská bavlnářská burza měla obrovský vliv na rozvoj plantáží v Mississippi, alsaské přádelny byly úzce propojeny s těmi v Lancashiru a budoucnost ručních tkalců v New Hampshire nebo Dháce závisela na tak rozmanitých faktorech, jako byla výstavba železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem, investiční rozhodnutí bostonských obchodníků či celní politika přijímaná ve Washingtonu a Londýně. Rakousko-Uhersko bylo do tohoto systému také zapojeno. Technologický vývoj textilního průmyslu byl však oproti Západu o řadu dekád opožděný. Konkrétně české země se ale staly srdcem textilního průmyslu monarchie. Podkrušnohoří patřilo k oblastem, kde se tento průmysl uchytil nejvíce. Příznivá pro ně byla zejména geografická poloha poblíž hranice se Saskem na labském dopravním uzlu.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme navštívili výstavu v Domě umění v Ústí nad Labem s názvem Stitched Dream od autorského týmu kolem Jana C. Löbla. Ústředním bodem výstavy je vzorníková kniha ústecké textilky rodiny Wolfrumů, která je jedinou připomínkou zaniklého severočeského textilního průmyslu. Nestálost je také klíčovým mottem celé výstavy. Pro tento díl Dějin bez konce jsme pořídili i rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
2:06 - 22:15

Vojta Náprstek Reloaded

Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba

Joanna Kuciel-Frydryszak - Služky pro všechno

Katja Hoyer - Za zdí. Východní Německo 1949-1990

The Billionaire Age

Knižní řada Obluda

Hlavní téma
23:34 - 1:02:17

Bavlna a textilní průmysl v Rakousku-Uhersku a ve světě

1:02:24 - 1:28:03
Rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem o výstavě Stitched Dream
----------------
Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Norimberský vojenský tribunál položil právní základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat

Alarm — Tue, 07 Apr 2026 22:30:14 +0200

Když nacistické Německo definitivně kapitulovalo 8. května 1945, Evropa ležela v troskách. Nejničivější vojenský konflikt v historii lidstva pak definitivně skončil o tři měsíce později po kapitulaci Japonska. Ničivá síla novodobého vojenského konfliktu měla bilanci 60 až 80 milionů mrtvých. Během války došlo k holokaustu, kdy nacisté vytvořili systematickou továrnu na vraždění, která zabila miliony Židů, Romů, socialistů, komunistů a všech, kteří patřili mezi nepřátele režimu. Docházelo k rozsáhlým vyvražďovacím akcím na východní frontě, popravám civilistů, ale i masivnímu bombardování měst a svržení atomové bomby. Hrůznost konfliktu neměla v dějinách obdoby a proto bylo třeba odsoudit spáchané zločiny a nastavit pravidla do budoucna. Tradiční právní kategorie se tehdy ukázaly jako nedostatečné, protože nebylo možné redukovat problém pouze na individuální pachatele. Současně však bylo silně problematické kolektivní odsouzení celé německé společnosti. Před podobnými dilematy stáli Spojenci, když společně plánovali vojenský tribunál s nacisty po skončení války.

Hlavní část soudního procesu s předními nacistickými pohlaváry se konal v Justičním paláci v Norimberku. Byla to jedna z mála nepoškozených budov v městě, které se stalo v meziválečné éře dějištěm nacistických sjezdů a vyhlášení říšských rasových zákonů, namířených vůči Židům. Uspořádání samotného procesu byla logisticky, organizačně a finančně náročná operace. Výsledkem mělo být odsouzení nacistických zločinů a celého režimu. Mezi ústřední postavy procesu patřil Herman Göring, který se vzdal americkým jednotkám těsně před koncem války. Ten se během soudního přelíčení dokázal obstojně hájit a svoji strategii založil na zpochybňování výjimečnosti nacistických zločinů a poukazování na zločiny spáchané Spojenci. Tuny dochovaných dokumentů a svědectví z nacistických koncentračních táborů, které byly během soudu předloženy před veřejnost, ale jeho obhajobu smetly ze stolu. Norimberský proces položil základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat. Podařilo se mu tato pravidla uplatňovat? V čem se lišil paralelně konaný tokijský tribunál, jenž se vypořádával s japonskými válečnými zločiny? A stojí za to jít se podívat na film Norimberk?

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
1:55 - 16:25

Daniela Tinková - Evropa 18. století

Válka ševců. Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké války

Podnikatel versus kapitál - kapitál versus podnikatel

David Hubený - Budiž světlo! Bezpečnost - korupce - zájmy v energetice Podkarpatské Rusi v letech 1919-1945

Hlavní téma
17:20 - 1:04:10

Norimberský vojenský tribunál

1:05:00 - 1:29:00
Tokijský vojenský tribunál
----------------
Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Koloniální běsnění, extrémní nerovnosti i sociální stát. Globální dějiny odhalují mnohé podoby kapitalismu

Alarm — Thu, 26 Mar 2026 15:24:09 +0100

Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:22 - 19:25

Výstava Mosty v Ústí nad Labem

Bailey Stone - Women in the Great European Revolutions

Boris Moskovič - Po Titovi - Tito!

Hlavní téma
19:30 - 1:47:30

Kapitalismus v dějinách

35:52 – 50:15
Rozhovor se Svenem Beckertem, 1. část

1:19:46 – 1:38:04
Rozhovor se Svenem Beckertem, 2. část

----------------
Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Sociální politika od novověku po současnost. Od represe a disciplinace chudých k deradikalizaci dělnické třídy

Alarm — Sun, 28 Dec 2025 23:11:34 +0100

V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá?

V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
9:30 - 19:20

🎒 Bratři s kufry. Osm kapitol o rakousko-uherské civilizační misi v Bosně a Hercegovině (1878–1918)

💥 Ibn Fadlan - Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům, 921–922

🎖️ Piotr M. Majewski - Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti. Protektorát Čechy a Morava 1939-1945

🍎 Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939)

🌳 Jawad Dahauer, Iva Lučić - Habsburg Natures. Imperial Governance and Environment in Central Europe, 1850-1918

⛷️ Jiří Glonek - Na Jeseníky v zimě!

🥔 Padraic X. Scanlan - Rot: An Imperial History of the Irish Famine

Hlavní téma
19:45 - 2:00:10

Sociální péče, politika a stát

24:55 – 36:13
Rozhovor s Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem

1:01:00 – 1:11:55
Rozhovor s Jakubem Raškou

1:17:30 – 1:42:00 Rozhovor s Radkou Šustrovou

----------------
Podpořte vznik dalších dílů:
komunita.denikalarm.cz

Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Zapomenutá lidová vzpoura za spravedlivější svět. Výročí německé selské války u nás zastiňují husité

Alarm — Mon, 27 Oct 2025 18:00:00 +0100

Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do francouzské revoluce. Povstání se zúčastnily desítky až stovky tisíc lidí z řad rolníků, měšťanů a horníků a geograficky se přelilo z jižního Německa až do Švýcarska a Rakouska. Krvavé potlačení vzpoury v létě 1525 následovala neméně krutá dohra, kdy byli přeživší povstalci mučeni, popraveni a celý odkaz vzpoury byl zadupán do země, aby se na ni zapomnělo. Jednalo se totiž o jeden z nejzávažnějších pokusů o změnu socioekonomického systému tehdejší doby.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce si tak povídáme o této události a jejím druhém životě, kdy se větší pozornosti dočkala německá selská válka až od marxistů a komunistů, kteří v ní viděli jednu z součást tradice lidového boje za spravedlivější svět. Součástí dílu je také rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper, které letos vyšla kniha Summer of Fire and Blood, jež se věnuje německé selské válce z pohledu revoltujícího lidu.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
7:16 - 31:20

📷 Martha A. Sandweiss - The Girl in the Middle

💥 Maurizio Isabella - Southern Europe in the Age of Revolutions

🎖️ Petr Janoušek - Na Západ hleď!

Hlavní téma
32:05 - 59:30

Německá selská válka

1:00:45 - 1:34:30
Rozhovor s Lyndal Roper

----------------
Podpořte vznik dalších dílů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ženy cestovatelky prolamovaly v 19. století společenská tabu. Cestovaly i samostatně a do vzdálených zemí

Alarm — Mon, 21 Jul 2025 20:36:02 +0200

V posledních letech se stále více historických prací zabývá rozvojem turistiky a cestovatelství. Už méně pozornosti se ale věnuje ženám cestovatelkám, které se ve stále větší míře objevovaly už v 19. století, což je obecně období rozmachu cestovatelství a turistiky. Literární historička Veronika Faktorová, která minulý rok na podzim na toto téma spolupořádala konferenci, vysvětluje v novém dílu podcastu Dějiny bez konce jaké všechny překážky musely ženy překonávat k tomu, aby se mohly věnovat stále populárnějšímu cestovatelství. Shazován byl především vědecký přínos jejich cest, přičemž ženy v této době měly velmi omezený přístup ke vzdělání, především v přírodních vědách. I přesto byly cestopisy žen-cestovatelek stále oblíbenější. Dostávaly se totiž i na místa, kam se muži často dostat nemohli, nebo si ve svých spisech všímaly trochu jiných věcí, které se týkaly čtenářsky atraktivní každodennosti vzdálených a cizích krajin. Samostatným tématem jsou pak i manželky slavných cestovatelů, které se cestovatelských expedic nejen účastnily, ale také jim vykonávaly náročnou vědeckou pomocnou práci. O jejich roli během těchto výprav se ale téměř nikde nedočtete, byť bez nich by se slavní cestovatelé možná ani nedostali zpátky domů.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
7:34 - 17:05

☀️ Jan Pezda - Slunce, voda, vzduch

⛴️ John Darwin - Unlocking the World

💥 John Foot - Red Brigades

Hlavní téma
17:10 - 1:10:05

Ženy cestovatelky v 19. století

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

Na konec války vzpomínáme pohledem Západu. Promarnili jsme příležitost vytvořit si vlastní příběh

Alarm — Mon, 05 May 2025 13:31:16 +0200

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:50- 13:07

🕯️ Limity lidskosti: Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946

🌻 Evergreen talkshow

📚 Sergej Radchenko - To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power

📚 Vladislav Zubok - The World of the Cold War

Hlavní téma
13:15 - 1:38:25
💥 Vzpomínání na druhou světovou válku

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ideologické kořeny americké ultrapravice. America First, Ku-Klux-Klan a americké sympatie k nacismu

Alarm — Fri, 25 Apr 2025 23:43:41 +0200

Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.

Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Śovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:50- 20:10

🌊 Námořníci českých zemí a Ústecka

🌻 Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970

🐎 Čingischán

📚 Lyndal Roper - The Summer of Fire and Blood. German Peasants' War

📚 Dagmar Herzog - The Question of Unworthy Life: Eugenics and Germany’s Twentieth Century

Hlavní téma
32:40 - 1:21:35
🧠 Ideologické kořeny americké ultrapravice v první polovině 20. století

💬 Rozhovor s Sheilou Fitzpatrick
1:21:50 - 1:46:20

Co si přečíst k tématu?
Sarah Churchwell - Behold, America: A History of America First and the American Dream

James Q. Whitman - Hitler's American Model: The United States and the Making of Nazi Race Law

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Husitství v zajetí nacionalismu a politiky dějin, světový odkaz Františka Šmahela a vymaňování středověku z šedi a deprese

Alarm — Wed, 19 Feb 2025 20:52:38 +0100

Celosvětově úspěšná videohra Kingdom Come 2 vyvolala větší vlnu zájmu o český středověk. Hlavním tématem se sice ještě před vydáním hry stala otázka, jestli není až moc woke, protože v ní může dojít ke gay romanci dvou hlavních protagonistů, potkáte tam černošskou postavu v roli cestovatele, a objevují se tam různé národnostní menšiny, ale po jejím vydání se už spíš hovořilo o pěkném herním prostředí, zábavné hratelnosti a skrytým popkulturním referencím. Na hře je ale důležitá ještě jiná věc. Zatímco v popkultuře je období středověku často vykreslováno jako období chudoby, dřiny a smrti, tak Kingdom Come se podařilo z tohoto obrazu středověku vymanit. Nový díl podcast Dějiny bez konce jsme ale zasvětili především období husitství vzhledem k nedávnému úmrtí předního českého historika, medievisty a husitologa Františka Šmahela. Zhodnotili jsme jeho odkaz a dílo. Především jeho nejzásadnější počin Husitskou revoluci. Podívali jsme se také na to, jak husitství vykreslovala česká historiografie od 19. století do konce komunismu a následně v devadesátých letech. Součástí dílu je také rozhovor s medievistou Martinem Šormem, se kterým jsme probrali jak historiografii husitství, tak i současný obrazu husitství v popkultuře a společnosti. Nezkrácenou verzi rozhovoru si můžete poslechnout na Substacku.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:02- 20:10
📚 Sheila Fitzpatrick - Lost Souls: Soviet Displaced Persons and the Birth of the Cold War

📚 Stanislav Holubec - Krkonoše tří národů. Zrod a proměny moderní turistiky v letech 1860 - 1960

Hlavní téma
20:20 - 52:20
🧠 Husitství v historiografii a popkultuře

💬 Rozhovor s Martinem Šormem
52:30 - 1:25:20

Co si přečíst k tématu?
František Šmahel - Husitská revoluce

František Graus - Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku

Petr Čornej - Jan Žižka

Jan Randák - V záři rudého kalicha. Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Rozklad poválečného antifašismu, ideologické kořeny současné krajní pravice a globální dějiny dekolonizace

Alarm — Sat, 04 Jan 2025 19:29:21 +0100

Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem v současné době dominují krajně pravicové paměťové narativy. Ondřej Bělíček pak na toto téma doplňuje, že se těší v příštím roce na vydání nové knihy historika Quinna Slobodiana, která se věnuje ideologickým kořenům americké krajní pravice, trumpismu, ale také jak a kdo tyto myšlenky šíří v Evropě. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Thomasem Martinem o jeho knižní novince The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization (Konec impérií a přetvoření světa. Globální dějiny dekolonizace), která vyšla v nakladatelství Princeton. Thomas Martin působí jako profesor na univerzitě v Exeteru a je považovaný za předního odborníka na dějiny francouzského kolonialismu.

Tipy:
Jan Slavíček, Eduard Kubů - Politika v družstvech - družstva v politice

Historie-Otázky-Problémy 2024/2: Sociální a kulturní dějiny vojenství

Libor Denk, Barbora Dietrichová, Vojtěch Kessler (edd.) - Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků

Alan P. Marcus - Confederate Exodus

📚 Co si přečíst k tématu?
Série textů a rozhovorů Rozklad poválečného antifašismu

Julian Jackson - France on Trial

Quinn Slobodian - The Hayek's Bastards: Race, Gold, IQ, and the Capitalism of the Far Right

❤️ Děkujeme za Vaši podporu
Posloucháte rádi podcast Dějiny bez konce a chtěli byste podpořit vznik dalších dílů? Podpořte nás v kampani na Darujme:
https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Dobře fungující odbory jsou znakem zdravé demokratické společnosti. Fašismus i komunismus se jich zbavil hned

Alarm — Fri, 29 Nov 2024 21:17:44 +0100

Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci braly průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci, obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlaly vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou. V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkci a vyjednávání s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem. Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemí v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidi stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemí.

📚 Co si přečíst k tématu?
Clara E. Mattei - The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to Fascism

John Foot - Blood and Power. The Rise and Fall of Italian Fascism

Drahomír Jančík, Barbora Štolleová - Pivo, zbraně, tvarůžky. Podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí

Radka Šustrová - Zastřené počátky sociálního státu

Quinn Slobodian - Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism

--------

Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Kauza kolem amerického historika Muehlenbecka. Je česká věda na Západě v podřadném postavení?

Alarm — Fri, 01 Nov 2024 17:36:38 +0100

Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké míry je česká a východoevropská humanitní věda na Západě v podřadném postavení? Mají se čeští akademici víc zapojovat do debat a dění v zahraničí, nebo by se měli soustředit na kultivaci českého vědeckého a společenského prostředí? V jakém stavu je česká humanitní věda? A co je vůbec plagiát? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se o těchto a dalších otázkách pobavili s historikem Mikulášem Peštou z Ústavu světových dějin FF UK.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
6:13- 16:37
📚 Rosamund Johnston - The Red Tape: Radio and Politics in Czechoslovakia, 1945-1969

📚 Miroslav Hroch - Nebyl jen národ

📚 Miroslav Hroch - Jak jsem to tenkrát viděl

📚 Angelo Del Boca - As Cruel As Anyone Else

Hlavní téma
16:44 - 1:13:17
🧠 Jaký je stav české a východoevropské humanitní vědy v porovnání se Západem?

Co si přečíst k tématu?
Mikuláš Pešta - On Asymmetries of Scholarship and the Subalternity of Scholars from East-Central Europe. The Case of Philip Muehlenbeck’s Czechoslovakia in Africa

Phillip Muehlenbeck - Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968

Petr Zídek, Karel Sieber - Československo a subsaharská Afrika v letech 1948 - 1989

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Badatelská metoda výuky dějepisu vede žáky k rozpoznání dezinformací a manipulativních výkladů historie. Proč ji vedení ÚSTRu nenávidí?

Alarm — Wed, 09 Oct 2024 17:49:27 +0200

Už se zdálo, že kontroverze kolem učebnice soudobých dějin, kterou před lety s velkou slávou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, utichnou a inovativní a mezinárodně oceňovaná publikace začne žít svým životem a bude se dále vylepšovat a posouvat výuku dějepisu na novou úroveň. Místo toho se nový majitel nakladatelství Fraus rozhodl stáhnout učebnici soudobých dějin z prodeje. Jednatel společnosti Lukáš Tykal to zdůvodnil tím, že se tím společnost chce vyhnout potenciálním soudním sporům. Vydavatel učebnice, který ještě před lety bral učebnici jako svou vlajkovou loď, kterou se může chlubit na mezinárodní úrovni, byl z tohoto kroku nadšený. Destrukce posledního přežívajícího zbytku bývalého oddělení vzdělávání ÚSTRu, se kterým vedlo vedení instituce vyhrocený spor, až jeho zaměstnanci podali hromadnou výpověď, tím byla dokonána. Proč ale současnému vedení ÚSTRu učebnice tolik vadí? A co je vůbec badatelská metoda výuky dějepisu, na jejímž principu je učebnice založena? Dá se podle této metody vůbec učit na základní a střední škole? Jaké jsou její hlavní výhody a nevýhody? To všechno jsme probrali v novém dílu historického podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s pedagogem Jiřím Karenem, který badatelskou výuku dějepisu využívá už několik let v praxi.

V novinkách a tipech jsme se věnovali plagiátorské kauze, která hýbe historickou obcí. Historik Mikuláš Pešta totiž v čísle historického odborného časopisu Soudobé dějiny publikoval článek, ve kterém dokazuje, že ceněná publikace amerického historika Philipa Muehlenbecka o československém vlivu v Africe v letech 1945 a 1968 vychází z práce českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera na totožné téma. Můžeme v tomto případě hovořit o plagiátu? Je východoevropská akademická obec postavena na druhou kolej a ze zkušených odborníků se stávají pomocní vědečtí pracovníci úspěšných akademiků na Západě?

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
5:05- 24:24
🖊️ Plagiátorská kauza Philipa Muehlenbecka a provencializace východoevropské historické obce

Hlavní téma
24:32 - 1:40:50
📖 Badatelská metoda výuky dějepisu

Co si přečíst k tématu?
Peter Seixas - The Big Six Historical Thinking Concepts

Jiří Dostál - Badatelsky orientovaná výuka
Pryia Satia - Time's Monster
Tereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha - 13 objektů z (ne)šťastného muzea
Marc Ferro - Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Tělocvičné spolky jako příprava na válku. Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí

Alarm — Wed, 11 Sep 2024 10:40:19 +0200

Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představili profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří soutěžili o to, kdo z nich je momentálně v nejlepší formě. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje současný vrcholný sport. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, které se rozvíjely od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervativismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. Vznik novodobých olympijských her vedl dělnické tělocvičné jednoty k vytvoření vlastních dělnických olympiád. První neoficiální dělnická olympiáda se konala v roce 1921 v Praze na letenské pláni. Souběžně s ní se konalo také hromadné cvičení komunistických členů, kteří se v té době odštěpili od DTJ v souvislosti s vnitrostranickým rozkolem v sociální demokracii. Jak se od sebe lišily sokolové a dělnické tělocvičné jednoty? Jaké sporty byly tehdy oblíbené mezi dělníky? A do jaké míry se tyto spolky zapojovaly do potlačování sociálních nepokojů, demonstrací a stávek? To jsme probrali s historikem Boleslavem Šmejkalem.

V novém dílu podcastu jsme rozebrali také nový film Vlny od Jiřího Mádla, který ale nakonec spíš pouze zapadá do zavedeného stylu filmového vyprávění o komunistickém režimu z posledních deseti let.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
11:15 - 31:47
📖 Jakub S. Beneš - Dělníci a nacionalismus
15:10 - 47:22
📺 Vlny

Hlavní téma
47:30 - 1:56:30
🤸 Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí
Rozhovor s historikem Boleslavem Šmejkalem

Co si přečíst k tématu?
Petr Roubal - Československé spartakiády
Enzo Traverso - Fire and Blood
Rudolf Kučera - Život na příděl

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Tíživé mlčení. Jak Češi (ne)vzpomínají na romský holokaust

Alarm — Mon, 22 Jul 2024 18:09:26 +0200

Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci?

Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů.

Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.

Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
11:15 - 31:47
📺 Po Atentátu
📺 Obyčejní muži
📖 Silvie Lauder - V pasti pohlaví
🧐 Nová vládní "rada starších" pro paměťové instituce
📖 Jiří Smlsal - Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava
📖 Pavel Baloun - Metla našeho venkova!
📖 Celia Donert - Práva Romů

Hlavní téma
31:55 - 1:35:30
🕯️ (Ne)vzpomínání české společnosti na romský holokaust
Rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou

Co si přečíst k tématu?
Paul Polansky - Tíživé mlčení
Markus Pappe - Sólo Jiřího Letova
Jonathan Hyslop - The Invention of the Concentration Camp: Cuba, Southern Africa and the Philippines
Tara Zahra - Condemned to Rootlessness and Unable to Budge: Roma, Migration Panics, and Internment in the Habsburg Empire
Aidan Forth - Barbed-Wire Imperialism: Britain's Empire of Camps
Mike Davis - Late Victorian Holocausts: El Niňo Famines and the Making of the Third World

Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!
https://www.darujme.cz/projekt/1209879

Superbohatí v dějinách. Baťa, Berlusconi, majetkové nerovnosti a kolonialismus

Alarm — Wed, 12 Jun 2024 23:13:38 +0200

Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovory s tuzemskými a zahraničními historiky.

V úvodním dílu podcastu se podíváme na knihu As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) italského historika Guido Alfaniho, která vyšla v prosinci minulého roku v nakladatelství Princeton. Guido Alfani ve své knize zkoumá pohled na bohaté a jejich roli ve společnosti v tzv. Západním světě od starověku do současnosti. Ve své knize probírá zrod finančních elit ve středověku, jejich křehké postavení ve společnosti v souvislosti s křesťanskou teologií a morálkou, která odsuzovala hamižnost a hromadění bohatství jako smrtelný hřích. Následné období etablování bohatých ve společnosti v době raného novověku, kdy v souvislosti s rozvojem protestantství a kapitalismu se tento pohled na bohaté měnil a bohatí se začali vnímat jako ctnostné a schopné osobnosti. Věnuje se také období největších majetkových a společenských nerovností v dějinách, který postupně graduje v 19. století v souvislosti s první a druhou průmyslovou revolucí, kdy v předvečer první světové války dosahovaly svého maxima. Dvě světové války a změna daňové politiky, která směřovala k progresivnímu zdanění, vedly k výraznému snížení nerovností ve společnosti až vše změnila následně neoliberální revoluce v sedmdesátých letech. Nerovnosti ve společnosti začaly zase růst až do současného stavu, kdy jsou nerovnosti opět na svém maximu. Součástí dílu je rozhovor s Guido Alfanim o jeho knize. Zároveň v debatě s Eliškou Farovou a Ondřejem Crhákem probereme také například Tomáše Baťu, Berlusconiho, belgického krále Leopolda II., nebo taky habsburskou stopu v koloniálním závodění o dobytí zaoceánských trhů.

V tipech a novinkách se podíváme taky blíže na seriál To se vysvětlí, soudruzi!, nebo novou výstavu o Vietnamu v Náprstkově muzeu.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
🧐 Výstava o Vietnamu
4:36 - 9:10

📖 The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization
9:20 - 10:53

📺 To se vysvětlí, soudruzi!
11:06 - 28:19

Hlavní téma
💸 Superbohatí v dějinách: Guido Alfani - As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi)
28:25 - 1:17:02

Co si přečíst k tématu?
Karel Staněk, Michal Wanner -
Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789)

Andrew Phillips, J. C. Sherman - Outsourcing Empire: How Company-States Made the Modern World

Ondřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropole

Branko Milanovič - Vision of Inequality: From the French Revolution to the End of the Cold War

Podpořte vznik dalších dílů našich podcastů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779